Jihova Ọ Te Raha Oke He
“O tẹ rọ nọ [eruẹaruẹ na] u bi lehie, hẹrẹ iẹe; ọ rẹ seba ẹtha ha, ọ te raha oke he.”—HABAKUK 2:3.
1. Didi ọtamuo ahwo Jihova a dhesẹ no, kọ eme onana o wọ rai ru no?
“ME RE mudhe re me roro.” Oyena họ ọtamuo Habakuk ọruẹaro Ọghẹnẹ na. (Habakuk 2:1) Ahwo Jihova erọ ikpe-udhusoi avọ 20 na a dhesẹ ọtamuo ọvo ọyena no. Fikiere, a rọ ọwhọ j’owọ kẹ use onana eva okokohọ obọdẹ jọ evaọ September 1922 na no: “Ọnana họ ẹdẹ edẹ na. Rri, Ovie na o muhọ esuo no! Whai họ ahwo-ẹro riẹ. Fikiere wha whowho, wha whowho, wha whowho, Ovie na avọ uvie riẹ.”
2. Nọ a zihe ai ziọ iruo ejaja nọ Ẹmo Akpọ I ọ vrẹ no, eme Ileleikristi nọ a wholo na a sai whowho?
2 Nọ Ẹmo Akpọ I o fi vrẹ no, Jihova o te zihe okiọkotọ ẹrọwọ nọ a wholo na kpohọ uyero iruo ojaja. Wọhọ Habakuk, omomọvo rai ọ sai whowho nọ: “Mẹ [rẹ] ria uwou ukpehru na, re me riwi mẹ ruẹ onọ ọ rẹ te ta kẹ omẹ.” A wariẹ ibieme Hibru rọkẹ “riwi” gbe “oroiro” na evaọ eruẹaruẹ buobu.
‘O Te Raha Oke He’
3. Fikieme ma je muẹroh’otọ hrọ?
3 Nọ Isẹri Jihova a bi whowho unuovẹvẹ Ọghẹnẹ nẹnẹ na, a re muẹrohotọ viere re a yo eme ekuhọ eruẹaruẹ ilogbo Jesu: “Fikiere wha roro—keme wha riẹ okenọ Olori uwou na ọ te tha ha, jọ oke owọwọ, hayo udevie aso, hayo nọ ọkpa o bo, hayo ohiohiẹ—re nọ ọ nyaze idudhe ọ se owhai ba edihọ owezẹ. Ẹme nọ mẹ ta kẹ owhai na, ahwo kpobi mẹ ta kẹ: wha roro.” (Mak 13:35-37) Wọhọ Habakuk, jẹ rọwo kugbe eme Jesu, ma re roro hrọ!
4. Ẹvẹ uyero mai u ro tho orọ Habakuk evaọ ole 628 B.C.E.?
4 O wọhọ nọ Habakuk o kere obe riẹ ole 628 B.C.E., tubọ taure Babilọn o te ti zihe ruọ ogaga esuo akpọ. Evaọ ikpe buobu, a whowho ẹdhoguo Jihova kpahe Jerusalẹm uvru na. Ghele na, imuẹro ivevẹ e jariẹ hẹ kpahe okenọ ẹdhoguo ọyena ọ te tha. Ono ọ hae rọwo inọ o te jọ ikpe 21 ọvo evaọ obaro jegbe nọ Babilọn ọ te jọ okpikpakpe Jihova? Epọvo na nẹnẹ, ma riẹ ‘ẹdẹ hayo auwa’ ekuhọ uyerakpọ nana ha, rekọ Jesu ọ vẹvẹ omai unu no nọ: “Fikiere wha hẹrẹ [omẹ]; keme okenọ wha roro ho Ọmọ ohwo ọ rẹ tha.”—Matiu 24:36, 44.
5. Eme ọ mae rọ uduotahawọ evaọ eme Ọghẹnẹ nọ a kere fihọ Habakuk 2:2, 3 na?
5 Evaọ emamọ ẹjiroro, Jihova o te vi Habakuk uwou ojaja onana: “Kere eruaruẹ na; kere eme na vevẹ fihọ akpala re i vẹ kẹ ohwo kpobi nọ o ti se ai. Keme eruaruẹ na e be hẹrẹ oke rai; o re ti ru ei vẹrẹ—ọrue ọ riẹ hẹ. O tẹ rọ nọ u bi lehie, hẹrẹ iẹe; ọ rẹ seba ẹtha ha, ọ te raha oke he.” (Habakuk 2:2, 3) Nẹnẹ, emuemu gbe ozighi i bu viofa wariẹ otọakpọ na họ no, nọ u dhesẹ nnọ ma dikihẹ ẹroro “ẹdẹ ologbo avọ idudu ỌNOWO na.” (Joẹl 2:31) Eme ọ imuẹro obọ Jihova e ghinẹ kẹ uduotahawọ: “Ọ te raha oke he”!
6. Ẹvẹ ma sae rọ zọ no ẹdẹ ẹdhoguo obrukpe nọ ọ be tha na?
6 Kọ ẹvẹ ma sae rọ zọ no ẹdẹ ẹdhoguo obrukpe nọ ọ be tha na? Jihova ọ kuyo ẹkwoma edhesẹ ohẹriẹ nana evaọ udevie ohwo nọ okiẹrẹe avọ ọnọ o kiẹrẹe he: “Riri, ọ nọ ẹwẹ riẹ o kiẹrẹe he o re ti kie, rekọ enọ i kiẹrẹe e rẹ te zọ fiki orọwọ rai.” (Habakuk 2:4) Isu gbe ahwo omoya avọ mọvuọria a rehọ azẹ evowa ima buobu ro gbe ikuigbe oke onana ku no, maero kọ evaọ emo akpọ ivẹ na gbe ugbekpe uyẹ. Wo ohẹriẹ, idibo okiọkotọ Ọghẹnẹ nọ i you udhedhẹ a thihakọ no evaọ ẹrọwọ. Ae họ “orẹwho ikiẹrẹe nọ e [be] yọrọ orọwọ rai.” Orẹwho onana, kugbe egbẹnyusu riẹ, “igodẹ efa” na, a bi lele uthubro na: “Fievahọ ỌNOWO na bẹdẹ, keme Ọghẹnẹ ỌNOWO na họ utho ebẹdẹ.”—Aizaya 26:2-4; Jọn 10:16.
7. Evaọ eroro kpahe Habakuk 2:4 nọ Pọl o ro ruiruo, eme ma re ru hrọ?
7 Nọ o je kere se Ileleikristi Hibru, Pọl ukọ na ọ tẹ wariẹ eme Habakuk 2:4 na nọ ọ ta kẹ ahwo Jihova nọ: “Wha wo odiri ọwhawha, wha ru orọ eva Ọghẹnẹ re eya riẹ e ruẹse te owhai obọ. ‘Oke u gbe tulo ho, yọ ọ nọ ọ be tha na ọ te tha, u re ti krẹ hẹ. Rekọ ikiẹrẹe mẹ e rẹ te zọ eva orọwọ, keme a te zihe kpemu ẹzi mẹ ọ rẹ te ghọghọ fiki rai hi.’ ” (Ahwo Hibru 10:36-38) Edẹ mai na e rọ oke nọ abọ ọ rẹ rọ lọhọ omai hi hayo nọ ma je kie ruọ edhere ilale efe hayo oruẹ omawere akpọ Setan he. Fikiere bẹsenọ oke nọ “u gbe tulo ho” na u re kuhọ, eme ma re ru? Wọhọ Pọl, mai erọ orẹwho ofuafo Jihova ma re ‘nioma kparo rri eware obaro, le ute’ uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ na. (Ahwo Filipai 3:13, 14) Jẹ wọhọ Jesu, ma re ‘thihakọ fiki oghọghọ nọ a fihọ k’omai na.’—Ahwo Hibru 12:2.
8. Ono họ “ohwo” Habakuk 2:5 na, kọ fikieme ọ gbẹ te rọ kparobọ họ?
8 Habakuk 2:5 o dhesẹ “ohwo eheri” jọ, nọ wo ohẹriẹ no idibo Jihova, ọ sai te ute riẹ hẹ, dede nọ o ru ẹwẹ riẹ “kẹkẹe wọhọ Ẹri.” Kọ ono họ ohwo ọnana nọ “eva e rẹ vọ họ” na? Avọ oma ọgbore wọhọ Babilọn ọrọ oke Habakuk, “ohwo” abọ buobu ọnana, nọ egaga esuo sa-sa i ruvia na—makọ erọ Fascist, Nazi, Esuo-Ewokugbe, hayo makọ onọ a bi se esuo ọ ogbotu—o bi fiẹmo re ọ ruẹsi ru ekwotọ riẹ kẹre. Ọ tẹ jẹ rehọ izuazọ evowa vọ evaọ Sheol, uki na. Rekọ “ohwo” ẹghẹ abọ buobu akpọ Setan na, ọnọ omoya o kọ ruọ uzou no na, o kie nọ ọ jẹ gwọlọ ‘koko erẹwho gbe ahwo na kpobi họ kẹ oma riẹ.’ Jihova Ọghẹnẹ ọvo ọ rẹ sai koko ahwo-akpọ kpobi họ, yọ o ti ru onana gba ẹkwoma Uvie Mesaya na.—Matiu 6:9, 10.
Orọ Ọsosuọ eva Iye Ilogbo Isoi Na
9, 10. (a) Eme Jihova ọ rọ ẹkwoma Habakuk whowho? (b) Kpahe erere nọ o kiẹrẹe he, eme họ uyero na nẹnẹ?
9 Ẹkwoma Habakuk ọruẹaro riẹ, Jihova o te whowho iye othotha isoi, ẹdhoguo nọ i ti rugba hrọ evaọ ẹruẹrẹhọ otọakpọ na kẹ ẹrria egegagọ ẹrọwọ Ọghẹnẹ. Ahwo udu oruọzewọ itieye i ve ti ‘bru ohare’ onọ Jihova ọ kẹ. Ma jọ Habakuk 2:6 se nọ: “Uye u re te ọnọ ọ rẹ kua eware amọfa nọ e rọ e riẹ hẹ rehọ—kọ ẹvẹ u re krite?—nọ ọ rẹ rehọ iviawa kuọ uwou riẹ vọ!”
10 Ugogo ẹme nọ a be jọ etenẹ ta kpahe na họ erere nọ o kiẹrẹe he. Evaọ akpọ nọ ọ wariẹ omai họ na, edafe i bi fe ọvo yọ iyogbere a bi yogbe ga viere. Enọ e be whariẹ imu iyoma gbe otu iwhayo a bi fe diezọ, yọ ohọwo u bi kpe iruori na whu. A ta nọ abọvo abane ahwo akpọ na a rọ evaọ uvuhu. Iyero uzuazọ i zihe ruọ oware imuozọ no evaọ erẹwho buobu. Enọ i bi siuru ẹrẹreokie evaọ otọakpọ a bi bo nọ: Rri epanọ imuemu nana i vihọ “krite” no! Dede na, urere na o kẹlino! Evaọ uzẹme, eruẹaruẹ na e “te raha oke he.”
11. Eme Habakuk ọ ta kpahe ekpe azẹ ohwo-akpọ, kọ fikieme ma jẹ sae ta nọ abeọriọ azẹ ọ vọ otọakpọ na nẹnẹ?
11 Ọruẹaro na ọ ta kẹ orumuomu na nọ: “Epanọ who fru erẹwho buobu re na, utho ahwo nọ i kiọkọ kpobi a re ti fru owhẹ ria re, fiki azẹ ahwo gbe ẹraha akpọ na, gbe fiki ikpewho na gbe enọ e rọ ae ria kpobi.” (Habakuk 2:8) Ẹvẹ abeọriọ azẹ nọ ma be jọ otọakpọ ruẹ nẹnẹ o bu te! Jesu ọ ta vevẹ nọ: “E nọ e tọlọ ọlọkọ kpobi a re ti whuwhu ọlọkọ.” (Matiu 26:52) Ghele na, evaọ ikpe-udhusoi avọ 20 na ọvo, erẹwho gbe uyẹ enọ e reabe azẹ no a kpe ahwo bu vi ima udhusoi no. Uye u te enọ i bi w’abọ evaọ abeọriọ azẹ nana!
Uye Avivẹ Na
12. Eme họ uye avivẹ nọ Habakuk o kere, kọ ẹvẹ o sai ro mu omai ẹro inọ efe nọ o kiẹrẹe he ọ sai ti w’iruo ho?
12 Uye avivẹ na, onọ a kere fihọ Habakuk 2:9-11 na, u kie kpahe “ohwo nọ o re wo erere oyoma fihọ uwou riẹ, nọ ọ rẹ bọ uwou riẹ họ ukpehru re obọ o se iẹe ba e te a se iẹe oma ba ẹnwa!” Erere oyoma ọ rẹ wha ewoma ọvo ze he, wọhọ epanọ ọso-ilezi na o ru rie vevẹ na: “Who je ozọ umu owhẹ hẹ, otẹrọnọ ohwo jọ o fe, nọ oro uwou riẹ u bi dhe ẹruẹruọ. Keme o te whu no ọ sae wha oware ovo kpo ho; ọ sae wha oro riẹ na lele oma ha.” (Olezi 49:16, 17) U fo re a muẹrohọ ohrẹ areghẹ Pọl na: “Enọ e jọ akpọ fe, vẹvẹ ai unu re a siọ oma ba ẹvia, a siọ ẹro ba ẹrọkpahọ efe nọ o muẹro ho, rekọ a rẹro kpahe Ọghẹnẹ ọnọ ọ be rehọ eware kpobi nọ e rẹ kẹ evawere kẹ omai.”—1 Timoti 6:17.
13. Fikieme ma jẹ ruabọhọ ewhowho unuovẹvẹ Ọghẹnẹ?
13 Ẹvẹ o r’oja te re a do ovuẹ ẹdhoguo Ọghẹnẹ via nẹnẹ! Okenọ otu Farisi a dheva kẹ ogbotu nọ ọ jẹ kpare obọ kẹ Jesu wọhọ “Ovie, nọ ọ be rehọ odẹ Ọnowo tha,” ọ tẹ ta nọ: “Mẹ ta kẹ owhai nọ, enana i te fibo, itho na i re ti bo.” (Luk 19:38, 40) Epọvo na, otẹrọnọ ahwo Ọghẹnẹ nẹnẹ a te kiemuku no ẹferevia emuemu nọ ọ rọ akpọ nana, “itho i re ti bo [via no] evaọ igbẹhẹ” na ze. (Habakuk 2:11) Fikiere joma rọ aruọwha ruabọhọ edo unuovẹvẹ na!
Uye Avesa na gbe Ẹme ọ Abeọriọ Azẹ
14. Didi abeọriọ azẹ egagọ akpọ nana a w’obọ kpahe no?
14 Uye avesa nọ a rọ Habakuk whowho o ta kpahe ẹme abeọriọ azẹ. Enẹ Habakuk 2:12 o ta: “Uye u re te ọnọ ọ rehọ azẹ bọ ẹwho, ọ jẹ rehọ umuomu fa okpẹwho!” Evaọ uyero-akpọ ọnana, emuemu gbe azẹ-okpe e be nya kugbe. Maero, egagọ akpọ na e be mae wha azẹ ọhaha nọ a kpe no evaọ ikuigbe na ze. Ma wo oriruo Ẹmuofio-Egagọ, onọ o lẹliẹ enọ i se oma rai Ileleikristi kpeke kugbe ahwo Muslim; Otokiẹ-Okienyẹ Kathọlik evaọ Spen gbe Latin America; Ẹmo Ọgbukpe Europe, ọrọ Protẹstant avọ Kathọlik; gbe enọ i kpe azẹ vi ai kpobi na, emo akpọ ivẹ erọ ikpe-udhusoi mai na, enọ i muhọ no udevie Kristẹndọm ze.
15. (a) Avọ uketha hayo ọrọwokugbe ichọche na, eme erẹwho na a gbe bi ru? (b) Kọ Okugbe Erẹwho na ọ sae rọ ẹmuofio akpọ nana t’oba?
15 Abọ ẹmo akpọ avivẹ na jọ nọ ọ mai muomu kpaobọ họ etoke Okpemuotọ Nazi, onọ u kpe ima ahwo Ju gbe evowa efa evaọ Europe. Kẹle na gheghe esuo Roman Kathọlik evaọ France ọ be rọ feva inọ ọ r’abọ muoma okenọ a je vi ahwo idu egba buobu kpohọ iwou-odi enua uwhu Nazi. Ghele na, erẹwho na a gbẹ ruẹrẹ oma họ re a kpe azẹ, avọ ichọche nọ e rọ emu hayo abọ rai. Jẹ t’ẹme kpahe Ichọche Ọtọdọks ọ Russia, emagazini ọ Time, (nọ a kere kẹ akpọ soso) o ta kẹle nọ: “Ichọche nọ ọ kparoma no na o bi wo obọ ogaga evaọ oria nọ a roro nọ o sai te he: ekwakwa ẹmuofio ọ Russia. . . . Elẹ nọ izerẹ na a rẹ lẹ fihọ irupre-ẹmo gbe ebarake isoja i zihe ruọ oware odode no. Evaọ November, Uwou-Egagọ Danilovsky ọrọ Moscow, oria uzou Esuo-Ichọche Russia, ichọche na o tẹ nya thabọ te oria nọ o ro guọvunu kẹ evu ekwakwa-ẹmo Russia.” Kọ Okugbe Erẹwho na o sae whaha ekwakwa-ẹmo idudu nọ akpọ na o bi ku na? Dazigbe! Ohwo nọ a kẹ Ọghọ Udhedhẹ Nobẹl ọ ta evaọ obe-usi na The Guardian ọrọ London, England nọ: “Oware idhọvẹ nọ o riẹ na họ imasoi nọ e rọ Ogbẹgwae Omofọwẹ Okugbe Erẹwho na họ imasoi nọ e be mae jọ akpọ na zẹ ekwakwa-ẹmo.”
16. Eme Jihova o ti ru erẹwho nọ i bi siuru ẹmo na?
16 Kọ Jihova o ti guẹdhọ brukpe erẹwho nọ ẹmuofio o bi siuru na? Habakuk 2:13 o ta nọ: “Riri ogbẹrọnọ obọ ỌNOWO ogbaẹmo na u nọze nọ ahwo a rẹ ruẹ uye fiki erae, gbe re erẹwho e lahiẹ oma gheghe?” “ỌNOWO ogbaẹmo na”! Ẹhẹ, Jihova o wo egbaẹmo enjẹle obọ odhiwu, enọ ọ te rọ raha ahwo gbe erẹwho ẹmo!
17. Ẹvẹ eriariẹ Jihova e te vọ otọakpọ na te okenọ o te guọ erẹwho ozighi na ẹdhọ no?
17 Eme o ti lele ẹdhoguo nọ Jihova o ti ro brukpe ẹko erẹwho ozighi eyena? Habakuk 2:14 o kẹ uyo na anọ: “Keme akpọ na kpobi ọ rẹ te vọ avọ ẹriẹ oruaro ỌNOWO na, wọhọ epanọ ame ọ rẹ vọ abade.” Ẹvẹ ẹruore ọnana o woma te! Eva Amagẹdọn, a te kpare esuo Jihova kpehru bẹdẹ bẹdẹ. (Eviavia 16:16) Ọ k’omai imuẹro inọ ọ te ‘kẹ oria evawọ riẹ oruaro,’ otọakpọ nọ ma be rria na. (Aizaya 60:13) A te rehọ edhere uzuazọ Ọghẹnẹ wuhrẹ ahwo-akpọ kpobi, re eriariẹ rai kpahe ẹjiroro oruaro Jihova e ruẹse jọ wọhọ ame nọ ọ vọ abade na.
Uye Avene gbe Orọ Avisoi
18. Eme họ uye avene nọ a rọ Habakuk whowho, kọ ẹvẹ u ro dhesẹ oma via evaọ uyero abọ uruemu akpọ na nẹnẹ?
18 A rehọ eme enana dhesẹ uye avene na evaọ Habakuk 2:15: “Uye u re te ọnọ o ru ọrivẹ riẹ da egho ofu riẹ, o ve ru udi mu ae, re ọ ruẹ ẹba rai!” Onana u dhesẹ uyero ọfariẹ, ọrọ edhere oyoma akpọ inẹnẹ na. Ọfariẹ-ogbe riẹ, onọ ahwo egagọ a be tubẹ thuke dede, u yoma viofa no. Eyao, wọhọ AIDS gbe efa nọ ẹnwae-obro ọ be wha ze, i bi vihọ kẹdẹ kẹdẹ evaọ otọakpọ. Ukpenọ a re dhesẹ “oruaro ỌNOWO na,” oge oriobọ inẹnẹ na o bi duoma họ ọfariẹ-ogbe viere je bi kie kpohọ ẹdhoguo obrukpe Ọghẹnẹ. Avọ ‘omovuọ nọ a ro ruru oruaro no,’ akpọ ọfariẹ ọnana ọ te da no egho ofu Jihova ze kẹle na, onọ u dikihẹ kẹ oreva riẹ kẹ ai. “Oma o rẹ te vuọ oruaro” rai.—Habakuk 2:16.
19. Emuhọ uye avisoi nọ Habakuk o whowho na u w’obọ kpahe eme, kọ fikieme eme itieye na i je kie kpahe akpọ inẹnẹ na?
19 Emuhọ uye avisoi na o vẹvẹ unu kpahe ẹgọ emema nọ a kare. Jihova o ru ọruẹaro na whowho eme egaga enana: “Uye u re te ọnọ ọ rẹ ta kẹ oware ure—uwhowhu nọ kpare oma, gbe utho udienu nọ, ‘Tovrẹ!’ (kọ onana o sai dhesẹ iẹe via?) Riri, a rehọ oro avọ siliva ralọ iẹe, yọ o wo ẹwẹ evaọ eva riẹ vievie he.” (Habakuk 2:19) Rite inẹnẹ na, te Kristẹndọm gbe egedhọ a bi ruwẹ kẹ uruwhere rai, ẹmema Meri, iwoho, gbe ithatho ohwo hayo erao efa. Enana ọvuọvo e sae ti tovrẹ re a siwi enọ e be gọ ae he okenọ Jihova ọ te wha ẹdhoguo obrukpe riẹ ze. Igoru avọ isiliva nọ a rọ ralọ ai i ti fioka ha nọ a tẹ rehọ ae wawo oruaro Ọghẹnẹ ebẹdẹ na, Jihova, gbe oruaro emama uzuazọ riẹ. Joma kpare odẹ riẹ nọ u wo ibe he na kpehru bẹdẹ bẹdẹ!
20. Ọruẹrẹfihotọ etẹmpol vẹ ma wo uvẹ-ọghọ nọ ma bi jo ruiruo nẹnẹ?
20 Ẹhẹ, Ọghẹnẹ mai, Jihova, o te kẹ ujiro kpobi. Avọ iroro ẹgọ odidi kẹe, joma yo unuovẹvẹ ogaga onana mukpahe ẹdhọgọ. Rekọ gaviezọ! Jihova ọ gbẹ be t’ẹme: “ỌNOWO ọrọ uwou egagọ-ẹri riẹ, jọ akpọ kpobi ọ fọ rirẹ evaọ aro riẹ.” (Habakuk 2:20) Ababọ avro, ọruẹaro na o wo etẹmpol Jerusalẹm họ iroro. Dede na, ma wo uvẹ-ọghọ nọ ma be rọ gọ evaọ ọruẹrẹfihotọ etẹmpol abọ-ẹzi nọ o mae rro nẹnẹ, oria nọ a jọ rehọ Olori mai Jesu Kristi mu wọhọ Ozerẹ Okpehru. Etenẹ, evaọ ighẹ otọakpọ etẹmpol ọyena, ma be jọ kuomagbe, jọ gọ, jọ lẹ, jọ rehọ ọghọ nọ o fo odẹ oruaro Jihova rọ kẹe. Yọ oghọghọ nọ ma wo a re gbiku riẹ hẹ nọ ma be rọ rehọ egagọ eva mai kpobi rọkẹ Ọsẹ obọ odhiwu oyoyou mai na!
Kọ Whọ Kareghẹhọ?
• Ẹvẹ who rri eme Jihova na: “Ọ te raha oke he”?
• Eme họ otofa ọgbọna ọrọ iye nọ a rọ Habakuk whowho na?
• Fikieme ma jẹ ruabọhọ ewhowho unuovẹvẹ Jihova?
• Evaọ ighẹ etẹmpol vẹ ma wo uvẹ-ọghọ nọ ma bi jo ruiruo nẹnẹ?
[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 21]
Wọhọ Habakuk, idibo Ọghẹnẹ ọgbọna a riẹ nọ Jihova ọ te raha oke he
[Ọnọ o wo uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ]
Ifoto U.S. Army
[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 24]
Kọ who wo ovuhumuo kẹ uvẹ-ọghọ ẹgọ Jihova evaọ ighẹ etẹmpol abọ-ẹzi riẹ?