Jesu “Evaọ Orẹwho Ahwo Ju”
NỌ O je se-isẹri kẹ Kọniliọs, Pita ukọ na ọ fodẹ oware nọ Jesu o ru “evaọ orẹwho ahwo Ju gbe evaọ Jerusalem.” (Iruẹru 10:39) Eria vẹ who roro nnọ e jọ abọjọ odibọgba Jesu nọ o viodẹ na?
Judia, oria nọ Jesu ọ jọ ru abọjọ iruo Ọghẹnẹ na, o jọ abọjọ “orẹwho ahwo Ju na.” (Luk 4:44) Nọ ọ họ ame no, Jesu ọ raha edẹ 40 evaọ igbrẹwọ Juda (hayo, Judia), otọ orroro ufofe nọ ahwo ọwọsuọ gbe ẹji e rẹ jọ ẹsibuobu. (Luk 10:30) Oke ofa jọ, Jesu o je kpohọ ofẹ ẹkpẹlobọ ovatha-ọre no Judia ze okenọ o se-isẹri kẹ aye Sameria jọ kẹle Saeka.—Jọn 4:3-7.
Ẹkiẹriwi ọ ikere Usiuwoma na u dhesẹ nnọ Jesu ọ tovao rri Galili. Dede nọ ọ nya riwi obọze ovatha-ọre kpohọ Jerusalẹm rọkẹ ehaa ẹgbukpe, ọ raha abọ buobu ọrọ ikpe ivẹ ọsosuọ odibọgba riẹ evaọ ofẹ ẹkpẹlobọ-ọre ọ Ẹkwotọ Eyaa na. (Jọn 7:2-10; 10:22, 23) Wọhọ oriruo, ọ kẹ iwuhrẹ buobu nọ e viodẹ je ru iruo igbunu ilogbo evaọ okenọ ọ jọ kẹle Abade Galilee hayo nọ ọ jọ eva riẹ. Kareghẹhọ nnọ o kru ẹkporo abade na daji jẹ tubẹ nya evaọ ehru riẹ. Ọ jọ okọ ta usiuwoma kẹ ogbotu ahwo nọ a jọ unueri ibitho abade ọyena. Ilele ọsosuọ ekpekpe riẹ i no ewho ekẹloma nọ iyei-ikpe gbe ewhru e jọ okọ rai.—Mak 3:7-12; 4:35-41; Luk 5:1-11; Jọn 6:16-21; 21:1-19.
Oria ehri odibọgba Jesu evaọ Galili o jọ akotọ unueri ọ Kapaniọm, “ẹwho obọ riẹ.” (Mt 9:1) Ọ jọ akotọ ugbehru nọ o kẹle etẹe evaọ okenọ ọ kẹ Ovuẹ obọ Ugbehru nọ o viodẹ na. Okejọ, ọ nya orọ okọ no abọ Kapaniọm kpohọ Magadan, Bẹtsaida, hayo eria nọ e kẹle riẹ.
Mu ẹro họ nnọ “ẹwho obọ” Jesu o thabọ gaga ha no Nazarẹt, oria nọ ọ jọ whẹro; no Kena, oria nọ ọ jọ zihe ame ruọ udi; no Nein, oria nọ ọ jọ kpare ọmọzae ọ aye-uku jọ; je no Bẹtsaida, oria nọ ọ jọ rehọ edhere igbunu ko ezae 5,000 je rovie aro ọzae nọ o tuaro na.
Nọ Ọnyavrẹ ọ 32 C.E. ọ vrẹ no, Jesu ọ tẹ nya rri ẹkpẹlobọ ovatha-ọre kpohọ Taya gbe Saidọn, inueri ọ Fonisia. Kẹsena o te ru odibọgba riẹ kẹre kpohọ ikpewho Griki ikpe nọ a re se Dẹkapọlis. Jesu ọ kẹle Sisaria Filipai (F2) evaọ okenọ Pita o vuhu iei mu gbagba inọ ọye họ Mesaya na, ẹrẹriẹ na ọ tẹ nwani lele iei, ẹsejọhọ evaọ Ugbehru Hẹmọn. Uwhremu na, Jesu ọ ta usiuwoma evaọ ẹkwotọ Pẹria, abọdekọ Jọdan na.—Mak 7:24-37; 8:27–9:2; 10:1; Luk 13:22, 33.
Jesu ọ raha oka urere riẹ evaọ otọakpọ kugbe ilele riẹ evaọ Jerusalẹm, “ẹwho Ovie Ologbo na,” gbe ekẹloma riẹ. (Mt 5:35) Whọ rẹ sae jọ udhesẹ-oria nana ruẹ eria ekẹloma nọ who se kpahe no evaọ ikere Usiuwoma na, eria wọhọ Emeọs, Bẹtani, Bẹtfagi, gbe Bẹtlẹhẹm.—Luk 2:4; 19:29; 24:13; rri ifoto ọ “Ẹkwotọ Jerusalẹm,” evaọ ẹwẹ-obe avọ 18.
[Udhesẹ-oria nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 29]
Ẹkwotọ Eyaa Na (Evaọ oke Jesu)
Ẹkwotọ Na Evaọ Oke Jesu
Ikpewho ọ Dẹkapọlis
E5 Hipo(s)
E6 Pẹla
E6 Sithopolis
F5 Gadara
F7 Gerasa
G5 Dion
G9 Filadẹlfia
H1 Damaskọs
H4 Rafana
I5 Kanata
Idhere Ilogbo (Kpohọ obe na)
Edhere nọ O no Galili Kpohọ Jerusalẹm nọ A Riẹ Ziezi (Kpohọ obe na)
Edhere Ọfa nọ A Sae Nya no Galili Kpohọ Jerusalẹm, Nya Udevie Pẹria Vrẹ Idhere Ilogbo (Kpohọ obe na)
A11 Gaza
B6 Sisaria
B8 Jopa
B9 Lida
B12 Biẹsheba
C4 Tọlẹmais
C8 SAMERIA
C8 Antipatris
C8 Arimatia
C9 Emeọs
C10 JUDIA
C11 Hibrọn
C12 IDUMIA
D1 Saidọn
D2 Taya
D3 FONISIA
D4 GALILI
D4 Kena
D5 Sẹpforis
D5 Nazarẹt
D5 Nein
D7 Sameria
D7 Saeka
D9 Ifremu
D9 Bẹtfagi
D9 Jerusalẹm
D9 Bẹtani
D10 Bẹtlẹhẹm
D10 Herodiọm
D10 IGBRẸWỌ JUDA
D12 Masada
E4 Korazin
E4 Bẹtsaida
E4 Kapaniọm
E4 Magadan
E5 Tibẹrias
E5 Hipo(s)
E6 Bẹtani? (n’abọ t’abọ Jọdan)
E6 Sithopolis
E6 Pẹla
E6 Salim
E6 Enọn
E9 Jẹriko
F1 ABILINI
F2 Sisaria Filipai
F4 Gamala
F5 Abila?
F5 Gadara
F7 PẸRIA
F7 Gerasa
G3 ITURIA
G5 Dion
G6 DẸKAPỌLIS
G9 Filadẹlfia
H1 Damaskọs
H3 TRAKONAITAS
H4 Rafana
H12 AREBIA
I5 Kanata
[Igbehru]
D7 Ugb. Ebal
D7 Ugb. Gẹrizim
F2 Ugb. Hẹmọn
[Ebade]
B6 Abade Mediterenia (Abade Ologbo)
E4 Abade Galili
E10 Abade Uwhei (Abade Owhuowhu)
[Ithẹ]
E7 Ethẹ Jọdan
[Eyeri-ame gbe ezae]
D7 Ozae Jekọp
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 28]
Abade ọ Galili. Kapaniọm ọ rrọ ẹkpẹlobọ obaro na. Ma bi rri ifoto na no ẹkpẹlobọ ukiediwo-ọre kpohọ Otọ-Opraprara ọ Gẹnesarẹt
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 28]
Ahwo Sameria a jẹ gọ evaọ Ugbehru Gẹrizim. Ugbehru Ebal o rrọ obemu na