Ma Te Nya Evaọ Odẹ Jihova, Ọghẹnẹ Mai
“Ma te nya evaọ odẹ Jihova, Ọghẹnẹ mai ribri, makọ bẹdẹ bẹdẹ.”—MAEKA 4:5, NW.
1. Didi oghẹrẹ uruemu o j’otọ evaọ edẹ Noa, kọ ẹvẹ Noa o ro wo ohẹriẹ?
ENỌK họ ohwo ọsosuọ nọ a jọ Ebaibol na fodẹ nnọ o lele Ọghẹnẹ nya. Ohwo avivẹ họ Noa. Ikere na e ta kẹ omai nọ: “Noa ohwo okiẹrẹe, nọ ọ kare ẹpoviẹ evaọ oge riẹ; Noa o te je lele Ọghẹnẹ nya.” (Emuhọ 6:9) Evaọ oke Noa, enwenọ ahwo-akpọ kpobi a kiemu ku egagọ efuafo no. Uyero na u te je yoma viere fiki ijẹle iyoma nọ i je lele eyae wezẹ nọ i yẹ emọ nọ a je se Nẹfilim, “ahwo ologbo,” hayo “ikpahwo,” erọ oke yena. Agbẹta nọ ozighi ọ rọ vọ otọakpọ na! (Emuhọ 6:2, 4, 11) Ghele na, Noa ọ jọ ohwo nọ ọ kare epe ọ tẹ jẹ “jọ ọvuẹovuẹ ẹrẹreokie.” (2 Pita 2:5) Okenọ Ọghẹnẹ ọ ta kẹe inọ o ku okọ rọ kẹ esiwo uzuazọ, Noa ọ rọ ẹmeoyo “ru onana; jegbe eware kpobi nọ Ọghẹnẹ ọ ta kẹ e.” (Emuhọ 6:22) Noa o gine lele Ọghẹnẹ nya.
2, 3. Didi emamọ oriruo Noa o fihọ kẹ omai nẹnẹ?
2 Pọl o kele Noa kugbe isẹri ẹrọwọ nọ o kere nọ: ‘Fiki orọwọ, nọ Ọghẹnẹ ọ vẹvẹ Noa unu, kpahọ eware eka nọ a rẹ te ruẹ hẹ, o je yo ẹme nọ o ro ku okọ nọ o ro siwi unuwou riẹ soso; fiki onana o je brukpe akpọ kpobi nọ ọ jẹ ze jọ ọreuku enọ i kiẹrẹe nọ e be tha fiki orọwọ.’ (Ahwo Hibru 11:7) Ẹvẹ oriruo nana o woma te! Avọ imuẹro inọ ẹme Jihova o ti rugba, Noa ọ raha oke riẹ, ẹgba, gbe efe riẹ ro ruiruo re ọ ruẹsi ru iruo nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ riẹ gba. Evaọ edhere ọvona, ahwo buobu nẹnẹ a kiemu ku uvẹ nọ a re ro le efe evaọ akpọ na, a tẹ be raha oke rai, ẹgba, gbe efe rai ro ru iruo nọ Jihova ọ kẹ rai. Ẹrọwọ rai u fo ejiro, yọ o te wha esiwo se ai je se amọfa.—Luk 16:9; 1 Timoti 4:16.
3 Re a dhesẹ ẹrọwọ o jọ bẹbẹ kẹ Noa avọ uviuwou riẹ wọhọ epanọ o jọ kẹ Enọk, ọsẹ-ode Noa, ọnọ ma ta kpahe evaọ uzoẹme nọ u kpemu na. Evaọ edẹ Noa, wọhọ epanọ o jọ evaọ edẹ Enọk, enọ e jẹ gọ Ọghẹnẹ a tulo ho—imaree ọvo i fi ẹrọwọ họ Ọghẹnẹ jẹ zọ vrẹ Ẹvo na. Noa ọ ta usiuwoma kpahe ẹrẹreokie evaọ akpọ nọ ọ vọ avọ ozighi gbe ọfariẹ-ogbe. Ofariẹ, tei te uviuwou riẹ a je ku okọ ulogbo jọ evaọ omaruẹrẹhọ kẹ ẹvo akpọ-soso, dede nọ uvumọ ohwo ọ re ruẹ oghẹrẹ ẹvo otiọye he. Okọ na gbe usiuwoma ota rai o jọ oware igbunu gaga kẹ enọ e jẹ rue rai.
4. Eme Jesu ọ suobọhọ wọhọ oware uyoma nọ ahwo oke Noa a ru?
4 O rrọ oware nọ a re muẹrohọ inọ okenọ Jesu ọ ta ẹme kpahe edẹ Noa, orọnikọ ozighi, egagọ erue, hayo ọfariẹ-ogbe erọ oke yena ọ ta kpahe he—dede nọ eware eyena i yoma gaga. Oware uyoma nọ ahwo na a ru nọ Jesu ọ suobọhọ họ ezọ nọ a gaviẹ kẹ unuovẹvẹ nọ a kẹ rai hi. Ọ ta nọ “a jẹ re, a jẹ da, a jẹ rọwo, a jẹ rehọ kẹ rọwo, rite ẹdẹ nọ Noa ọ ruọ eva okọ na.” Emuọriọ, idieda, orọo—eme ọ jọ oyena thọ? Eware yena yọ “ẹkoma uzuazọ” ohwo-akpọ! Rekọ ẹvo ọ be tha, Noa ọ be ta usiuwoma ẹrẹreokie. Ẹme gbe uruemu riẹ o hae jọ unuovẹvẹ kẹ ae. Ghele na, “a riẹ hẹ bẹsenọ ẹvo ọ rọ ze, ọ jẹ rehọ ai kpobi vrẹ.”—Matiu 24:38, 39.
5. Didi ekwakwa ezi Noa avọ uviuwou riẹ a gwọlọ?
5 Ma te rri kpemu kpohọ oke yena, ma rẹ ruẹ areghẹ nọ ọ rrọ uzuazọ nọ Noa o yeri. Dede na, taure Ẹvo na o te ti ku ze, o gwọlọ aruọwha re ohwo o wo ohẹriẹ no ahwo ọdekọ kpobi. O gwọlọ imuẹro egaga mi Noa gbe uviuwou riẹ re a ku okọ ulogbo na jẹ rehọ oghẹrẹ erao sa-sa ruọ eva riẹ. Kọ ahwo jọ evaọ uviuwou Noa a jọ udu rai roro nnọ a hai si obọ rehọ evaọ iruo yena re a rria “ẹkoma uzuazọ” ohwo-akpọ? O tẹ make rọnọ iroro itieye na e dhẹ ruọ udu rai, a whrehe evaọ ẹgbakiete rai hi. Nọ ikpe buobu e vrẹ no—kri vi unuikpe nọ ohwo jọ evaọ usu mai na o ti thihakọ evaọ uyerakpọ nana—ẹrọwọ Noa o wha riẹ ze nọ ọ rọ zọ vrẹ Ẹvo na. Dede na, Jihova o bruoziẹ uwhu kpe enọ i je yeri “ẹkoma uzuazọ” ohwo-akpọ nọ i muẹrohọ oke nọ a jẹ rria na ha.
Ozighi Ọ Wariẹ Lahiẹ Ahwo-Akpọ
6. Nọ Ẹvo na o ku vrẹ no, didi uyero o gbẹ jọ otọ?
6 Nọ ame Ẹvo na ọ kpọ no, ahwo-akpọ a te muọ uzuazọ okpokpọ họ. Dede na, orọnikọ ahwo-akpọ a gba no ho, yọ “evaọ ohwo” e gbẹ “vọ avọ umuomu nọ emaha ze.” (Emuhọ 8:21) Ofariẹ, dede nọ idhivẹri na a sai gbe nwene oma rai kpohọ ugboma ohwo-akpọ họ, a gbe je thuethu. U te ti dhesẹ oma via vẹrẹ vẹrẹ inọ akpọ enọ e riẹ Ọghẹnẹ hẹ “ọ rọ obọ ogaga oyoma na,” yọ wọhọ epanọ o rrọ nẹnẹ, eg’Ọghẹnẹ uzẹme a dadamu họre “ereghẹ ukumuonu” na.—1 Jọn 5:19; Ahwo Ẹfẹsọs 6:11, 12.
7. Ẹvẹ ozighi ọ rọ vaha nọ Ẹvo na o ku vrẹ no?
7 O tẹ make rọnọ oke Nimrọd ọvo ma rehọ e riẹ no ze, ozighi ọ wariẹ ruọ otọakpọ na okenọ Ẹvo na o ku vrẹ no. Nọ ahwo a bi bu akpọ na avọ ẹnyaharo nọ a bi ru evaọ eware-ikuo, ozighi yena o bi dhe ebuebu. Vẹre, ohwo-akpọ o wo ọgbọdọ, ozuẹ, uzei gbe ose, avọ akẹkẹ-ẹmo. Evaọ ikpe jọ kẹle na, ahwo a ku ugbeke nọ a rẹ wọ fihọ ẹkoko, ọgbọudu, ugbeke nọ a re kru họ obọ, gbe ekwakwa-ẹmo ilogbo erọ emuhọ ikpe-udhusoi avọ 20 na. Ẹmo Akpọ I ọ wha ekwakwa-ẹmo imuozọ ze, wọhọ arupre-ẹmo, imoto ẹmuofio, okọ-ẹmo, gbe egase enua. Evaọ ẹmo yena, ekwakwa-ẹmo nana e raha uzuazọ ima buobu. Kọ oyena o jọ oware nọ ma rẹro riẹ hẹ? Ijo.
8. Ẹvẹ Eviavia 6:1-4 u bi ro rugba?
8 Evaọ ukpe 1914, a rehọ Jesu mu wọhọ Ovie ọrọ Uvie Ọghẹnẹ nọ o rrọ obọ odhiwu, “edẹ Ọnowo na” i te muhọ. (Eviavia 1:10) Evaọ eruẹaruẹ jọ nọ a kere fihọ obe Eviavia, a dhesẹ Jesu wọhọ Ovie nọ ọ keria anyenya ọfuafo be dhẹ avọ obokparọ. Edhẹ-enyenya efa i lele i rie, ọvuọvo o dikihẹ kẹ uye sa-sa nọ u ti te ahwo-akpọ. Ọvo rai jọ ọ be dhẹ anyenya ọwawae, yọ a kẹ riẹ udu “re o si udhedhẹ no eva akpọ, re ohwo ọ ruẹse kpe ohwo ohwo; a tẹ rehọ ọgbọdọ ologbo rọ kẹ e.” (Eviavia 6:1-4) Anyenya yena avọ ọnọ ọ be dhẹe na a dikihẹ kẹ ẹmuofio, yọ ọgbọdọ ologbo na o dhesẹ epanọ emo gbe ekwakwa-ẹmo ilogbo erọ ọgbọna e te wha ọraha ze te. Ekwakwa-ẹmo yena nẹnẹ i kugbe ekwakwa ọraha-muotọ, nọ ọvo rai ọ rẹ sai kpe idu ahwo buobu ẹsiẹvo; arupre nọ a re ro vi ekwakwa eyena kpohọ ugbothabọ nyae raha ọraha; gbe ekwakwa enua nọ a re ro kpe ahwo gbidi gbidi.
Ma bi Muẹrohotọ kẹ Unuovẹvẹ Jihova
9. Ẹvẹ akpọ inẹnẹ na o ro tho akpọ oke Noa taure Ẹvo na o te ti ku ze?
9 Evaọ edẹ Noa, Jihova ọ raha ahwo-akpọ fiki ozighi nọ ahwo omuomu avọ Nẹfilim a wha ze. Kọ ẹvẹ kpahe inẹnẹ? Kọ ozighi akpọ nana ọ kawo vi ọrọ edẹ Noa? Kakaka! Ofariẹ, wọhọ epanọ o jọ evaọ edẹ Noa, ahwo nẹnẹ a rẹriẹ ovao dhe iruẹru obọrai, be daoma rria “ẹkoma uzuazọ” ohwo-akpọ, be tehe ezọ di kẹ unuovẹvẹ nọ a bi whowho nẹnẹ. (Luk 17:26, 27) Kọ ma rẹ du vro nẹnẹ sọ Jihova ọ te wariẹ raha ahwo-akpọ? Ijo.
10. (a) Didi unuovẹvẹ a kẹ omai unuẹse buobu evaọ eruẹaruẹ Ebaibol? (b) Edhere vẹ ọvo ọ rrọ edhere nọ o fo ẹnya nẹnẹ?
10 Ikpe buobu taure Ẹvo na o te ti ku, Enọk ọ ruẹaro kpahe ọraha nọ ọ te tha evaọ edẹ mai na. (Jud 14, 15) Jesu ọ tẹ jẹ ta kpahe ‘uye ulogbo’ nọ o be tha. (Matiu 24:21) Eruẹaro efa e vẹvẹ unu kpahe oke yena. (Izikiẹl 38:18-23; Daniẹl 12:1; Joẹl 2:31, 32) Yọ ma rẹ jọ obe Eviavia se kpahe oghẹrẹ nọ a dhesẹ ọraha urere yena. (Eviavia 19:11-21) Wọhọ omomọvo ma rẹ raro kele Noa jẹ jọ etausiuwoma ẹrẹreokie erọ ọwhọ. Ma re muẹrohotọ kẹ unuovẹvẹ Jihova jẹ rehọ uyoyou fi obọ họ kẹ erivẹ mai ru epọvo na re. Fikiere, wọhọ Noa, ma vẹ rọ ere bi lele Ọghẹnẹ nya. Evaọ uzẹme, o r’oja re ohwo kpobi nọ o wo isiuru uzuazọ ọ ruabọhọ ẹnya kugbe Ọghẹnẹ. Ẹvẹ ma sai ro ru ere ghelọ itunyẹ nọ ma be rẹriẹ ovao ku kẹdẹ kẹdẹ? U fo re ma wo ẹrọwọ ọgaga fihọ orugba ẹjiroro Ọghẹnẹ.—Ahwo Hibru 11:6.
Ruabọhọ Ẹnya Kugbe Ọghẹnẹ Evaọ Oke Ẹvohẹ
11. Edhere vẹ ma rẹ rọ raro kele Ileleikristi ikpe-udhusoi ọsosuọ?
11 Evaọ ikpe-udhusoi ọsosuọ, a ta kpahe Ileleikristi nọ a wholo na inọ a rrọ “Edhere na.” (Iruẹru 9:2) Edhere uzuazọ rai kpobi ọ dhẹ wariẹ ẹrọwọ nọ a fihọ Jihova gbe Jesu Kristi. A nya evaọ edhere nọ Olori rai ọ nya. Nẹnẹ, Ileleikristi ẹrọwọ a bi ru epọvo na re.
12. Eme ọ via nọ Jesu ọ rehọ edhere igbunu ko ogbotu jọ no?
12 Ma ruẹ epanọ ẹrọwọ o wuzou te evaọ oware jọ nọ o via evaọ etoke odibọgba Jesu. Evaọ ẹdẹjọ, Jesu ọ rehọ edhere igbunu ko ogbotu ezae 5,000. Akpọ o gbe ahwo na unu, oma o tẹ jẹ were ae. Rekọ muẹrohọ oware nọ o wariẹ via. Ma se nọ: “Fikiere nọ ahwo a ruẹ oka nọ o ru, a tẹ ta nọ, ‘Uzẹme, ọnana họ ọruẹaro nọ ọ te tha akpọ na!’ Fikiere nọ Jesu ọ ruẹ nọ a re ti mu ei idudhe ro mu ovie, o te sioma no kpobọ ugbehru nọ o ye ovo o rọ ogbe.” (Jọn 6:10-15) Eva aso yena o te no etẹe kpohọ oria ofa. O wọhọ nọ esuo nọ Jesu ọ se na o lẹliẹ oma lọhọ ahwo buobu. Whaọ, o dhesẹ no inọ o wo areghẹ te epanọ ọ rẹ rọ jọ ovie gbe nnọ o wo ogaga nọ ọ rẹ rọ nyate ẹgwọlọ abọ-iwo ọrọ ahwo na. Rekọ oke nọ Jihova o fihọ kẹe re o su wọhọ Ovie u ri te he. U te no ere no, Uvie Jesu o te jọ orọ obọ odhiwu, orọnikọ otọakpọ họ.
13, 14. Didi eriwo ibuobu a dhesẹ via, kọ ẹvẹ onana o rọ jọ odawọ kẹ ẹrọwọ rai?
13 Ghele na, ogbotu na a lele Jesu jẹ rue riẹ “evaọ abọdekọ abade na,” wọhọ epanọ Jọn ọ ta. Fikieme a ro lele iei dede nọ ọ rọwo inọ a rehọ iẹe mu ovie he? Ibuobu a dhesẹ via inọ a wo eriwo abọ-iwo, be ta kpahe emu nọ Jihova ọ kẹ evaọ igbrẹwọ na evaọ edẹ Mosis. Iroro rai họ, Jesu ọ gbẹ hae kẹ ae emuore iwo. Nọ Jesu ọ riẹ oware nọ ọ rrọ ae eva, o te mu ai uzẹme abọ-ẹzi nọ o rẹ sae kpọ iroro rai vi họ ewuhrẹ. (Jọn 6:17, 24, 25, 30, 31, 35-40) Fikiere, ejọ e tẹ jẹ go kpahe iẹe, maero nọ ọ kẹ ọtadhesẹ nana: ‘Uzẹme, uzẹme, mẹ ta kẹ owhai, ajokpa oma Ọmọ ohwo nọ wha rẹ re wha vẹ jẹ da azẹ riẹ, wha wo uzuazọ evaọ eva rai hi; ọnọ ọ re oma mẹ ọ tẹ jẹ da azẹ mẹ, o wo uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ, mẹ rẹ te kpare iẹe eva ẹdẹ urere.’—Jọn 6:53, 54.
14 Ẹsibuobu etadhesẹ Jesu e rẹ wọ ahwo dhesẹ iroro rai via sọ a ginẹ gwọlọ lele Ọghẹnẹ nya. Ere o jọ kpahe ọtadhesẹ nana re. O lẹliẹ eva dha ahwo jọ gaga. Ma se nọ: “Fikiere ibuobu ilele riẹ, a yo onana, a tẹ ta nọ, ‘Onana ẹme ọgaga; ono o re yoi?’ ” Jesu o te ru ei vẹ inọ u fo re a gwọlọ riẹ otofa abọ-ẹzi orọ eme riẹ na. Ọ ta nọ: “Ẹzi họ ọnọ ọ rẹ kẹ uzuazọ, uwo o rẹ sae kẹ erere ọvo ho; eme nọ mẹ ta kẹ owhai eye họ ẹzi gbe uzuazọ.” Rekọ ibuobu e gaviezọ họ, iyẹrẹ na e ta nọ: “Onana o vrẹ no ibuobu ilele riẹ jọ a te si oma họ emu, a gbe je lele iei nya ofa ha.”—Jọn 6:60, 63, 66.
15. Didi eriwo ọgbagba ilele Jesu jọ a wo?
15 Dede na, orọnikọ ilele Jesu kpobi eva e dha ha. Uzẹme, ilele omarokpotọ na a wo otoriẹ ẹme nọ Jesu ọ ta na totọ họ. Ghele na, eva nọ a fihọ Jesu e gbẹ jọ gaga. Pita, omọvo ilele omarokpotọ na, ọ ta iroro enọ i kiọkọ na okenọ ọ ta nọ: “Olori, ono ma rẹ nya brẹ? Who wo ẹme uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ.” (Jọn 6:68) Ẹvẹ uruemu nana u woma te, jẹ rrọ emamọ oriruo te!
16. Ẹvẹ a sae rọ dawo omai, kọ didi emamọ eriwo ma re wo?
16 A rẹ sae dawo omai nẹnẹ wọhọ epanọ a dawo ilele ọsosuọ yena. Wọhọ oriruo, o rẹ sae kẹ omai uye inọ eyaa Jihova i bi rugba vẹrẹ te epanọ ma hae gwọlọ họ. O rẹ sae jọ omai obọ bẹbẹ re ma wo otoriẹ oruvẹ Ikereakere nọ e rrọ ebe mai na. Uruemu ibe Oleleikristi jọ o rẹ sae kẹ omai uye. Kọ u re woma re ma siọ Ọghẹnẹ ba elele nya fiki onana hayo eware itieye na? Vievie! Ilele nọ e nya siọ Jesu ba na a dhesẹ via inọ eriwo abọ-iwo a wo. Ma rẹ raro kele oghẹrẹ eriwo rai hi.
‘Ma Rrọ Oghẹrẹ Ahwo nọ I re Kie Kpemu Hu’
17. Ẹvẹ ma sai ro wo obufihọ nọ ma re ro lele Ọghẹnẹ nya ẹsikpobi?
17 Pọl ukọ na o kere nọ: “Ọghẹnẹ o gie ẹwolo ku ikereakere na kpobi.” (2 Timoti 3:16) Ẹkwoma Ebaibol na, Jihova ọ be ta kẹ omai vevẹ nọ: “Ọnana họ edhere na, wha nyae.” (Aizaya 30:21) Ẹme Ọghẹnẹ nọ ma rẹ nya lele u re fi obọ họ kẹ omai ‘fi ẹro họ otọ evaọ ẹnyonya mai.’ (Ahwo Ẹfẹsọs 5:15) Ebaibol na nọ ma re wuhrẹ je roro-didi kpahe oware nọ ma wuhrẹ no u re fi obọ họ kẹ omai ‘nya lele uzẹme na.’ (3 Jọn 3) Uzẹme, wọhọ epanọ Jesu ọ ta, “ẹzi họ ọnọ ọ rẹ kẹ uzuazọ, uwo o rẹ sae kẹ erere ọvo ho.” Ọkpọvio ọgbagba ọvo nọ ma rẹ rọ kpọ ẹnyonya mai họ ọkpọvio abọ-ẹzi, onọ u bi no Ẹme Jihova, ẹzi riẹ, gbe ukoko riẹ ze.
18. (a) Didi oware nọ o kare areghẹ otujọ a re ru? (b) Didi oghẹrẹ ẹrọwọ ma re wo?
18 Nẹnẹ, enọ i wo edẹro ho fiki ọ iroro abọ-iwo nọ a wo gbe irẹro nọ i te rai obọ họ a rẹ rẹriẹ ovao dhe epanọ a re ro le efe gbe ilale akpọ na tobọ. Fikinọ a vuhu epanọ oke mai na o kpata te he, a be ruẹ ẹgwọlọ nọ a re ro ‘rroro’ ho, a tẹ salọ nnọ itee oriobọ a re le viukpọ isiuru Uvie nọ a re fihọ oria ọsosuọ. (Matiu 24:42) Edhere otiọye na ọ kare areghẹ gaga. Muẹrohọ eme ọ Pọl ukọ na: “Ma rọ ahwo otiọye nọ i kie kpemu nọ a je whu hu, rekọ enọ i wo orọwọ nọ i siwi izi rai.” (Ahwo Hibru 10:39) Wọhọ Enọk avọ Noa, etoke ẹvohẹ ma be rria na, yọ ma wo uvẹ-ọghọ nọ ma bi ro lele Ọghẹnẹ nya wọhọ epanọ a ru. Evaọ ere oruo, ma wo imuẹro egaga inọ ma te ruẹ orugba ẹjiroro Jihova kpobi, inọ a ti si emuemu no, gbe nnọ akpọ ọkpokpọ okiẹrẹe ọ te tha. Ẹvẹ irẹro yena i gbunu te!
19. Ẹvẹ Maeka o dhesẹ uruemu ọ eg’Ọghẹnẹ uzẹme?
19 Maeka ọruẹaro nọ a kẹ ẹgba ẹzi na ọ ta kpahe erẹwho akpọ na inọ a rẹ te “nya evaọ ọvuọ odẹ ẹdhọ riẹ.” Kẹsena ọ tẹ ta kpahe oma riẹ gbe eg’Ọghẹnẹ ẹrọwọ efa inọ: “Ma te nya evaọ odẹ Jihova, Ọghẹnẹ mai ribri, makọ bẹdẹ bẹdẹ.” (Maeka 4:5, NW ) Ọtamuo ra ọ tẹ wọhọ ọrọ Maeka, bigba Jihova makọ epanọ oke na o te bẹ te kẹhẹ. (Jemis 4:8) Jọ o jọ isiuru udu mai omomọvo inọ ma re lele Jihova, Ọghẹnẹ mai nya ribri, makọ rite bẹdẹ bẹdẹ!
Ẹvẹ Whọ te k’Uyo?
• Didi ithatho e rrọ edẹ Noa gbe oke mai na?
• Didi oghẹrẹ Uzuazọ Noa avọ ekru riẹ a yeri, kọ ẹvẹ ma sae rọ raro kele ẹrọwọ rai?
• Eriwo ọthọthọ vẹ ilele Jesu jọ a dhesẹ via?
• Eme Ileleikristi uzẹme a gba riẹ mu nọ a re ru?
[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 28]
Wọhọ epanọ o jọ evaọ edẹ Noa, iruẹru uzuazọ ikẹdẹ kẹdẹ e rehọ iroro ahwo kpobi no
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 29]
Wọhọ enọ i bi whowho Uvie na, ma rrọ ‘oghẹrẹ ahwo nọ i re kie kpemu hu’