Izrẹl Evaọ Edẹ Devidi Gbe Solomọn
ỌGHẸNẸ ọ yaa eyaa nọ ọ te kẹ ubi Abram otọ “no umuọ ethẹ Ijipti ri te . . . ethẹ Yufretis.” (Emu 15:18; Ọny 23:31; Izie 1:7, 8; 11:24) Nọ Joshua ọ ruọ Kenan no, u kri te ikpe egba ene taure Ẹkwotọ Eyaa na ọ tẹ te kẹre te ere.
Devidi Ovie na o fi uvie Aremia orọ Zoba kparobọ, onọ o kẹre te obọ Yufretis evaọ ofẹ ẹkpẹlobọ ovatha-ọre Siria.a Obokparọ Devidi vi ahwo Filistia evaọ ofẹ obọze ovatha-ọre o lẹliẹ esuo riẹ kẹre te uwhru ọ Ijipti.—2Sam 8:3; 1Irv 18:1-3; 20:4-8; 2Irv 9:26.
Solomọn o te su no Ethẹ “Yufretis ri te otọ ahwo Filistia jegbe ekakọ Ijipti,” onọ u dikihẹ kẹ esuo udhedhẹ Mesaya na. (1Iv 4:21-25; 8:65; 1Irv 13:5; Ol 72:8; Zek 9:10) Ghele na, a rẹ ta inọ oria nọ Izrẹl ọ jẹ rria o kẹre no “Dan ri te Biẹsheba.”—2Sam 3:10; 2Irv 30:5.
Evaọ aghẹmeeyo kẹ Ọghẹnẹ, Solomọn Ovie na o wo enyenya gbe ekẹkẹ buobu. (Izie 17:16; 2Irv 9:25) Ọ sae whaliẹ enana no oria ruọ oria evaọ idhere esese gbe ilogbo buobu nọ e jariẹ. (Jos 2:22; 1Iv 11:29; Aiz 7:3; Mt 8:28) Evaọ usu idhere enana kpobi, umutho jọ ọvo ma riẹ kpahe ziezi, wọhọ “edhere nọ o no Bẹtẹl kpohọ Shẹkẹm, ri te [obọze-ọre] Lẹbona.”—Ibr 5:6; 21:19.
Obe na, Idhere Esese gbe Ilogbo erọ Izrẹl Anwae o ta nọ: “Ẹbẹbẹ nọ ọ mae rro evaọ ẹkiẹkpahe idhere Izrẹl anwae họ uzẹme na inọ evaọ idhere orẹwho nọ e jọ etoke Ọvọ Anwae na, oka uvevẹ rai ovuọvo u kiọkọ họ, keme a jẹ rehọ ibitho ru idhere evaọ [etoke yena] ha.” Ghele na, oghẹrẹ nọ otọ na o rrọ gbe ekwakwa nọ a tọ no ikpẹwho na ze i dhesẹ ofẹ nọ idhere buobu e nya rri.
Idhere e jẹ hae kpọ obonọ egbaẹmọ e rẹ rọ ova rri. (1Sam 13:17, 18; 2Iv 3:5-8) Re a ruẹse họre Izrẹl, ahwo Filistia a nya no Ekrọn gbe Gat kpohọ oria nọ o rrọ “udevie Soko avọ Azẹka.” Etẹe ogbaẹmo Sọl a jọ zere ai evaọ “ukpotọ Ela.” Nọ Devidi o kpe Goliat no, ahwo Filistia a tẹ dhẹ zihe kpohọ Gat gbe Ekrọn, Devidi o te kpohọ Jerusalẹm.—1Sam 17:1-54.
A fa Lakish (D10), Azeka (D9), gbe Bẹt-shẹmẹsh (D9) fihọ idhere anwae nọ e nya Shẹfila vrẹ jẹ nya rri obọ igbehru ọ Judia. Fikiere ikpehwo nana i wuzou gaga evaọ ẹzadhe ewegrẹ nọ e be nya orọ Via Maris na re a siọ udevie ẹkwotọ Izrẹl ba ẹruọ.—Aiz 6:9, 12; 2Iv 18:13-17.
[Oruvẹ-obotọ]
a Ẹkwotọ Rubẹn o nya te Udhude ọ Siria, oka ọ ofẹ ovatha-ọre nọ Yufretis ọ jọ.—1Irv 5:9, 10.
[Ẹkpẹti nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 16]
EBE EBAIBOL NỌ A KERE NO ETOKE NANA VRẸ:
1 gbe 2 Samuẹle
Ilezi (abọjọ)
Itẹ (abọjọ)
Ole nọ o vi Ile
Ọtausiuwoma Na
[Udhesẹ-oria nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 17]
Ẹkwotọ Gbe Idhere Evaọ Etoke Esuo-ivie Okugbe
Tifsa
Hamat
Tadmọ
Berotai (Kun?)
Saidọn
Damaskọs
Taya
Dan
Jerusalẹm
Gaza
Aroa
Biẹsheba
Tama
Eziọngeba
Elat (Elọt)
[Ithẹ ilogbo gbe esese]
Yufretis
Ukkp. Ijipti
Devidi avọ Solomọn (idhere nọ a nya)
B10 Gaza
C8 Jopa
C9 Ashdọd
C10 Ashkẹlọn
C11 Ziklag
C12 IGBRẸWỌ PARAN
D5 Dọ
D6 Hefa
D8 Afẹk
D8 Rama
D9 Shalbim
D9 Gẹza
D9 Makaz
D9 Ekrọn
D9 Bẹth-shẹmẹsh
D9 Gat
D9 Azeka
D10 Soko
D10 Adulam
D10 Keila
D10 Lakish
D11 Jata
D12 Biẹsheba
E2 Taya
E4 Kabul
E5 Jọknẹam (Jọkmẹam?)
E5 Mẹgido
E6 Tanak
E6 Arobọt
E7 Piratọn
E8 Lebona
E8 Zẹreda
E8 Bẹtẹl
E9 Ukpotọ Bẹt-horọn
E9 Ukpehru Bẹt-horọn
E9 Geba
E9 Gibiọn
E9 Gibia
E9 Kiriat-jẹrim
E9 Nọb
E9 Baal-pẹrizim
E9 Jerusalẹm
E9 Bẹtlẹhẹm
E10 Tẹkoa
E10 Hibrọn
E11 Zif
E11 Horẹsh?
E11 Kamẹl
E11 Maọn
E11 Ẹshtẹmoa
F5 Ẹndọ
F5 Shunẹm
F5 Jezril
F6 Bẹthshin
F7 Taza
F7 Shẹkẹm
F8 Zarẹtan
F8 Shailo
F8 Ofra?
F9 Jẹriko
F11 Engẹdi
G2 Abel-bet-maaka
G2 Dan
G3 Hazọ
G3 MAKA
G5 Lo-dẹba (Deba)
G5 Rogẹlim
G6 Abel-mẹhola
G7 Sọkọt
G7 Mahanem
H1 SIRIA
H4 GẸSHỌ
H6 Remọt-giliad
H8 Raba
H9 Mediba
H11 Aroa
I19 MOAB
I4 Helam?
I9 AMMỌN
[Idhere Ilogbo]
C10 Via Maris
H6 Edhere Ovie
[Igbehru]
F5 Ugb. Gilboa
[Ebade]
C8 Abade Mediterenia (Abade Ologbo)
F10 Abade Uwhei (Abade Owhuowhu)
G4 Abade Galili
[Eyeri-ame hayo ozae]
E9 Ẹnrogẹl
[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 16]
Obọze: Ukiekpotọ Ela, o rẹriẹ ovao ku ofẹ ovatha-ọre igbehru ọ Juda
Obotọ: Idhere ọ elafio buobu i ru erẹ ọnya lọhọ evaọ Ẹkwotọ Eyaa na