Ahwo Ọghẹnẹ A Zihe Kpohọ Ẹkwotọ Rai
ẸKO igbehru ivẹ nọ e viodẹ gaga e wariẹ otọ-ukpehru orọ Iran enẹna—igbehru ọ Elburz na (obọze ovatha-ọre Abade ọ Caspian) gbe igbehru ọ Zagros na (abọ ẹkpẹlobọ obọze ovatha-ọre kpohọ ofẹ Ukiekpotọ Pasia). Ikiekpotọ ithethei nọ i re wou eware avọ ikuwhrẹrẹ nọ e vọ avọ irre e rrọ udevie rai. Ikiekpotọ na e rroro hayo dhẹ hrọ họ, rekọ etọ ikpehru nọ e rrọ praprara, enọ e rrọ yaya nọ ifou egaga e rẹ jọ fou na e rẹ jọ dhedhẹ gaga evaọ oke uriri. Idhude ọ otọ-ukpehru na nọ ahwo a rrọ godogodo na o kẹle etẹ. Evaọ ẹkwotọ nana soso, abọ ovatha-ọre ọ Mẹsopotemia, etẹe Uvie-Ulogbo Midia gbe Pasia u no via.
Ahwo Midia a fa fihọ udevie abọ ẹkpẹlobọ ovatha-ọre ọ otọ ukpehru na, dede nọ uwhremu na a vaha ruọ Armenia, gbe Silisia. Rekọ ahwo Pasia a fa fihọ abọ udevie ẹkpẹlobọ ukiediwo-ọre orọ otọ ukpehru na, abọ ovatha-ọre ọ Ukiekpotọ Taigris na. Evaọ otọ esuo Sairọs evaọ udevie ikpe-udhusoi avọ ezeza B.C.E., ivie ivẹ nana a ku oma gbe, a te ru Ogaga Akpọ orọ Midia gbe Pasia na via.
Sairọs o fi Babilọn kparobọ evaọ 539 B.C.E. Uvie-ulogbo riẹ o kẹre riwi ofẹ ovatha-ọre kpohọ obọ India. Evaọ ofẹ ukiediwo-ọre, o kẹre te Ijipti gbe oria nọ a bi se Turkey enẹna. Daniẹl o dhesẹ Uvie-Ulogbo Midia gbe Pasia na gbagba wọhọ “adaka” nọ ọ be dhuaro ọnọ ọ “re ekẹ erawo buobu.” (Da 7:5) Sairọs ọ rehọ esuo ọdawẹ gbe onọ o rẹ lọhọ obọ mu. Ọ ghale uvie-ulogbo na kpohọ ibrotọ. Ọba, ọnọ ọ rrọ ohwo Pasia, o je su ubrotọ ọvuọvo, rekọ osu ẹwho ọ jẹ jọ otọ rai su. A ta udu họ ahwo nọ a jọ otọ uvie-ulogbo na awọ re a yọrọ iruemu-ẹwho gbe egagọ obọ rai.
Rọwokugbe uzi nana, Sairọs ọ kẹ ahwo Ju uvẹ re a kpo re a wariẹ rehọ egagọ uzẹme mu jẹ wariẹ bọ Jerusalẹm, wọhọ epanọ Ẹzra gbe Nehemaya a dhesẹ. Kọ who roro nnọ ogbotu ahwo nana a nya edhere nọ Abraham ọ rọ nya orọ Yufretis kpohọ Kakẹmish na, hayo kọ o sae jọ nnọ a nya edhere ọkpẹkpẹe no Tadmọ gbe Damaskọs vrẹ? Ebaibol na e ta te obei hi. (Rri ẹwẹ-obe avọ 6-7.) Uwhremu na, ahwo Ju a kwa kpohọ abọ ọfa ọrọ uvie-ulogbo na, wọhọ oria nọ Naele o je su ruọ abade na gbe ofẹ obọze ovatha-ọre thethabọ. Ahwo Ju buobu a gbẹ jẹ rria Babilọn, ẹsejọhọ oye o wha riẹ ze nọ Pita ukọ na o ro weze kpohọ obei evaọ ikpe-udhusoi buobu evaọ obaro na. (1Pit 5:13) Uzẹme, Uvie-Ulogbo Midia gbe Pasia na u ru nọ ahwo Ju a rọ jọ eria buobu evaọ etoke uvie-ilogbo ọ Grisi gbe orọ Rom nọ i lele i rie na.
Nọ a fi Babilọn kparobọ no, ahwo Midia gbe Pasia a tẹ rehọ okpẹwho na nọ ọ rẹ roro gaga evaọ oke uvewhru na ro ru iruo wọhọ oria esuo. Shushan, onọ o jọ okpẹwho-esuo ahwo Elam, ọ jọ ọvojọ ọrọ ikpewho uvie na. Uwhremu na, etẹe Ahasuerọs Ovie Pasia (ọnọ a riẹ wọhọ Xerxes I) ọ jẹ rehọ Ẹsta mu ovie-aye jẹ raha ẹgwae-oyoma nọ a jẹ gwọlọ ro kpe ahwo Ọghẹnẹ no evaọ uvie-ilogbo na soso. Ewho esuo ivẹ efa erọ Midia gbe Pasia họ Ẹkbatana (nọ a fa fihọ otọ nọ u kpehru vi irula 6,200, avọ etoke uvewhru riẹ nọ i re siuru) gbe Pasargadae (avọ ekpehru ọvona, ole ikilomita 650 kpohọ ofẹ ẹkpẹlobọ obọze ovatha-ọre).
Kọ ẹvẹ ogaga akpọ nana u ro kuhọ? Evaọ oke okpehruba ogaga riẹ, uvie Midia gbe Pasia na o jẹ owọ kpahe ọwọsuọ nọ ahwo Griki a kpare via eva ofẹ uwhru obọze ukiediwo-ọre rai. Oke oyena yọ Grisi ọ ghale oma fiki ẹmo omoma nọ ọ jọ udevie ibrotọ sa-sa riẹ, rekọ a te ku oma gbe fi egbaẹmo Pasia kparobọ evaọ emo nọ a fi eva Marathon gbe Salamis. Onana o tẹ gbẹ edhere kẹ Grisi nọ ọ rọ kparobọ vi uvie-ulogbo Midia gbe Pasia.
[Ẹkpẹti nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 25]
Evaọ otọ esuo Zerubabẹl, enwenọ ezae Izrẹl 50,000 a nya erẹ ọ ikilomita 800 rite 1,600 (onọ o roma hwa edhere nọ a nya) zihe kpohọ Jerusalẹm. A rẹriẹ ovao dhe uyerakpọ obẹbẹ. Ẹkwotọ rai ọ jọ ofofe kri te ikpe 70 no. Enọ i zihe ziọ ẹkwotọ rai na a te muọ egagọ uzẹme họ eziheze ẹkwoma ẹwariẹ-bọ agbada-idhe na gbe idhe nọ a je dhe kẹ Jihova. Evaọ emuhọ okpakpọ ọrọ ukpe ọ 537 B.C.E, a ru Ehaa Uwou-Owhre na. (Jer 25:11; 29:10) Koyehọ enọ i zihe ze na a rọ otọhotọ uwou Jihova na vi.
[Ẹkpẹti nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 25]
EBE EBAIBOL NO ETOKE NANA VRẸ:
Daniẹl
Hagai
Zekaraya
Ẹsta
Ilezi (abọjọ)
1 Iruẹru-Ivie gbe 2 Iruẹru-Ivie
Ẹzra
Nehemaya
Malakae
[Udhesẹ-oria nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 24]
Uvie-Ulogbo orọ Ahwo Midia gbe Pasia
A2 MASIDONIA
A2 THRACE
A4 Sairini
A4 LIBIA
B2 Byzantium
B2 LIDIA
B3 Sadis
B4 Mẹmfis (Nof)
B4 IJIPTI
B5 No-amọn (Thẹbis)
B5 Sain
C3 SILISIA
C3 Tasọs
C3 Isọs
C3 Kakẹmish
C3 Tadmọ
C3 SIRIA
C3 Saidọn
C3 Damaskọs
C3 Taya
C4 Jerusalẹm
D2 Phasis
D2 ARMENIA
D3 ASIRIA
D3 Ninẹve
D4 Babilọn
E3 MIDIA
E3 Ẹkbatana (Achmetha)
E3 HYRCANIA
E4 Shushan (Susa)
E4 ELAM
E4 Pasargadae
E4 Persepolis
E4 PASIA
F3 PARTHIA
F4 DRANGIANA
G2 Maracanda (Samarkand)
G3 SOGDIANA
G3 BACTRIA
G3 ARIA
G4 ARACHOSIA
G4 GEDROSIA
H5 INDIA
[Eria efa]
A2 GRISI
A3 Marathon
A3 Athẹns
A3 Salamis
C1 SCYTHIA
C4 Elat (Elọt)
C4 Tema
D4 AREBIA
[Igbehru]
E3 IGB. ELBURZ
E4 IGB. ZAGROS
[Ebade]
B3 Abade Mediterenia (Abade Ologbo)
C2 Abade Obiebi
C5 Abade Ọwawae
E2 Abade Caspian
E4 Ukiekpotọ Pasia
[Ithẹ]
B4 Naele
C3 Yufretis
D3 Taigris
H4 Indus
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 24]
Egbaẹmo ọ Sairọs a fa igbehru ọ Zagros na vrẹ ro kpohọ obọ Babilọn
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 25]
Obehru: Unuẹthẹ Erẹwho Kpobi, eva Persepolis
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 25]
Osese na: Uki ọ Sairọs, eva Pasargadae