Wo Ẹrọwọ Wọhọ Ọrọ Abraham!
“Ahwo nọ a rọ otu [ẹrọwọ] ae họ emọ Abraham.”—AHWO GALESHA 3:7.
1. Ẹvẹ Abram o ro yerikugbe ẹdawọ ọkpokpọ evaọ Kenan?
ABRAM ọ nyasiọ uzuazọ akpọriọ evaọ Ọr ba evaọ ẹmeoyo kẹ ujaje Jihova. Iyero idhọvẹ nọ ọ ruẹ evaọ ikpe nọ i lele i rie e rọ emuhọ gheghe kẹ ẹdawọ ẹrọwọ nọ ọ rẹriẹ ovao ku evaọ obọ Ijipti. Okerefihotọ Ebaibol na ọ ta nọ: “Okeyena ohọo o tẹ jọ eva otọ na.” Ẹvẹ o hae lọhọ te kẹ Abram re o bruenu kpahe uyero riẹ! Ukpoye, ọ j’owọ re ọ rẹrote ẹgwọlọ uviuwou riẹ. “Abram ọ tẹ kua kpohọ obọ Ijipti re ọ ria obei, keme ohọo na o jẹ gaga eva otọ na.” O re bẹbẹ re uviuwou ulogbo Abram o jọ evaọ Ijipti ababọ ẹro nọ a re muhọ ae. Kọ Jihova o ti ru lele eyaa riẹ jẹ thọ Abram no enwoma?—Emuhọ 12:10; Ọnyano 16:2, 3.
2, 3. (a) Fikieme Abram ọ jẹ ko ohwo nọ aye riẹ ọ ghinẹ rọ dhere? (b) Evaọ owọjẹ kpahe uyero na, ẹvẹ Abram o ro lele aye riẹ yeri?
2 Ma jọ Emuhọ 12:11-13 se nọ: “Nọ ọ jẹ te ruọ eva Ijipti, ọ tẹ ta kẹ Serai aye riẹ nọ, ‘Mẹ riẹ nọ whẹ ẹghele aye nọ o fo eriwo; gbe okenọ ahwo Ijipti a ruẹ owhẹ, a rẹ te ta nọ, “Ọnana họ aye riẹ”; a ve ti kpe omẹ no, a vẹ se owhẹ ba uzuazọ. [Iviena] ta nọ whẹ oniọvo-ọmọtẹ mẹ, re oma o fọ omẹ re a siwi uzuazọ mẹ fiki ra.’ ” Dede nọ Serai ọ vrẹ ikpe 65 no, o gbe wo erru gaga. Oyena u fi uzuazọ Abram họ awa.a (Emuhọ 12:4, 5; 17:17) Mai wuzou, eware nọ i kpomahọ ẹjiroro Jihova e rọ awa, keme ọ ta vẹre no nọ ẹkwoma ubi Abram erẹwho otọakpọ na kpobi i je ti wo oghale. (Emuhọ 12:2, 3, 7) Nọ o rọnọ Abram o ri yẹ ọmọ họ na, u wuzou gaga re ọ gbẹ jọ uzuazọ.
3 Abram ọ ta kẹ aye riẹ kpahe ona jọ nọ a rọwo fihọ no vẹre, koyehọ, re ọ ta nọ oniọvo-ọmọtẹ riẹ ọ rrọ. Muẹrohọ nọ dede nọ o wo udu wọhọ ọsẹ-uviuwou na, ọ rehọ ọkwa riẹ ru onọ u je rie he rekọ ọ yare ẹmeoyo gbe uketha aye riẹ. (Emuhọ 12:11-13; 20:13) Evaọ onana, Abram ọ kẹ ezae uwou-orọo uvi oriruo evaọ edhesẹ uzou-uwo uyoyou, yọ ẹkwoma edhesẹ omarokpotọ riẹ, Serai ọ rrọ uvi oriruo kẹ eyae uwou-orọo nẹnẹ.—Ahwo Ẹfẹsọs 5:23-28; Ahwo Kọlọsi 4:6.
4. Ẹvẹ idibo ẹrọwọ Ọghẹnẹ inẹnẹ a re ru evaọ okenọ izuazọ inievo rai e tẹ rọ awa?
4 Serai ọ sae ta nọ oniọvo-ọmọtẹ Abram ọ rrọ keme ọmọsẹ riẹ ọ ghinẹ rrọ. (Emuhọ 20:12) Ofariẹ, o gba riẹ họ họ re ọ rehọ evuẹ kẹ ahwo nọ i fo nọ a rẹ riẹ kpahe iẹe he. (Matiu 7:6) Idibo ẹrọwọ Ọghẹnẹ ọgbọna a re koko ujaje Ebaibol na re a jọ ahwo oruọzewọ. (Ahwo Hibru 13:18) Wọhọ oriruo, a rẹ ta ọrue vievie he nọ a tẹ rọ otọ iyei-iduwo okọto. Rekọ evaọ okenọ izuazọ inievo rai e tẹ rọ awa, wọhọ etoke ukpokpoma hayo ẹmo omoma, a re yoẹme kẹ ohrẹ Jesu re a “wo areghẹ wọhọ eriọvọ wowolẹ wọhọ irueruẹ.”—Matiu 10:16; rri Uwou-Eroro Na, ọrọ November 1, 1996, ẹwẹ-obe avọ 30, edhe-ẹme avọ 19.
5. Fikieme u je no Serai eva ze re o yoẹme kẹ ayare Abram?
5 Didi owọ Serai ọ jẹ kẹ ayare Abram? Pita ukọ na o dhesẹ eyae nọ e wọhọ e riẹ wọhọ enọ i “fievahọ Ọghẹnẹ.” Fikiere Serai o wo otoriẹ uyero abọ-ẹzi nọ o rọ otọ na. U te no ere no, o you ọzae riẹ yọ ọ rẹ kẹe adhẹẹ. Fikiere Serai ọ salọ nọ ọ rẹ ‘rehọ oma kpotọ kẹ ọzae riẹ’ jẹ ko edikihẹ abọ-orọo riẹ dhere. (1 Pita 3:5) Dede na, ere oruo u kpe rie fihọ kẹ ọza. “Okenọ Abram ọ ruọ eva Ijipti, ahwo Ijipti a tẹ ruẹ nọ aye na o wo eru gaga. Nọ emọ-ovie Fẹro a rue riẹ, a te jiri ei kẹ Fẹro. Koyehọ a tẹ rehọ iẹ ze uwou Fẹro.”—Emuhọ 12:14, 15.
Esiwo Jihova
6, 7. Didi uyero idhọvẹ Abram avọ Serai a jọ, kọ ẹvẹ Jihova o ro siwi Serai?
6 Ẹvẹ onana o kẹ Abram avọ Serai uye te! O wọhọ nọ a bi ti zue Serai oma. Ofariẹ, Fẹro, fikinọ ọ riẹ kpahe uzẹme edikihẹ abọ-orọo Serai ha, ọ tẹ kẹ Abram ekẹ buobu, fikiere o te “wo igodẹ, gbe iruẹ, jegbe enyenya-ezae, te idibo ezae, gbe erọ eyae, te enyenya-eyae, jegbe eketekete.”b (Emuhọ 12:16) Ẹvẹ ekẹ enana e nene Abram oma te! Dede nọ uyero na o wọhọ onọ o kare ẹruore, Jihova o gbabọkẹ Abram ho.
7 “Rekọ ỌNOWO na ọ tẹ rehọ [eghẹrẹ] iye buobu se Fẹro avọ uwou riẹ soso fiki Serai aye Abram na.” (Emuhọ 12:17) Evaọ edhere jọ nọ a rovie via ha, a te dhesẹ oware nọ o ghinẹ wha “iye” enana ze kẹ Fẹro. Ọ tẹ j’owọ kpatakpata: “Fikiere Fẹro o [te] se Abram, ọ tẹ ta kẹ e nọ, ‘Nọ didi oware who ru omẹ na? Eme whọ gbẹ ta kẹ omẹ nọ aye ra ọ rọ họ? Eme whọ jẹ ta nọ, “Oniọvo-ọmọtẹ mẹ,” nọ mẹ jẹ rehọ iẹ aye? Whaọ aye ra ọ na, rehọ iẹ whọ nyavrẹ.’ Fẹro ọ tẹ juzi kẹ ahwo fiki riẹ, a te vi ie ruọ edhere te aye riẹ gbe eware kpobi nọ o woi.”—Emuhọ 12:18-20; Olezi 105:14, 15.
8. Oghẹrẹ ọthọwẹ vẹ Jihova ọ y’eyaa riẹ kẹ Ileleikristi nẹnẹ?
8 Nẹnẹ, Jihova ọ k’omai imuẹro ọthọwẹ no okpomahọ uwhu hu, ethube, ohọo, hayo okpẹtu emama. A y’eyaa k’omai nọ Jihova ọ te ruẹrẹ ekpọfia họ k’omai no eware nọ e rẹ sai fi edikihẹ abọ-ẹzi mai họ awa. (Olezi 91:1-4) O re ru ere ẹkwoma unuovẹvẹ ẹruoke nọ ọ rẹ k’omai ẹkwoma Ẹme riẹ gbe ‘ọrigbo nọ o wo ẹrọwọ avọ areghẹ na.’ (Matiu 24:45) Kọ ẹvẹ kpahe iguegue uwhu evaọ otọ ukpokpoma? Dede nọ ọ rẹ sae kuvẹ kẹ uwhu omomọvo, Ọghẹnẹ ọ rẹ kuvẹ kẹ ekpemuotọ ahwo riẹ kpobi hi. (Olezi 116:15) Yọ uwhu u te kpe ahwo ẹrọwọ jọ, ma rẹ sai wo imuẹro ẹkparomatha rai.—Jọn 5:28, 29.
Omolahiẹ re Ọ Sẹro Udhedhẹ
9. Didi oware u dhesẹ nọ Abram ọ jẹ kwa n’oria ruọ oria evaọ okenọ ọ jọ Kenan?
9 Avọ imuẹro nọ ohọo na u kuhọ no evaọ Kenan, “Abram ọ tẹ kparoma no otọ Ijipti, ọye avọ aye riẹ gbe Lọt, te eware kpobi nọ o woi kpohọ obọ Negẹb [ofẹ obọze-ọre igbehru Juda nọ oso kakao ọvo ọ rẹ jọ rọ]. Whaọ Abram, o te zi fe hrọ eva uthuru erao, siliva gbe igoru.” (Emuhọ 13:1, 2) Fikiere ahwo ẹwho nọ ọ te kwa kpohọ a te rehọ iẹe wọhọ ọzae ọgaga gbe okpohwo, oletu ubrotọ ologbo. (Emuhọ 23:6) Abram ọ gwọlọ wohọ etẹe je duomahọ esuo-ohrowo ahwo Kenan he. Ikpoye, “ọ tẹ nya erere no Negẹb ri te Bẹthẹl, je ri te oria nọ uwou-udhu riẹ o kake jọ, udevie Bẹthẹl avọ Ai.” Ẹsikpobi, Abram ọ rehọ egagọ Jihova karo evaọ oria kpobi nọ ọ nya.—Emuhọ 13:3, 4.
10. Didi ẹbẹbẹ ọ romavia evaọ udevie ithuru-igodẹ Abram gbe erọ Lọt, kọ fikieme u je wuzou re a ku ẹbẹbẹ na họ vẹrẹ vẹrẹ?
10 “Lọt nọ ọ nya lele Abram na, o wo owa-igodẹ buobu gbe uthuru erao gbe iwou-udhu re, fikiere otọ na o gbẹ jẹ gba ae imava ria ha; keme eware eyero rai i bu thoesiwa nọ o gbẹ jẹ gba ae ria ha, ẹwhọ ọ tẹ ze udevie ithuru-erao Abram avọ erọ Lọt. Ezi ọyena ahwo Kenan avọ ahwo Pẹriz a jẹ ria otọ na.” (Emuhọ 13:5-7) Ame gbe ẹbe e jọ otọ na tere nọ i re te ithuru Abram gbe erọ Lọt ho. Ẹwhọ gbe ofu ọ tẹ jọ udevie ithuru-igodẹ na. Ẹwhọ otiọye na o fo kẹ egegagọ Ọghẹnẹ uzẹme na ha. Ẹwhọ na ọ tẹ gbẹ nyaharo, o sae wha egrẹ ologbo ze. Kọ eme Abram o ti ru evaọ uyero onana? Ọye ọ yọrọ Lọt evaọ okenọ ọsẹ Lọt o whu no, ẹsejọhọ ọ yọrọ e riẹ wọhọ ọmọ obọriẹ. Wọhọ ọkpako evaọ usu aimava, kọ u gbe fo nọ Abram ọ rẹ rehọ abọ nọ ọ mai woma?
11, 12. Didi uvẹ obọdẹ Abram ọ kẹ Lọt, kọ fikieme o jẹ rọ nọ Lọt ọ riẹ salọ họ?
11 Rekọ “Abram ọ tẹ ta kẹ Lọt nọ, ‘Ivie ma jọ ẹwhọ ọ via no udevie mẹ avọ owhẹ ze he, hayo ithuru erao ra avọ emẹ hẹ; keme mai imoni ma rọ. Kọ o gbẹrọ nọ otọ na kpobi o rọ kẹ owhẹ? Hẹriẹ oma ra no omẹ. Otẹrọnọ whọ rehọ abọ ẹkpẹlobọ, me ve kpohọ abọ obọze; hayo whọ tẹ rehọ abọ obọze, me ve kpohọ abọ ẹkpẹlobọ.’ ” Oria jọ o jọ kẹle Bẹthẹl nọ a re se “ovo jọ evaọ ikpehru ugheriwo ilogbo erọ Palẹstain.” Ẹsejọhọ evaọ etẹe “Lọt ọ [jọ] kpare aro riẹ kpehru, ọ jẹ ruẹ nọ ukiekpotọ Jọdan o vọ avọ ame eva eria kpobi wọhọ otọ obọ Ijipti nọ u ri obọ Zoa. Onana o jọ no tao u re ỌNOWO na ọ tẹ ze raha Sọdọm gbe Gomora.”—Emuhọ 13:8-10.
12 Dede nọ Ebaibol na o dhesẹ Lọt wọhọ ọzae “okiẹrẹe,” fiki ẹjiroro jọ ọ rehọ uzou kpotọ kẹ Abram evaọ ẹme ọnana ha, yọ o wọhọ nọ ọ gwọlọ ohrẹ ọkpako na ha. (2 Pita 2:7) “Lọt ọ tẹ rọ otọ nọ u ri ukiekpotọ Jọdan, Lọt ọ tẹ nya ri obọ ovatha-ọre. Koyehọ ae imava a hẹriẹ. Abram ọ tẹ ria eva otọ Kenan, yọ Lọt ọ be ria eva ikpewho nọ e rọ eva ukiekpotọ na ọ jẹ wọ uwou-udhu riẹ kpobọ Sọdọm.” (Emuhọ 13:11, 12) Akpọriọ ọ jọ Sọdọm yọ ekwakwa efe buobu e vọ riẹ. (Izikiẹl 16:49, 50) Dede nọ evaọ eriwo abọ ekwakwa iwo o rẹ sae wọhọ nọ Lọt ọ riẹ salọ na, evaọ abọ-ẹzi o jọ emamọ ẹsalọ họ. Fikieme? Keme “ahwo sọdọm na a yoma gaga, a je ru umuomu eva obaro ỌNOWO na,” ere Emuhọ 13:13 o ta. Ẹjiroro Lọt re ọ kwa kpohọ etẹe o te wha uweri ulogbo se uviuwou riẹ evaọ ekuhọ riẹ.
13. Ẹvẹ oriruo Abram ọ sai ro fiobọhọ kẹ Ileleikristi nọ i wo ẹwhọ ugho?
13 Dede na, Abram o dhesẹ ẹrọwọ fihọ eyaa Jihova inọ evaọ ekuhọ riẹ ubi riẹ o te rehọ otọ na kpobi; o si ikẹ fiki umutho abọ riẹ jọ họ. Avọ ẹzi ọghọruo, ọ j’owọ lele ehri-uzi nọ a kere fihọ 1 Ahwo Kọrint 10:24 na: “Wha jọ ohwo kpobi ọ kake guọlọ ewoma ọrivẹ riẹ, re ọ tẹ guọlọ ewoma omobọ riẹ.” Onana yọ emamọ ekareghẹhọ rọkẹ ahwo nọ a rẹ sai wo ẹwhọ ugho kugbe ibe ọnọ ọ rọwo. Viukpenọ a ru lele ohrẹ nọ o rọ Matiu 18:15-17, ejọ e rehọ inievo rai kpohọ okọto no. (1 Ahwo Kọrint 6:1, 7) Oriruo Abram o dhesẹ nọ o rẹ mai woma re a ruẹ-uye igho nọ i re vru viukpenọ a rẹ wha ekela se odẹ Jihova hayo raha udhedhẹ ukoko Ileleikristi na.—Jemis 3:18.
14. Ẹvẹ a te rọ ghale Abram fiki ọghọruo riẹ?
14 A te ghale Abram fiki ọghọruo riẹ. Ọghẹnẹ o whowho nọ: “Me re ti ru emọ ra buẹ wọhọ ovu otọ na; re otẹrọnọ ohwo jọ ọ rẹ sai kele ovu otọ na, yọ ọ rẹ sai kele emọ ra re.” Ẹvẹ ẹme nana ọ rọ uduotahawọ te kẹ Abram nọ o ri yẹ ọmọ họ na! Kẹsena, Ọghẹnẹ ọ tẹ ta nọ: “Kparoma, re whọ nya uthethei gbe okẹkẹe otọ na duwu, keme mẹ rẹ te rehọ iẹe kẹ owhẹ.” (Emuhọ 13:16, 17) Ijo, a te kẹ Abram uvẹ re ọ reawere okpẹwho na ha. Ọ rẹ hẹrioma no ahwo Kenan na. Ileleikristi nẹnẹ a rẹ hẹrioma no akpọ na re. A re rri omarai wọhọ nọ a kpehru vi amọfa ha, rekọ a re ku usu okpekpe kugbe uvumọ ohwo nọ ọ rẹ sae lẹliẹ ae w’obọ evaọ uruemu nọ o wọso ikereakere na ha.—1 Pita 4:3, 4.
15. (a) Didi otofa o sae jọ nọ ẹkwa Abram na o wo? (b) Didi oriruo Abram o fihọ otọ kẹ iviuwou Ileleikristi nẹnẹ?
15 Evaọ etoke Ebaibol, taure ohwo ọ tẹ te dẹ otọ, ọ rẹ kake nyae duwu. Fikiere o sae jọ nọ ẹnya n’oria ruọ oria na o jọ ekareghẹhọ ẹsikpobi inọ ẹdẹjọ otọ onana o te jọ orọ emọ Abram. Avọ ẹmeoyo, “Abram ọ tẹ wọ uwou-udhu riẹ, ọ jẹ nya [ze] te ria eria opẹpẹriẹ Mamre, nọ e rọ obọ Hibrọn; kọ etẹe ọ bọ agbada-idhe họ kẹ ỌNOWO na.” (Emuhọ 13:18) Abram ọ tẹ wariẹ dhesẹ epanọ ọ rehọ egagọ karo te. Kọ uwuhrẹ uviuwou, olẹ uviuwou, gbe iwuhrẹ enya e be karo evaọ uviuwou ra?
Ohọre Ewegrẹ Na
16. (a) Fikieme eme emuhọ erọ Emuhọ 14:1 i je wo edo imuozọ? (b) Fikieme ivie ofẹ ovatha-ọre ene na a jẹ kpare ze?
16 “Eva oke Amrafẹl ovie Shina, nọ Ariọk ọ jọ ovie Elasa, nọ Kẹdolaoma ọ jọ ovie Elam,c jegbe nọ Tidal ọ jọ ovie Goyim, Ivie enana i te je . . . fiẹmo.” Evaọ ẹvẹrẹ ọsosuọ Hibru, eme emuhọ na (“Eva oke . . . ”) i wo edo imuozọ, nọ o riobọhọ “etoke ẹdawọ nọ u re kuhọ avọ oghale.” (Emuhọ 14:1, 2) Ẹdawọ na o muhọ nọ ivie ofẹ ovatha-ọre ene enana gbe egbaẹmo rai a vẹ ruọ Kenan. Didi ẹjiroro a wo? Re a nẹ ọkparesuọ ikpewho isoi ọ Sọdọm, Gomora, Adma, Zoboim gbe Bela nyaotọ. Nọ a si ezadhe kpobi no, aikpobi “a te ku otu ẹmo rai gbe eva ukiekpotọ Sidim (onọ a re se Abade Uwhei).” Lọt avọ uviuwou riẹ a be rria kẹle etẹe.—Emuhọ 14:3-7.
17. Fikieme emu nọ a mu Lọt o rọ jọ ẹdawọ ẹrọwọ kẹ Abram?
17 Ivie ahwo Kenan na e dadamu kẹ enọ e wọ ohọre ze na gaga, rekọ a fi rai kparobọ. “Koyehọ ewegrẹ rai, a tẹ kua eware ahwo Sọdọm gbe Gomora kpobi, jegbe ekuakua eyero rai, a jẹ nya vrẹ. A te je mu Lọt re, ọmọ oniọvo Abram, ọ nọ ọ jẹ ria Sọdọm, gbe ekuakua riẹ kpobi, a jẹ nya vrẹ.” U kri hi usi okpẹtu nana u te do te Abram oma: “Koyehọ omọvo jọ nọ ọ dhẹ vabọ ọ tẹ nyaze, ọ tẹ ta kẹ Abram ohwo Hibru na, ọ nọ ọ jẹ ria oria opẹpẹriẹ Mamre gbe Amọ, oniọvo Eshkol gbe Ane; enana avọ Abram a gbẹ reọvọ . . . Abram o [te] yo nọ a mu omoni ọmọzae riẹ.” (Emuhọ 14:8-14) Ẹvẹ ẹdawọ ẹrọwọ na ọ rro te! Kọ Abram o ti wo evedha kpahe ọmọ oniọvo riẹ fikinọ ọ rehọ oria nọ o mai woma evaọ otọ na? Jẹ kareghẹhọ nọ enọ e wọ ẹmo na ze na a no otọ-ẹwho riẹ ze, Shina. Ọ tẹ wọ ohọre bru ai yọ ọ raha uvẹ kpobi nọ o re ro zihe kpo no. U te no ere no, eme Abram ọ rẹ sai ru ogbaẹmo nọ utu egbaẹmo Kenan soso gbakugbe e sai fikparobọ họ?
18, 19. (a) Ẹvẹ Abram ọ sai ro siwi Lọt? (b) Obọ ono obokparọ onana u no ze?
18 Abram ọ tẹ wariẹ fieva kpobi họ Jihova. “O te su ahwo riẹ nọ o wuhrẹ, nọ a yẹ eva uwou riẹ, ahwo egba-esa gbe ikpegbere, ọ tẹ rọ tua ae ri te obọ Dan. Ọ jẹ ghale ahwo ẹmo riẹ fihọ ẹkuẹko eva udevie rai oke aso, ọye avọ idibo riẹ a tẹ rọ tua ae a je le ai te obọ Họba, abọ ozẹkẹre Damaskọs. O te mi ai eware kpobi nọ a jẹ wha kpo, jegbe ọmọ oniọvo riẹ Lọt avọ eware riẹ, gbe eyae na, te ahwo na kpobi.” (Emuhọ 14:14-16) Evaọ edhesẹ ẹrọwọ ọgaga fihọ Jihova, Abram o su itu-ẹmo esese riẹ kpohọ obokparọ, siwi Lọt avọ uviuwou riẹ. Kẹsena Abram o te zere Mẹlkizẹdẹk, ovie gbe ozerẹ Salem. “Mẹlki-zẹdẹk ovie Salem ọ tẹ rehọ ebrẹdi gbe nwaene; ọye ọ jọ ozerẹ Ọghẹnẹ nọ okpehru. O te [guọvunu] kẹ e nnọ, ‘Ọghẹnẹ Oride, ọnọ ọ ma odhiwu gbe akpọ ọ ghale Abram; gbe ajiri o te Ọghẹnẹ Oride, ọnọ ọ rehọ ewegrẹ ra họ abọ ra!’ Abram ọ tẹ kẹ e abọvo abakpe eware kpobi.”—Emuhọ 14:18-20.
19 Ẹhẹ, obọ Jihova obokparọ na u no ze. Fiki ẹrọwọ riẹ, Abram ọ tẹ wariẹ ruẹ esiwo Jihova. Ahwo Ọghẹnẹ nẹnẹ a re w’obọ evaọ ẹmuofio iwo ho, rekọ a rẹ rẹriẹ ovao ku edawọ gbe use-abọ buobu. Uzoẹme mai n’otha na u ti dhesẹ epanọ oriruo Abram ọ rẹ sai ro fiobọhọ k’omai yerikugbe ai avọ obokparọ.
[Oruvẹ-obotọ]
a Wọhọ epanọ Insight on the Scriptures (onọ Isẹri Jihova a kporo) o ta, “papirọs anwae jọ o ta kpahe Fẹro jọ nọ ọ ta kẹ ezae ẹmo nnọ a mu aye jọ nọ o wo erru gaga sei re a kpe ọzae riẹ no.” Fikiere, orọnikọ Abram o je mu dhozọ họ.
b O wọhọ nọ Hega, ọnọ o ti zihe ro ọse Abram, ọ jọ usu idibo nọ a kẹ Abram evaọ oke onana.—Emuhọ 16:1.
c Evaọ okejọ egba-avro e ta nọ Elam o wo uvumọ okpomahọ otiọye kpahe Shina ha gbe nọ okerefihotọ ọrọ ohọre Kẹdolaoma na yọ ọrue. Rọkẹ ẹmeọta kpahe imuẹro otokiẹ eware anwae nọ e tha okerefihotọ Ebaibol na uke, rri Uwou-Eroro Na, ọrọ July 1, 1989 (ọrọ Oyibo), ẹwẹ-obe avọ 4-7.
Kọ Who Muẹrohọ?
• Ẹvẹ ohọo nọ o jọ otọ Kenan o rọ jọ ẹdawọ ẹrọwọ kẹ Abram?
• Ẹvẹ Abram avọ Serai a ro fi emamọ oriruo h’otọ kẹ ezae gbe eyae uwou-orọo nẹnẹ?
• Didi uwuhrẹ ma rẹ sai wuhrẹ no oghẹrẹ nọ Abram o ro ku ẹwhọ nọ ọ jọ udevie idibo riẹ gbe erọ Lọt họ?
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 12]
Abram o dhesẹ ẹkẹ-uvẹ riẹ hẹ rekọ o fi isiuru Lọt haro ọriẹ
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 14]
Abram o dhesẹ evaifihọ Jihova evaọ okenọ ọ dhogbo nyai siwi ọmọ oniọvo riẹ Lọt