UWOU-EBE ITANẸTE Uwou-Eroro
UWOU-EBE ITANẸTE
Uwou-Eroro
Isoko
Ọ
  • Ẹ
  • ẹ
  • Ọ
  • ọ
  • EBAIBOL
  • EBE GBE EWARE EFA
  • IWUHRẸ
  • w98 12/1 ẹwẹ. 4-7
  • Odẹ nọ U re Su Kpohọ Uvi Ẹrọwọ

Ọnana o wo ividio ho.

Eva e dha owhẹ hẹ, ividio na ọ rọwo kporo ho.

  • Odẹ nọ U re Su Kpohọ Uvi Ẹrọwọ
  • Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova—1998
  • Izoẹme-Esese
  • Onọ O Wọhọ E Riẹ
  • Oware nọ Odẹ Jesu U Dikihẹ Kẹ
  • Ẹrọwọ Fihọ Jesu Manikọ Fihọ Siza?
  • Aruorokele Ileleikristi Ọsosuọ na Nẹnẹ
  • Oware nọ Ẹrọwọ Fihọ Odẹ Jesu U Dhesẹ
  • Epanọ Odẹ Jihova U Wuzou kẹ Omai Te
    Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova (Uwuhrẹ)—2025
  • Epanọ Odẹ Jihova U Wuzou kẹ Jesu Te
    Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova (Uwuhrẹ)—2025
  • Rọ Adhẹẹ Kẹ Odẹ Oruaro Jihova
    Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova—2013
  • Didi Odẹ Ọghẹnẹ?
    Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova (Ẹgbede)—2019
Ruẹ Efa
Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova—1998
w98 12/1 ẹwẹ. 4-7

Odẹ nọ U re Su Kpohọ Uvi Ẹrọwọ

“W HA rọwo Jesu gbe azẹ ọtanigbo riẹ hẹ,” ere aye jọ ọ ta kẹ omọvo Isẹri Jihova jọ. Ọzae jọ ọ ta nọ: “Wha bi se oma rai Isẹri Jihova, rekọ mẹ osẹri Jesu.”

Eriwo na inọ Isẹri Jihova a rọwo Jesu hu hayo inọ a be kẹe adhẹẹ te he o rọ oria kpobi. Rekọ, eme họ uzẹme na?

Uzẹme o rọ inọ Isẹri Jihova a se odẹ Ọghẹnẹ, Jihova, gboja gaga.a Itamar, Osẹri jọ evaọ Brazil, ọ kareghẹhọ nọ: “Oware nọ u ku uzuazọ mẹ rẹriẹ họ okenọ me wuhrẹ kpahe odẹ Ọghẹnẹ. Okenọ mẹ kaki se ku ei, o wọhọ epaọ ẹsenọ mẹ rọwo no owezẹ udidi ze. Odẹ na Jihova u duobọ t’omẹ jẹ w’omẹ; u duobọ t’omẹ ẹwẹ.” Ghele na, o fibae nọ: “Me you Jesu gaga re.”

Ẹhẹ, Isẹri Jihova a vuhumu nnọ re a sai wo uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ, a re fi ẹrọwọ họ “odẹ Ọmọ Ọghẹnẹ na,” Jesu. (1 Jọn 5:13) Rekọ eme họ otofa ẹme na ‘evaọ odẹ Jesu’?

Oware nọ Odẹ Jesu U Dikihẹ Kẹ

“Evaọ odẹ Jesu” gbe eme itieye na e vọ Ikereakere Griki Ileleikristi, hayo “Ọvọ Ọkpokpọ” na. Evaọ uzẹme, ubiẹme na “odẹ” nọ a ro ruiruo ta kpahe ọkwa Jesu o roma via vrẹ asia 80, asia 30 evaọ obe Iruẹru na ọvo. Ileleikristi ikpe-udhusoi ọsosuọ na a jẹ họ-ame evaọ odẹ Jesu, a siwi ahwo evaọ odẹ riẹ, a wuhrẹ evaọ odẹ riẹ, a se odẹ riẹ, a ruẹ-uye kẹ odẹ riẹ, a tẹ jẹ kpare odẹ riẹ kpehru.—Iruẹru 2:38; 3:16; 5:28; 9:14, 16; 19:17.

Wọhọ epanọ ofeme Ebaibol jọ o ta, ubiẹme Griki nọ a fa “odẹ” na a jọ Ebaibol na rehọ iẹe ruiruo “ro dhesẹ oware nọ a re se odẹ kpahe kpobi, orọ udu-esuo, uruemu, ọkwa, oruaro, ogaga, ewoma, gbe efa, orọ eware kpobi nọ odẹ na u kpomahọ.” Fikiere odẹ Jesu u dikihẹ kẹ oruaro gbe ewoma udu-esuo ologbo nọ Jihova Ọghẹnẹ o mu họ iẹe obọ. Jesu omariẹ ọ ta nọ: “A rehọ ogaga kpobi nọ o rọ eva odhiwu gbe akpọ na kẹ omẹ no.” (Matiu 28:18) Nọ Pita avọ Jọn a siwi ọzae nọ ọ ko, isu egagọ ahwo Ju a tẹ nọ nnọ: “Didi ogaga hayo kọ eva odẹ ono wha ro ru eware enana?” Pita ọ tẹ rọ aruọwha dhesẹ ẹrọwọ riẹ fihọ udu-esuo gbe ogaga nọ odẹ Jesu u dikihẹ kẹ nọ ọ ta kẹ ae nnọ “evaọ odẹ Jesu Kristi obọ Nazarẹt . . . a ro ru ohwo ọnana oma ga re na.”—Iruẹru 3:1-10; 4:5-10.

Ẹrọwọ Fihọ Jesu Manikọ Fihọ Siza?

Rekọ re a fi ẹrọwọ otiọye na họ odẹ Jesu o lọhọ họ. Wọhọ epanọ Jesu ọ ruẹaro na, ‘erẹwho na kpobi i re ti mukpahe [ilele riẹ] fiki odẹ riẹ.’ (Matiu 24:9) Fikieme? Fikinọ odẹ Jesu u dikihẹ kẹ ọkwa riẹ wọhọ Osu nọ Ọghẹnẹ o ro mu, Ovie ivie, ọnọ erẹwho na kpobi e rẹ r’uzou kpotọ kẹ, oware nọ a gwọlọ ru hu.—Olezi 2:1-7.

Isu egagọ erọ edẹ Jesu a gwọlọ r’uzou kpotọ kẹ Jesu hu. A ta nọ: “Ma wo ovie ọ fa thọ Siza wa ha,” be rọ ere siọ Ọmọ Ọghẹnẹ. (Jọn 19:13-15) Ukpoye, a fi ẹrọwọ rai họ odẹ—ogaga gbe udu-esuo—orọ Siza gbe esuo egọmeti riẹ. A tubẹ jiroro nọ Jesu o re whu re a ruẹse yọrọ ọkwa gbe oria rai.—Jọn 11:47-53.

Evaọ ikpe-udhusoi buobu nọ Jesu o whu no, ibuobu nọ e ta nọ ae Ileleikristi a te dhesẹ uruemu nọ u tho orọ isu ahwo Ju na. Ileleikristi igbenu enana a te fi ẹrọwọ rai họ ogaga gbe udu-esuo Orẹwho je dhoma họ ohọre riẹ. Wọhọ oriruo, evaọ ikpe-udhusoi avọ 11, nọ ichọche na i koko egbaẹmo fihọ militia Christi, hayo egbaẹmo Ileleikristi, “a te mi egaga esuo Kristẹndọm owha-iruo uruemu orọ ẹmo okiẹrẹe na rọ kẹ ichọche na ẹkwoma ogbaẹmo Ileleikristi riẹ.” (The Oxford History of Christianity) Iyẹrẹ na o fibae nnọ iwhowhovia ipopu na jọ o lẹliẹ egbaẹmo na jọ rọwo nnọ a te w’obọ evaọ ohọre na, “koyehọ a riọvọ kugbe Ọghẹnẹ no jegbe nnọ a ruẹrẹ oria kẹ oma rai no evaọ Aparadase.”

Ahwo jọ a re si ikẹ nọ o lọhọ re a roma kpotọ kẹ Jesu re a jẹ roma kpotọ kẹ iruẹru egọmeti evaọ okiovo na, jẹ rọ kẹ emo erẹwho na. A rẹ sai roro nọ o rọ owha-iruo Ileleikristi re a họre eyoma evaọ oria nọ o rọ kpobi jegbe nnọ onana u kpomahọ ẹmo, o tẹ gwọlọ ere. Kọ Ileleikristi ọsosuọ na a wo eriwo ọnana?

“Ileleikristi ọsosuọ a jọ iruo isoja ha,” ere uzoẹme jọ o ta evaọ emagazini ọ The Christian Century. O ta nọ bọwo ikpe nọ e jọ udevie ọ 170-180 C.E., uvumọ imuẹro e jariẹ hẹ inọ Ileleikristi a jọ iruo isoja. Uzoẹme na u te fibae nọ: “Ẹmẹrera ọvo Ileleikristi a ro gbabọkẹ ẹwhaha iruo isoja rai.”

Eme onana o wha ze no? “Ẹsejọhọ uvumọ oware o te raha odẹ egagọ-Ileleikristi hi vi ohẹriẹ nọ a wo no egedhọ họ kpahe ẹmo,” ere uzoẹme jọ evaọ The Christian Century o muẹrohọ. “Inọ Ileleikristi a be rọ unu jọ dhesẹ ẹrọwọ rai fihọ Osiwi owowolẹ na yọ evaọ abọdekọ riẹ a be rọ ọwhọ thọ emo egagọ hayo erọ orẹwho uke o raha ẹrọwọ na gaga no.”

Aruorokele Ileleikristi Ọsosuọ na Nẹnẹ

Kọ o lọhọ re Ileleikristi nẹnẹ a raro kele obọdẹ oriruo ọrọ Ileleikristi ọsosuọ? Isẹri Jihova evaọ ikpe-udhusoi ọnana a dhesẹ no nnọ o lọhọ. Nọ ọ jẹ ta kpahe ae, okere ọ Holocaust Educational Digest o muẹrohọ nọ: “Osẹri Jihova ọvuọvo o re kpohọ ẹmo ho. . . . Otẹrọnọ isu akpọ na kpobi a rọ egagọ rai, [Ẹmo Akpọ II] ọ hae via ha.”

A rẹ sae ta ẹme ọvona re kpahe ozighi ọgbọna, wọhọ onọ o raha Ẹkpẹlobọ-Ọre Ireland muotọ. Ikpe jọ nọ i kpemu, omọvo Isẹri Jihova ọ jẹ ta usiuwoma n’uwou ruọ uwou evaọ oria Protẹstant jọ evaọ okpẹwho Belfast. Ọzae jọ nọ a nyaku, nọ ọ te riẹ nnọ Osẹri na ọ jọ Kathọlik vẹre, ọ tẹ nọ nnọ: “Okenọ whọ jọ Kathọlik, kọ whọ jẹ thọ Ogbaẹmo Orẹwho Ireland na uke?” Osẹri na o te muẹrohọ nnọ ọzae na ọ sai ru ozighi, keme a mu rie fihọ ega fikinọ a jọ obọ riẹ ruẹ ugbeke jẹ nya i kpe ohwo Kathọlik, yọ kẹle na a siobọnoi. Fikiere, Osẹri na ọ tẹ kuyo nọ: “Mẹ gbẹ rọ Kathọlik hi. Enẹna mẹ yọ omọvo Isẹri Jihova. Wọhọ Oleleikristi uzẹme, me re kpe ohwo kẹ egọmeti hayo kẹ ohwo jọ họ.” Koyehọ ọzae na ọ so riẹ obọ ọ tẹ ta nọ: “Ikpakpe kpobi e thọ. Emamọ iruo wha bi ru na. Wha ruabọhọ iẹe.”

Oware nọ Ẹrọwọ Fihọ Odẹ Jesu U Dhesẹ

Rekọ, ẹrọwọ nọ a re fihọ odẹ Jesu u vi ẹmo nọ a rẹ seba ọvo. U dhesẹ ẹmeoyo kẹ ijaje Kristi kpobi. Whaọ, Jesu ọ ta nọ: “Whai họ ezọ mẹ wha te ru eware nọ mẹ ta kẹ owhai,” yọ ujaje riẹ jọ họ ma ‘you ohwohwo.’ (Jọn 15:14, 17) Uyoyou o rẹ gwọlọ ru ewoma kẹ amọfa. U re gbolo omohẹriẹ ovioma, egagọ, gbe uyerakpọ kufiẹ. Jesu o dhesẹ epanọ a re ru ei.

Ahwo Ju evaọ edẹ Jesu a mukpahe ahwo Sameria gaga. Wo ohẹriẹ no onana, Jesu o lele aye ohwo Sameria t’ẹme, fikiere, tei te amọfa buobu a te fi ẹrọwọ họ odẹ riẹ. (Jọn 4:39) Jesu ọ tẹ jẹ ta nọ ilele riẹ a rẹ te jọ isẹri riẹ “eva Jerusalem gbe Judia kpobi te Sameria je rite ọnyaba akpọ na.” (Iruẹru 1:8) Orọnikọ ahwo Ju ọvo ovuẹ usiwo riẹ o rẹ nyamu hu. Fikiere, a vuẹ Pita re o weze bru Kọniliọs, olori udhalakpa-usoi ọrọ Rom. Dede nọ o thọ re ohwo Ju o weze bru ohwo uyẹ ofa, Ọghẹnẹ o dhesẹ kẹ Pita nọ o “se ohwo ọvo ekpehre hayo ogbegbe he.”—Iruẹru 10:28.

Evaọ aruorokele Jesu, Isẹri Jihova a be rọ unevaze fiobọhọ kẹ ahwo kpobi—makọ ovioma rai, egagọ, hayo uyerakpọ—re a wuhrẹ esiwo nọ ma wo ẹkwoma odẹ Jesu. Ẹrọwọ ofihọ odẹ Jesu o rẹ wọ ae jọ ‘ẹgbede whowho nọ Jesu ghinọ Olori.’ (Ahwo Rom 10:8, 9) Ma kpakpa owhẹ re who dede obufihọ rai re who je wuhrẹ epanọ a re fi ẹrọwọ họ odẹ Jesu.

Odẹ Jesu o rẹ ghinẹ wha iroro ọghọ ze, adhẹẹ, gbe ẹmeoyo. Pọl ukọ na ọ ta nọ: “Ighilawọ kpobi i re diguẹ kẹ odẹ Jesu, erọ eware nọ erọ obọ ehru, gbe eware nọ erọ akpọ, gbe enọ erọ otọ akpọ, jegbe nọ kunu kunu kpobi o rẹ rọwo nọ Jesu Kristi họ Ọnowo, rọ kẹ oruaro Ọghẹnẹ Ọsẹ na.” (Ahwo Filipai 2:10, 11) Dede nọ ahwo-akpọ buobu a te rọ unevaze ruzou kpotọ kẹ esuo Jesu hu, Ebaibol na o dhesẹ nọ oke o kẹle no nọ ahwo kpobi a ti ro ru ere, ọnọ ọ se o ve whu. (2 Ahwo Tẹsalonika 1:6-9) Fikiere enẹna họ oke na nọ a re ro fi ẹrọwọ họ odẹ Jesu ẹkwoma ekoko ijaje riẹ.

[Footnotes]

a Rọ kẹ evuẹ efa, rri ibroshọ na The Divine Name That Will Endure Forever, ẹwẹ-obe avọ 28-31, onọ Watchtower Bible and Tract Society of New York, Inc., 1984, a kporo.

[Picture on page 6]

Evaọ odẹ Jesu, ima ahwo buobu a kpe amọfa no yọ a kpe ima buobu no

[Picture on page 7]

Jesu o fi ohẹriẹ uyẹ h’eva ha. Kọ who fihọ eva?

    Ebe Isoko Kpobi (1992-2025)
    Noi No
    Rueva
    • Isoko
    • Vi Ei Se Omọfa
    • Ru Ei Fihọ Oghẹrẹ nọ O Were Owhẹ
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Izi Kpahe Eroruiruo Evuẹ Na
    • Izi Oria Evuẹ Omobọ Ra
    • Esẹtini Oria Evuẹ Omobọ Ra
    • JW.ORG
    • Rueva
    Vi Ei Se Omọfa