Rọ Akothiho Hẹrẹ Ẹdẹ Jihova
“Wha rehọ [akothiho] tua orọwọ rai.”—2 PITA 1:5, 6.
1, 2. Eme họ akothiho, kọ fikieme o rọ gwọlọ nọ Ileleikristi a thihakọ?
ẸDẸ ologbo Jihova ọ kẹle gaga no. (Joẹl 1:15; Zefanaya 1:14) Wọhọ Ileleikristi nọ i wo ọtamuo inọ a rẹ yọrọ ẹgbakiete rai kẹ Ọghẹnẹ, ma be rọ ọwhọ hẹrẹ oke nọ obokparọ esuo ehrugbakpọ Jihova u ti ro dhesẹ oma via. Dede na, taure oke yena u te ti te, ma be rẹriẹ ovao ku egrẹ, omukpahọ, ukpokpoma, gbe uwhu fiki ẹrọwọ mai. (Matiu 5:10-12; 10:22; Eviavia 2:10) Onana o gwọlọ akothiho. Pita ukọ na ọ ta udu họ omai awọ nọ: “Wha rehọ [akothiho] tua orọwọ rai.” (2 Pita 1:5, 6) O gwọlọ nọ ma re thihakọ keme Jesu ọ ta nọ: “Ọnọ o kiakọ te urere ọye a re ti siwẹ.”—Matiu 24:13.
2 Ẹyao o re je kie omai ẹsejọ, ohwo ọ rẹ sai whu ku omai, yọ ma rẹ sae rẹriẹ ovao dhe oghẹrẹ edawọ efa. Ẹvẹ o rẹ were Setan te nọ edawọ itienana i te whrehe ẹrọwọ mai! (Luk 22:31, 32) Avọ obufihọ Jihova, ma rẹ sai thihakọ edawọ sa-sa. (1 Pita 5:6-11) Muẹrohọ eware nọ e via kẹ ahwo jọ no nọ u dhesẹ nọ ma sae rọ akothiho hẹrẹ ẹdẹ Jihova ababọ ẹrọwọ mai nọ o re whrehe.
Ẹyao Ọ Whahe Rai Hi
3, 4. Kẹ oriruo nọ u dhesẹ nọ ma rẹ sae gọ Jihova avọ ẹrọwọ ghelọ ẹbẹbẹ ẹyao.
3 Ọghẹnẹ ọ gbẹ be rehọ edhere igbunu si ẹyao no omai oma nẹnẹ hẹ, rekọ ọ be kẹ omai ẹgba nọ ma re ro thihakọ ẹyao. (Olezi 41:1-3) Sharon ọ ta nọ: “Anwọ okenọ mẹ kareghẹhọ mu, akaba-ọmo na o ri ti no omẹ akotọ họ. Okie nọ o kie omẹ no eva ze o ru nọ mẹ gbẹ rọ reawere uzuazọ ọmaha ha.” Nọ o wuhrẹ kpahe Jihova gbe eyaa riẹ erọ omokpokpọ u ru nọ Sharon o ro wo ẹruore. Odibọgba Ileleikristi na ọ be kẹ Sharon evawere dede nọ o rrọ bẹbẹ kẹe re ọ sae nya jẹ ta ẹme. Eva ikpe 15 nọ i kpemu, Sharon ọ ta nọ: “Oma mẹ o sai dhe eyeyoma, rekọ eva nọ me fihọ Ọghẹnẹ gbe usu nọ me wo kugbei o be kẹ omẹ erri. Eva e were omẹ kẹhẹ nọ mẹ rọ rrọ usu idibo Jihova jẹ be ruẹ obufihọ riẹ kẹse kẹse!”
4 Pọl ukọ na ọ ta udu họ Ileleikristi obọ Tẹsalonika awọ inọ a hae “ta udu họ enọ udu u re bro awọ.” (1 Ahwo Tẹsalonika 5:14) Eware e tẹ nyathọ kẹ ohwo, o rẹ sae kẹ ohwo ọkora ọgaga. Evaọ 1993, Sharon o kere nọ: “Iroro inọ me fioka ha, . . . o lẹliẹ omẹ jọ ọkora ọgaga ikpe esa. . . . Ekpako ukoko na e kẹ omẹ uthubro gbe omosasọ. . . . Ẹkwoma Uwou-Eroro Na, Jihova o te je ru nọ mẹ rọ riẹ eware buobu kpahe epanọ o rẹ jọ nọ ohwo ọ tẹ rrọ ọkora ọgaga. Ẹhẹ, ọ be daezọ idibo riẹ, ọ tẹ jẹ riẹ edada rai.” (1 Pita 5:6, 7) Sharon ọ gbẹ be gọ Ọghẹnẹ avọ ẹrọwọ be hẹrẹ ẹdẹ ologbo Jihova.
5. Eme o dhesẹ nọ Ileleikristi a rẹ sai thihakọ idhọvẹ egaga?
5 Eware nọ e via kẹ Ileleikristi jọ oke nọ u kpemu o rẹ kẹ ai idhọvẹ gaga nọ a te roro te ai nẹnẹ. Harley ọ rọ ẹro ruẹ ogbimaza Ẹmo Akpọ II, fikiere ọ tẹ jẹ hae wezẹ ewezẹ imuozọ kpahe ẹmo. Nọ ọ tẹ rrọ owezẹ ọ vẹ be hai bo via nọ: “Yọrọ oma! Kẹnoma!” O ve jojo ze avọ ọgbẹroyẹ nọ u re fi ei. Dede na ọ sai yeri uzuazọ omarọkẹ Ọghẹnẹ, nọ oke o be nyaharo na, unuẹse nọ ọ jẹ hae wezẹ ewezẹ itieye na gbe epanọ e jẹ hai yoma ga te u te ti kpotọ.
6. Ẹvẹ Oleleikristi jọ ọ rọ rẹriẹ ovao dhe ẹbẹbẹ iroro no?
6 Fikinọ Oleleikristi jọ o wo oghẹrẹ ẹyao-iroro nọ o rẹ wha ọkora ze, o jọ bẹbẹ kẹe re o wobọ evaọ iruo usiuwoma ota nuwou ruọ uwou na. Dede na, ọ dadamu iruo na keme o vuhumu inọ odibọgba na o rẹ sae kẹ ọye omariẹ gbe ahwo nọ a gaviezọ kẹe uzuazọ. (1 Timoti 4:16) Ẹsejọ u re te epanọ ọ gbẹ sai ro kporo ẹgogo nọ a fihọ unuẹthẹ hẹ, rekọ ọ ta nọ: “Nọ o tẹ k’omẹ uye no omojọ, iroro mẹ i ve kpotọ nọ mẹ rẹ sai ro kpohọ unuẹthẹ ofa, mẹ vẹ jẹ wariẹ daoma. Iruo usiuwoma ota na nọ mẹ be ruabọhọ u ru nọ me ro wo omokpokpọ abọ-ẹzi.” Iwuhrẹ enya o jọ use-abọ kẹe re, rekọ oniọvo nana o wo ovuhumuo kpahe omakugbe abọ-ẹzi. O wha riẹ ze nọ ọ rẹ rọ daoma kpobi re ọ ruẹ nọ o kpohọ iwuhrẹ.—Ahwo Hibru 10:24, 25.
7. Dede nọ ahwo jọ a rẹ dhẹ ozọ nọ a rẹ rọ ta ẹme eva ẹgbede hayo kpohọ omakugbe otu, ẹvẹ a bi ro dhesẹ akothiho?
7 Ileleikristi jọ i wo ẹbẹbẹ ọrọ ozodhẹ—a rẹ dhozọ eware hayo oghẹrẹ iyero jọ gaga. Wọhọ oriruo, ozodhẹ o rẹ sai je ai ta ẹme evaọ ẹgbede he hayo tube kpohọ omakugbe otu hu. Jai roro epanọ o rẹ bẹ te kẹ ahwo otiọnana re a kpahe ẹme eva iwuhrẹ Ileleikristi hayo ru ẹme evaọ Isukulu Odibọgba Esuo-Ọghẹnẹ na! Ghele na, obọ o be rrọ ai hi, iwuhrẹ nọ a be daoma nyaze gbe abọ nọ a be jọ rai wo o be kẹ omai uduotahawọ.
8. Eme o re fi obọ họ gaga nọ ohwo o te wo ẹbẹbẹ iroro?
8 Re ohwo ọ sai thihakọ ẹbẹbẹ iroro, o rẹ sae gwọlọ nọ o se oma họ jẹ hae wezẹ doma ziezi. Ọ rẹ sae jẹ gwọlọ usiwo-imu. Dede na, ẹro nọ a rẹ rọ so Jihova ẹkwoma olẹ u re fi obọ họ gaga. Olezi 55:22 o ta nọ: “Gbolo owha ra kẹ ỌNOWO na, o re ti fiobọhọ kẹ owhẹ; ọ rẹ rọwa re okiẹrẹe na o kie he.” Fikiere, “rehọ ẹroọrọsuọ ra kpobi kpahe ỌNOWO na.”—Itẹ 3:5, 6.
Akothiho Uweri Ohwo nọ O Whu ku Ohwo
9-11. (a) Eme ọ rẹ sai fi obọ họ kẹ omai thihakọ uweri nọ ohwo nọ ma you o te whu? (b) Ẹvẹ oriruo Anna ọ sai ro fi obọ họ kẹ omai thihakọ nọ ohwo o te whu ku omai?
9 Nọ uwhu u te kpe ohwo uviuwou, ọvabọvro yena ọ rẹ wha edada ilogbo ze. Abraham ọ viẹ okenọ Sera, aye oyoyou riẹ o whu. (Emuhọ 23:2) Makọ ọzae ọgbagba na dede Jesu ‘ọ viẹ’ okenọ Lazarọs ogbẹnyusu riẹ o whu. (Jọn 11:35) Fikiere, wọhọ ẹkoma ohwo-akpọ, o rẹ siọ ohwo ba ẹda ha nọ uwhu u te kpe ohwo nọ ma you. Dede na, Ileleikristi a riẹ nọ ẹkparomatha ọ rrọ. (Iruẹru 24:15) Fikiere, a rẹ “siọ ewero ba wọhọ epanọ edekọ i re ruo, enọ i wo ẹruore he.”—1 Ahwo Tẹsalonika 4:13.
10 Ẹvẹ ma sai ro thihakọ nọ ohwo o te whu ku omai? Ẹsejọhọ ọtadhesẹ nana o ti fi obọ họ kẹ omai thihakọ. Nọ ogbẹnyusu mai o te kperẹ, o rẹ da omai kri hi inọ ma gbẹ te rue riẹ he keme ma rẹro nọ ma te wariẹ rue riẹ okenọ o te zihe ze. Ma te wo eriwo ọvona kpahe uwhu Oleleikristi nọ o wo ẹrọwọ, o sai ru edada mai kpotọ keme ma riẹ nọ a te kpare iẹe no uwhu ze.—Ọtausiwoma Na 7:1.
11 Ẹro nọ ma rẹ rọ so “Ọghẹnẹ omosasọ kpobi” na u re fi obọ họ kẹ omai thihakọ nọ ohwo o te whu ku omai. (2 Ahwo Kọrint 1:3, 4) Eroro kpahe oware nọ Anna, aye-uku ikpe-udhusoi ọsosuọ na o ru o rẹ sai fi obọ họ kẹ omai re. Ikpe ihrẹ ọvo ọ reawere orọo nọ ọzae o ro whu ku ei. Rekọ ọ gbẹ jẹ hai kpohọ etẹmpol nyae gọ Jihova nọ ọ kpako te ikpe 84 no. (Luk 2:36-38) Avro ọ riẹ hẹ, uzuazọ omarọkẹ egagọ utioye na u fi obọ họ kẹe thihakọ ọkora riẹ. Abọ nọ ma re wo ẹsikpobi evaọ iruẹru Ileleikristi na, nọ o kẹre te iruo usiuwoma ota Uvie na o rẹ sai fi obọ họ kẹ omai thihakọ nọ ohwo o te whu ku omai.
Nọ Edawọ Sa-Sa I te bi Te Omai
12. Ẹbẹbẹ uviuwou vẹ Ileleikristi jọ a thihakọ rai no?
12 Edawọ i bi te Ileleikristi jọ evaọ uviuwou rai nọ o gbahọ nọ a re thihakọ rai. Wọhọ oriruo, a rẹ ruẹ obọ oware nọ o da tei hi nọ ọrivẹ-orọo o te bru-enwae! Fiki epanọ oware utioye o rẹ da ohwo te gbe uweri nọ o rẹ wha ze, ẹsejọ owezẹ o rẹ sai su ọrivẹ-orọo nọ abọ riẹ ọ fo na ha, yọ ọ jẹ sae viẹ gaga. Re o ru eware esese dede o rẹ sae jọ bẹbẹ kẹe te epanọ eware e rẹ rọ thọe obọ, je ru nọ ọ sae rọ nwoma idudhe vẹrẹ. Emu ọ rẹ sai noi oma, ọ sai kiekpo, ọ jẹ sai wo edada iroro. O rẹ sae jọ bẹbẹ kẹe re o wabọ evaọ iruẹru Ileleikristi. Yọ ebẹbẹ nọ onana o rẹ sae wha se emọ e rro kẹhẹ!
13, 14. (a) Uduotahawọ vẹ who wo no olẹ nọ Solomọn ọ lẹ eva etoke eromudhe etẹmpol na ze? (b) Fikieme u je fo re ma lẹ nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ omai ẹzi ọfuafo na?
13 Nọ odawọ utioye u te te omai, Jihova ọ rẹ kẹ omai obufihọ nọ ma gwọlọ. (Olezi 94:19) Wọhọ epanọ olẹ nọ Solomọn ọ lẹ eva etoke eromudhe etẹmpol Jihova na u dhesẹ, Ọghẹnẹ o re yo elẹ idibo riẹ. Solomọn ọ lẹ nọ: “Oghẹrẹ olẹ hayo [ayare] nọ omọvo rai hayo ahwo ra kpobi a ru, [nọ] omomọvo ọ riẹ uye nọ o riẹ oma nọ ọ jẹ riẹ abọ riẹ riwi uwou nana; jọ evaọ obọ odhiwu, ẹria nọ whọ rẹ ria yo, whọ rọvrẹ ai, who ru, whọ rọ kẹ ae wọhọ epanọ whọ riẹ eva omomọvo, epanọ uruemu riẹ o rọ (keme whẹ, whẹ ọvo, ọ riẹ eva emọ ahwo kpobi); re a ruẹse dhẹ owhẹ evaọ edẹ uzuazọ rai kpobi nọ a rẹ te ria otọ nọ whọ rọ kẹ esẹ rai.”—1 Ivie 8:38-40.
14 O rẹ sai fi obọ họ gaga nọ ma tẹ be hae yare inọ Ọghẹnẹ ọ kẹ omai ẹzi ọfuafo na. (Matiu 7:7-11) Ubi ẹzi na o kẹre te oghọghọ gbe udhedhẹ. (Ahwo Galesha 5:22, 23) O rẹ kẹ omosasọ kẹhẹ nọ Ọsẹ obọ odhiwu mai ọ tẹ be kuyo elẹ mai—ukpọ uweri, ma vẹ te ghọghọ, ukpọ edada kọ udhedhẹ ma re ti wo!
15. Ikereakere vẹ e rẹ sai fi obọ họ kẹ omai ru awaọruọ mai kpotọ?
15 Eva uzẹme, ma rẹ siọ umutho awa jọ ba ẹruọ họ nọ ma te wo ẹbẹbẹ ologbo. Rekọ o make ga kẹhẹ, awaọruọ na o re kpotọ nọ ma te roro kpahe eme Jesu nana: “Wha ruawa uzuazọ rai hi, oware nọ wha rẹ ria, hayo oware nọ wha rẹ da, gbe awa oma rai hi, oware nọ wha re fihọ. . . . Rekọ wha kake guọlọ uvie [Ọghẹnẹ] gbe ẹrẹreokie riẹ, eware enana kpobi a reti fi ai họ kẹ owhai.” (Matiu 6:25, 33, 34) Pọl ukọ na ọ ta udu họ omai awọ nọ ma ‘rọ awaọruọ mai kpobi kpahe Ọghẹnẹ keme ọ be daezọ mai.’ (1 Pita 5:6, 7) U fo re ma ru oware nọ ma sai ro ku ẹbẹbẹ họ. Rekọ ma tẹ dao utho ẹgba mai kpobi no, ukpọ awaọruọ, olẹ họ oware nọ u re fi obọ họ. Ọso-ilezi na ọ so nọ: “Rọ oma ra kpobi kẹ ỌNOWO, fievahọ iẹ, o ti ru gba kẹ owhẹ.”—Olezi 37:5.
16, 17. (a) Fikieme ma gbẹ sae rọ siọ awaọruọ ba riẹriẹriẹ hẹ? (b) Eme ma re wo nọ ma te fi ẹme nọ ọ rrọ Ahwo Filipai 4:6, 7 họ iruo?
16 Pọl o kere nọ: “Wha ruawa oware ovo ho; rekọ eva koware koware rọ olẹ gbe olẹ-ayare, te uyere-okẹ he ro ruẹ, nọ iyei epanọ whọ guọlọ kẹ Ọghẹnẹ. Re udhedhẹ Ọghẹnẹ nọ uvi eriariẹ kpobi, ote yọrọ eva gbe iroro rai eva Kristi Jesu.” (Ahwo Filipai 4:6, 7) Wọhọ ahwo-akpọ sebaẹgba nọ a no oma Adamu ze, ma rẹ sae whaha awaọruọ riẹriẹriẹ hẹ. (Ahwo Rom 5:12) Eyae ẹwho Hit nọ Esọ ọ rehọ o jọ idhọvẹ kẹ Aiziki avọ Rebeka, ọsẹgboni Esọ nọ a roma kẹ egagọ Ọghẹnẹ. (Emuhọ 26:34, 35) Ababọ avro, Timoti avọ Trofimọs a jọ awaọruọ fiki ẹyao nọ ọ jẹ kẹ ai uye. (1 Timoti 5:23; 2 Timoti 4:20) Pọl ọ jẹ ruawa kpahe ibe Ileleikristi riẹ. (2 Ahwo Kọrint 11:28) Dede na, “ọnọ o re yo elẹ” na ọ rrọ kugbe ohwo kpobi nọ o you rie.—Olezi 65:2.
17 Nọ ma be hẹrẹ ẹdẹ Jihova na, ma wo uketha gbe obufihọ “Ọghẹnẹ udhedhẹ” na. (Ahwo Filipai 4:9) Jihova “ọ vọ avọ ohrọ gbe aruoriwo,” ọ vọ “avọ ewoma gbe erọvrẹ,” ọ tẹ be jẹ “kareghẹhọ nọ mai ẹkpẹ gheghe.” (Ọnyano 34:6; Olezi 86:5; 103:13, 14) Fikiere, joma hae ‘nọ iyei epanọ ma gwọlọ kẹ Ọghẹnẹ’ keme u ti ru nọ ma ti ro wo “udhedhẹ Ọghẹnẹ”—udhedhẹ nọ u vi otoriẹ ohwo-akpọ kpobi.
18. Wọhọ epanọ o rrọ Job 42:5, ẹvẹ ma sae rọ “ruẹ” Ọghẹnẹ?
18 Ma re wo imuẹro nọ Ọghẹnẹ ọ rrọ kugbe omai nọ ọ tẹ kẹ iyo elẹ mai. Nọ Job o thihakọ edawọ riẹ no, ọ ta nọ: “Mẹ rehọ ezọ mẹ yo kpahe owhẹ [Jihova], rekọ enẹna ibiaro mẹ e ruẹ owhẹ no.” (Job 42:5) Ma te wo ibiaro otoriẹ, ẹrọwọ, gbe ẹzi ovuhumuo, ma rẹ sai roro kpahe eware nọ Ọghẹnẹ o ru kẹ omai no jẹ sae “ruẹ” Ọghẹnẹ eva oghẹrẹ nọ ma re ruẹe vẹre he. Udhedhẹ iroro nọ oyena o rẹ wha se omai u woma kẹhẹ!
19. Eme ọ te via nọ ma tẹ ‘rọ awaọruọ mai kpobi kpahe Jihova’?
19 Ma tẹ ‘rọ awaọruọ mai kpobi kpahe Ọghẹnẹ,’ ma rẹ sai thihakọ edawọ avọ udhedhẹ nọ u re su eva gbe ẹgba iroro mai. Udu ẹwoho mai o te jọ dhedhẹ wolẹ, ma gbẹ te dhozọ hayo bru uduama ha. Udu mai u ti kpo waha waha fiki awaọruọ họ.
20, 21. (a) Imuẹro udhedhẹ iroro vẹ oware nọ o via kẹ Stivin o rẹ kẹ omai nọ ma tẹ rrọ otọ ukpokpoma? (b) Kẹ oriruo ọrọ oke mai na jọ nọ u dhesẹ udhedhẹ iroro nọ ohwo ọ rẹ sai wo nọ ọ tẹ rrọ otọ ukpokpoma.
20 Stivin olele na o wo udhedhẹ iroro okenọ o je thihakọ odawọ ulogbo fiki ẹrọwọ riẹ. Taure Stivin ọ tẹ te ta ẹme urere ọrọ isẹri-ise riẹ, ahwo ogbẹgwae Sanhẹdrin na kpobi a “ruẹ ovao riẹ kerọ ovao ukọ-odhiwu.” (Iruẹru 6:15) Oma o ja riẹ dhedhẹ—wọhọ ẹnjẹle, ọwhovuẹ Ọghẹnẹ. Nọ Stivin ọ fodẹ abọ nọ otu Sanhẹdrin na a wo eva uwhu Jesu, “eva e tẹ rowo ae, a tẹ reakọ mienu kẹe.” Stivin “nọ Ẹzi Ẹri ọ vọ oma, ọ tẹ tọ ẹro mu bi riwi kpobọ ehru, ọ jẹ ruẹ oruaro Ọghẹnẹ, yọ Jesu o dikihẹ obọze Ọghẹnẹ.” Oware nọ Stivin ọ ruẹ eva eruẹaruẹ na o bọ riẹ ga nọ ọ rọ yọrọ ẹrọwọ riẹ rite uwhu. (Iruẹru 7:52-60) Dede nọ ma be ruẹ eruẹaruẹ nẹnẹ hẹ, ma rẹ sai wo udhedhẹ Ọghẹnẹ nọ ahwo a tẹ be wọso omai.
21 Muẹrohọ eme Ileleikristi jọ nọ ahwo Nazi a kpe eva etoke Ẹmo Akpọ II. Ọjọ ọ ta kpahe oware nọ o via eva okenọ a rehọ iẹe kpohọ okọto inọ: “A bi bruoziẹ uwhu na, mẹ jẹ gaviezọ, nọ mẹ ta eme nana ‘Yọrọ ẹrọwọ ra te uwhu,’ gbe eme ọ Olori mai efa kẹ oma mẹ no, mẹ tẹ ruẹ nọ oziẹbro na u kuhọ no. Rekọ wha ruawa oyena enẹna ha. Me wo udhedhẹ, oghẹrẹ udhedhẹ iroro nọ a rẹ sae ruẹ obọ riẹ hẹ!” Ọmoha Oleleikristi jọ nọ a bruoziẹ uwhu kpe inọ a re ti bru ei uzou, o kere se ọsẹgboni riẹ nọ: “Oke o vrẹ udevie aso no. Me gbe wo uvẹ nọ me re ro nwene iroro mẹ. Oh! kọ eva e gbẹ sae were omẹ ofa eva akpọ nana nọ mẹ tẹ vro Olori mai? Vievie! Rekọ jọ u mu owhai ẹro inọ me s’ẹwẹ họ avọ evawere gbe udhedhẹ.” Avro ọ riẹ hẹ inọ Jihova ọ be rọ uketha kẹ idibo riẹ nọ e dadamu ẹrọwọ na.
Whọ Sai Thihakọ!
22, 23. Eme ọ rẹ sai mu owhẹ ẹro nọ whọ be rọ akothiho hẹrẹ ẹdẹ Jihova na?
22 Ẹsejọhọ whọ te nwane rẹriẹ ovao dhe oghẹrẹ ebẹbẹ nọ ma ta ẹme te no na ha. Ghele na, Job nọ o wo ozodhẹ Ọghẹnẹ ọ ta gba okenọ ọ ta inọ: “Ohwo nọ aye o yẹ uzuazọ okpẹkpẹe o wo; o tẹ jẹ vọ avọ uye.” (Job 14:1) Ẹsejọhọ whẹ yọ ọsẹ hayo oni nọ ọ be daoma ẹsikpobi re whọ ruẹ nọ whọ rehọ ọkpọvio Ọghẹnẹ wuhrẹ emọ ra. U wo edawọ nọ a be rẹriẹ ovao dhe eva obọ isukulu, rekọ ẹvẹ o rẹ kẹ owhẹ evawere te nọ a te dikihẹ ga evaọ abọ Jihova jẹ be yọrọ itee ẹrẹreokie riẹ! O sae jọ nọ eware e rrọ gaga kẹ owhẹ, whọ tẹ jẹ be rẹriẹ ovao dhe edawọ eva oria iruo ra. Whọ rẹ sai thihakọ iyero itienana gbe efa, keme ‘Jihova ọ be wọ owha na kẹ owhẹ kẹdẹ kẹdẹ.’—Olezi 68:19.
23 Whọ sai roro inọ kọ mẹ yọ ono re, rekọ kareghẹhọ inọ iruo ra gbe uyoyou nọ who wo kẹ odẹ ofuafo riẹ o rẹ thọrọ Jihova ẹro vievie he. (Ahwo Hibru 6:10) Avọ obufihọ riẹ, whọ sai thihakọ edawọ nọ e rẹ sai te ẹrọwọ ra. Fikiere hae rehọ oreva Ọghẹnẹ uruo karo evaọ omaa uzuazọ ra, je fi ei ba olẹ ra ẹsikpobi. O rẹ sai mu owhẹ ẹro nọ Jihova ọ te ghale jẹ tha owhẹ uke nọ whọ be rọ akothiho hẹrẹ ẹdẹ Riẹ na.
Didi Uyo Whọ Te Kẹ?
• Fikieme o rọ gwọlọ nọ Ileleikristi a thihakọ?
• Eme ọ rẹ sai fi obọ họ kẹ omai thihakọ nọ ma te kie ẹyao gbe okenọ ohwo o te whu ku omai?
• Ẹvẹ olẹ u re ro fi obọ họ kẹ omai thihakọ edawọ?
• Fikieme o sae rọ lọhọ re ma rọ ithihakọ hẹrẹ ẹdẹ Jihova?
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 15]
Ẹro nọ ma rẹ rọ so Jihova u re fi obọ họ kẹ omai thihakọ nọ ohwo o te whu ku omai
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 17]
Olẹ nọ u no udu ze u re fi obọ họ kẹ omai thihakọ nọ edawọ i te bi te omai fiki ẹrọwọ mai