“Ẹvẹ Mẹ Rẹ Sae Rọ Riẹ . . . Ohwo Jọ O [Gbe] Dhesẹ Otọ Riẹ kẹ Omẹ Hẹ?”
1 Okenọ Filip ọtausiwoma na ọ nọ ọwharọ obọ Etiopia na sọ ọ riẹ otọ oware nọ o je se no Ẹme Ọghẹnẹ ze, ọzae na o te yo nọ: “Ẹvẹ mẹ rẹ sae rọ riẹ, ogbẹrọnọ ohwo jọ o re dhesẹ otọ riẹ kẹ omẹ hẹ?” Avọ evawere, Filip o te fiobọhọ kẹe re o w’otoriẹ emamọ usi na kpahe Jesu, nọ o lẹliẹ ọzae na họ-ame ẹsiẹsiẹ. (Iruẹru 8:26-38) Filip o je yoẹme kẹ ujaje nọ u no obọ Kristi ze re a ‘ru ilele ahwo erẹwho kpobi, re a họ ae ame je wuhrẹ ai.’—Mat. 28:19, 20.
2 Ma re yoẹme kẹ ujaje ọ aru-ilele na hrọ, wọhọ epanọ Filip o ru. Dede na, a rẹ kake jọ udevie ahwo nọ ma bi wuhrẹ Ebaibol kugbe na ruẹ oghẹrẹ ẹnyaharo ọkpakpata abọ-ẹzi nọ ọwharọ Etiopia na o ru na ha. Ọzae ọyena, ọnọ o kurẹriẹ ruọ egagọ ahwo Ju nọ ọ riẹ ikereakere na gaga na, o wo udu ọjẹrehọ fikiere o tẹ gwọlọ mi ei re ọ rọwo ọvo nnọ Jesu họ Mesaya nọ a y’eyaa riẹ na. O rẹ jọ use-abọ otẹrọnọ ahwo nọ ma bi wuhrẹ obe kugbe a riẹ kpahe Ebaibol na ha, iwuhrẹ egagọ erue i su rai thọ no, hayo ebẹbẹ egaga omobọ rai e nẹ rai yaotọ. Eme o re fiobọhọ k’omai kparobọ evaọ emọ-uwuhrẹ Ebaibol nọ ma rẹ kpọ kpohọ omarọkẹ gbe ame-ọhọ?
3 Vuhu Ẹgwọlọ Abọ-Ẹzi Ọmọ-Uwuhrẹ na Mu: Ẹvẹ ma rẹ sae rehọ ibroshọ Gwọlọ na gbe obe Eriariẹ na ro wuhrẹ kugbe ahwo kri te? U fo re ma nwene ovẹrẹ ewuhrẹ na lele iyero gbe ẹgba-otoriẹ ọmọ-uwuhrẹ na. Ma gwọlọ rehọ fiki ovẹrẹ ro kuọ otoriẹ uvevẹ nọ ọmọ-uwuhrẹ na o re wo fiẹ hẹ. Ọmọ-uwuhrẹ kpobi ọ gwọlọ otọhotọ ogaga kẹ ẹrọwọ ọkpokpọ riẹ nọ o fihọ Ẹme Ọghẹnẹ na. Fikiere, o rrọ oware areghẹ re a siọ ohrẹ ba ẹdhẹ evaọ ewuhrẹ obe Eriariẹ na avọ ẹjiroro ọ omodawọ re a wuhrẹ obe na reno evaọ emerae ezeza. O rẹ sae gwọlọ oke bu vi emerae ezeza re a ro fiobọhọ kẹ ahwo jọ nyaharo te ame-ọhọ. Nọ who bi ru ewuhrẹ na k’oka k’oka na, raha oke kpobi nọ u fo ro fiobọhọ kẹ ọmọ-uwuhrẹ na wo otoriẹ jẹ rọwo oware nọ o bi wuhrẹ no Ẹme Ọghẹnẹ ze na. Evaọ ẹsejọ, o rẹ sae rehọ eka ivẹ hayo esa re a wuhrẹ uzoẹme ovo evaọ obe Eriariẹ na. Onana o rẹ kuvẹ kẹ oke nọ a re ro se je ru Ikereakere buobu nọ a fodẹ na vevẹ.—Rom 12:2.
4 Dede na, kọ ẹvẹ o rẹ jọ otẹrọnọ evaọ okenọ wha te wuhrẹ obe Eriariẹ na reno, who te vuhumu nnọ o gwọlọ re otoriẹ ọmọ-uwuhrẹ na kpahe uzẹme na o gbẹ vọhọ ziezi hayo inọ o ti wo ọwhọ ziezi nọ o re ro dikihẹ kẹ uzẹme na jẹ rehọ uzuazọ riẹ mudhe kẹ Ọghẹnẹ hẹ? (1 Kọr. 14:20) Oware ofa vẹ whọ rẹ sai ru rọ kpọe fihọ edhere nọ o bi su kpohọ uzuazọ na?—Mat. 7:14.
5 Ru Ẹgwọlọ Abọ-Ẹzi Ọmọ-Uwuhrẹ Ebaibol na Gba: Otẹrọnọ u muẹro inọ ohwo jọ o bi ru ẹnyaharo, makinọ o lẹkpẹ, gbe nnọ o bi dhesẹ ovuhumuo kẹ oware nọ o bi wuhrẹ na, who re ru ewuhrẹ Ebaibol na haro evaọ obe avivẹ evaọ okenọ wha te wuhrẹ ibroshọ Gwọlọ na gbe obe Eriariẹ na reno. Orọnikọ ẹsikpobi o rẹ jọ ere he, rekọ okenọ u te fo, ru ewuhrẹ na haro evaọ obe ọ Okugbe Evaọ Egagọ na. Iwhowho-uvie buobu a wo obe onana k’omarai nọ a re ro ruiruo otẹrọnọ ukoko na u wo ho. Oghẹrẹ nọ o rrọ kpobi, ibroshọ Gwọlọ na gbe obe Eriariẹ na a rẹ kaki wuhrẹ tao. A re kele jẹ n’iyẹrẹ obe uwuhrẹ Ebaibol, izihebro, gbe okenọ a raha ro ru ewuhrẹ na haro na, o tẹ make rrọ nọ ọmọ-uwuhrẹ na ọ họ-ame no taure a te ti wuhrẹ obe avivẹ na re.
6 Kọ onana u dhesẹ nnọ ahwo nọ a họ-ame kẹle na rekiyọ obe ovuọvo a wuhrẹ na a rẹ wariẹ fiobọhọ kẹ ae re a wuhrẹ obe avivẹ na? O nwane rrọ ere he. Rekọ, ẹsejọhọ a siọ iruo uvie na ba no riẹriẹriẹ hayo ẹsejọhọ a gbẹ re nyaharo evaọ uzẹme na ha, yọ a sai roro nọ a gwọlọ obufihọ re a rria lele uzẹme na viere evaọ izuazọ rai. A rẹ vuẹ ọsẹro iruo usiuwoma ota na taure a tẹ te wariẹ muọ ewuhrẹ họ kugbe ohwo nọ ọ họ-ame no. Ghele na, otẹrọnọ whọ riẹ ahwo jọ nọ a wuhrẹ obe Eriariẹ na evaọ oke nọ u kpemu rekọ a gbẹ nyaharo te omaromudhe gbe ame-ọhọ họ, whọ rẹ sae rehọ udu-obọra nọ ae sọ a gwọlọ re a wariẹ muọ obe uwuhrẹ Ebaibol rai họ.
7 O rrọ oka uyoyou Ileleikristi re ma rehọ ẹruorote ọkpekpe, ọrọ omobọ ohwo kẹ ohwo kpobi nọ o wo isiuru nọ ma bi wuhrẹ obe kugbe. Ẹjiroro mai họ re ma fiobọhọ kẹ ọmọ-uwuhrẹ na wo otoriẹ nọ o kpehru viere kpahe uzoẹme Ẹme Ọghẹnẹ. Kẹsena ọ vẹ sai wo edikihẹ nọ o muẹro, avọ eriariẹ rọkẹ uzẹme na jẹ rehọ uzuazọ riẹ mudhe kẹ Jihova, je dhesẹ omaromudhe yena via ẹkwoma ame-ọhọ.—Ol. 40:8; Ẹf 3:17-19.
8 Kọ whọ kareghẹhọ oware nọ o via evaọ okenọ a họ ọwharọ obọ Etiopia na ame no? “Ọ tẹ ze ruabọhọ erẹ riẹ avọ oghọghọ” wọhọ olele ọkpokpọ ọrọ Jesu Kristi. (Iruẹru 8:39, 40) Jọ omai gbe enọ ma rọ obokparọ kpọ evaọ edhere uzẹme na, ma duku oghọghọ evaọ egagọ Jihova Ọghẹnẹ—enẹna gbe ebẹdẹ bẹdẹ!