UWOU-EBE ITANẸTE Uwou-Eroro
UWOU-EBE ITANẸTE
Uwou-Eroro
Isoko
Ọ
  • Ẹ
  • ẹ
  • Ọ
  • ọ
  • EBAIBOL
  • EBE GBE EWARE EFA
  • IWUHRẸ
  • lfb uwuhrẹ 63 ẹwẹ. 150-ẹwẹ. 151 edhe. 1
  • Eme nọ A Kere Fihọ Ugbẹhẹ

Ọnana o wo ividio ho.

Eva e dha owhẹ hẹ, ividio na ọ rọwo kporo ho.

  • Eme nọ A Kere Fihọ Ugbẹhẹ
  • Eware nọ Whọ rẹ Sai Wuhrẹ Evaọ Ebaibol Na
  • Onọ O Wọhọ E Riẹ
  • Obọ nọ U bi Kere Ugbẹhẹ
    Obe Ikuigbe Ebaibol Mẹ
  • Ahwo Ọghẹnẹ Anyano Babilọn
    Obe Ikuigbe Ebaibol Mẹ
  • Eme Ene Nọ I Nwene Akpọ Na
    Kezọ Kẹ Eruẹaruẹ Daniẹl!
Eware nọ Whọ rẹ Sai Wuhrẹ Evaọ Ebaibol Na
lfb uwuhrẹ 63 ẹwẹ. 150-ẹwẹ. 151 edhe. 1
Uziobọ nọ u bi kere eme fihọ ugbẹhẹ

UWUHRẸ AVỌ 63

Eme nọ A Kere Fihọ Ugbẹhẹ

Nọ Nebukadneza o whu no, ọmọ riẹ nọ a re se Bẹlshaza o te zihe ruọ ovie Babilọn. Evaọ aso ẹdẹ jọ, o te zizie ikpahwo Babilọn kpobi ziọ ehaa. Ọ tẹ ta kẹ idibo riẹ re a rehọ igho igoru nọ a rẹ rọ da ame na ze, enọ Nebukadneza ọ rehọ no obọ etẹmpol Jihova ze na. Bẹlshaza avọ ahwo nọ o zizie a tẹ jẹ rehọ igho na da idi bi jiri eghẹnẹ rai. Ẹsiẹvo na, uziobọ jọ u te bi kere eme fihọ ugbẹhẹ uwou nọ a be jọ re emu na.

Ozọ u te mu Bẹlshaza gaga. O te se ahwo emajiki riẹ kpobi ze jẹ ta kẹ ai nọ: ‘Otẹrọnọ ohwo jọ ọ rẹ sae fa otọ eme nana kẹ omẹ, mẹ rẹ rehọ iẹe mu ohwo avọ esa nọ ọ mae rro evaọ Babilọn soso.’ Aikpobi a dawo oma bẹ, rekọ ohwo ọvo ọ sae fa otọ eme na ha. Kẹsena oni ovie na ọ tẹ ta kẹ Bẹlshaza nọ: ‘U wo ọzae jọ nọ a re se Daniẹl, ọnọ ọ jẹ hae fa otọ eware kẹ Nebukadneza. Ọ rẹ sae fa otọ eme nana kẹ owhẹ.’

Ovie na o te se Daniẹl ze. Bẹlshaza ọ tẹ ta kẹ Daniẹl nọ: ‘Whọ tẹ sae fa otọ eme nana kẹ omẹ, mẹ te kẹ owhẹ ufiare igoru, mẹ vẹ jẹ rọ owhẹ mu ohwo avọ esa nọ ọ mae rro evaọ Babilọn soso.’ Daniẹl ọ tẹ ta kẹe nọ: ‘Mẹ gwọlọ ekẹ ra ha, rekọ mẹ te fa otọ eme nana kẹ owhẹ. Nebukadneza ọsẹ ra o wo omorro gaga, yọ Jihova o hrẹ riẹ kpotọ. Whọ riẹ kpahe eware kpobi nọ e via kẹe, rekọ whọ rọ adhẹẹ kẹ Jihova ha, whọ tẹ be rehọ igho igoru nọ a rehọ no obọ etẹmpol riẹ ze da enwaene. Fiki oye Ọghẹnẹ o ro kere eme nana inọ: Mene, Mene, Tẹkẹl, gbe Pasin. Otofa eme na họ, ahwo Midia gbe ahwo Pasia a ti fi Babilọn kparobọ, yọ whọ gbẹ te jọ ovie he.’

Isoja Sairọs ovie na nọ e be nya ame ethẹ na vrẹ kpobọ igeti Babilọn

Fikinọ Babilọn o wo igbẹhẹ ilogbo gbe ethẹ nọ ọ wariẹ e riẹ họ, ohwo o re roro nọ a sai fi ei kparobọ họ. Rekọ evaọ aso ọvo oyena, ahwo Midia avọ ahwo Pasia a tẹ wọ ze. Ovie Pasia nọ a re se Sairọs ọ tẹ kpọ ame ethẹ na kpohọ ofẹ ofa, re avọ isoja riẹ a sae rọ igeti okpẹwho na rueva. Nọ a te etẹe, igeti na i rovie fihọ! Isoja na a tẹ vẹ ruọ eva, a te fi okpẹwho na kparobọ je kpe ovie na re. Kẹsena Sairọs o te je su Babilọn.

Evaọ ukpe yena, Sairọs o te whowho nọ: ‘Jihova ọ vuẹ omẹ nọ mẹ wariẹ bọ etẹmpol nọ ọ jọ Jerusalẹm. Odibo Jihova kpobi nọ ọ gwọlọ nyai fiobọhọ evaọ ebabọ na, ọ sae nya.’ Wọhọ epanọ Jihova ọ ya eyaa riẹ, ahwo Ju a zihe kpo nọ ikpe udhosa-gbikpe (70) e vrẹ no, anwẹnọ a rọ raha Jerusalẹm. Sairọs o zihe igho igoru gbe erọ isiliva, gbe eware etẹmpol Jihova nọ Nebukadneza ọ wọ rehọ. Kọ whọ gbẹ ruẹ oghẹrẹ nọ Jihova ọ rọ rehọ Sairọs fiobọhọ kẹ ahwo riẹ?

“O kie no! Babilọn Ologbo na o kie no, o zihe ruọ oria nọ idhivẹri . . . e be rria no.”—Eviavia 18:2

Enọ: Eme họ otofa eme nọ a kere fihọ ugbẹhẹ na? Eme Jihova ọ ta kẹ Sairọs nọ o ru?

Ẹzra 1:1-11; Daniẹl 5:1-30; Aizaya 44:27–45:2; Jerimaya 25:11, 12

    Ebe Isoko Kpobi (1992-2025)
    Noi No
    Rueva
    • Isoko
    • Vi Ei Se Omọfa
    • Ru Ei Fihọ Oghẹrẹ nọ O Were Owhẹ
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Izi Kpahe Eroruiruo Evuẹ Na
    • Izi Oria Evuẹ Omobọ Ra
    • Esẹtini Oria Evuẹ Omobọ Ra
    • JW.ORG
    • Rueva
    Vi Ei Se Omọfa