UWOU-EBE ITANẸTE Uwou-Eroro
UWOU-EBE ITANẸTE
Uwou-Eroro
Isoko
Ọ
  • Ẹ
  • ẹ
  • Ọ
  • ọ
  • EBAIBOL
  • EBE GBE EWARE EFA
  • IWUHRẸ
  • gl ẹwẹ. 6-7
  • Uzuazọ Nọ Esẹ-orua Na I Yeri

Ọnana o wo ividio ho.

Eva e dha owhẹ hẹ, ividio na ọ rọwo kporo ho.

  • Uzuazọ Nọ Esẹ-orua Na I Yeri
  • “Ruẹ Otọ Uwoma Na”
  • Onọ O Wọhọ E Riẹ
  • B2 Emuhọ gbe Eria nọ Esẹ-Erua na A Nya Te
    Efafa Akpọ Ọkpokpọ ọrọ Ikereakere Efuafo Na
  • Ivie-ilogbo E Wọ Ohọre Kpohọ Ẹkwotọ Eyaa Na
    “Ruẹ Otọ Uwoma Na”
  • Jihova Yọ “Ọghẹnẹ Udhedhẹ”
    Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova—2011
  • Ahwo Ọghẹnẹ A Zihe Kpohọ Ẹkwotọ Rai
    “Ruẹ Otọ Uwoma Na”
“Ruẹ Otọ Uwoma Na”
gl ẹwẹ. 6-7

Uzuazọ Nọ Esẹ-orua Na I Yeri

STIVIN ọ fodẹ igogo eria jọ nọ a re duku dẹẹ ro muọ ẹme jọ nọ ọ viodẹ họ ẹta: “[Jihova] ọ romavia kẹ Abraham ọsẹ mai, okenọ ọ jọ obọ eva Mẹsopotemia, tao re ọ tẹ ze ria obọ Heran, ọ jẹ ta kẹ e nọ, ‘Tovrẹ . . . ze ẹwho nọ me re ti dhesẹ kẹ owhẹ.’ ” (Iruẹru 7:1-4) Onana u te su kpohọ eware ilogbo jọ nọ e via evaọ Ẹkwotọ Eyaa na kpahe Abraham, Aiziki, gbe Jekọp, eware nọ i wo obọ kpahe ẹjiroro Ọghẹnẹ nọ ọ te rọ ghale ahwo-akpọ.—Emu 12:1-3; Jos 24:3.

Ọghẹnẹ o se Abraham (hayo, Abram) no Ọr ọrọ ahwo Kaldia, onọ o jọ okpẹwho ọruẹriọ nọ o jọ ofẹ ovatha-ọre ọ Ethẹ Yufretis. Kọ edhere vẹ Abraham ọ nya? No Kaldia vrẹ, ẹkwotọ nọ a re je se Sumer hayo Shina, o sae wọhọ nnọ o lọhọ re a nya kpohọ ofẹ ukiediwo-ọre ovavo. Kọ fikieme ọ jẹ nya orọ ugbobọ Heran?

Ọr ọ kẹle obọ oka ofẹ ovatha-ọre ọ Otọ Ẹvi nọ o gholiẹ kurẹriẹ no Palẹstain rite etọ nọ ame rai o re su ruọ ithẹ ọ Taigris gbe Yufretis na. O sae jọ nnọ vẹre oria nana o jẹ hae roro hrọ họ. Udhude ọ Siria avọ Arebia o rrọ obọze-ọre ọ ofẹ nọ otọ na o jọ gholiẹ na, onọ o vọ avọ igbehru itho ọ limestone gbe otọ opraprara ọ uwẹkpẹ. The Encyclopædia Britannica o ta nnọ o jọ “enwene ọzadhe nọ a rẹ sae fa vrẹ hẹ” evaọ udevie Ethẹ Mediterenia gbe otọ Mẹsopotemia. Itu ahwo erẹ jọ a rẹ sae fa no Yufretis kpohọ Tadmọ jẹ fa ruọ Damaskọs, rekọ Abraham ọ rehọ uviuwou gbe ithuru riẹ nya udhude oyena ha.

Ukpoye, Abraham ọ nya rri ofẹ ọ ukiekpotọ Ethẹ Yufretis na kpohọ Heran. No etẹe vrẹ ọ sae nya edhere nọ ehreki a rẹ nya ro kpohọ oria ame ọkpakpafua jọ evaọ Kakẹmish, ọ vẹ nya orọ obọ Damaskọs kpohọ ofẹ obọze-ọre jẹ nya ere kpohọ oria nọ a riẹ uwhremu na wọhọ Abade ọ Galili na. Edhere nọ a re se Via Maris, hayo “Edhere Abade na,” o nya Mẹgido vrẹ rri kpohọ Ijipti. Dede na, Abraham ọ nya orọ igbehru ọ Sameria, uwhremu na o te wohọ Shẹkẹm. Ọ tẹ wariẹ wọ onya bi lele orọ edhere igbehru na. Nya lele iei nọ who bi se Emuhọ 12:8-13:4 na. Mu ẹro họ eria efa nọ o te: Dan, Damaskọs, Họba, Mamre, Sọdọm, Gera, Biẹsheba, gbe Moraya (Jerusalẹm).—Emu 14:14-16; 18:1-16; 20:1-18; 21:25-34; 22:1-19.

Otoriẹ kpahe ekwotọ na jọ u re fi obọ họ kẹ omai vi ere wo otoriẹ eware nọ e via evaọ izuazọ Aiziki gbe Jekọp. Wọhọ oriruo, nọ Abraham ọ jọ Biẹsheba, bovẹ o vi odibo riẹ kpohọ nyae gwọlọ aye kẹ Aiziki? Ofẹ ẹkpẹlobọ-ọre kpohọ Mẹsopotemia (nọ otofa riẹ o rrọ, “Ẹkwotọ nọ Ọ Rrọ Udevie Ithẹ”) kpobọ Paddan-aram. Whaọ roro kpahe erẹ nọ ọ rẹ whọlọ oma nọ Rebeka ọ rọ ekamẹle nya kpohọ obọ Nẹgẹb, ẹsejọhọ kẹle Kadẹsh, re o bru Aiziki.—Emu 24:10, 62-64.

Oke ofa ọmọzae rai Jekọp (Izrẹl) ọ nya onya uthethei utioye na re ọ nya e rọo ohwo nọ ọ be gọ Jihova. Orọnọ edhere ọvona dẹẹ Jekọp ọ nya zihe kpohọ ẹkwotọ riẹ hẹ. Nọ ọ fa oria ame ọkpakpafua ọ Jabọk nọ ọ kẹle Pẹnuẹl vrẹ no, Jekọp o te lele ẹnjẹle mu abọ. (Emu 31:21-25; 32:2, 22-30) Esọ o zere i rie evaọ oria oyena, a te kpohọ ọvuọ obo riẹ nya e rria.—Emu 33:1, 15-20.

Nọ a gba Daina ọmọtẹ Jekọp du no evaọ Shẹkẹm, Jekọp ọ tẹ kwa kpohọ obọ Bẹthẹl. Rekọ whọ sai roro ugbo nọ emezae Jekọp e nya re a gwọlọ emu kẹ uthuru riẹ gbe oria nọ Josẹf ọ jọ rue rai uwhremu na? Udhesẹ-oria nana (gbe ẹwẹ-obe avọ 18-19) e rẹ sai fi obọ họ kẹ owhẹ ruẹ epanọ Bẹthẹl avọ Dọthan i thabọ no ohwohwo te. (Emu 35:1-8; 37:12-17) Inievo Josẹf e zẹ riẹ kẹ ethueki nọ i je kpohọ obọ Ijipti. Kọ edhere vẹ who roro nnọ a jẹ nya evaọ okenọ a jẹ whae vrẹ kpohọ igbo nọ, uwhremu na, u su kpohọ ẹkwa nọ emọ Izrẹl a kwa kpohọ Ijipti gbe Ọnyano na?—Emu 37:25-28.

[Udhesẹ-oria nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 7]

Ẹkwotọ Eyaa

Erẹ ọ Abraham (Kpohọ obe na)

Erẹ ọ Aiziki (Kpohọ obe na)

Erẹ ọ Jekọp (Kpohọ obe na)

Idhere Ilogbo (Kpohọ obe na)

Esẹ-Orua (eria nọ a rria)

A4 GOSHẸN

A5 IJIPTI

B4 SHỌ

B5 PARAN

C3 Damaskọs

C3 Dan (Laish)

C4 Shẹkẹm

C4 Bẹtẹl

C4 Hibrọn (Kiriath-aba)

C4 Gera

C4 Biẹsheba

C4 SEIA

C4 Kadẹsh

C5 EDỌM

D1 Kakẹmish

D2 Tadmọ

D3 Họba

E1 PADAN-ARAM

E1 Heran

F2 MẸSOPOTEMIA

G1 Ninẹve

G2 OTỌ ẸVI NỌ O GHOLIẸ KURẸRIẸ

G3 Babilọn

H4 KALDIA

H4 Ọr

[Igbehru]

C4 Moraya

[Ebade

B3 Abade Mediterenia (Abade Ologbo)

[Ithẹ]

E2 Yufretis

G2 Taigris

Esẹ-Orua (evaọ Ẹkwotọ Eyaa na)

KENAN

Mẹgido

GILIAD

Dọthan

Shẹkẹm

Sọkọt

Mahanem

Pẹnuẹl

Bẹtẹl (Luz)

Ai

Jerusalẹm (Salẹm)

Bẹtlẹhẹm (Efrat)

Mamre

Hibrọn (Makpẹla)

Gera

Biẹsheba

Sọdọm?

NEGẸB

Rehobọt?

Biẹ-lahai-roi

Kadẹsh

[Idhere Ilogbo]

Via Maris

Edhere Ovie

[Igbehru]

Moraya

[Ebade]

Abade Uwhei

[Ithẹ ilogbo gbe esese]

Jọdan

Jabọk

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 6]

Ethẹ ọ Yufretis kẹle Babilọn

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 6]

Abraham ọ rria Biẹsheba jẹ gwọlọ emu kẹ uthuru riẹ kẹle etẹe

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 6]

Ukiekpotọ Ame Jabọk

    Ebe Isoko Kpobi (1992-2025)
    Noi No
    Rueva
    • Isoko
    • Vi Ei Se Omọfa
    • Ru Ei Fihọ Oghẹrẹ nọ O Were Owhẹ
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Izi Kpahe Eroruiruo Evuẹ Na
    • Izi Oria Evuẹ Omobọ Ra
    • Esẹtini Oria Evuẹ Omobọ Ra
    • JW.ORG
    • Rueva
    Vi Ei Se Omọfa