Ivie-ilogbo E Wọ Ohọre Kpohọ Ẹkwotọ Eyaa Na
AHWO Asiria a fi Sameria, okpẹwho-esuo orọ uvie ẹkpẹlobọ-ọre ọ Izrẹl na kparobọ evaọ 740 B.C.E. Emọ Izrẹl e tẹ rọ ere kie ruọ abọ uvie-ulogbo orọ evega. Asiria ọ jọ obọ oka ẹkpẹlobọ-ọre orọ otọ-opraprara ọ Mẹsopotemia, kẹle Taigris, ọvojọ evaọ usu ithẹ ilogbo ọ otọ ẹvi nọ o gholiẹ kurẹriẹ na. Nimrọd ọ fa erẹwho ilogbo Asiria na, Ninẹve gbe Kala. (Emu 10:8-12) Evaọ edẹ ọ Shalmanẹsa III, Asiria ọ kẹre abọ kpohọ abọ ukiediwo-ọre, kpohọ ibrotọ Siria gbe abọ ẹkpẹlobọ-ọre Izrẹl nọ ame ọ rrọ ziezi nọ i re wou eware.
Evaọ otọ ovie na Tiglat-pilẹeza III (Pul), ọnọ a se odẹ riẹ evaọ Ebaibol na, Asiria o te muọ Izrẹl họ ẹnwẹ. Ẹmo-ofio riẹ o kpomahọ Juda re evaọ ofẹ obọze-ọre. (2Iv 15:19; 16:5-18) Nọ oke o be nya haro na, “ame” ẹvo ọrọ Asiria o te ku ruọ Juda, ukuhọ riẹ o te te okpẹwho-esuo riẹ, Jerusalẹm.—Aiz 8:5-8.
Senakerib Ovie ọ Asiria ọ vẹro Juda evaọ 732 B.C.E. (2Iv 18:13, 14) Ọ kparobọ jẹ kua egbo-ẹmo ikpẹwho Judia 46, kugbe Lakish, onọ a fa fihọ ukiekpotọ Shẹfila na. Wọhọ epanọ whọ rẹ ruẹ evaọ udhesẹ-oria na, koyehọ emu Jerusalẹm egbaẹmo riẹ a fi oma họ, fikiere a wariẹ okpẹwho-esuo Juda họ. Evaọ okerefihotọ ikuigbe riẹ, Senakerib o seha nnọ o mu Hẹzikaya “fihọ ekete wọhọ ọvra,” rekọ okerefihotọ ikuigbe Asiria e fodẹ isoja Senakerib nọ ẹnjẹle Ọghẹnẹ o kpe he.—2Iv 18:17-36; 19:35-37.
Uvie-Ulogbo Asiria o kẹle ekuhọ riẹ no. Ahwo Midia, enọ e jẹ rria otọ ukpehru orọ oria nọ Iran ọ rrọ enẹna, a te muọ egbaẹmo Asiria nọ i kiọkọ họ ẹhọre. Onana o tẹ kpọ ovao Asiria no ewho nọ e jọ otọ riẹ evaọ ofẹ ukiediwo-ọre, enọ i muọ ọwọsuọ họ no re. Yọ oke oyena, ahwo Babilọn a be goma ze, a tube fi okpẹwho ọ Ashọ kparobọ no dede. Evaọ 632 B.C.E., Ninẹve—“okpẹwho ijihẹ”—o te kie kẹ okuomagbe ahwo Babilọn, Midia, gbe Scythia, ahwo nọ a rẹ ruẹ ẹmo ghọghọ nọ a rrọ abọ ẹkpẹlobọ-ọre Abade Obiebi na. Onana u ru eruẹaruẹ Nahum gbe Zẹfanaya gba.—Na 3:1; Zef 2:13.
Asiria o ku ẹwẹ urere riẹ evaọ Heran. Nọ ogbaẹmo ogaga ọ Babilọn o wọ ohọre ze, ahwo Asiria a dao oma re a dada mu bẹsenọ Ijipti ọ rẹ nya ze ti fi obọ họ kẹe. Rekọ nọ Fẹro Nẹko ọ jẹ nya orọ ofẹ ẹkpẹlobọ-ọre ze, Josaya Ovie Judia o te bru ei dhe evaọ Mẹgido. (2Iv 23:29) Uwhremu na nọ Nẹko o te obọ Heran, yọ u lehie hrọ no—Uvie-Ulogbo Asiria u kie no.
Uvie-Ulogbo Babilọn
Okpẹwho vẹ who re roro kpahe okenọ a tẹ fodẹ “egbọ nọ i re veghe”? Babilọn, okpẹwho-esuo ọ ogaga akpọ orọ uvie-ulogbo Babilọn onọ a jọ eruẹaruẹ dhesẹ wọhọ okpohrokpo nọ o wo ibekpe. (Da 7:4) A riẹ okpẹwho na ziezi fiki efe, ekiọthuọ, gbe ẹnyaharo ọrọ egagọ gbe isi-erọgbẹva riẹ. Uvie-ulogbo na o jọ udevie otọ-opraprara alare orọ obọze-ọre ọ Mẹsopotemia, evaọ udevie ethẹ Taigris avọ ethẹ Yufretis. A fa okpẹwho na fihọ tofẹ tofẹ ọ Yufretis, yọ igbẹhẹ riẹ i ru rie wọhọ oware nọ a sai fi kparobọ họ.
Ahwo Babilọn a ru idhere eki buobu nya udhude nọ o vọ avọ itho orọ ofẹ ẹkpẹlobọ-ọre Arebia na. Eva okejọ, Nabonidọs Ovie na ọ jẹ rria obọ Tema, ọ tẹ kẹ Bẹlsheza uvẹ re o su evaọ Babilọn.
Babilọn ọ vẹ ruọ Kenan isiasa. Nọ Nebukadneza o fi ahwo Ijipti kparobọ no eva Kakẹmish evaọ 625 B.C.E., ahwo Babilọn a tẹ rọ ovao rri ofẹ obọze-ọre kpohọ Hamat, oria nọ a jọ wariẹ fi ahwo Ijipti nọ a je zihe kpemu kparobọ. Ahwo Babilọn a tẹ ruabọhọ ohọre na ere kpohọ unueri ukiekpotọ ame Ijipti, jẹ raha Ashkẹlọn. (2Iv 24:7; Jer 47:5-7) Evaọ oke ẹmo-ofio nana, Juda ọ tẹ ziọ otọ Babilọn.—2Iv 24:1.
Jehoakim Ovie ọ Juda o veghe uzou evaọ 618 B.C.E. Babilọn o te vi egbaẹmo erẹwho ekẹloma nyae họre Juda, egbaẹmo Babilọn e tẹ wariẹ Jerusalẹm họ jẹ rehọ iẹe. U kri hi, fikinọ o ku uvie riẹ kugbe orọ Ijipti, Zẹdikaya Ovie na ọ tẹ kpare ofu Babilọn toka mukpahe Juda. A tẹ wariẹ vẹ ruọ Juda je muọ ikpewho riẹ họ ẹraha. (Jer 34:7) Ukuhọ riẹ, Nebukadneza ọ tẹ kpọ ovao egbaẹmo riẹ riwi Jerusalẹm, o te fi ei kparobọ evaọ 607 B.C.E.—2Irv 36:17-21; Jer 39:10.
[Ẹkpẹti nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 23]
EBE Ọ EBAIBOL NO ETOKE NANA VRẸ:
Hosia
Aizaya
Maeka
Itẹ (abọjọ)
Zefanaya
Nahum
Habakuk
Enuobro
Obedaya
Izikiẹl
Obe ọ 1 Ivie gbe 2 Ivie
Jerimaya
[Udhesẹ-oria nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 23]
Uvie-Ulogbo Babilọn/Uvie-Ulogbo Asiria
Uvie-Ulogbo Asiria
B4 Mẹmfis (Nof)
B4 Zoan
B5 IJIPTI
C2 SAIPRỌS (KITIM)
C3 Saidọn
C3 Taya
C3 Mẹgido
C3 Sameria
C4 Jerusalẹm
C4 Ashkẹlọn
C4 Lakish
D2 Heran
D2 Kakẹmish
D2 Apad
D2 Hamat
D3 Ribla
D3 SIRIA
D3 Damaskọs
E2 Gozan
E2 MẸSOPOTEMIA
F2 MINI
F2 ASIRIA
F2 Kọsabad
F2 Ninẹve
F2 Kala
F2 Ashọ
F3 BABILỌN
F3 Babilọn
F4 KALDIA
F4 Erẹk
F4 Ọr
G3 Shushan
G4 ELAM
Uvie-Ulogbo Babilọn
C3 Saidọn
C3 Taya
C3 Mẹgido
C3 Sameria
C4 Jerusalẹm
C4 Ashkẹlọn
C4 Lakish
D2 Heran
D2 Kakẹmish
D2 Apad
D2 Hamat
D3 Ribla
D3 SIRIA
D3 Damaskọs
D5 Tema
E2 Gozan
E2 MẸSOPOTEMIA
E4 AREBIA
F2 MINI
F2 ASIRIA
F2 Kọsabad
F2 Ninẹve
F2 Kala
F2 Ashọ
F3 BABILỌN
F3 Babilọn
F4 KALDIA
F4 Erẹk
F4 Ọr
G3 Shushan
G2 ELAM
[Eria efa]
G2 MIDIA
Idhere Ilogbo (Kpohọ obe na)
[Ebade]
B3 Abade Mediterenia (Abade Ologbo)
C5 Abade Ọwawae
H1 Abade Caspian
H5 Ukiekpotọ Pasia
[Ithẹ]
B5 Naele
E2 Yufretis
F3 Taigris
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 22]
Ukpehru Lakish
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 22]
Uwoho osese orọ Mẹgido oke anwae
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 23]
Edhesẹ ọrọ egbọ Babilọn nọ i re veghe