UWOU-EBE ITANẸTE Uwou-Eroro
UWOU-EBE ITANẸTE
Uwou-Eroro
Isoko
Ọ
  • Ẹ
  • ẹ
  • Ọ
  • ọ
  • EBAIBOL
  • EBE GBE EWARE EFA
  • IWUHRẸ
  • w02 9/1 ẹwẹ. 20-25
  • ‘Ababọ Ohare Ọ Rẹ Ta Ẹme Kẹ ae He’

Ọnana o wo ividio ho.

Eva e dha owhẹ hẹ, ividio na ọ rọwo kporo ho.

  • ‘Ababọ Ohare Ọ Rẹ Ta Ẹme Kẹ ae He’
  • Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova—2002
  • Izoẹme-Esese
  • Onọ O Wọhọ E Riẹ
  • Oware nọ O Lẹliẹ Jesu rọ Etadhesẹ Wuhrẹ
  • Ẹsalọ Ubu Eme nọ Ọ rẹ Ta
  • Ọ Rehọ Etadhesẹ Riẹ no Iruẹru Ekẹdẹ Kẹdẹ Ze
  • Etadhesẹ nọ Ọ Rehọ No Emama Ze
  • Etadhesẹ Ro No Eware nọ Ahwo A Riẹ Ze
  • ‘Ababọ Ohare Ọ Rẹ Ta Ẹme kẹ Ae He’
    ‘Nyaze Whọ Jọ Olele Mẹ’
  • Etadhesẹ Hayo Iriruo nọ A rẹ Sai Wuhrẹ No Ze
    Romakẹ Isase Ẹgbede avọ Ewuhrẹ
  • Etadhesẹ Kpahe Uvie Na
    Jesu Họ Edhere na, Uzẹme na, gbe Uzuazọ Na
  • Rọ Aro Kele Owuhrẹ Ologbo Na
    Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova—2002
Ruẹ Efa
Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova—2002
w02 9/1 ẹwẹ. 20-25

‘Ababọ Ohare Ọ Rẹ Ta Ẹme Kẹ ae He’

“Ehare Jesu ọ rọ ta [ẹme] kẹ itu ibuobu na; ohare o gbẹrọ họ ọ [rẹ] ta ẹme kẹ ae he.”—MATIU 13:34.

1, 2. (a) Fikieme emamọ etadhesẹ e gbẹ kake thọrọ ahwo ẹro ho? (b) Oghẹrẹ etadhesẹ vẹ Jesu ọ rọ t’ẹme, kọ didi enọ e roma via kpahe oghẹrẹ nọ ọ rehọ etadhesẹ ro ruiruo? (Je rri ẹme-otofa na.)

KỌ WHỌ sae kareghẹhọ ọtadhesẹ jọ nọ who yo, ẹsejọhọ evaọ ovuẹ ogbotu, ikpe buobu nọ i kpemu no? Emamọ etadhesẹ e rẹ kake thọrọ ahwo ẹro ho. Ohwo jọ nọ o re kere ebe o muẹrohọ nnọ etadhesẹ “i re zihe ẹme nọ ohwo o yo ruọ oware nọ whọ rẹ sae ruẹ o vẹ lẹliẹ enọ i bi yo ẹme na jọ iroro rai ruẹ oware nọ a bi dhesẹ na.” Fikinọ oware nọ ma rẹ jọ iroro ruẹ o rẹ mai vẹ omai ẹro, etadhesẹ i re ru ewo otoriẹ ẹme lọhọ viere. Etadhesẹ e rẹ sai ru ẹme kpe fihọ, kẹ iwuhrẹ nọ e rẹ tamu ẹvori mai.

2 Uvumọ owuhrẹ evaọ otọakpọ nọ ọ rehọ etadhesẹ ruiruo woma te Jesu Kristi ọ rrọ họ. A rẹ kareghẹhọ ehare Jesu buobu lọlọhọ dede nọ enwenọ ikpe idu ivẹ e vrẹ no nọ ọ rọ tae.a Fikieme Jesu ọ rọ rehọ ona ewuhrẹ onana ruiruo ga tere? Kọ eme o ru etadhesẹ riẹ wo ẹgba tere?

Oware nọ O Lẹliẹ Jesu rọ Etadhesẹ Wuhrẹ

3. (a) Wọhọ epanọ o rrọ Matiu 13:34, 35, eme họ ẹjiroro jọ nọ Jesu ọ rọ rehọ etadhesẹ wuhrẹ? (b) Eme o dhesẹ nọ Jihova o rri ona ewuhrẹ nana ghaghae?

3 Ebaibol na ọ kẹ ẹjiroro ilogbo ivẹ nọ e soriẹ ze nọ Jesu ọ rọ rehọ etadhesẹ ruiruo. Orọ ọsosuọ, onana o jọ orugba eruẹaruẹ. Matiu ukọ na o kere nọ: “Ehare Jesu ọ rọ ta [ẹme] kẹ itu ibuobu na; ohare o gbẹrọ họ ọ [rẹ] ta ẹme kẹ ae he. Re o nana nọ ọruẹaro ọ ta na o gba: ‘Me re ti rovie unu mẹ kẹ ehare ibro.’ ” (Matiu 13:34, 35) “Ọruẹaro” nọ Matiu ọ wariẹ eme riẹ na họ ọnọ o kere Olezi 78:2 na. Ọso-ilezi ọyena ọ rọ ẹgba ẹzi Ọghẹnẹ kere eme yena ikpe-udhusoi buobu taure a te ti yẹ Jesu. Kọ u gbe gb’unu inọ ikpe egba buobu taure o tẹ te via Jihova ọ gba riẹ mu no nnọ Ọmọ riẹ ọ te rọ etadhesẹ wuhrẹ? O rrọ vevẹ inọ Jihova o rri ona ewuhrẹ nana ghaghae!

4. Eme Jesu ọ ta nọ o be lẹliẹe rọ etadhesẹ ta ẹme?

4 Orọ avivẹ, Jesu ọvo ọ ta nnọ ọ jẹ rehọ etadhesẹ t’ẹme re ọ sae salọ enọ i wo udu ọjẹrehọ họ via. Nọ ọ ta kpahe ohare ọkibi na kẹ “itu ibuobu” na no, ilele riẹ e tẹ nọ e anọ: “Ẹvẹ whọ jẹ rọ ehare ta ẹme kẹ ae?” Jesu ọ tẹ k’uyo nọ: “A kẹ owhai ẹriẹ kpahọ eware ididi uvie odhiwu, rekọ a kẹ rae he. Fiki onana mẹ jẹ rehọ ehare ta ẹme kẹ ae, keme nọ a ruẹ yọ a be ruẹ hẹ, eyo a bi yo gbe he, hayo otọ-oriẹ gbe he. Ẹme nọ Aizaya ọruẹaro ọ ta, ọ tẹ gba kẹ ae, a nọ: ‘Eyo ọvo wha re ghine yo, rekọ wha rẹ sae riẹ otọ rai hi, ẹruẹ ọvo wha rẹ ghinẹ ruẹ, rekọ wha rẹ sae vuhẹ hẹ. Keme evaọ ahwo ọnana e vọe avọ ogbori.’ ”—Matiu 13:2, 10, 11, 13-15; Aizaya 6:9, 10.

5. Ẹvẹ etadhesẹ Jesu e rọ salọ otu omarokpotọ no erọ omoya?

5 Eme ọ jọ etadhesẹ Jesu nọ o je fi ohẹriẹ họ ahwo? Ẹsejọ, o gwọlọ nọ enọ e jẹ gaviezọ kẹe a rẹ tọ kodo re a sai wo otofa eme riẹ. Oma o wọ ahwo omarokpotọ re a nọ kẹ oruvẹ. (Matiu 13:36; Mak 4:34) Fikiere etadhesẹ Jesu i rovie uzẹme via kẹ enọ idu rai e be gwọlọ uzẹme; eva oke ovo na, etadhesẹ riẹ e ko uzẹme dhere no otu nọ i wo udu omoya. Ẹvẹ Jesu ọ jọ obọdẹ owuhrẹ te! Enẹna joma kiẹ ekwakwa jọ nọ i ru etadhesẹ riẹ wo ẹgba tere riwi.

Ẹsalọ Ubu Eme nọ Ọ rẹ Ta

6-8. (a) Didi erere ahwo ikpe-udhusoi ọsosuọ nọ a je yo eme Jesu na a wo ho? (b) Didi iriruo i dhesẹ nọ orọnikọ eme kpobi Jesu o je dhesẹ t’otọ họ?

6 Kọ who roro no ẹdẹjọ epanọ o jọ oma ilele ikpe-udhusoi ọsosuọ na enọ Jesu ọ rehọ unu riẹ wuhrẹ na? Dede nọ o jọ oghale ulogbo re a yo urru Jesu, eva oke oyena a wo obe nọ a re se re a kareghẹhọ eme nọ Jesu ọ ta ha. Ukpoye, o gwọlọ nọ a re fi eme Jesu họ iroro gbe idu rai. Ẹkwoma ona nọ ọ jẹ rọ rehọ etadhesẹ ruiruo, Jesu o ru rie lọhọ gaga kẹ ai re a kareghẹhọ eware nọ o wuhrẹ. Evaọ edhere vẹ?

7 Jesu ọ jẹ salọ eme riẹ ziezi. O tẹ gwọlọ re a kaunu te eme jọ didi evaọ iku jọ hayo re a ro fi ẹgba họ ẹme nọ a be ta, ọ rẹ r’obọ k’otọ dhunu te eme na kpobi vevẹ. Fikiere ọ fodẹ uzedhe unu igodẹ nọ a nya seba evaọ okenọ othuru-igodẹ na ọ jẹ gwọlọ ọvo nọ o vru na, unu euwa nọ iruiruo i ro ruiruo evaọ ọgbọ evaene, gbe unu etalẹnte nọ a rọ kẹ ahwo.—Matiu 18:12-14; 20:1-16; 25:14-30.

8 Eva oke ovo na, Jesu ọ rọ obọ nẹ eme nọ e r’oja ha nọ e rẹ sae lẹliẹ otoriẹ etadhesẹ na reghe omai aro. Wọhọ oriruo, evaọ ohare ọrigbo ọgeva na, o du fodẹ epanọ ọrigbo na ọ rọ riosa nọ u bu te isele 60,000,000 ha. Oware nọ Jesu o je fi ẹgba họ họ ẹgwọlọ erọvrẹ. Oware nọ o r’oja họ, orọnikọ epanọ ọrigbo na ọ rọ riosa na ha, rekọ epanọ a rọ rehọ osa nọ ọ re na vrẹ riẹe, gbe uruemu nọ o dhesẹ kẹ ibe ọrigbo nọ o kru rie umutho ugho jọ. (Matiu 18:23-35) Epọvo na re, evaọ ọtadhesẹ ọmọ ogbọfariẹ na, Jesu o du fodẹ oware nọ o lẹliẹ ọmọ ọmaha na yare ẹkẹ ukuoriọ riẹ idudhe he gbe oware nọ o lẹliẹ e riẹ raha igho riẹ. Rekọ Jesu ọ r’obọ k’otọ dhesẹ epanọ o jọ ọsẹ na oma gbe owọ nọ ọ jẹ evaọ okenọ ọmọ riẹ o bru oma kpiroro je zihe kpozi. Eme ivevẹ eyena kpahe owojẹ ọsẹ na e r’oja kẹ ugogo oware nọ Jesu ọ gwọlọ rọ via na, inọ Jihova ọ rẹ rọ vrẹ ‘evaọ edhere ologbo.’—Aizaya 55:7; Luk 15:11-32.

9, 10. (a) Nọ o je dhesẹ ahwo etadhesẹ riẹ, didi oware Jesu ọ tọ ẹro vi? (b) Ẹvẹ Jesu o ro ru ei lọhọ gaga kẹ enọ e jẹ gaviezọ kẹe gbe amọfa re a kareghẹhọ etadhesẹ riẹ?

9 Jesu o dhesẹ areghẹ re evaọ edhere nọ o ro dhesẹ ahwo nọ ọ t’ẹme te evaọ ehare riẹ. Ukpenọ ọ rẹ raha oke t’eme kpahe epanọ ohwo na o theri hayo kpẹre te, Jesu ọ tọ ẹro vi oware nọ a ru gbe uruemu nọ a dhesẹ evaọ iku nọ o bi gbe na. Fikiere, ukpenọ o re dhesẹ eriwo oma emamọ ọrivẹ Sameria na, Jesu ọ fodẹ oware nọ o mae r’oja—epanọ ohwo Sameria na ọ rọ rehọ ohrọ fi obọ họ kẹ ohwo Ju nọ ọ nwoma nọ ọ jọ akotọ edhere na. Jesu ọ fodẹ eware nọ e r’oja ro dhesẹ nnọ uyoyou ọrivẹ o rẹ kẹre te ahwo nọ a make rrọ uyẹ hayo orẹwho mai hi.—Luk 10:29, 33-37.

10 Oma nọ Jesu ọ jẹ yọrọ re ọ siọ eme ithethei ba ẹta o lẹliẹ etadhesẹ riẹ jọ kpẹkpẹe jẹ jọ vevẹ. Fikiere o te ru ei lọhọ gaga kẹ ahwo ikpe-udhusoi ọsosuọ nọ e jẹ gaviezọ kẹe—gbe ibuobu nọ a re kele mu hu nọ e be te jọ obaro se ikere Usiuwoma nọ a rọ ẹgba ẹzi kere na—re a kareghẹhọ ehare na gbe obọdẹ eware nọ a re wuhrẹ no ai ze.

Ọ Rehọ Etadhesẹ Riẹ no Iruẹru Ekẹdẹ Kẹdẹ Ze

11. Kẹ iriruo erọ epanọ ehare Jesu e rọ ta kpahe eware nọ ọ ruẹ okenọ ọ jẹ rro ze evaọ Galili.

11 Jesu o wo ona gaga eva eroruiruo etadhesẹ nọ i wo obọ kugbe izuazọ ahwo. Etadhesẹ riẹ buobu i dhesẹ eware nọ o muẹrohọ evaọ okenọ ọ jẹ rro ze evaọ Galili. Dina roro kpahe uzuazọ oke emaha riẹ. Dai roro unuẹse nọ ọ ruẹ oni riẹ nọ o je there ebrẹdi nọ i wo ẹvi ẹkwoma ẹvi nọ ọ rawo anwẹdẹ nọ o fihọ ebrẹdi na. (Matiu 13:33) Bro ẹse ọ jẹ ruẹ ikuori nọ i je fi iriri rai họ ame ogogo ọrọ Abade Galili na? (Matiu 13:47) Bro-ẹse o mu ẹro họ emọ nọ e be zaro evaọ oria eki? (Matiu 11:16) Jesu o mu ẹro họ eware izuazọ ekẹdẹ kẹdẹ efa nọ o kugbe etadhesẹ riẹ—ibi nọ a be kọ, ehaa orọo oghọghọ, gbe idhu eka nọ e ware evaọ otọ uvo na.—Matiu 13:3-8; 25:1-12; Mak 4:26-29.

12, 13. Ẹvẹ ohare Jesu orọ eka gbe ikpoko na u ro dhesẹ nnọ ọ riẹ uyero oria na?

12 Fikiere, u gbunu hu inọ a rẹ jọ etadhesẹ ibuobu Jesu na ruẹ iyero uzuazọ ekẹdẹ kẹdẹ. Fikiere, re ma ruẹsi wo ovuhumuo viere kpahe ona riẹ nọ ọ rọ rehọ edhere ọnana wuhrẹ, u re fi obọ họ re ma roro kpahe epanọ eme riẹ i kpomahọ ahwo Ju nọ i je yo eme riẹ na te. Joma rehọ iriruo ivẹ.

13 Orọ ọsosuọ, evaọ ohare eka gbe ikpoko na, Jesu ọ ta kpahe ọzae jọ nọ ọ kọ eka fihọ udhu riẹ rekọ “ọwegrẹ” jọ ọ tẹ la ruọ udhu riẹ jẹ kọ ikpoko fihọ udevie eka na. Fikieme Jesu ọ rọ salọ uruemu uyoma oyena? Whaọ, kareghẹhọ nnọ oria nọ ọ jọ kẹ ọtadhesẹ na o kẹle Abade Galili, yọ o wọhọ nọ iruo ọwhẹrẹ ahwo Galili a mai je ru. Eme o re dhe ọwhẹrẹ uzou vi ọwegrẹ nọ ọ rẹ lẹlẹ kọ ikpoko fihọ udhu riẹ? Izi egọmeti nọ e jọ oke oyena i dhesẹ nọ uruemu utioye na o jariẹ. Kọ ọ gbẹ rrọ vevẹ inọ Jesu ọ ta kpahe uyero nọ enọ ọ be t’ẹme kẹ a rẹ sai wo otoriẹ riẹ?—Matiu 13:1, 2, 24-30.

14. Evaọ ohare ohwo Sameria ọrivẹ na, fikieme o rọ nwani fo inọ edhere nọ o ‘no Jerusalẹm kpohọ Jẹriko’ ọye Jesu ọ fodẹ ro fi ẹgba họ ẹme riẹ?

14 Orọ avivẹ, kareghẹhọ ohare ohwo Sameria ọrivẹ na. Enẹ Jesu o ro mu ei họ: “Ohwo jọ o je no Jerusalem kpobọ Jeriko, o te kie ruọ udevie igbulegbu, enọ e ba riẹ fihọ, a te kpe i, nọ o te uwhu no, a tẹ nya siẹ e ba.” (Luk 10:30) O nwani fo inọ edhere nọ o ‘no Jerusalẹm kpohọ Jẹriko’ ọye Jesu ọ fodẹ ro ru ẹme riẹ na vẹ ahwo na ẹro. Nọ o je gbe iku ohare nana, yọ ọ rrọ Judia, onọ o kẹle Jerusalẹm; fikiere o wọhọ nọ enọ ọ jẹ t’ẹme kẹ na a riẹ edhere na. Edhere na o muozọ gaga, maero rọ kẹ ohwo nọ ọye ọvo ọ rrọ usu. Edhere na ọ rrọ gẹlegẹle gaga jẹ rrọ goli, avọ eria buobu nọ igbulegbu i re dhere.

15. Fikieme a gbẹ sae jẹ ame wozẹ ozerẹ gbe ohwo Livai ọrọ ọtadhesẹ ohwo Sameria ọrivẹ na abọ họ?

15 Oware ofa o riẹ nọ a re mu ẹro họ kpahe edhere nọ Jesu ọ fodẹ nọ o ‘no Jerusalẹm kpohọ Jẹriko’ na. Wọhọ epanọ iku na e nya, ozerẹ gbe ohwo Livai jọ a jẹ nya edhere na re—dede nọ ọvuọvo rai o dikihẹ re o fi obọ họ kẹ ọnọ a kpe na ha. (Luk 10:31, 32) Izerẹ na i je ruiruo eva etẹmpol na evaọ Jerusalẹm, yọ ahwo Livai na a je fi obọ họ kẹ ae. Izerẹ gbe ahwo Livai buobu a jẹ hae rria Jẹriko evaọ okenọ a bi ruiruo eva etẹmpol na ha, keme ikilomita 23 ọvo Jẹriko o ro thabọ no Jerusalẹm. Fikiere, a jẹ hae nya edhere ọyena ẹsibuobu. Je mu ẹro họ nnọ ozerẹ gbe ohwo Livai na a je “no Jerusalẹm” ze, koyehọ a je no etẹmpol na kpo. Fikiere ohwo ọvo ọ sai gu uruemu ababọ-ọdawẹ ezae nana no ai uzou hu inọ, ‘A nya siọ ọzae nọ ọ nwoma na ba keme o wọhọ nọ o whu no, yọ a tẹ rọ obọ te ori na u ti ru ai jọ gbegbe nọ a gbẹ sai ruiruo eva etẹmpol na ha.’ (Iruo-Izerẹ 21:1; Ikelakele 19:11, 16) Kọ o gbẹ rrọ vevẹ inọ ọtadhesẹ Jesu na o kie kpahe eware nọ enọ ọ jẹ t’ẹme kẹ na a riẹ?

Etadhesẹ nọ Ọ Rehọ No Emama Ze

16. Fikieme u gbe gb’unu hu inọ Jesu ọ riẹ kpahe emama gaga?

16 Etadhesẹ gbe ehare Jesu buobu i dhesẹ nọ ọ riẹ kpahe ekakọ, erao, gbe ekwakwa obọ ihru na. (Matiu 6:26, 28-30; 16:2, 3) Diẹse o je wo eriariẹ itieye na? Okenọ ọ jẹ rro ze evaọ Galili, ababọ avro o wo uvẹ buobu nọ o re ro mu ẹro họ emama Jihova. U te no ere no, Jesu họ “otuyẹ evaọ emama kpobi,” yọ Jihova ọ rehọ e riẹ ruiruo wọhọ “osu iruo” evaọ ẹma eware kpobi. (Ahwo Kọlọsi 1:15, 16; Itẹ 8:30, 31) Kọ u gbunu inọ Jesu ọ riẹ kpahe emama gaga? Joma ruẹ epanọ ọ rọ rehọ eriariẹ nana ruiruo ziezi evaọ ewuhrẹ riẹ.

17, 18. (a) Ẹvẹ eme ọ Jesu nọ a kere fihọ Jọn uzou avọ 10 na i ro dhesẹ nọ ọ riẹ kpahe uruemu igodẹ? (b) Eme erara nọ i weze kpohọ ekwotọ Ebaibol no a mu ẹro họ kpahe usu okpekpe nọ o rrọ udevie ithuru-igodẹ gbe igodẹ rai?

17 Evaọ usu etadhesẹ Jesu nọ e mai mu urirẹ họ ọnọ a kere fihọ Jọn uzou avọ 10 na, oria nọ ọ jọ rehọ usu okpekpe riẹ kugbe ilele riẹ ro dhesẹ othuru-igodẹ avọ igodẹ riẹ. Eme ọ Jesu i dhesẹ nọ ọ riẹ kpahe uruemu ogodẹ gaga. O dhesẹ nọ igodẹ i re fi oma rai h’otọ re a su ai, yọ e rẹ rọ oma totọ lele othuru rai. (Jọn 10:2-4) Erara nọ i weze kpohọ ekwotọ Ebaibol no e ruẹ usu obọdẹ nọ o rrọ udevie ithuru-igodẹ gbe igodẹ. Evaọ ikpe-udhusoi avọ 19 na, H. B. Tristram ọnọ o wuhrẹ kpahe emama o mu ẹro họ nọ: “Mẹ ruẹ othuru-igodẹ nọ o je lele uthuru riẹ zaro ẹdẹjọ. O ru epaọ ẹsenọ ọ be dhẹ; igodẹ na i te je le i je ko i họ. . . . Ukuhọ riẹ uthuru na soso a tẹ wariẹ e họ, bi duola.”

18 Fikieme igodẹ i je lele othuru rai? Jesu ọ ta nọ: “Fiki epanọ e riẹ uru riẹ.” (Jọn 10:4) Kọ igodẹ e ghinẹ riẹ urru othuru rai? Ro no eware nọ ọ rọ ẹro ruẹ no, enẹ George A. Smith o kere evaọ obe riẹ The Historical Geography of the Holy Land: “Ẹsejọ, ma rẹ keria serihọ evaọ oke uvo kẹle eza ọ Judia eyena, enọ ithuru-igodẹ esa hayo ene i re su ithuru rai ze. Ithuru na e rẹ gua kugbe ithuru efa, u ve bi gb’omai unu epanọ othuru-igodẹ ọvuọvo ọ te rọ riẹ igodẹ riẹ. Rekọ a tẹ d’ame jẹ zaro no, othuru-igodẹ ọvuọvo o ve kpohọ ọvuọ abọ riẹ evaọ ofẹ ọdekọ ukiekpotọ na, a vẹ rọ oghẹrẹ uvo sa-sa rai se; igodẹ na e vẹ kọ no ogbotu na bru ọvuọ othuru rai, ithuru na e vẹ nya vrẹ malẹ wọhọ epanọ a rọ nyaze.” Edhere ọfa nọ o woma vi ọnana nọ Jesu ọ hai ro dhesẹ ẹme riẹ na ọ riẹ hẹ. Ma te vuhu je bi yo ẹme kẹ iwuhrẹ riẹ yọ ma te bi lele ọkpọvio riẹ, ma rẹ sae nyaze otọ ẹruọsa oyoyou “Othuru igodẹ owoma” na.—Jọn 10:11.

Etadhesẹ Ro No Eware nọ Ahwo A Riẹ Ze

19. Re ọ se orọwọ ọrue, ẹvẹ Jesu o ro fi oware okpẹtu nọ o via họ iruo ziezi?

19 Emamọ etadhesẹ e sae jọ eware nọ e via hayo iriruo nọ ahwo a rẹ sai wuhrẹ no ze. Okejọ, Jesu ọ rehọ oware jọ nọ o re via kri hi ro dhesẹ inọ orọwọ na inọ ahwo nọ a so ẹme ọvo okpẹtu ọ rẹ via kẹ yọ ọrue. Ọ ta nọ: “Ahwo kpogberee, enọ uwou-ukpehru u kie ruru evaọ Siloam, u je kpe ai na, wha roro nọ ae mae rọ iru-umuomu vi ahwo kpobi nọ a rọ Jerusalẹm?” (Luk 13:4) Jesu ọ vro avro mukpahe iroro otatha. Orọnikọ fiki uzi jọ nọ a thọ nọ Ọghẹnẹ ọ be rọ dheva kẹ ae ahwo 18 yena a ro whu hu. Ukpoye, uwhu oja rai o rehọ oma via fiki oke gbe eware idudhe. (Ọtausiwoma Na 9:11) Fikiere o dhesẹ ẹthọthọ ewuhrẹ ọrue ẹkwoma ẹta kpahe oware nọ enọ i bi yo ẹme riẹ a riẹ kpahe.

20, 21. (a) Fikieme otu Farisi na a ro brukpe ilele Jesu? (b) Iku Ikereakere vẹ Jesu ọ fodẹ ro dhesẹ inọ Jihova o wo eriwo okeke họ iroro kpahe efihiruo Uzi Ẹdijala na ha? (c) Eme ma te ta kpahe evaọ uzoẹme n’otha na?

20 Evaọ ewuhrẹ riẹ, Jesu ọ rehọ iriruo Ikereakere ro ruiruo re. Roro kpahe oke nọ otu Farisi na a brukpe ilele riẹ fikinọ a kọrọ eka nọ a jẹ re evaọ Ẹdijala. Orọnikọ Uzi Ọghẹnẹ ilele na a raha ha, rekọ eriwo ọthọthọ otu Farisi na kpahe iruo nọ i fo eru evaọ Ẹdijala ha. Re o dhesẹ nọ Ọghẹnẹ o wo eriwo ọthọthọ otiọye fihọ iroro kpahe Uzi Ẹdijala riẹ hẹ, Jesu ọ tẹ fodẹ oware nọ o via nọ a kere fihọ 1 Samuẹle 21:3-6 na. Okenọ ohọo u kpe ai, Devidi avọ ahwo riẹ a tẹ wẹriẹ uwou-udhu na a tẹ re ebrẹdi udhesẹ, enọ a nwene no. A re fi ebrẹdi anwae na họ obei kẹ izerẹ na re a re. Dede na, fiki epanọ eware e nya, a brukpe Devidi avọ ahwo riẹ fikinọ a re ebrẹdi na ha. Nwani fo, etẹe ọvo họ oria Ebaibol nọ o ta kpahe ahwo nọ e rrọ izerẹ hẹ nọ e re ebrẹdi udhesẹ nọ a fihọ obei no. Jesu ọ nwane riẹ uzedhe iku nọ i kiehọ ẹme na nọ o re ro ruiruo, yọ ababọ avro ahwo Ju nọ i je yo ẹme riẹ a riẹ kpahe iku na.—Matiu 12:1-8.

21 Uzẹme, Jesu ọ jọ Owuhrẹ Ologbo! U re gbe omai unu ma te roro kpahe ona obọdẹ riẹ nọ o re ro wuhrẹ uzẹme obọdẹ evaọ edhere nọ o re du obọ te enọ ọ be t’ẹme kẹ. Rekọ ẹvẹ ma sae rọ raro kele iei evaọ ewuhrẹ mai? Oye họ oware nọ ma te t’ẹme kpahe evaọ uzoẹme n’otha na.

[Oruvẹ-obotọ]

a Etadhesẹ Jesu e jọ oghoghẹrẹ, ejọ iriruo, ẹme-owawọ, gbe ẹme-odẹme. A riẹ Jesu gaga fiki ehare riẹ, onọ a dhesẹ wọhọ “iku ekpẹkpẹe ọ oware nọ o ghinẹ via ha nọ a re jo wo otoriẹ uzẹme uruemu hayo orọ egagọ.”

Kọ Whọ Kareghẹhọ?

• Fikieme Jesu ọ rọ rehọ etadhesẹ wuhrẹ?

• Didi oriruo o dhesẹ nọ etadhesẹ nọ Jesu o ro ruiruo e jọ enọ ahwo ikpe-udhusoi ọsosuọ na a riẹ kpahe?

• Ẹvẹ Jesu ọ rọ rehọ eriariẹ riẹ kpahe emama ro ruiruo ziezi evaọ etadhesẹ riẹ?

• Idhere vẹ Jesu ọ rọ rehọ eware nọ e via nọ ahwo a riẹ t’ẹme?

[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 22]

Jesu ọ ta kpahe ọrigbo nọ ọ se nọ ọ rẹ rọ vrẹ osa igho kakao gbe ọsẹ nọ ọ rọ vrẹ ọmọ ogbọfariẹ ọnọ ọ rehọ ukuoriọ riẹ kpobi no

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 23]

Eme họ otofa ohare Jesu orọ ohwo Sameria ọrivẹ na?

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 24]

Kọ igodẹ e rẹ ghinẹ riẹ urru othuru rai?

    Ebe Isoko Kpobi (1992-2025)
    Noi No
    Rueva
    • Isoko
    • Vi Ei Se Omọfa
    • Ru Ei Fihọ Oghẹrẹ nọ O Were Owhẹ
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Izi Kpahe Eroruiruo Evuẹ Na
    • Izi Oria Evuẹ Omobọ Ra
    • Esẹtini Oria Evuẹ Omobọ Ra
    • JW.ORG
    • Rueva
    Vi Ei Se Omọfa