Ele “Uzuu Oghaghae” Na Nẹnẹ
“A rẹ te vuẹ ovuẹ usiuwoma uvie na kẹ akpọ na kpobi, re o jọ isẹi.”—Matiu 24:14.
1, 2. (a) Didi iroro ahwo Ju nọ a jọ edẹ Jesu a wo kpahe Uvie Ọghẹnẹ? (b) Eme Jesu ru ro dhesẹ Uvie na vevẹ kẹ ahwo, kọ eme o no rie ze?
UVIE ỌGHẸNẸ o jọ oware nọ ahwo Ju a wo isiuru kpahe gaga okenọ Jesu ọ ziọ otọakpọ. (Matiu 3:1, 2; 4:23-25; Jọn 1:49) Dede na, evaọ oke ọsosuọ, ibuobu rai a nwane riẹ epanọ uvie na o te kẹre te gbe ogaga nọ u ti wo ho; yọ a riẹ gbe he inọ o te jọ egọmeti obọ odhiwu. (Jọn 3:1-5) Makọ ejọ nọ i zihe ruọ ilele Jesu a wo otoriẹ uvevẹ orọ oware nọ Uvie Ọghẹnẹ o rrọ họ, hayo oware nọ o gwọlọ nọ a re ru re a ruẹsi wo oghale orọ ẹjọ ibe isu kugbe Kristi.—Matiu 20:20-22; Luk 19:11; Iruẹru 1:6.
2 Nọ oke o be nya haro na, Jesu ọ tẹ roma totọ wuhrẹ ilele riẹ eware buobu, onọ o kẹre te ọtadhesẹ ọrọ uzuu oghaghae nọ ma ta ẹme te evaọ uzoẹme nọ u kpemu na, ro dhesẹ kẹ ai epanọ u wuzou te re a ya gaga evaọ ilale Uvie odhiwu. (Matiu 6:33; 13:45, 46; Luk 13:23, 24) Onana u te rai udu gaga keme, ababọ oke oraha, a rehọ ọwhọ gbe uduowha whowho emamọ usi Uvie na te ugbothabọ akpọ na, wọhọ epanọ ma rẹ ruẹ imuẹro riẹ evaọ obe Iruẹru na.—Iruẹru 1:8; Ahwo Kọlọsi 1:23.
3. Nọ ọ jẹ ta kpahe oke mai na, eme Jesu ta kpahe Uvie na?
3 Kọ ẹvẹ kpahe edẹ mai na? A be vuẹ ima ahwo buobu kpahe eghale aparadase otọakpọ nọ ọ te jọ otọ Uvie na. Evaọ eruẹaruẹ ilogbo riẹ kpahe “urere akpọ na,” Jesu ta vevẹ nọ: “A rẹ te vuẹ ovuẹ usiuwoma uvie na kẹ akpọ na kpobi, re o jọ isẹi kẹ erẹwho akpọ na kpobi; kẹsena urere u te zi te.” (Matiu 24:3, 14; Mak 13:10) O te je ru ei vẹ inọ a ti ru iruo ilogbo nana ghelọ ezadhe egaga, use-abọ, gbe makọ ukpokpoma. Dede na ọ kẹ imuẹro inọ: “Ọnọ o kiakọ te urere ọye a re ti siwẹ.” (Matiu 24:9-13) Enana kpobi e gwọlọ otiọ oma-olahiẹ gbe omarodheidhe ọthueki nọ Jesu fodẹ evaọ ọtadhesẹ riẹ na. Kọ ahwo jọ riẹ nẹnẹ nọ a bi dhesẹ ẹrọwọ gbe ọwhọ otiọye kẹ ilale isiuru Uvie na?
Oghọghọ orọ Eduku Uzẹme Na
4. Ẹvẹ uzẹme Uvie na u bi ro kpomahọ ahwo nẹnẹ?
4 Ọthueki ọrọ ọtadhesẹ Jesu na ọ wereva thesiwa nọ ọ ruẹ oware nọ o vuhumu wọhọ “uzuu oghaghae” na. Oghọghọ yena o wọ riẹ ru oware kpobi nọ ọ rẹ sai ru re ọ ruẹsi wo uzuu na tobọ. (Ahwo Hibru 12:1) Epọvo na re, uzẹme kpahe Ọghẹnẹ gbe Uvie riẹ u bi si ahwo urru jẹ wọ ai ru iruo avọ ọwhọ nẹnẹ. Onana o rẹ lẹliẹ omai kareghẹhọ eme ọ Brọda A. H. Macmillan, ọnọ ọ jọ evaọ obe na Faith on the March kere kpahe oghẹrẹ nọ ọye omariẹ jẹ rọ gwọlọ Ọghẹnẹ gbe ẹjiroro nọ O wo kẹ ahwo-akpọ. Ọ ta inọ: “Oware nọ me duku no na, ima ahwo buobu a gbẹ be gwọlọ iẹe kukpe kukpe. Yọ ahwo nana a wọhọ omẹ avọ owhẹ, keme a no erẹwho, uyẹ, gbe oghẹrẹ uyero uzuazọ kpobi ze, te emaha te ekpako. Uzẹme u wo ọriẹwẹ hẹ. U re si oghẹrẹ ahwo kpobi urru.”
5. Emamọ iyẹrẹ vẹ a ruẹ evaọ ukpe iruo 2004 na?
5 Ma be ruẹ orugba eme nana nẹnẹ keme, emamọ usi Uvie Ọghẹnẹ na o be wọ ima ahwo oruọzewọ roma mudhe kẹ Jihova kukpe kukpe je ru oreva riẹ. Ere ọvona o via evaọ ukpe iruo 2004 nọ u muhọ no September 2003 rite August 2004 na. Evaọ emerae 12 yena, ahwo 262,416 a rehọ ame-ọhọ dhesẹ omuromudhe rai kẹ Jihova eva ẹgbede. A ru onana evaọ erẹwho 235 nọ Isẹri Jihova a be jọ ru ebe-iwuhrẹ Ebaibol nọ i bu te 6,085,387 koka koka re a ruẹsi fi obọ họ kẹ koghẹrẹ koghẹrẹ ahwo nọ a no erẹwho, erua, gbe erọo-unu sa-sa ze riẹ uzẹme Ẹme Ọghẹnẹ nọ o rẹ kẹ uzuazọ na.—Eviavia 7:9.
6. Eme ọ soriẹ nọ ma bi ro wo ẹvi anwọ ikpe buobu ze na?
6 Eme o ru enana kpobi lọhọ? Avro ọ riẹ hẹ, Jihova ọye o bi si ahwo nana nọ a wo eva ezi na kẹle oma riẹ. (Jọn 6:65; Iruẹru 13:48) Dede na oware ofa nọ o zọhọ fihọ onana re họ ẹzi oma-olahiẹ kẹ amọfa gbe ọwhọ ọrọ ahwo nọ a rehọ oma rai kẹ ilale Uvie na. Nọ ọ jọ ikpe 79, Brọda Macmillan o kere nọ: “Anwọ oke ọsosuọ nọ me ro wuhrẹ kpahe eyaa nọ e rọkẹ ahwo-akpọ nọ a be mọ je whu, ẹruore nọ me wo kpahe ovuẹ Ebaibol na o ri whrehe he. Ababọ oke oraha mẹ tẹ gbaemu inọ me re gbe wuhrẹ haro kpahe oware nọ Ebaibol na o wuhrẹ re mẹ sae ruẹse fi obọ họ kẹ amọfa nọ a wọhọ omẹ, enọ e be gwọlọ wuhrẹ kpahe Ọghẹnẹ Erumeru na Jihova, gbe ẹjiroro nọ o wo kẹ ahwo-akpọ.”
7. Oriruo vẹ whọ rẹ sae kẹ ro dhesẹ oghẹrẹ oghọghọ gbe ọwhọ ọrọ ahwo nọ a duku uzẹme Ebaibol na?
7 A be jọ udevie idibo Ọghẹnẹ ruẹ ọwhọ yena nẹnẹ re. Oriruo jọ họ, Daniela nọ ọ rrọ ohwo Vienna, Austria. Ọ ta nọ: “No anwọ emaha mẹ ze Ọghẹnẹ rọ rrọ obọdẹ ogbẹnyusu mẹ. Ẹsikpobi o jọ isiuru mẹ re mẹ riẹ odẹ riẹ keme rọkẹ omẹ, ‘Ọghẹnẹ’ o sae jọ odẹ oma riẹ hẹ. Rekọ mẹ sae riẹe he bẹsenọ mẹ rọ kpako te ikpe 17, okenọ Isẹri Jihova a rọ nyaze uwou mẹ. A dhesẹ eware kpobi nọ mẹ gwọlọ riẹ kpahe Ọghẹnẹ kẹ omẹ vevẹ. Me duku uzẹme na no uwhremuna, yọ o jọ oware evawere kẹ omẹ gaga! Oma u mu omẹ ga te epanọ mẹ rọ nwani mu usiuwoma họ ẹta kẹ ahwo nọ mẹ nyaku kpobi.” Ọwhọ nọ ọ jẹ rọ ta usiuwoma kẹ ahwo o so riẹ ze nọ ibe-emọ isukulu riẹ a je ro sei ẹkoko. Daniela ọ gbẹ ta nọ: “Dede na o jọ kẹ omẹ wọhọ orugba eruẹaruẹ Ebaibol keme me wuhrẹ inọ Jesu ta nọ a ti mukpahe je kpokpo ilele riẹ fiki odẹ riẹ. O jọ oware evawere ilogbo avọ igbunu kẹ omẹ.” O raha oke he, Daniela ọ tẹ roma mudhe kẹ Jihova, họ ame, je fi ute iruo imishọnare họ. Nọ ọ rọo no, Daniela avọ ọzae riẹ Helmut, a te mu usiuwoma họ ẹta kẹ ahwo Africa, China, Philipine gbe erọ India nọ a rrọ Vienna. Enẹna, Daniela avọ Helmut a bi ru iruo imishọnare evaọ ẹkpẹlobọ ukiediwo-ọre Africa.
A bi Serihọ Họ
8. Edhere jọ vẹ nọ ọ rẹ kẹ erere ahwo buobu a ro dhesẹ uyoyou rai kẹ Ọghẹnẹ gbe omurokpotọ kẹ Uvie riẹ no?
8 Evaọ uzẹme, ukane iruo usiuwoma ota yọ edhere ọvo jọ nọ ahwo Jihova nẹnẹ a bi ro dhesẹ uyoyou nọ a wo kẹ Ọghẹnẹ gbe omurokpotọ nọ a wo kẹ Uvie riẹ. Wọhọ ọthueki ọrọ ọtadhesẹ Jesu na, u no ahwo nọ a bi ru iruo imishọnare na eva ze re a kpohọ ugbo thabọ fiki isiuru Uvie na. Dede na, orọnikọ imishọnare nana a bi kpohọ ugbo thabọ nyae gwọlọ emamọ usi Uvie na ha; a be whae se ahwo nọ a rrọ eghagha avọ eghagha akpọ na, bi wuhrẹ ahwo je fi obọ họ kẹ ai zihe ruọ ilele Jesu Kristi. (Matiu 28:19, 20) Evaọ erẹwho buobu, enana a bi thihakọ ebẹbẹ ẹgaga. Dede na, a bi wo osohwa ruaro no akothiho rai ze.
9, 10. Emamọ iyẹrẹ sa-sa vẹ imishọnare a be reawere rai evaọ ugbo thabọ tiọye wọhọ Central African Republic?
9 Wọhọ oriruo, evaọ Central African Republic, ahwo 16,184 a kpohọ Ekareghẹhọ uwhu Kristi ukpe nọ u kpemu, onọ o jọ oware wọhọ akwa-ihrẹ erọ unu iwhowho-uvie nọ e rrọ ẹkwotọ yena. Fiki nọ abọ jọ orẹwho yena buobu a wo ikpẹ hẹ, otọ edhedhẹ ire nọ e rrọ otafe ahwo a rẹ mae jọ ru iruẹru eyero uwou rai. Fikiere imishọnare na a tẹ be hai ru iruo usiuwoma ota rai epọvo na—a re ru iwuhrẹ Ebaibol evaọ otọ edhedhẹ ire nọ e rrọ otafe. Orọnikọ otafe na o rrọ vevẹ jẹ rrọ dhedhẹ ọvo ho, rekọ u ri wowoma evaọ abọ ọfa re. Ahwo na a wo uyoyou kẹ Ebaibol, yọ re a ta ẹme kpahe egagọ o rrọ abọjọ uzuazọ ikẹdẹ kẹdẹ rai. Ẹsibuobu, ahwo nọ a be nya vrẹ gheghe a re muẹrohọ oware nọ o be via a vẹ nwani ku oma gbe uwuhrẹ Ebaibol nọ a nyaku na.
10 Fikiere, eva ẹdẹjọ nọ imishọnare jọ o je ru uwuhrẹ Ebaibol kugbe omọfa eva otafe, ọmoha jọ nọ ọ be rria abọdekọ iyẹrẹ na ọ tẹ nya bru ei ze jẹ ta inọ, nọ ohwo ọvuọvo o ri bru ọye omariẹ ze he na, jọ imishọnare na ọ nya bru ei ze re o ru uwuhrẹ Ebaibol kugbei re. Ẹhẹ, eva e were imishọnare na re o ru ere, yọ ọmoha na o bi ru ẹnyaharo gaga eva uwuhrẹ na. Evaọ orẹwho yena, ẹsibuobu iporisi e rẹ da Isẹri na ji eva edhere, orọnikọ re a mi ai igho hayo re a mu ai hi rekọ re a yare uvitha emagazini Uwou-Eroro Na gbe Awake! nọ i kpozi obọ mi ai hayo re a yere ai kẹ uvitha emagazini jọ nọ a se nọ o were rai gaga.
11. Ghelọ ebẹbẹ nọ a be rẹriẹ ovao ku, ẹvẹ inievo nọ e rrọ imishọnare kri no a rri iruo rai?
11 Ibuobu ahwo nọ a ruọ iruo imishọnare na anwọ ikpe 40 hayo 50 nọ i kpemu na, a gbẹ be rehọ ẹrọwọ ru iruo na evaọ ẹkwotọ nọ a kpohọ. Oriruo ẹrọwọ gbe akothiho nọ a fihọ otọ kẹ omai kpobi ọ rro kẹhẹ! Imava-orọo jọ a ru iruo imishọnare eva ekwotọ esa sa-sa no anwọ ikpe 42 nọ i kpemu na. Ọzae na ọ ta nọ: “Ma nya ku ebẹbẹ jọ no. Wọhọ oriruo, ma muabọ kugbe uliaro ikpe 35. Dede na, ma vioja ẹdẹvo ho inọ fikieme ma jẹ rrọ iruo imishọnare.” Aye riẹ o fibae nọ: “Eware buobu e riẹ nọ e rẹ wọ omai kẹ uyere. Iruo usiuwoma ota na e rẹ kẹ evawere gaga, o rẹ raha oke he re ohwo o te mu iwuhrẹ Ebaibol họ. Nọ whọ tẹ ruẹ emọ-uwuhrẹ Ebaibol na nọ e be ziọ iwuhrẹ ukoko, yọ wha be jẹ riẹ omoma rai ziezi na, o wọhọ ẹsenọ wha rrọ ahwo uviuwou ovo nọ a bi ku oma kugbe kẹse kẹse.”
A “Roro Eware Kpobi gbe Odẹ-Oware Ovo Ho”
12. Ẹvẹ ohwo o re ro dhesẹ nọ o gine vuhu aghare Uvie na mu?
12 Nọ ọthueki na ọ ruẹ uzuu oghaghae na no, “o te kpo e zẹ eware nọ o wo kpobi ọ tẹ dẹe.” (Matiu 13:46) Unevaze utiona nọ a re ro si obọ no oware nọ o ghare ohwo obọ u re dhesẹ oma via evaọ oma ahwo nọ a gine se aghare Uvie na gboja. Wọhọ ohwo nọ o ti wo uvẹ-ọghọ nọ ọ te rọ jọ kugbe Kristi evaọ oruaro Uvie na, Pọl ukọ na o kere nọ: “Me roro eware kpobi gbe odẹ-oware ovo ho, keme ute mẹ o [mae rrọ] epanọ mẹ [rẹ rọ] riẹ Kristi Jesu Ọnowo mẹ. Fiki riẹ mẹ ruẹ uye ku eware kpobi fiẹ, me te kele ai wọhọ eware uzuahọ, re mẹ ruẹse wo erere Kristi.”—Ahwo Filipai 3:8.
13. Ẹvẹ ohwo jọ evaọ Czech Republic o ro dhesẹ uyoyou nọ o wo kẹ isiuru Uvie na?
13 Epọvo na re, ahwo buobu nẹnẹ a be rehọ unevaze ru inwene evaọ uzuazọ rai re a ruẹsi wo eghale Uvie na. Wọhọ oriruo, eva October 2003, ehẹdmasta isukulu jọ nọ ọ kpako te ikpe 60 no evaọ Czech Republic ọ nyaku obe na Eriariẹ Nọ I Re Su Kpohọ Uzuazọ Ebẹdẹ Bẹdẹ, onọ a re ro ru uwuhrẹ Ebaibol. Nọ o sei no, ọ tẹ nwane nya bru Isẹri Jihova nọ e rrọ okegbe nọ ọ rrọ re a ruẹsi ru uwuhrẹ Ebaibol kugbei. O ru ẹnyaharo abọ-ẹzi ziezi, u kri hi ọ tẹ nwani mu iwuhrẹ Isẹri Jihova kpobi họ ẹnya. Kọ ẹvẹ kpahe omaa riẹ nọ ọ rọ gwọlọ jọ osu ẹwho na, gbe onọ ọ rọ gwọlọ wọ etehe re ọ ruẹse jọ ọnọ o re dikihẹ kẹ ubrotọ na? O nwene iroro o te mu ute ofa họ ele—ute uzuazọ, wọhọ owhowho-uvie re ọ vuẹ amọfa kpahe Uvie Ọghẹnẹ. Ọ ta nọ, “Me fi ebe buobu nọ a re ro ru uwuhrẹ Ebaibol họ ada kẹ emọ isukulu mẹ.” O dhesẹ omuromudhe riẹ kẹ Jihova nọ ọ họ-ame eva okokohọ ologbo nọ a ru evaọ July 2004.
14. (a) Eme emamọ usi Uvie na o wọ ima ahwo buobu ru no? (b) Onọ udidi vẹ u fo nọ mai omomọvo ma rẹ nọ oma mai?
14 Ima ahwo buobu a jowọ kẹ isiuru Uvie na evaọ edhere ọvona no re. A no akpọ omuomu na ze no, si obọ no iruemu anwae rai, kẹnoma kẹ egbẹnyusu nọ a wo vẹre, je si obọ no itee akpọ nọ a je le. (Jọn 15:19; Ahwo Ẹfẹsọs 4:22-24; Jemis 4:4; 1 Jọn 2:15-17) Fikieme a ro ru enana kpobi? Fikinọ a rri eghale Uvie Ọghẹnẹ ghare gaga vi oware kpobi nọ akpọ nana ọ rẹ sae kẹ. Kọ ere ọvona o rrọ owhẹ oma kpahe emamọ usi Uvie na? Kọ o be wọ owhẹ ru inwene nọ o gwọlọ, re whọ ruẹsi nwene uzuazọ uyero, eware nọ who rri ghare, gbe itee ra rọwokugbe oware nọ Jihova ọ gwọlọ? Who te ru ere, who ti wo eghale buobu enẹna gbe evaọ obaro.
Ivuẹvu na I bi te Ekuhọ No
15. Eme a ruẹaro riẹ nọ idibo Ọghẹnẹ a ti ru evaọ edẹ urere na?
15 Ọso-ilezi na o kere nọ: ‘Eva ẹdẹ isuẹsu ra ahwo ra a te rọ oma rai kẹ owhẹ avọ unevaze.’ Ahwo nọ a rehọ oma rai kẹ no a kugbe ogbotu izoge nọ e “wọhọ igrigri irioke” gbe “ogbaẹmo ulogbo” orọ “eyae nọ e be vuẹ emamọ usi na.” (Olezi 68:11, NW; 110:3) Iyẹrẹ vẹ i no osegboja gbe oma nọ idibo Jihova—te ezae te eyae, te emaha te ekpako a lahiẹ kẹ amọfa ze no evaọ edẹ urere nana?
16. Kẹ oriruo jọ ọrọ oghẹrẹ nọ idibo Ọghẹnẹ a be rọ daoma fi obọ họ kẹ amọfa wuhrẹ kpahe Uvie na.
16 Ọkobaro, hayo owhowho-uvie oke-kpobi jọ evaọ India, ọ jẹ ruawa kpahe epanọ a te sai ro fi obọ họ kẹ ahwo nọ a bu vi ima ivẹ nọ i diezọ evaọ ẹkwotọ yena re a wuhrẹ kpahe ovuẹ Uvie na. (Aizaya 35:5) Fikiere o te fi obe họ re o wuhrẹ ẹvẹrẹ obọ rọ tẹme evaọ isukulu jọ evaọ Bangalore nọ a re jo ru uwuhrẹ yena. Evaọ etẹe ọ sai fi obọ họ kẹ ahwo buobu nọ a diezọ riẹ kpahe ẹruore Uvie na, a tẹ jẹ to itu iwuhrẹ Ebaibol fihọ. Ekpoka jọ nọ i lele i rie, ahwo nọ a bu vi ikpegbivẹ a te mu iwuhrẹ họ ekpohọ eva obọ Ọgwa Uvie. Ẹdẹ ọfa jọ nọ o kpohọ ehaa orọo, ọkobaro na ọ tẹ nyaku ọmoha jọ nọ o diezọ, ọnọ o no obọ Calcutta ze yọ o wo enọ buobu nọ ọ gwọlọ nọ je dhesẹ obọdẹ isiuru nọ ọ rọ gwọlọ gbẹ riẹ kpahe Jihova. Dede na, ẹbẹbẹ jọ ọ jariẹ. Ọmoha na ọ gwọlọ zihe kpohọ Calcutta, nọ o rehọ oware wọhọ ikilomita 1,600 thabọ no oria nọ a rrọ na re ọ ruẹsi kpohọ ekọleji, yọ Osẹri ọvuọvo ọ rrọ obei nọ ọ riẹ ẹvẹrẹ obọ rọ tẹme he. Avọ osegboja ọgaga, ọ tẹ tẹzẹ ọsẹ riẹ re ọ kẹe uvẹ kpohọ isukulu evaọ Bangalore re ọ ruẹse ruabọhọ uwuhrẹ Ebaibol riẹ. O ru ẹnyaharo ziezi evaọ abọ-ẹzi, kẹsena nọ oware wọhọ ukpe ovo o vrẹ no, ọ tẹ rehọ uzuazọ riẹ mudhe kẹ Jihova. Uwhremuna ọye omariẹ o te je mu Ebaibol họ ewuhrẹ kugbe amọfa nọ a diezọ, yọ ogbẹnyusu oke emaha riẹ jọ ọ rrọ usu ahwo nana. Uwou ogha Isẹri Jihova nọ o rrọ India u bi ru ọruẹrẹfihotọ enẹna re ekobaro a wuhrẹ ẹvẹrẹ obọ rọ tẹme re a ruẹsi fi obọ họ evaọ ẹkwotọ yena.
17. Ta ẹme kpahe oware nọ o mae kẹ owhẹ ọbọga evaọ iyẹrẹ ukpe iruo 2004 nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 23 rite 26 na.
17 Eva ẹwẹ-obe avọ 23 rite 26 ọrọ emagazini nana, whọ te ruẹ iyẹrẹ iruo usiuwoma ota akpọ-soso ọrọ Isẹri Jihova rọkẹ ukpe iruo 2004 na. Rehọ omoke jọ kiẹe riwi re whọ rọ ẹro ruẹ imuẹro nọ i dhesẹ inọ idibo Jihova wariẹ akpọ na họ a be rehọ osegboja tẹrovi ilale “uzuu oghaghae” na nẹnẹ.
Wha “Kake Guọlọ Uvie” Na
18. Eme Jesu fiba ọtadhesẹ ọthueki na ha, kọ fikieme?
18 Nọ ma tẹ wariẹ roro kpahe ọtadhesẹ Jesu ọrọ ọthueki na, ma muẹrohọ nọ Jesu fodẹ oware ovuovo kpahe oghẹrẹ nọ ọthueki na o ti ro yeri uzuazọ họ nọ ọ zẹ eware kpobi nọ o wo no na. Wọhọ epanọ o rẹ ginẹ jọ, ahwo jọ a rẹ sae nọ inọ: ‘Ẹvẹ ọthueki na ọ te sae rọ ruẹ emuore, emuosẹ, gbe uwou nọ ọ rẹ rria, nọ oware ovuovo o gbẹ riẹ nọ ọ rẹro so ho na? Kọ erere vẹ uzuu oghaghae yena u wo kẹe?’ Ro no eriwo ohwo-akpọ ze, eyena e rẹ sae jọ emamọ enọ. Dede na, kọ Jesu ọ gbẹ ta udu họ ilele riẹ awọ, inọ: “Wha kake guọlọ uvie riẹ gbe ẹrẹreokie riẹ, eware enana kpobi a reti fi ai họ kẹ owhai”? (Matiu 6:31-33) Ugogo oware nọ o viodẹ evaọ ọtadhesẹ na họ, ẹgwọlọ nọ a rẹ rọ roma kpobi mudhe kẹ Ọghẹnẹ gbe ẹzẹ nọ a re wo kẹ eware Uvie na. Kọ ma sai wuhrẹ oware jọ no onana ze?
19. Obọdẹ uwuhrẹ vẹ ma rẹ sai wo no ọtadhesẹ Jesu ọrọ uzuu oghaghae na ze?
19 O tẹ make rọnọ u ri kri hi nọ ma wuhrẹ kpahe emamọ usi igbunu nana hayo u kri gaga no nọ ma bi ro le isiuru Uvie na, jẹ be vuẹ amọfa kpahe eghale nọ o te wha ze, ma rẹ ruabọhọ ru isiuru gbe iruẹru Uvie na họ oware nọ ma tẹrovi. Oke nana o rrọ bẹbẹ, rekọ ma wo uvi ẹjiroro nọ u re ro mu omai ẹro inọ obọdẹ oware nọ u wo ibe he ma bi le na—wọhọ uzuu nọ ọthueki na ọ gwọlọ ku na. Eware nọ e be via evaọ akpọ na gbe eruẹaruẹ Ebaibol nọ i rugba no e kẹ imuẹro nọ i dhesẹ inọ ma be rria edẹ “urere akpọ na.” (Matiu 24:3) Wọhọ ọthueki na, joma rehọ ọwhọ kpobi le Uvie Ọghẹnẹ re ma jẹ ghọghọ fiki uvẹ-ọghọ nọ ma bi ro whowho emamọ usi na.—Olezi 9:1, 2.
Kọ Whọ Kareghẹhọ?
• Eme ọ zọhọ fihọ ẹvi nọ eg’Ọghẹnẹ uzẹme a bi wo anwọ ikpe buobu ze na?
• Oghẹrẹ ẹzi vẹ ahwo nọ a kpohọ ukane usiuwoma ota a bi dhesẹ?
• Didi inwene ahwo jọ a ru no fiki emamọ usi Uvie na?
• Obọdẹ uwuhrẹ vẹ ma rẹ sai wo no ọtadhesẹ Jesu ọrọ uzuu oghaghae na ze?
[Omaa Iyẹrẹ-iruo nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 23-26]
2004 SERVICE YEAR REPORT OF JEHOVAH’S WITNESSES WORLDWIDE
(See magazine)
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 18]
“Uzẹme . . . u re si oghẹrẹ ahwo kpobi urru.”—A. H. Macmillan
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 19]
Daniela avọ Helmut a ta usiuwoma evaọ ẹkwotọ ahwo ẹvẹrẹ ọfa eva Vienna
[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 20, 21]
Wọhọ ọthueki na, imishọnare inẹnẹ a wo oghale ulogbo
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 21]
‘Ahwo ra a rẹ te rọ oma rai kẹ owhẹ avọ unevaze’