Enọ E “Be Rehọ Emamọ Usi Uwoma Ze”
‘Ẹvẹ awọ ọnọ ọ be rehọ emamọ usi uwoma ze o woma te.’—Aizaya 52:7.
1, 2. (a) Eware imuozọ vẹ e be via kẹdẹ kẹdẹ? (b) Ẹvẹ ekpehre usi nọ ahwo a bi yo ẹsikpobi o be jọ ahwo buobu oma?
O WỌHỌ nọ usi uyoma ọvo họ oware nọ ahwo evaọ kabọ kabọ akpọ na nẹnẹ a bi yo. A re rovie iredio a ve bi yo iyẹrẹ imuozọ erọ eyao egaga nọ e be tehe akpọ na. A re rri etẹlivisiọne a vẹ be ruẹ iwoho nọ e rẹ thọrọ ẹro ho erọ emọ nọ ohọo u bi kpe nọ i bi bo kẹ obufihọ. A tẹ tọlọ ebe-usi bi se, oware nọ a rẹ ruẹ họ usi kpahe ebọmbo nọ e be sa iwou kporo kuotọ, nọ i bi kpe ima ahwo nọ a riẹ onahona ha.
2 Ẹhẹ, eware imuozọ e be via kẹdẹ kẹdẹ. Uyero akpọ na u bi gine nwene—u bi dhe eyeyoma. (1 Ahwo Kọrint 7:31) Emagazini obọ ofẹ Ukiediwo-Ọre Europe jọ o ta nọ ẹsejọ o rẹ wọhọ ẹsenọ akpọ na soso o “bi ti fru-errae.” Agbẹta nọ o be rọ kẹ ahwo buobu idhọvẹ na! Ohwo jọ nọ a wariẹ eme riẹ evaọ ọkiẹriwo kpahe usi nọ a rẹ kẹ evaọ etẹlivisiọne evaọ obọ America ọ ta iroro ima ahwo buobu nọ ọ ta nọ: ‘Mẹ tẹ gaviezọ kẹ eware nọ e be via, o be hae kẹ omẹ ọkora gaga. Iyẹrẹ iyoma ọvo e riẹ. E rẹ kẹ ohwo idhọvẹ.’
Usi nọ U Fo nọ Ohwo Kpobi O re Yo
3. (a) Emamọ usi vẹ o rrọ Ebaibol na? (b) Fikieme who ro rri emamọ usi Uvie na ghaghae?
3 Kọ a sai duku emamọ usi evaọ akpọ ọkora otiọnana? Ẹhẹ, a rẹ sai duku emamọ usi! O rrọ oware omosasọ re ma riẹ nọ Ebaibol na e wha emamọ usi. Usi inọ Uvie Ọghẹnẹ u ti si ẹyao, ohọo, ozighi, ẹmo, gbe oghẹrẹ okienyẹ kpobi no otọ. (Olezi 46:9; 72:12) Kọ oyena o gbẹ rrọ usi nọ ohwo kpobi ọ gwọlọ yo? Isẹri Jihova a roro ere. Fikiere, a riẹ rai evaọ oria kpobi rọ kẹ omodawọ rai wọhọ ahwo nọ a bi whowho emamọ usi Uvie Ọghẹnẹ kẹ ahwo erẹwho kpobi.—Matiu 24:14.
4. Abọ vẹ ọrọ odibọgba mai ma te ta ẹme kpahe evaọ uzoẹme nana gbe onọ o be tha na?
4 Nọ o rrọ ere na, eme ma re ru nọ ma sae rọ ruẹ nọ ma ruabọhọ ewhowho emamọ usi nana ziezi—makọ evaọ ẹkwotọ nọ ahwo a be jọ gaviezọ tere he? (Luk 8:15) Ọkiẹriwo ọkpẹkpẹe ọrọ abọ esa jọ nọ i wuzou evaọ iruo usiuwoma ota mai na u ti fi obọ họ. Abọ esa nana họ (1) ẹjiroro nọ ọ be wọ omai, hayo oware nọ o soriẹ nọ ma be rọ ta usiuwoma; (2) ovuẹ mai, hayo oware nọ ma bi whowho; gbe (3) ona mai, hayo oghẹrẹ nọ ma be rọ ta usiuwoma na. Ẹkwoma emamọ ẹjiroro nọ ma re wo, ovuẹ mai nọ o rẹ jọ vevẹ, gbe ona mai nọ o rẹ jọ ziezi, ma rẹ sae rehọ uvẹ kẹ koghẹrẹ koghẹrẹ ahwo buobu wariẹ akpọ na họ re a jẹ usi nọ o mai woma kparobọ nẹnẹ rehọ—emamọ usi Uvie Ọghẹnẹ.a
Oware nọ O Soriẹ nọ Ma be Rọ Ta Usiuwoma
5. (a) Eme họ oware ọsosuọ nọ o be wọ omai ta usiuwoma? (b) Fikieme a sae rọ ta nọ ẹme nọ ma re yo kẹ ujaje Ebaibol inọ ma ta usiuwoma na yọ odhesẹvia uyoyou kẹ Ọghẹnẹ?
5 Joma roro kpahe abọ ọsosuọ na—ẹjiroro nọ ọ be wọ omai. Eme ọ soriẹ nọ ma bi ro whowho emamọ usi na? Oware nọ o lẹliẹ Jesu whowho emamọ usi na, oye ovona o be wọ omai. Ọ ta nọ: “Me you Ọsẹ na.” (Jọn 14:31; Olezi 40:8) Oware ọsosuọ nọ o be wọ omai họ uyoyou nọ ma wo kẹ Ọghẹnẹ. (Matiu 22:37, 38) Ebaibol na i dhesẹ okugbe nọ ọ rrọ udevie uyoyou kẹ Ọghẹnẹ gbe odibọgba na, keme o ta nọ: “Uyoyou Ọghẹnẹ ona, nnọ ma re koko ijaje riẹ.” (1 Jọn 5:3; Jọn 14:21) Kọ ujaje na inọ ‘a nyai ru ilele’ yọ abọjọ ijaje Ọghẹnẹ? (Matiu 28:19) Ee. Uzẹme, Jesu họ ọnọ ọ ta eme yena, rekọ obọ Jihova dẹẹ i no ze. Evaọ oghẹrẹ vẹ? Jesu o ru rie vẹ nọ: “Mẹ be rọ oma obọ mẹ ru oware ovo ho, rekọ epanọ Ọsẹ o wuhrẹ omẹ, mẹ rọ ta eme eware enana.” (Jọn 8:28; Matiu 17:5) Fikiere, ma te bi ru lele ujaje nọ o ta nnọ ma ta usiuwoma na, yọ ma bi dhesẹ kẹ Jihova inọ ma you rie.
6. Evaọ idhere vẹ uyoyou kẹ Ọghẹnẹ o rẹ rọ wọ omai ta usiuwoma?
6 Fibae, uyoyou kẹ Jihova o rẹ wọ omai ta usiuwoma keme ma gwọlọ dhesẹ vevẹ kẹ ahwo inọ erue Setan ọ be ta kpahe iẹe na. (2 Ahwo Kọrint 4:4) Setan o fi avro họ ewoma esuo Ọghẹnẹ no. (Emuhọ 3:1-5) Wọhọ Isẹri Jihova, oma o rẹ wọ omai re ma fere eme ọtaraha Setan via je ru odẹ Ọghẹnẹ fo evaọ iraro ahwo-akpọ. (Aizaya 43:10-12) Ofariẹ, ma bi whowho emamọ usi na keme ma riẹ ekwakwa gbe idhere Jihova no. Oma o be wọ omai kẹle iẹe, ma te je wo isiuru egaga re ma ta kẹ amọfa kpahe Ọghẹnẹ mai. Evaọ uzẹme, ewoma Jihova gbe idhere ikiẹrẹe riẹ e be kẹ omai oghọghọ te epanọ ma rẹ sae rọ siẹe ba ẹta kpahe he. (Olezi 145:7-12) Oma o be wọ omai re ma ta ujiro riẹ via jẹ ta kpahe “iruo urirẹ” riẹ kẹ enọ e rẹ gaviezọ.—1 Pita 2:9; Aizaya 43:21.
7. U te no uyoyou kẹ Ọghẹnẹ no, fiki obọdẹ ẹjiroro ọfa vẹ ma rẹ rọ ta usiuwoma?
7 Obọdẹ ẹjiroro ọfa jọ ọ riẹ nọ ma rẹ rọ ruabọhọ iruo odibọgba na: Ma gwọlọ rehọ omosasọ kẹ ahwo nọ a rrọ ọkora fiki usi uyoma nọ o da otọ fia gbe ahwo nọ a be ruẹ uye. Evaọ enẹ oruo, yọ ma be daoma raro kele Jesu. Wọhọ oriruo, rri oware nọ o via nọ a gbiku riẹ evaọ Mak uzou avọ 6.
8. Eme ikuigbe nọ e rrọ Mak uzou avọ 6 i dhesẹ kpahe ọdawẹ nọ Jesu o wo kẹ ahwo?
8 Ikọ na a zihe no usiuwoma ota ze jẹ nẹ iyẹrẹ kẹ Jesu kpahe eware kpobi nọ a ru je wuhrẹ amọfa. Jesu o muẹrohọ nọ oma o rrọ ikọ na no, ọ tẹ ta kẹ ae nnọ a gbẹ nyai “serihọ omojọ.” Fikiere a tẹ ruọ evaọ okọ a te kpohọ oria nọ ohwo ọvo ọ rrọ họ. Ahwo na a te mu orọ akotọ ame na họ ẹdhẹ, o raha oke he a te le ai mu evaọ abọ obei. Eme Jesu o ru? Ma se nọ: ‘Ọ ruẹ otu obuobu na, ohrọ rai o tẹ riẹe, epanọ a wọhọ igodẹ nọ i wo othuru hu; o te mu ai eware ibuobu họ ewuhrẹ.’ (Mak 6:31-34) Ohrọ o wọ Jesu ruabọhọ usiuwoma ota dede nọ oma o rrọ riẹ no. Ẹhẹ, Jesu o gine wo ọdawẹ kẹ ahwo nana. Ohrọ rai o re riẹ.
9. Eme ma wuhrẹ no ikuigbe nọ e rrọ Mak uzou avọ 6 na ze kpahe emamọ ẹjiroro nọ ma rẹ rọ ta usiuwoma?
9 Eme ma wuhrẹ no ikuigbe nana ze? Wọhọ Ileleikristi, ma wo owha-iruo nọ ma rẹ rọ ta usiuwoma je ru ilele. Ma riẹ nọ o rrọ owha-iruo mai re ma whowho usiuwoma na, keme o rrọ oreva Ọghẹnẹ re “ahwo kpobi a wo usiwo.” (1 Timoti 2:4) Dede na, ma re rri odibọgba mai wọhọ iruo nọ i te omai te eruo ọvo ho rekọ oware nọ ma re ru fiki ohrọ nọ ma wo kẹ ahwo. Ma te gine wo ọdawẹ kẹ amọfa wọhọ epaọ Jesu, udu mai o te wọ omai dao utho ẹgba mai kpobi ruabọhọ emamọ usi na nọ ma rẹ vuẹ ai. (Matiu 22:39) Nọ ma wo emamọ ẹjiroro yena nọ ma re ro wo obọ evaọ iruo odibọgba na, oma o rẹ wọ omai ta usiuwoma na ababọ eriosehọ.
Ovuẹ Mai—Emamọ Usi Uvie Ọghẹnẹ
10, 11. (a) Ẹvẹ Aizaya o dhesẹ ovuẹ nọ ma bi whowho na? (b) Ẹvẹ Jesu ọ rọ wha “emamọ usi uwoma ze,” kọ ẹvẹ idibo Ọghẹnẹ erọ ọgbọna a ro lele oriruo Jesu no?
10 Kọ ẹvẹ kpahe abọ avivẹ ọrọ odibọgba mai—ovuẹ mai? Eme ma be vuẹ amọfa? Aizaya ọruẹaro na o dhesẹ ovuẹ nọ ma bi whowho wowoma enẹ: “Ẹvẹ awọ ọnọ ọ wha usi uwoma na o woma te eva obọ ehru igbehru, ọye nọ ọ be vuẹ ovuẹ udhedhẹ, ọnọ ọ be rehọ emamọ usi uwoma ze, ọnọ ọ be vuẹ ovuẹ usiwo, nọ ọ be ta kẹ Zayọn nọ, ‘Ọghẹnẹ ra na o re suẹ.’ ”—Aizaya 52:7.
11 Ẹme nọ ọ mai wuzou eva oria ikereakere yena, “Ọghẹnẹ ra na o re suẹ,” u si iroro kpohọ ovuẹ nọ o gbahọ nọ ma re whowho, oye họ, emamọ usi Uvie Ọghẹnẹ. (Mak 13:10) Je muẹrohọ re inọ owọ nana u dhesẹ epanọ ovuẹ nọ ma bi whowho na u woma te. Aizaya ọ rehọ eme wọhọ “usiwo,” “usi uwoma,” gbe “udhedhẹ,” rọ ta ẹme. Ikpe buobu no oke Aizaya o vrẹ no, evaọ ikpe-udhusoi ọsosuọ, Jesu Kristi o ru eruẹaruẹ nana gba evaọ edhere ologbo ẹkwoma oriruo ọwhọ nọ o fihotọ evaọ ewhowho usi emamọ oware—ẹtha Uvie Ọghẹnẹ. (Luk 4:43) Evaọ oke mai na, maero no anwọ 1919 ze, Isẹri Jihova a lele oriruo Jesu no ẹkwoma ọwhọ nọ a bi ro whowho emamọ usi orọ Uvie Ọghẹnẹ nọ a ro mu no gbe eghale nọ o te wha ze.
12. Ẹvẹ emamọ usi Uvie na u bi kpomahọ enọ e jẹ riẹ rehọ?
12 Oghẹrẹ vẹ emamọ usi Uvie na u bi kpomahọ ahwo nọ a jẹ riẹ rehọ? Nẹnẹ, wọhọ epanọ o jọ evaọ edẹ Jesu, emamọ usi na o be kẹ ẹruore gbe omosasọ. (Ahwo Rom 12:12; 15:4) O be kẹ ahwo udu-oruọzewọ ẹruore keme a wuhrẹ inọ uvi ẹjiroro ọ riẹ nọ a rẹ rọ rọwo nọ emamọ oke o rrọ obaro tha. (Matiu 6:9, 10; 2 Pita 3:13) Ẹruore otiọye na o bi gine fi obọ họ kẹ ahwo nọ a be dhozọ Ọghẹnẹ wo emamọ eriwo. Ọso-ilezi na ọ ta nọ a “rẹ dhẹozọ usi uyoma ha.”—Olezi 112:1, 7.
Ovuẹ nọ O te “Sasa Ahwo nọ A Rọ Uweli Oma”
13. Ẹvẹ Aizaya ọruẹaro na o dhesẹ eghale ẹsiẹsiẹ nọ i re te enọ e jẹ emamọ usi na rehọ?
13 U te no ere no, emamọ usi nọ ma bi whowho o be wha ufuoma gbe eghale se enọ e be gaviezọ kẹe enẹna. Evaọ oghẹrẹ vẹ? Aizaya ọruẹaro na ọ fodẹ eghale nana jọ nọ ọ ruẹaro nọ: “Ẹzi Ọnowo Ọghẹnẹ na ọ rọ omẹ oma, fiki epanọ Ọnowo na o wholo omẹ, re mẹ vuẹ emamọ usi kẹ enọ a nwẹ, o vi omẹ re mẹ sasa ahwo nọ a rọ uweli oma, je woro obọusino kẹ enọ a mu re me fi enọ a kienyẹ họ omofọwẹ; re me woro ukpe aruoriwo Ọnowo na, gbe ẹdẹ orukele Ọghẹnẹ mai; re mẹ jaja enọ e rrọ uweli oma.”—Aizaya 61:1, 2; Luk 4:16-21.
14. (a) Didi oware ẹme na “sasa ahwo nọ a rọ uweli oma” u dhesẹ kpahe ovuẹ Uvie na? (b) Ẹvẹ ma rẹ rọ raro kele ọdawẹ nọ Jihova o wo kẹ enọ e rrọ uweli?
14 Wọhọ epanọ eruẹaruẹ yena e ta, Jesu ọ rehọ ẹkwoma usiuwoma ota na “sasa ahwo nọ a rọ uweli oma.” Eme nọ Aizaya ọ rọ ta ẹme na i woma kẹhẹ! Wọhọ epanọ obe-ofeme Ebaibol jọ o ta, “ẹsibuobu a rẹ rehọ ubiẹme Hibru nọ a fa ‘sasa’ na dhesẹ ‘epanọ a rẹ fare’ oma nọ ohwo ọ nwa, fikiere u dhesẹ epanọ a rẹ rehọ umu siwi enọ e nwoma.” Enọso nọ o wo ọdawẹ ọ rẹ sae rehọ omohọ fare ola na re u kru oria na ga. Epọvo na re, evaọ ewhowho ovuẹ Uvie na, iwhowho-uvie nọ i wo ọdawẹ a rẹ rehọ uketha kẹ ahwo kpobi nọ e be gaviezọ nọ a be ruẹ uye evaọ edhere jọ. Yọ a tẹ be rehọ uketha kẹ enọ e rrọ uye, yọ a be raro kele ọdawẹ nọ Jihova o wo kẹ ahwo. (Izikiẹl 34:15, 16) Ọso-ilezi na o kere kpahe Ọghẹnẹ nọ: “O siwi enọ eva rai e raha, ọ tẹ gba emela rai.”—Olezi 147:3.
Oghẹrẹ nọ Ovuẹ Uvie na U re ro Nwene Uzuazọ Ohwo
15, 16. Oriruo vẹ o dhesẹ epanọ ovuẹ Uvie na o be rọ rehọ uketha kẹ enọ e rrọ uye jẹ bọ ae ga?
15 Iriruo eware buobu nọ e via i dhesẹ epanọ ovuẹ Uvie na o be ginẹ rọ sasa enọ e rrọ uweli oma jẹ bọ ae ga. Roro kpahe oriruo Oreanna, ọkpọkuaye jọ evaọ obọ Obọze Ovatha-Ọre America, ọnọ akpọ ọ bẹ no. Osẹri Jihova jọ o te muọ Oreanna họ eweze bru je bi se Ebaibol na kẹe gbe obe na Obe Ikuigbe Ebaibol Mẹ.b Eva oke ọsosuọ, aye na nọ ọ jọ ọkora na ọ jẹ hae gaviezọ kẹ isase na evaọ ehwa nọ o kiẹzẹ yọ ọ fae aro, no oke ruọ oke o ve kuẹwẹ. Rekọ, u kri hi, o te muọ oma họ ẹdawo re ọ keria ehwa riẹ evaọ oke isase na. Omoke jọ o vrẹ no, ọ tẹ jẹ hae keria agbara evaọ otuwou riẹ, be hẹrẹ okenọ oniọvo nọ o bi wuhrẹ iẹe Ebaibol na ọ rẹ nyaze. Aye na o te ti muọ iwuhrẹ Ileleikristi họ ẹnya eva obọ Ọgwa Uvie. Avọ uduotahawọ nọ o wo no iwuhrẹ nana ze, o te muọ ebe mai họ efihọ ada kẹ ohwo kpobi nọ ọ nya aro uwou riẹ vrẹ. Oreanna ọ tẹ họ-ame wọhọ omọvo Isẹri Jihova, oke nana yọ ọ kpako te ikpe 93 no. Ovuẹ Uvie na o kẹ riẹ isiuru ekpokpọ no nọ ọ rẹ rọ jọ uzuazọ.—Itẹ 15:30; 16:24.
16 Makọ enọ e riẹ nnọ a bi ti whu kẹle fiki ẹyao, ovuẹ Uvie na o rẹ rehọ uvi uketha kẹ ae. Wọhọ oriruo, dai roro kpahe Maria, ọnọ o no Ukiediwo-Ọre Europe ze. Ọ jẹ mọ ẹyao nọ ọ jọ wo ẹruore azọ họ. Ọ jọ ọkora gaga okenọ Isẹri Jihova a nyaku ei. Ghele na, nọ o wuhrẹ kpahe ẹjiroro Ọghẹnẹ, uzuazọ riẹ o tẹ wariẹ wo otofa. Ọ tẹ te họ-ame je muọ obọ họ ewo ziezi evaọ iruo usiuwoma ota na. Eva etoke ikpe ivẹ urere erọ uzuazọ riẹ, whọ rẹ jọ ovao riẹ ruẹ nnọ oghọghọ gbe ẹruore e da riẹ oma fia. Maria o whu avọ ẹruore ọgaga nọ o wo fihọ ẹkparomatha na.—Ahwo Rom 8:38, 39.
17. (a) Ẹvẹ ovuẹ Uvie na u bi ro nwene uzuazọ enọ e jẹ riẹ rehọ? (b) Idhere vẹ whẹ omara whọ rọ ruẹ no nnọ Jihova ọ be ‘kpare enọ e rrọ ọkora’?
17 Iyẹrẹ itieye na yọ imuẹro erọ oghẹrẹ nọ ovuẹ Uvie na o sai ro nwene uzuazọ enọ i wo isiuru kẹ uzẹme Ebaibol. Ahwo nọ a bi weri uwhu ohwo nọ a you a rẹ sai wo ẹgba okenọ a te wuhrẹ kpahe ẹruore ẹkparomatha na. (1 Ahwo Tẹsalonika 4:13) Ahwo nọ a rrọ uvuhu jẹ be r’akọ kpena re a sae ko uviuwou rai a rẹ sai se omobọ rai gb’ahwo je kru udu ga nọ a te wuhrẹ inọ Jihova o ti vu ai wa ha nọ a tẹ roma kpotọ kẹe. (Olezi 37:28) Avọ obufihọ Jihova, ibuobu nọ ọkora o kpe fihọ otọ no a rehọ ẹmẹrera wariẹ wo ẹgba nọ a gwọlọ re a ruẹsi thihakọ, yọ ejọ rai a sai tube fi ọkora rai kparobọ no. (Olezi 40:1, 2) Evaọ uzẹme, ẹkwoma ẹgba nọ Jihova ọ be rehọ ẹkwoma Ebaibol na kẹ, ọ be ‘kpare enọ e rrọ ọkora.’ (Olezi 145:14) Ẹkwoma ẹromuhọ epanọ emamọ usi Uvie na o be rọ wha omosasọ se enọ e rrọ uweri evaọ ẹkwotọ mai gbe evaọ ukoko Ileleikristi na, o rẹ lẹliẹ omai kareghẹhọ ẹsikpobi inọ ma wo usi nọ o mai woma kpobi nẹnẹ!—Olezi 51:17.
“Olẹ Mẹ se Ọghẹnẹ rọ Kẹ Ae”
18. Ẹvẹ emamọ usi na nọ ahwo Ju a se o jọ Pọl oma, kọ fikieme?
18 Dede nọ ovuẹ mai u wo usi nọ o mai woma kpobi, ahwo buobu a be se iẹe. Ẹvẹ onana o sai ro kpomahọ omai? Epanọ u kpomahọ Pọl ukọ na. Ọ jẹ ta usiuwoma kẹ ahwo Ju ẹsikpobi, rekọ ibuobu rai a se ovuẹ esiwo na. Ẹsiọ nọ a se ovuẹ na o da Pọl gaga. Ọ ta nọ: “Me wo uweri ulogbo avọ edada nọ u wo eriosehọ họ evaọ eva mẹ.” (Ahwo Rom 9:2) Ohrọ ahwo Ju nọ Pọl ọ jẹ ta usiuwoma kẹ na o re riẹ. O da riẹ inọ a se emamọ usi na.
19. (a) Fikieme u gbe ro gbunu hu inọ udu o rẹ sai whrehe omai ẹsejọ? (b) Eme o fi obọ họ kẹ Pọl ruabọhọ iruo usiuwoma ota riẹ?
19 Fiki ohrọ ma be rọ ta usiuwoma na nẹnẹ re. Fikiere, u re gbunu hu nọ udu u te whrehe omai fikinọ ahwo buobu a se ovuẹ Uvie na. Ẹda nọ o rẹ da omai ere u dhesẹ nọ ma wo uvi ọdawẹ kẹ ewoma abọ-ẹzi ọrọ ahwo nọ ma be ta usiuwoma kẹ. Dede na, u re woma re ma kareghẹhọ oriruo Pọl ukọ na. Eme o fi obọ họ kẹe ruabọhọ iruo usiuwoma ota riẹ? Dede nọ ẹsiọ nọ ahwo Ju a siọ emamọ usi na o kẹ riẹ uweri gbe edada, Pọl o kiemuku ahwo Ju na kpobi hi, bi roro nnọ a yoma vi ahwo nọ a rẹ sai kurẹriẹ. Ẹruore riẹ họ ejọ e sae gbẹ jariẹ nọ e te jẹ Kristi rehọ. Fikiere, bi dhesẹ epanọ o rri omomọvo ọrọ ahwo Ju, Pọl o kere nọ: “Iroro eva mẹ gbe [olẹ] mẹ [se] Ọghẹnẹ rọ kẹ ae ona, re a ruẹse siwi ae.”—Ahwo Rom 10:1.
20, 21. (a) Kpahe odibọgba mai, ẹvẹ ma sai ro lele oriruo Pọl? (b) Abọ vẹ ọrọ odibọgba mai ma te ta ẹme kpahe evaọ uzoẹme nọ o tha na?
20 Muẹrohọ eware ivẹ nọ Pọl o fi ẹgba họ na. O jọ isiuru udu riẹ inọ otujọ a rẹ ruẹ edhere esiwo, yọ ọ lẹ se Ọghẹnẹ kpahe onana. Nẹnẹ, ma bi lele oriruo Pọl. Ma wo isiuru ọrọ eduku ahwo nọ a wo emamọ udu kpahe usiuwoma na. Ma rẹ gbẹ lẹ se Jihova inọ ma ruẹ ahwo otiọye na re ma sai fi obọ họ kẹ ae nya edhere nọ o re su kpohọ esiwo rai.—Itẹ 11:30; Izikiẹl 33:11; Jọn 6:44.
21 Dede na, re ma sae rehọ ovuẹ Uvie na nyate ibuobu oma, orọnikọ oware nọ o soriẹ nọ ma jẹ ta usiuwoma gbe ovuẹ nọ ma bi whowho ọvo ma re muẹrohọ họ rekọ te oghẹrẹ nọ ma rẹ rọ ta usiuwoma na. Ma te ta kpahe onana evaọ uzoẹme nọ o tha na.
[Oruvẹ-obotọ]
a Ma te ta ẹme kpahe ivẹ ọsosuọ na evaọ uzoẹme nana. Ma te ta kpahe orọ avesa na evaọ uzoẹme nọ o tha.
b Onọ Isẹri Jihova a kere.
Eme Who Wuhrẹ No?
• Fiki ẹjiroro sa-sa vẹ ma be rọ ta usiuwoma?
• Eme họ ugogo ovuẹ nọ ma bi whowho?
• Didi eghale i re te enọ e jẹ ovuẹ Uvie na rehọ?
• Eme o ti fi obọ họ kẹ omai ruabọhọ odibọgba mai?
[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 24]
Ovuẹ Uvie na o rẹ rehọ ẹgba kẹ enọ e rrọ uweri