Epanọ A re ro Ru Ona Ẹmeọta-Kugbe Woma Viere
KỌ O ghinẹ rọ lọlọhọ k’owhẹ re who lele amọfa t’ẹme? Rọkẹ ibuobu, iroro omọfa nọ a re lele t’ẹme, maero ohwo nọ a riẹ hẹ, o rẹ wha awaọruọ tha. O sae jọ nọ ahwo otiọye na a be vuoma. A sai roro nọ: ‘Eme mẹ te ta kpahe? Ẹvẹ me re ro mu ẹmeọta na họ? Ẹvẹ mẹ rẹ rọ t’ẹme na haro?’ Ẹsejọ ahwo nọ a wharo, enọ i rovie aro, e rẹ gwọlọ kobaro evaọ ẹmeọta. Use-abọ rai o sae jọ re a ru amọfa t’ẹme re a je wuhrẹ epanọ a rẹ kezọ kẹ ẹme nọ a be ta. Fikiere mai kpobi, te enọ e rẹ vuoma gbe enọ i rovie aro, ma gwọlọ re ma wo ona ẹmeọta-kugbe.
Jọ Obọ Uwou Muhọ
Re who ru ona ẹmeọta-kugbe ra woma viere, eme whọ gbẹ jọ obọ uwou muhọ họ? Ẹmeọta-kugbe uduotahawọ o sai fiba evawere evaọ uviuwou gaga.
Usiavẹ ọsosuọ orọ ẹmeọta-kugbe otiọye na họ ẹruọsa odidi kẹ ohwohwo. (Izie. 6:6, 7; Itẹ 4:1-4) Ma te wo ọdawẹ, ma rẹ t’ẹme, yọ ma rẹ gaviezọ nọ ohwo ọdekọ ọ tẹ gwọlọ t’ẹme. Oware ulogbo ofa họ ewo emamọ oware nọ a rẹ ta kpahe. Ma te wo omaa ikẹse kẹse orọ isase gbe ewuhrẹ Ebaibol omobọ mai, ma re ti wo eware buobu nọ ma rẹ t’ẹme kpahe. Efihiruo ziezi ọrọ omobe ọ Ẹkiẹriwi Ikereakere na Kẹdẹ Kẹdẹ o rẹ sae rehọ uvẹ ẹmeọta-kugbe ze. Evaọ okpẹdẹ na, ẹsejọhọ ma nyaku oware omawere jọ evaọ usiuwoma. Ẹsejọhọ ma se ku oware eriariẹ jọ hayo onọ u re fou ehwẹ. Ma re ru ei fihọ uruemu re ma ghale eware enana kugbe ahwo evaọ etoke ẹmeọta-kugbe ọsasa uviuwou. Onana u ti je fiobọhọ k’omai t’ẹme kugbe amọfa nọ e rrọ uviuwou na ha.
Ẹmeọta Kugbe Ọrara
Ahwo buobu a re sienẹ h’emu re a lele ohwo nọ a riẹ hẹ t’ẹme. Rekọ fiki uyoyou kẹ Ọghẹnẹ gbe erivẹ rai, Isẹri Jihova a be daoma gaga wuhrẹ epanọ a re ro lele ohwo t’ẹme re a ruẹse ghale uzẹme Ebaibol na kugbe amọfa. Eme ọ rẹ sai fiobọhọ k’owhẹ ru woma viere evaọ abọ nana?
Ehri-uzi nọ o rọ Ahwo Filipai 2:4 na u re fiobọhọ. A tuduhọ omai awọ nọ ma “guọlọ ifowe oma obọ [mai] ọvo ho, rekọ ifowe amọfa re.” Roro iei enẹ: Otẹrọnọ whọ re nyaku ohwo na ẹdọvo ho, o re rri owhẹ wọhọ ọrara. Ẹvẹ who re ro ru udu riẹ kievi? Ehwẹ gbe uyere owhẹwhẹtiẹ o sai fiobọhọ. Rekọ eware efa e riẹ nọ a re roro kpahe re.
Ẹsejọhọ who bru iroro riẹ dhe no. Otẹrọnọ whọ be gwọlọ ru ei re wha t’ẹme kpahe oware nọ o rọ owhẹ iroro ababọ eroro oware nọ o rọ iroro riẹ, kọ ọ te kpahe ẹme k’owhẹ ziezi? Eme Jesu o ru nọ ọ nyaku aye jọ eva obọ ozae Sameria? Iroro aye na e jọ ame-ovo. Jesu ọ rehọ ofẹ oyena mu ẹme họ kugbe ei, o te zihe ẹme na kpohọ ẹmeọta ọjaja abọ-ẹzi.—Jọn 4:7-26.
Who te muẹrohọ otọ, whọ rẹ sae riẹ oware nọ ahwo a bi roro kpahe. Kọ o wọhọ nọ eva e be were ohwo na manikọ ọ be dheva? Kọ ọ kpako no, ohwo nọ ọ be mọ? Kọ whọ ruẹ imuẹro nọ emọ e rọ uwou na? Kọ o wọhọ nọ ohwo na ọdafe hayo kọ ọ be ruẹ uye re o te wo ẹgwọlọ uzuazọ? Kọ iwoho nọ o fihọ uwou hayo ifiare riẹ i dhesẹ ohwo nọ o wo isiuru egagọ? Otẹrọnọ who wo eware itieye na fihọ iroro yere iei, ohwo na ọ sai rri owhẹ wọhọ ohwo nọ o wo isiuru nọ e wọhọ e riẹ.
Otẹrọnọ whọ be ruẹ ọnọ o wo uwou na ovao-dhe ovao ho, ẹsejọhọ who bi yo urru riẹ ọvo no ẹthẹ nọ ọ kare ze, iroro vẹ whọ sai ti wo? Ẹsejọhọ ozọ akpọ u bi mu ohwo na. Kọ whọ sae rehọ oyena fi ẹme sei ro muọ ẹmeọta họ?
Evaọ eria jọ o lọhọ re who si ohwo ruọ ẹmeọta ẹkwoma oma ra nọ who re dhesẹ—oria nọ who no ze, oware nọ o wha owhẹ ziọ uwou riẹ, oware nọ whọ jẹ rọwo Ọghẹnẹ, oware nọ who ro muọ Ebaibol na họ ewuhrẹ, gbe epanọ Ebaibol na o fiobọhọ k’owhẹ no. (Iruẹru 26:4-23) Dede na, a re ru onana avọ orimuo yọ o rẹ jọ avọ ẹjiroro ovevẹ nọ who wo fihọ iroro. Ẹsejọhọ onana o vẹ te wọ ohwo na t’ẹme jọ k’owhẹ kpahe oma riẹ gbe epanọ o rri eware.
Evaọ eria jọ, o rọ uruemu ahwo re a ghọ erara. Ahwo a rẹ sae zizie owhẹ rueva ovavo re whọ keria. Whọ tẹ keria no, otẹrọnọ whọ nọ riẹ kpahe uviuwou riẹ jẹ ghinẹ gaviezọ kẹ uyo riẹ, ẹsejọhọ ohwo nọ o wo uwou na ọ te gaviezọ kẹ ẹme nọ whọ gwọlọ ta na. Amọfa a re dhesẹ isiuru kẹ erara viere, fikiere uyere ọsosuọ na o sai dina theri viere. Wha bi yere ohwohwo na, a sae ruẹ nọ a wo eware jọ kugbe owhẹ nọ i thoma. Onana o sai su kpohọ ẹmeọta-kugbe nọ o rẹ kẹ erere abọ-ẹzi.
Kọ ẹvẹ otẹrọnọ ahwo buobu a rọ oria ra nọ e be ta evẹrẹ nọ e hẹrioma no ora? Ẹvẹ whọ sae rọ nyate ahwo nana oma? O tẹ make rọnọ uyere olọlọhọ ọvo who wuhrẹ evaọ evẹrẹ enana, ahwo na a te ruẹ nọ who wo isiuru kpahe ae. Onana o sai rovie edhere fihọ kẹ ẹmeọta-kugbe efa.
Epanọ Who re Ro Ru Ẹmeọta-Kugbe Nyaharo
Re who ru ẹmeọta-kugbe nyaharo, wo isiuru kpahe iroro ohwo ọdekọ na. Tuduhọ iẹe awọ re ọ ta eva riẹ ọ tẹ gwọlọ ru ere. Enọ nọ a riẹ salọ e sai fiobọhọ. Enọ nọ i re dhesẹ iroro ohwo via e rẹ mai woma keme e rẹ gwọlọ vi uyo E hayo Ijo. Wọhọ oriruo, nọ whọ tẹ fodẹ ẹbẹbẹ nọ ọ be jọ obonẹ kẹ ahwo idhọvẹ no, whọ sae nọ inọ: “Eme who roro nọ o wha uyero nana ze?” hayo “Eme who roro nọ o rọ ifue na?”
Whọ tẹ nọ onọ, kezọ ziezi kẹ uyo na. Dhesẹ emamọ isiuru ra ẹkwoma ẹme nọ whọ rẹ kpahe, uzou nọ who re fi, hayo oma nọ whọ rẹ rọ t’ẹme. Who bru ẹme dhei unu hu. Avọ iroro ivevẹ, roro kpahe ẹme nọ ọ be ta na. “Yo vẹrẹ, [whọ] vẹ rọ ẹrera ruọ ẹme-ọta.” (Jem. 1:19) Whọ tẹ be kpahe kẹ ẹme na, dhesẹ nọ whọ jẹ ghinẹ gaviezọ kẹ ẹme nọ ọ jẹ ta na.
Ghele na, riẹ nọ orọnikọ ohwo kpobi ọ te za enọ ra ha. Rọkẹ ahwo jọ uyo nọ a rẹ kẹ kpobi o sae jọ uzou nọ a re fi hayo ehwẹ. Ejọ e rẹ ta ọvo nọ E hayo Ijo. Ofu o dh’owhẹ hẹ. Wo odiri. Whọ gba ohwo na họ ẹmeọta ha. Ohwo na ọ tẹ gwọlọ gaviezọ, rehọ uvẹ na ghale eme Ikereakere ọbọga kugbei. Oke o be nyaharo na, ohwo na ọ sai ti riwi owhẹ wọhọ ogbẹnyusu. Yọ ẹsejọhọ ọ te rọ udu obọ riẹ t’eva k’owhẹ viere.
Nọ who bi lele ahwo t’ẹme na, fiẹrohọ ozihebro. Ohwo ọ tẹ n’enọ buobu, k’iyo ejọ rekọ nyasiọ ovo hayo ivẹ ba kẹ oke ofa nọ wha te t’ẹme kugbe. Ta nọ who ti ru ekiakiẹ, whọ vẹ ta oware nọ whọ kiẹ ku na kugbei. Ọ gbẹ n’enọ họ, whọ rẹ sae rehọ onọ nọ whọ ruẹ nọ u ti si ei urru ku ẹmeọta ra họ. Ta nọ whọ te ta kpahe iẹe evaọ oke nọ who zihe. Whọ rẹ sae ruẹ eme buobu evaọ obe na Reasoning From the Scriptures, ibroshọ na Eme Ọghẹnẹ Ọ Gwọlọ Mi Omai?, gbe Uwou-Eroro Na avọ Awake! ekpokpọ.
Whọ tẹ Rrọ Kugbe Ibe Enọ E Rọwo
Okenọ whọ tẹ ruẹ Osẹri Jihova ọfa evaọ oke ọsosuọ, kọ whọ rẹ j’owọ re wha riẹ ohwohwo? Hayo kọ who re dikihẹ kpoko ọvo? Uyoyou kẹ inievo mai o rẹ w’omai gwọlọ riẹ ae. (Jọn 13:35) Ẹvẹ whọ sai ro muhọ? Whọ rẹ sai se odẹ ra ọvo whọ vẹ n’onọ odẹ ohwo ọdekọ na. Whọ tẹ nọe epanọ ọ rọ ziọ ukoko na u re su kpohọ ẹmeọta isiuru yọ u re fiobọhọ k’owhai riẹ ohwohwo ziezi. Ẹme nọ whọ be ta ọ gbẹ make whrawhra evaọ unu hu, omodawọ ra u re dhesẹ kẹ ohwo ọdekọ na nọ who wo isiuru kpahe iẹe, yọ oyena họ oware nọ u wuzou.
Eme ọ rẹ sai fiba uvi ẹmeọta kugbe ohwo ukoko ra? Dhesẹ uvi isiuru kpahe ohwo na gbe uviuwou riẹ. Kọ ewuhrẹ na o kuhọ obọ? Fodẹ eme nọ whọ ruẹ nọ i re fiobọhọ. Onana o sae jọ erere k’owhai imava. Whọ sae fodẹ oware isiuru jọ no Uwou-Eroro Na hayo Awake! ọkpokpọ ze. Orọnikọ a re ru onana ro dhesẹ oma hayo dawo eriariẹ ohwo ho. Ru ei rọ ghale oware nọ whọ ruẹ nọ u siuru gaga kugbei. Wha rẹ sae ta kpahe ẹme nọ omọvo rai jọ o wo evaọ Isukulu Odibọgba Esuo-Ọghẹnẹ na jẹ jiroro epanọ a sai ro ru ei. Wha rẹ sae jẹ t’ẹme kpahe eware nọ a rọ ẹro ruẹ evaọ usiuwoma ota.
Uzẹme, isiuru mai kpahe ahwo i re su kpohọ ẹmeọta-kugbe kpahe ahwo—eware nọ a ta je ru. Eme ehwẹ e sai je kugbe ẹmeọta mai. Kọ ẹme nọ ma be te ta ọ te jọ ọbọga? Otẹrọnọ ma be kareghẹhọ ohrẹ Ẹme Ọghẹnẹ yọ uyoyou Ọghẹnẹ o tẹ be w’omai, ẹme mai ọ te ghine jọ ọbọga.—Itẹ 16:27, 28; Ẹf. 4:25, 29; 5:3, 4; Jem. 1:26.
Taure ma te ti kpohọ usiuwoma ota, ma rẹ ruẹrẹ oma kpahe. Ẹvẹ whọ gbẹ ruẹrẹ eme usi jọ nọ e rẹ kẹ isiuru kpahe re whọ ghale kugbe egbẹnyusu evaọ ẹmeọta-kugbe he? Nọ who bi se je yo eme isiuru na, muẹrohọ igogo eme nọ whọ gwọlọ ghale kugbe amọfa. Oke o be nyaharo na, who ti wo eme buobu nọ whọ rẹ jọ salọ. Ere oruo o te lẹliẹ owhẹ riẹ vi eware evona nọ e be jọ uzuazọ via kẹdẹ kẹdẹ na. Maero, jọ ẹmeunu ra ọ kẹ imuẹro ọ epanọ Ẹme Ọghẹnẹ ọ ghare k’owhẹ te!—Ol. 139:17.
[Ẹkpẹti nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 63]
EWARE NỌ I RE ROVIE ẸMEỌTA-KUGBE
• Nya lele epanọ a rẹ jọ okegbe na ru
• Kẹ ujiro nọ u no eva ze
• Fodẹ oware nọ o rọ isiuru kẹ owhai imava
• Nọ onọ nọ u re dhesẹ iroro ohwo via
[Ẹkpẹti nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 65]
EKWAKWA NỌ I RE FIOBỌHỌ
• Uruemu owhẹwhẹtiẹ
• Ẹsasa gbe oruọzewọ
• Edhesẹ uvi isiuru