Uzuazọ Nọ Esẹ-orua Na I Yeri
STIVIN ọ fodẹ igogo eria jọ nọ a re duku dẹẹ ro muọ ẹme jọ nọ ọ viodẹ họ ẹta: “[Jihova] ọ romavia kẹ Abraham ọsẹ mai, okenọ ọ jọ obọ eva Mẹsopotemia, tao re ọ tẹ ze ria obọ Heran, ọ jẹ ta kẹ e nọ, ‘Tovrẹ . . . ze ẹwho nọ me re ti dhesẹ kẹ owhẹ.’ ” (Iruẹru 7:1-4) Onana u te su kpohọ eware ilogbo jọ nọ e via evaọ Ẹkwotọ Eyaa na kpahe Abraham, Aiziki, gbe Jekọp, eware nọ i wo obọ kpahe ẹjiroro Ọghẹnẹ nọ ọ te rọ ghale ahwo-akpọ.—Emu 12:1-3; Jos 24:3.
Ọghẹnẹ o se Abraham (hayo, Abram) no Ọr ọrọ ahwo Kaldia, onọ o jọ okpẹwho ọruẹriọ nọ o jọ ofẹ ovatha-ọre ọ Ethẹ Yufretis. Kọ edhere vẹ Abraham ọ nya? No Kaldia vrẹ, ẹkwotọ nọ a re je se Sumer hayo Shina, o sae wọhọ nnọ o lọhọ re a nya kpohọ ofẹ ukiediwo-ọre ovavo. Kọ fikieme ọ jẹ nya orọ ugbobọ Heran?
Ọr ọ kẹle obọ oka ofẹ ovatha-ọre ọ Otọ Ẹvi nọ o gholiẹ kurẹriẹ no Palẹstain rite etọ nọ ame rai o re su ruọ ithẹ ọ Taigris gbe Yufretis na. O sae jọ nnọ vẹre oria nana o jẹ hae roro hrọ họ. Udhude ọ Siria avọ Arebia o rrọ obọze-ọre ọ ofẹ nọ otọ na o jọ gholiẹ na, onọ o vọ avọ igbehru itho ọ limestone gbe otọ opraprara ọ uwẹkpẹ. The Encyclopædia Britannica o ta nnọ o jọ “enwene ọzadhe nọ a rẹ sae fa vrẹ hẹ” evaọ udevie Ethẹ Mediterenia gbe otọ Mẹsopotemia. Itu ahwo erẹ jọ a rẹ sae fa no Yufretis kpohọ Tadmọ jẹ fa ruọ Damaskọs, rekọ Abraham ọ rehọ uviuwou gbe ithuru riẹ nya udhude oyena ha.
Ukpoye, Abraham ọ nya rri ofẹ ọ ukiekpotọ Ethẹ Yufretis na kpohọ Heran. No etẹe vrẹ ọ sae nya edhere nọ ehreki a rẹ nya ro kpohọ oria ame ọkpakpafua jọ evaọ Kakẹmish, ọ vẹ nya orọ obọ Damaskọs kpohọ ofẹ obọze-ọre jẹ nya ere kpohọ oria nọ a riẹ uwhremu na wọhọ Abade ọ Galili na. Edhere nọ a re se Via Maris, hayo “Edhere Abade na,” o nya Mẹgido vrẹ rri kpohọ Ijipti. Dede na, Abraham ọ nya orọ igbehru ọ Sameria, uwhremu na o te wohọ Shẹkẹm. Ọ tẹ wariẹ wọ onya bi lele orọ edhere igbehru na. Nya lele iei nọ who bi se Emuhọ 12:8-13:4 na. Mu ẹro họ eria efa nọ o te: Dan, Damaskọs, Họba, Mamre, Sọdọm, Gera, Biẹsheba, gbe Moraya (Jerusalẹm).—Emu 14:14-16; 18:1-16; 20:1-18; 21:25-34; 22:1-19.
Otoriẹ kpahe ekwotọ na jọ u re fi obọ họ kẹ omai vi ere wo otoriẹ eware nọ e via evaọ izuazọ Aiziki gbe Jekọp. Wọhọ oriruo, nọ Abraham ọ jọ Biẹsheba, bovẹ o vi odibo riẹ kpohọ nyae gwọlọ aye kẹ Aiziki? Ofẹ ẹkpẹlobọ-ọre kpohọ Mẹsopotemia (nọ otofa riẹ o rrọ, “Ẹkwotọ nọ Ọ Rrọ Udevie Ithẹ”) kpobọ Paddan-aram. Whaọ roro kpahe erẹ nọ ọ rẹ whọlọ oma nọ Rebeka ọ rọ ekamẹle nya kpohọ obọ Nẹgẹb, ẹsejọhọ kẹle Kadẹsh, re o bru Aiziki.—Emu 24:10, 62-64.
Oke ofa ọmọzae rai Jekọp (Izrẹl) ọ nya onya uthethei utioye na re ọ nya e rọo ohwo nọ ọ be gọ Jihova. Orọnọ edhere ọvona dẹẹ Jekọp ọ nya zihe kpohọ ẹkwotọ riẹ hẹ. Nọ ọ fa oria ame ọkpakpafua ọ Jabọk nọ ọ kẹle Pẹnuẹl vrẹ no, Jekọp o te lele ẹnjẹle mu abọ. (Emu 31:21-25; 32:2, 22-30) Esọ o zere i rie evaọ oria oyena, a te kpohọ ọvuọ obo riẹ nya e rria.—Emu 33:1, 15-20.
Nọ a gba Daina ọmọtẹ Jekọp du no evaọ Shẹkẹm, Jekọp ọ tẹ kwa kpohọ obọ Bẹthẹl. Rekọ whọ sai roro ugbo nọ emezae Jekọp e nya re a gwọlọ emu kẹ uthuru riẹ gbe oria nọ Josẹf ọ jọ rue rai uwhremu na? Udhesẹ-oria nana (gbe ẹwẹ-obe avọ 18-19) e rẹ sai fi obọ họ kẹ owhẹ ruẹ epanọ Bẹthẹl avọ Dọthan i thabọ no ohwohwo te. (Emu 35:1-8; 37:12-17) Inievo Josẹf e zẹ riẹ kẹ ethueki nọ i je kpohọ obọ Ijipti. Kọ edhere vẹ who roro nnọ a jẹ nya evaọ okenọ a jẹ whae vrẹ kpohọ igbo nọ, uwhremu na, u su kpohọ ẹkwa nọ emọ Izrẹl a kwa kpohọ Ijipti gbe Ọnyano na?—Emu 37:25-28.
[Udhesẹ-oria nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 7]
Ẹkwotọ Eyaa
Erẹ ọ Abraham (Kpohọ obe na)
Erẹ ọ Aiziki (Kpohọ obe na)
Erẹ ọ Jekọp (Kpohọ obe na)
Idhere Ilogbo (Kpohọ obe na)
Esẹ-Orua (eria nọ a rria)
A4 GOSHẸN
A5 IJIPTI
B4 SHỌ
B5 PARAN
C3 Damaskọs
C3 Dan (Laish)
C4 Shẹkẹm
C4 Bẹtẹl
C4 Hibrọn (Kiriath-aba)
C4 Gera
C4 Biẹsheba
C4 SEIA
C4 Kadẹsh
C5 EDỌM
D1 Kakẹmish
D2 Tadmọ
D3 Họba
E1 PADAN-ARAM
E1 Heran
F2 MẸSOPOTEMIA
G1 Ninẹve
G2 OTỌ ẸVI NỌ O GHOLIẸ KURẸRIẸ
G3 Babilọn
H4 KALDIA
H4 Ọr
[Igbehru]
C4 Moraya
[Ebade
B3 Abade Mediterenia (Abade Ologbo)
[Ithẹ]
E2 Yufretis
G2 Taigris
Esẹ-Orua (evaọ Ẹkwotọ Eyaa na)
KENAN
Mẹgido
GILIAD
Dọthan
Shẹkẹm
Sọkọt
Mahanem
Pẹnuẹl
Bẹtẹl (Luz)
Ai
Jerusalẹm (Salẹm)
Bẹtlẹhẹm (Efrat)
Mamre
Hibrọn (Makpẹla)
Gera
Biẹsheba
Sọdọm?
NEGẸB
Rehobọt?
Biẹ-lahai-roi
Kadẹsh
[Idhere Ilogbo]
Via Maris
Edhere Ovie
[Igbehru]
Moraya
[Ebade]
Abade Uwhei
[Ithẹ ilogbo gbe esese]
Jọdan
Jabọk
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 6]
Ethẹ ọ Yufretis kẹle Babilọn
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 6]
Abraham ọ rria Biẹsheba jẹ gwọlọ emu kẹ uthuru riẹ kẹle etẹe
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 6]
Ukiekpotọ Ame Jabọk