Kru Ewuhrẹ Ọghẹnẹ Kpehru Gaga
“Rehọ ẹroọrọsuọ ra kpobi kpahe ỌNOWO na whọ rehọ eva kpahe ẹriẹ omobọ ra ha. Eva idhere ra kpobi ọ thọrọ owhẹ ẹro ho, o ve ti ruọ idhere ra kpọvi.”—ITẸ 3:5, 6.
1. Ẹvẹ a ro kp’omai fihọ kẹ eriariẹ ohwo-akpọ vi epaọ anwẹdẹ no?
OBỌNANA, ebeusi ikẹdẹ kẹdẹ nọ e rọ akpọ na soso i bu te 9,000. K’ukpe k’ukpe a be jọ obọ United States ọvo kporo ebe ekpokpọ nọ i bu te 200,000. Wọhọ epanọ ahwo jọ a ta, evaọ March 1998, ipeji Evuẹ nọ e jọ Itanẹte na i bu te enwenọ ima 275. A ta nọ unu nana o be rehọ ipeji ima 20 vihọ evaọ k’amara k’amara. Vi epaọ anwẹdẹ, ahwo a wo evuẹ kpahe uzoẹme kpobi nẹnẹ. Dede nọ uyero nana u wo abọ owoma riẹ na, ubu evuẹ utioye na o wha ebẹbẹ ze no.
2. Didi ebẹbẹ e rẹ roma via fiki evuẹ buobu nọ i bi t’omai obọ?
2 Ovuẹ ukielele o kọ ruọ ahwo jọ uzou no, a rẹ gwọlọ yo ovuẹ okpokpọ kpobi nọ o roma via be rọ ere gbabọkẹ eware nọ e mai wuzou. Amọfa a re wo ubro evuẹ kpahe eware ona jọ a ve rri oma rai wọhọ ahwo nọ a riẹ eware gaga. Fikinọ ubro otoriẹ ọvo a wo, a rẹ sae jẹ okpiroro jọ nọ o rẹ wha enwoma se omobọ rai hayo amọfa. Yọ oware jọ nọ o d’otọfia họ enwoma evuẹ erue hayo evuẹ ethọthọ. Emamọ edhere ọvuọvo ọ riẹ hẹ nọ ma rẹ rọ riẹ sọ evuẹ buobu enana e gba jẹ rọ owowa.
3. Didi unuovẹvẹ kpahe ele ereghẹ ohwo-akpọ a rẹ jọ Ebaibol na ruẹ?
3 O rọ ẹkoma ohwo-akpọ re ọ kpakpa oma. A vuhu enwoma nọ e riẹ re ohwo ọ raha oke riẹ kpobi le ekpehre evuẹ hayo evuẹ enwoma mu evaọ edẹ Solomọn Ovie na. Ọ ta nọ: “Yọrọ oma kẹ ae who kere ebe bu kẹhẹ i wo urere he, obe use ogaga o rẹ rọ oma.” (Ọtausiwoma Na 12:12) Ige buobu evaọ obaro Pọl ukọ na o kere se Timoti nọ: “Sẹro oware nọ a rọ kẹ owhẹ na. Si oma no eme ogbẹta nọ e kare erọ Ọghẹnẹ, jegbe avro ogbẹvrọ nọ a re se ugbese nọ eriariẹ: keme ahwo jọ nọ a rehọ oma rai kẹ oyena a nya edhere orọwọ na thọ no.” (1 Timoti 6:20, 21) Ẹhẹ, Ileleikristi nẹnẹ a rẹ whaha oma nọ a re kpe fihọ kẹ evuẹ enwoma.
4. Ovẹ họ edhere jọ nọ ma re ro dhesẹ evaifihọ mai kẹ Jihova gbe iwuhrẹ riẹ?
4 U re woma re ahwo Jihova a kezọ kẹ eme Itẹ 3:5, 6 na: “Rehọ ẹroọrọsuọ ra kpobi kpahe ỌNOWO na whọ rehọ eva kpahe ẹriẹ omobọ ra ha. Eva idhere ra kpobi ọ thọrọ owhẹ ẹro ho, o ve ti ruọ idhere ra kpọvi.” Ẹroọrọsuọ Jihova u kugbe ẹsiọ iroro nọ e wọso Ẹme Ọghẹnẹ, makinọ u no ẹjiroro obọ mai ze hayo no erọ ohwo-akpọ jọ ze. Re ma thọ edikihẹ abọ-ẹzi mai, o r’oja re ma wuhrẹ ẹgba iroro mai re ma sai vuhu ovuẹ enwoma mu jẹ whaha iẹe. (Ahwo Hibru 5:14) Joma t’ẹme te ehri evuẹ itieye na jọ.
Akpọ nọ Setan O Bi Su
5. Eme họ ehri iroro enwoma jọ, kọ ono ọ rọ emu riẹ?
5 Eriariẹ akpọ nana yọ ehri rọkẹ evihọ iroro enwoma sa-sa. (1 Ahwo Kọrint 3:19) Jesu Kristi ọ lẹ se Ọghẹnẹ kpahe ilele riẹ nọ: “Mẹ lẹ nọ who si ai no eva akpọ na ha, rekọ re who siwi ai no obọ oyoma na.” (Jọn 17:15) Ayare Jesu inọ a thọ ilele riẹ “no obọ oyoma na” o kẹ imuẹro obọ nọ Setan o wo evaọ ẹkpọ akpọ na. Ileleikristi nọ ma rọ o rẹ nwani ruru omai no okpomahọ oyoma akpọ nana ha. Jọn o kere nọ: “Ma riẹ nọ mai e rọ Ọghẹnẹ, jegbe akpọ na ọsoso ọ rọ obọ ogaga oyoma na.” (1 Jọn 5:19) Maero evaọ abọ ekuhọ edẹ urere nana, ma re rẹro riẹ nnọ Setan avọ idhivẹri riẹ a te vaha evuẹ enwoma vọ akpọ na.
6. Ẹvẹ eware omosasọ akpọ na e sae rọ lẹliẹ eware iyoma reria ohwo oma?
6 A re je rẹro riẹ inọ o sae wọhọ nọ evuẹ enana jọ e kare enwoma. (2 Ahwo Kọrint 11:14) Wọhọ oriruo, roro kpahe eware omosasọ akpọ na, avọ ighe TV riẹ, isinima, ikporakporo, gbe ebe. Ahwo buobu a rọwo inọ evaọ ẹsibuobu, oghẹrẹ eware omosasọ jọ e be wha iruemu ethọthọ haro, wọhọ ọfariẹ-ogbe, ozighi, gbe ogbẹlọ imu. Ahwo a tẹ kaki gbẹro ku oware omosasọ othọthọ jọ, oma u re tu ai. Rekọ ohwo o te rri rie ẹsibuobu no o vẹ reriae oma no. U fo vievie he re ma rri eware omosasọ nọ e rẹ wha iroro enwoma haro wọhọ enọ a rẹ jẹrehọ hayo enọ e kare enwoma.—Olezi 119:37.
7. Oghẹrẹ ereghẹ ahwo-akpọ vẹ e rẹ sae raha evaifihọ mai kpahe Ebaibol na?
7 Je roro kpahe ehri ọfa nọ ọ rẹ wha ovuẹ enwoma ze—ebe nọ ekiotọ-eriariẹ gbe ewena-isukulu jọ nọ e vro ẹgbagba Ebaibol na a bi kporo. (Wawo Jemis 3:15.) Evuẹ itieye na e rọ emagazini gbe ebe nọ e viodẹ, yọ e rẹ sae raha evaifihọ kpahe Ebaibol na. O rẹ were ahwo jọ oma re a rehọ ugberoro sa-sa raha ẹgba Ẹme Ọghẹnẹ. Enwoma evo na e jariẹ evaọ edẹ ikọ na, wọhọ epanọ eme ọ Pọl ukọ na i ru rie vevẹ na: “Wha yọrọ oma re ohwo ọvo ọ siọ eriariẹ ifofe gbe ẹghẹ rai ba ẹ rọ viẹ owhai họ, enọ erọ uwuhrẹ ahwo akpọ avọ izi akpọ na, e nọ e rọ e rọ Kristi hi.”—Ahwo Kọlọsi 2:8.
Ewegrẹ Uzẹme Na
8, 9. Ẹvẹ ekieno-ẹrọwọ o bi ro dhesẹ oma via nẹnẹ?
8 Ikọ-erue e rẹ sae jọ enwoma ọfa rọkẹ edikihẹ abọ-ẹzi mai. Pọl ukọ na ọ ruẹaro nnọ ekieno-ẹrọwọ o te roma via evaọ udevie enọ i se oma rai Ileleikristi. (Iruẹru 20:29, 30; 2 Ahwo Tẹsalonika 2:3) Evaọ orugba eme riẹ, nọ ikọ na a whu no, ekieno-ẹrọwọ ologbo o te su kpohọ ẹromavia Kristẹndọm. Nẹnẹ na, ekieno-ẹrọwọ ologbo ọ be roma via ha evaọ udevie ahwo Ọghẹnẹ. Ghele na, ahwo jọ a kie no ukoko na no, yọ ejọ evaọ usu rai a ta riẹ mu re a raha odẹ Isẹri Jihova ẹkwoma ẹvaha erue gbe evuẹ ethọthọ. Ejọ i kuomagbe amọfa be wọso egagọ efuafo. Evaọ ere oruo, a tẹ ruọ abọ ukọ-ọrue ọsosuọ na, Setan.
9 Ikọ-erue jọ a be rehọ ẹgba-iyẹrẹnẹ sa-sa, kugbe Itanẹte na, rọ vaha evuẹ ọrue kpahe Isẹri Jihova. Fikiere, okenọ ahwo udu oruọzewọ a tẹ be kiẹ erọwọ mai riwi, a vẹ nyaku evuẹ ikọ-erue. Makọ Isẹri jọ dede a rehọ ogbori kpoma fihọ kẹ eme enwoma nana no. Fibae, ẹsejọ ikọ-erue i re w’abọ evaọ ẹmeọta etẹlivisiọne gbe irediyo. Avọ onana evaọ iroro, eme họ oware areghẹ nọ ma re ru?
10. Owojẹ areghẹ vẹ u fo edhesẹ kpahe evuẹ ikọ-erue?
10 Jọn ukọ na ọ ta kẹ Ileleikristi nọ a dede ikọ-erue ruọ iwou rai hi. O kere nọ: “Re ohwo jọ [o] te bru owhai ze, ọ gbẹ wha uwuhrẹ nana ze he, wha rehọ iẹ fihọ uwou hu hayo uyere o kẹ gbe he; keme ọnọ o yere i rie yọ o bi lele iei gbẹ ghale iruo umuomu riẹ.” (2 Jọn 10, 11) Ẹwhaha usu kpobi kugbe ewegrẹ nana o te thọ omai no iroro ogbekuo rai. Enwoma evo na e rẹ romavia nọ ma tẹ be kezọ kẹ iwuhrẹ ikọ-erue evaọ ẹgba-iyẹrẹnẹ ọgbọna jọ hayo nọ ma te dede ukọ-ọrue ziọ uwou mai. Joma kuvẹ vievie he re okpakpa o wọ omai kpohọ edhere okpẹtu otiọye na!—Itẹ 22:3.
Evaọ Ukoko Na
11, 12. (a) Eme ọ jọ ehri evuẹ enwoma evaọ ukoko ikpe-udhusoi ọsosuọ na? (b) Ẹvẹ Ileleikristi jọ a rọ jọ whrehe whrehe evaọ ekruga iwuhrẹ Ọghẹnẹ?
11 Roro kpahe ehri evuẹ enwoma ọfa. Dede nọ o wo iroro ewuhrẹ erue he, Oleleikristi nọ ọ roma mudhe no ọ rẹ sai wo uruemu ogbẹta. (Itẹ 12:18) Fiki ọ sebaẹgba mai, mai kpobi ma rẹ rọ unu mai ta thọ ẹsejọ. (Itẹ 10:19; Jemis 3:8) U re vevẹ, evaọ edẹ Pọl ukọ na, ejọ e jọ ukoko na nọ e jẹ kpọ ẹrọo rai hi a tẹ rọ ere duomahọ eme avro. (1 Timoti 2:8) Efa jọ e jariẹ nọ i je roro kpahe ẹjiroro obọ rai ga hrọ je tube te epanọ a jẹ rọ vro udu Pọl dede. (2 Ahwo Kọrint 10:10-12) Ẹzi otiọye na ọ wha ozighi nọ o fioka ha ze.
12 Ẹsejọ avro nana ọ ga te “ogbẹvro-avro,” nọ o jẹ raha udhedhẹ ukoko na. (1 Timoti 6:5; Ahwo Galesha 5:15) Kpahe enọ e jẹ wha avro itienana ze, Pọl o kere nọ: “Re otẹrọnọ ohwo jọ o bi wuhrẹ ogbewuhrẹ nọ avọ eme Ọnowo mai Jesu Kristi i kiehọ ọvo ho, ogbẹjẹ [rọ] uwuhrẹ nọ u kiehọ uruemu Ọghẹnẹ hẹ ohwo ọyena yọ ọ be vioma-ufofe, ọ riẹ oware ovo ho; ọ be mọ gbodu-ẹwhọ gbe avro kpahọ eme na, oye na u re fou ihri-eriọ, gbe oma-ohẹriẹ ogbẹta, ogberoro.”—1 Timoti 6:3, 4.
13. Didi uruemu Ileleikristi buobu a wo evaọ ikpe-udhusoi ọsosuọ na?
13 O rọ oware evawere inọ, evaọ oke ikọ na Ileleikristi buobu a kru ẹrọwọ rai ga a tẹ jẹ rẹriẹ ovao ku ewhowho emamọ usi Uvie Ọghẹnẹ. A kru oma ga evaọ ẹruorote “imiwhrori avọ eyaukuotọ nọ uye o rẹbẹ” jẹ sẹro omarai “kare epe eva akpọ na,” orọnikọ a jẹ raha oke rai evaọ eme ifofe he. (Jemis 1:27) A jẹ whaha “usu uyoma” makọ evaọ udevie ukoko Ileleikristi na re a sae thọ edikihẹ abọ-ẹzi rai.—1 Ahwo Kọrint 15:33; 2 Timoti 2:20, 21.
14. Ma gbẹ yọrọ oma ha, ẹvẹ ẹme nọ ma rẹ ta kugbe ohwohwo ọ sai ro zihe ruọ avro enwoma?
14 Epọvo na, iyero nọ ma jọ edhe-ẹme avọ 11 dhesẹ na orọnikọ oma ikoko Isẹri Jihova nẹnẹ ọvo e rọ họ. Ghele na, u fo re ma muẹrohotọ kẹ avro ifofe itieye na. Uzẹme, o thọ họ re ma t’ẹme kpahe ikere Ebaibol hayo roro kpahe abọjọ akpọ ọkpokpọ nọ a yeyaa riẹ na onọ a ti rovie via ha. Yọ o thọ họ re imava a kerria gbiku kpahe omobọ rai, ẹsejọ kpahe ẹgọ gbe osẹ hayo eware omosasọ. Rekọ, nọ ma tẹ rehọ ẹjiroro mai kekeke ga hrọ eva e vẹ dha omai okenọ amọfa a gbẹ rọwo kugbe omai hi, ukuhọ riẹ eware nọ i fioka ha e vẹ te hẹriẹ ukoko na. Oware nọ o rehọ umutho ẹme jọ gheghe muhọ na u ve ti zihe ruọ oware enwoma.
Ẹthọ Evaifihọ Mai
15. Ẹvẹ ‘iwuhrẹ idhivẹri’ e rẹ nwa omai oma te evaọ abọ-ẹzi, kọ didi ohrẹ a jọ Ikereakere na kẹ?
15 Pọl ukọ na ọ vẹvẹ unu nọ: “Enẹna Ẹzi ọ be ta vevẹ nọ, oke uwhremu ejọ e rẹ te hẹriẹ no orọwọ na no, a vẹ te kezọ kẹ izi ọviẹhọ avọ uwuhrẹ [ikọ imuomu].” (1 Timoti 4:1) Ẹhẹ, ẹjiroro enwoma e rẹ wha uzedhe uye ze. Agbẹta nọ Pọl ọ rọ lẹ ogbẹnyusu ọghaghae riẹ Timoti nọ: “O [Timoti], sẹro oware nọ a rọ kẹ owhẹ na. Si oma no eme ogbẹta nọ e kare erọ Ọghẹnẹ, jegbe avro ogbẹvrọ nọ a re se ugbese nọ eriariẹ: keme ahwo jọ nọ a rehọ oma rai kẹ oyena a nya edhere orọwọ na thọ no.”—1 Timoti 6:20, 21.
16, 17. Didi oware Ọghẹnẹ o mu họ omai obọ, kọ ẹvẹ ma rẹ rọ thọe?
16 Ẹvẹ mai nẹnẹ ma sai ro wo erere no unuovẹvẹ uyoyou nana ze? A mu oware jọ họ Timoti obọ—oware oghaghae jọ nọ ọ rẹ rẹrote jẹ thọ. Didi oware oye? Pọl o ru rie vevẹ anọ: “He lele oghẹrẹ eme oma ojaja eyena enọ whọ jọ unu mẹ yo na eva ẹrọwọ gbe uyoyou nọ e rọ eva Kristi Jesu. Sẹro uzẹme na, onọ Ẹzi Ẹri na o muhọ owhẹ obọ na ọnọ ọ be ria eva eva mai.” (2 Timoti 1:13, 14) Ẹhẹ, oware nọ a muhọ Timoti obọ u kugbe “eme oma ojaja,” “uwuhrẹ nọ u kiehọ uruemu Ọghẹnẹ.” (1 Timoti 6:3) Rọwo kugbe eme nana, Ileleikristi inẹnẹ a gba riẹ mu no re a thọ ẹrọwọ rai gbe uzẹme nọ a muhọ ai obọ na.
17 Ẹthọ evaifihọ yena u kugbe ewo eware wọhọ emamọ uruemu uwuhrẹ Ebaibol gbe ithihakọ evaọ olẹ, jẹ ruabọhọ eruo “iruo ezi kẹ ahwo kpobi, onọ o mae ro kọ rọ kẹ otu nọ ọrọ ẹgba orọwọ na.” (Ahwo Galesha 6:10; Ahwo Rom 12:11-17) Pọl ọ tẹ jẹ hrẹ nọ: “Dhẹgbalọ ẹrẹreokie, edikihẹ whawha, gbe oma-urokpotọ. Họre uvi ohọre orọwọ na; yọrọ uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ na onọ a se owhẹ ze na okenọ whọ feva [ziezi] eva iraro ahwo buobu nọ a jọ isẹi.” (1 Timoti 6:11, 12) Eme nọ Pọl o ro ruiruo na wọhọ “họre uvi ohọre” gbe ‘yọrọ whawha’ na i ru rie vevẹ nnọ ma rẹ rehọ udu kpobi gbe ọtamuo kpobi whaha eware enwoma nọ e rẹ raha edikihẹ abọ-ẹzi.
Ẹgwọlọ Rọkẹ Orimuo
18. Ẹvẹ ma sai ro dhesẹ owowa Oleleikristi evaọ ẹme kpahe evuẹ akpọ na?
18 Uzẹme, evaọ ẹhọre uvi ohọre ẹrọwọ na, a gwọlọ orimuo. (Itẹ 2:11; Ahwo Filipai 1:9) Wọhọ oriruo, o rẹ jọ gheghẹ re ma vro ovuẹ kpobi nọ u no akpọ na ze. (Ahwo Filipai 4:5; Jemis 3:17) Orọnikọ ẹjiroro ahwo-akpọ kpobi e wọso Ẹme Ọghẹnẹ hẹ. Jesu ọ fodẹ nọ ahwo nọ a be mọ a rẹ nyabru ọbo—ọnọ a jọ akpọ na wuhrẹ. (Luk 5:31) Dede nọ evaọ oke Jesu a te riẹ kpahe imu tere he, o dhesẹ nọ obufihọ ọbo u wo erere. Ileleikristi nẹnẹ a rẹ jọ owowa evaọ ẹme kpahe evuẹ akpọ na, rekọ a rẹ whaha oma ukpefihọ kẹ ovuẹ nọ o rẹ nwae oma evaọ abọ-ẹzi.
19, 20. (a) Ẹvẹ ekpako na a rẹ rọ jẹ owọ avọ orimuo nọ a te bi fiobọhọ kẹ enọ i re zue eme họ? (b) Didi owọ ukoko na o rẹ jẹ kpahe enọ i dikihẹ kekeke nọ a rẹ wha iwuhrẹ erue haro?
19 O tẹ jẹ gwọlọ orimuo mi ekpako na evaọ okenọ a te se ai re a fiobọhọ kẹ ọnọ ọ be ta eme izuehọ. (2 Timoti 2:7) Ẹsejọ, ahwo ukoko na a rẹ sai wo ẹwhọ kpahe eware nọ i fioka ha. Re a thọ okugbe ukoko na, ekpako e rẹ j’owọ vẹrẹ vẹrẹ re a kpọ ẹbẹbẹ na vi. Eva oke ovo na, a rẹ whaha iviẹro kpahe inievo rai yọ a rẹ nwani duola rri rai wọhọ ikọ-erue he.
20 Pọl o dhesẹ oghẹrẹ ẹzi nọ a re ro fiobọhọ kẹ amọfa. Ọ ta nọ: “Imoni re otẹrọnọ uzi o thọ ohwo obọ, whai otu nọ Ẹzi ọrọ oma, u fo re wha rehọ ẹzi oma-urokpotọ se owho otiọye ziheze.” (Ahwo Galesha 6:1) Nọ ọ jẹ ta gbiae kpahe Ileleikristi nọ avro ọ rrọ oma, Jud o kere nọ: “Wha ru imuẹro kẹ otu jọ, nọ e gbẹrọ gede-gede; wha si ejọ nọ erae ze, wha siwi ae.” (Jud 22, 23) Rekọ, otẹrọnọ ghelọ obufihọ na kpobi ohwo jọ ọ tẹ dadamu nọ ọ rẹ wha iwuhrẹ erue haro, ekpako na e rẹ j’owọ re a sae thọ ukoko na.—1 Timoti 1:20; Taitọs 3:10, 11.
Eware nọ I fo Ejiro nọ Ma rẹ Rọ Vọ Iroro Mai
21, 22. Didi eware ma rẹ salọ, kọ eme ma rẹ rọ vọ iroro mai?
21 Ukoko Ileleikristi na o rẹ whaha eme enwoma nọ e rẹ vaha “wọhọ ola-ikpo.” (2 Timoti 2:16, 17; Taitọs 3:9) Onana o rrọ ere o tẹ make rọnọ eme eyena i dhesẹ “ereghẹ” akpọ na nọ i re su thọ, evuẹ ikọ-erue, hayo eme izuehọ evaọ ukoko na. Nọ uvi isiuru re ma wuhrẹ eware ekpokpọ o rẹ sae jọ erere na, oma nọ ohwo ọ rẹ kpakpa o rẹ sai rovie ei fihọ kẹ ẹjiroro enwoma. Ma rọ ogbori kẹ ẹghẹ Setan he. (2 Ahwo Kọrint 2:11) Ma riẹ nọ ọ be daoma gaga re o reghe omai re ma sioma kpemu evaọ egagọ mai kẹ Ọghẹnẹ.
22 Wọhọ uvi egbodibo, joma kru ewuhrẹ Ọghẹnẹ kpehru gaga. (1 Timoti 4:6) Joma rehọ oke mai ruiruo avọ areghẹ ẹkwoma ẹsalọ evuẹ nọ ma re yo. Ma te ru ere evuẹ nọ Setan o bi fo erae họ na e gbẹ kaki nuhu omai hi. Ẹhẹ, joma ruabọhọ eroro kpahe “oware kpobi nọ o rọ uzẹme, oware kpobi nọ u wo adhẹẹ, oware kpobi nọ u kiẹrẹe, oware kpobi nọ orọ aruoriwo, otẹrọnọ ọ riẹruo jọ o rọ, otẹrọnọ oware jọ o rọ nọ ufo ajiri.” Ma tẹ rehọ eware itieye na vọ iroro gbe idu mai, Ọghẹnẹ udhedhẹ na ọ te jọ kugbe omai.—Ahwo Filipai 4:8, 9.
Eme Ma Wuhrẹ?
• Ẹvẹ ereghẹ akpọ e sae rọ jọ enwoma kẹ edikihẹ abọ-ẹzi mai?
• Eme ma rẹ sai ru re ma thọ oma mai no evuẹ enwoma ikọ-erue?
• Didi oghẹrẹ eme a rẹ whaha evaọ ukoko na?
• Ẹvẹ a re ro dhesẹ owowa Ileleikristi kpahe evuẹ ibuobu nọ e rọ akpọ na nẹnẹ na?
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 21]
Emagazini gbe ebe akpọ na buobu e wọso ẹfuọ Oleleikristi mai
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 22]
Ileleikristi a rẹ sae jiroro kugbe ohwohwo ababọ ikẹ-isio