Eria Ekiakiẹ Rọkẹ Obe Ewuhrẹ Uzuazọ Oleleikristi gbe Usi Uwoma Ota Mai
ASA 3-9
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA ITẸ 3
Ru Oware nọ U Dhesẹ nọ Who Fievahọ Jihova
Itẹ 3:5, 6—“Whọ Rehọ Eva Kpahe Ẹriẹ Omobọ Ra Ha”
“Rehọ udu ra kpobi fievahọ Jihova.” Ma te bi ru eware evaọ oghẹrẹ nọ Ọghẹnẹ ọ gwọlọ, u re dhesẹ nọ ma fievahọ iẹe. O gwọlọ nọ ma re fievahọ Ọghẹnẹ riẹriẹriẹ no udu mai ze. Ẹsibuobu evaọ Ebaibol na, a rẹ rehọ udu na dhesẹ oghẹrẹ ohwo nọ ma rrọ evaọ obeva, yọ onana u kugbe iroro ohwo, uruemu ohwo, gbe oware nọ o rẹ wọ ohwo ru eware. Fikiere, re ohwo ọ rọ udu riẹ kpobi fievahọ Ọghẹnẹ, orọnikọ thakpinọ o fievahọ iẹe ọvo ho. O gwọlọ nọ u re no omai eva ze keme u mu omai ẹro nọ Ọghẹnẹ ọ riẹ oware nọ o mai woma kẹ omai.—Ahwo Rom 12:1.
“Whọ rẹroso otoriẹ obọra ha.” U fo nọ ma rẹ rẹroso Ọghẹnẹ orọnikọ otoriẹ omobọ mai hi, keme ma sai roro oware thọ. Ma tẹ rẹroso omobọ mai ọvo hayo ru eware epanọ o were omai, ma sai roro nọ ma jẹ emamọ iroro evaọ oke ọsosuọ, rekọ ukuhọ riẹ oware uyoma u re noi ze. (Itẹ 14:12; Jerimaya 17:9) Ọghẹnẹ o wo areghẹ vi omai thethabọ. (Aizaya 55:8, 9) Eware i re woma kẹ omai nọ ma te bi ru oware nọ Ọghẹnẹ ọ ta.—Olezi 1:1-3; Itẹ 2:6-9; 16:20.
Itẹ 3:5, 6—“Whọ Rehọ Eva Kpahe Ẹriẹ Omobọ Ra Ha”
“Kareghẹhọ iẹe evaọ idhere ra kpobi.” Taure ma te ti ru oware jọ kpobi hayo jiroro jọ evaọ uzuazọ, u fo nọ ma rẹ riẹ oghẹrẹ nọ Ọghẹnẹ o rri oware na. Re ma sai ru onana, o gwọlọ nọ ma rẹ lẹ sei re ọ kpọ omai, je ru oware nọ ọ ta evaọ Ebaibol na.—Olezi 25:4; 2 Timoti 3:16, 17.
“O ve ti ru idhere ra liọ.” Oghẹrẹ nọ Ọghẹnẹ o re ro ru idhere mai liọ họ, o re fiobọhọ kẹ omai koko ijaje riẹ. (Itẹ 11:5) Onana o rẹ thọ omai no oghẹrẹ ebẹbẹ jọ nọ u fo nọ ma rẹ whaha, je ru nọ ma rẹ rọ wereva evaọ uzuazọ.—Olezi 19:7, 8; Aizaya 48:17, 18.
Nyaharo—Ru Ẹnyaharo
Fikinọ ọ nyaku oghẹrẹ iyero sa-sa no evaọ uzuazọ na, ohwo nọ o riotọ mu hu ọ sai roro nọ: ‘Mẹ rẹriẹ ovao ku uyero nana no vẹre. Mẹ riẹ oware nọ me re ru.’ Kọ onana yọ edhere areghẹ? Itẹ 3:7 o vẹvẹ unu nọ: “Who roro nọ who wo areghẹ hrọ họ.” Eriariẹ e rẹ lẹliẹ eriwo mai kpahe ekwakwa nọ ma re roro kpahe kẹre nọ ma tẹ rẹriẹ ovao ku iyero evaọ uzuazọ. Rekọ otẹrọnọ ma bi ru ẹnyaharo abọ-ẹzi, eriariẹ mai e rẹ lẹliẹ omai riẹ evaọ iroro gbe idu inọ ma gwọlọ oghale Jihova re ma sae kparobọ. Fikiere ẹnyaharo mai o re dhesẹ oma via, orọnikọ ẹkwoma aruọwha obọ mai nọ ma re ro thihakọ edawọ họ, rekọ ẹkwoma unevaze nọ ma rẹ rọ dhẹ bru Jihova kẹ ọkpọvio evaọ izuazọ mai. U re dhesẹ oma via ẹkwoma ẹrorọsuọ mai inọ oware nọ ọ kuvẹ riẹ ọvo o rẹ sae via gbe ẹyọrọ usu evaifihọ gbe uyoyou kugbe Ọsẹ obọ odhiwu mai.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
Oruvẹ no Obe Itẹ Ze
3:3. Ma re rri uyoyou-ẹwo gbe uzẹme ghaghae, ma ve je dhesẹ ai via wọhọ epanọ ma re dhesẹ ufiare oghaghae via na. Ma re je kere ekwakwa-aghae nana gbalọ fihọ udu mai, ru ai họ ẹkoma mai.
Fievahọ Jihova Nọ Urere Na O Kẹle No Na
7 Inievo mai buobu a rrọ ekwotọ nọ a rẹ jọ gaviezọ kẹ usiuwoma ota na ha. Jerimaya ọruẹaro na ọ jẹ rria ẹkwotọ otiọye na—ẹkwotọ Juda nọ ozighi ọ dafia taure a tẹ te raha iẹe. Ọ jẹ rẹriẹ ovao ku edawọ kẹdẹ kẹdẹ keme o je whowho ovuẹ ẹdhoguo Ọghẹnẹ. Okejọ o tubẹ jariẹ nọ Barọk, okere-obe riẹ o je gu unoma inọ oma o rrọ riẹ no. (Jeri. 45:2, 3) Kọ Jerimaya ọ siọ iruo na ba fiki elọhoma? Uzẹme riẹ họ, oma o lọhọ e riẹ evaọ okejọ. Ọ ta nọ: “Ekela i te ẹdẹ nọ a yẹ omẹ! Kọ fikieme me je no uvueyẹ na ze te ruẹ ọyawa gbe uweri, jẹ ria akpọ na avọ omovuọ?”—Jeri. 20:14, 15, 18.
8 Rekọ Jerimaya ọ siọ iruo na ba ha. O gbe je fievahọ Jihova. Fiki onana, uvi ọruẹaro nana ọ tẹ ruẹ orugba eme ọ Jihova nọ e rrọ Jerimaya 17:7, 8 na, inọ: “Oghale u te ohwo nọ ọ rehọ ẹroso ỌNOWO na ọnọ o fievahọ ỌNOWO na. Ọ wọhọ ure nọ a kọ họ akotọ ame, nọ u fi awọ họ ame; nọ ozọ uvo u re muẹ hẹ, keme ọ rẹ jọ rọrọ ẹsikpobi; ọ rẹ ruawa ukpe nọ ohọo u re muẹ hẹ, keme o re seri ibi emọ họ họ.”
9 Wọhọ ure nọ ọ rẹ mọ ibi nọ “a kọ họ akotọ ame,” Jerimaya ọ jẹ mọ ibi ẹsikpobi. Ọ kuvẹ hẹ re isẹkoko i ru ei siọ iruo na ba. Ukpoye, ọ talamu ọnọ ọ rẹ kẹ “ame” uzuazọ na, o te je ru epanọ Jihova ọ ta kẹe kpobi. (Se Olezi 1:1-3; Jeri. 20:9) Jerimaya ọ rrọ obọdẹ oriruo kẹ omai, maero kọ enọ e be ta usiuwoma evaọ ekwotọ nọ a rẹ jọ gaviezọ họ. Otẹrọnọ ere ẹkwotọ ra ọ rrọ, fi eva ra kpobi họ Jihova re o fi obọ họ kẹ owhẹ thihakọ nọ who bi “jiri odẹ riẹ” na.—Hib. 13:15.
10 Jihova ọ kẹ omai eware buobu re i fi obọ họ kẹ omai thihakọ ebẹbẹ evaọ edẹ urere nana. Usu eware nana họ Ebaibol na, onọ a fa gbagba fihọ evẹrẹ buobu no nẹnẹ. Ọ rọ ẹkwoma utu ọrigbo nọ o wo ẹrọwọ avọ areghẹ na kẹ omai emuore abọ-ẹzi buobu no. Ọ be jẹ rọ ibe Ileleikristi mai bọ omai ga evaọ obọ iwuhrẹ gbe ikokohọ. Kọ whọ be daoma wo erere vọvọ no eruẹrẹfihotọ nana ze? Enọ i ru ere kpobi a te “so ile ghọghọ evaọ eva rai.” Rekọ enọ e gaviezọ kẹ Ọghẹnẹ hẹ a ti “bo via fiki edada, [jẹ] viẹ fiki oyawọ ẹzi.”—Aiz. 65:13, 14.
ASA 10-16
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | ITẸ 4
“Sẹro Udu Ra”
Ẹvẹ Whọ Sae rọ Sẹro Udu Ra?
4 “Udu” nọ a fodẹ evaọ Itẹ 4:23 na u dhesẹ “obeva” hayo ohwo odidi obeva. (Se Olezi 51:6.) Ẹme na họ, “udu” na u dhesẹ iroro mai, isiuru mai, hayo oware nọ o be hae wọ omai ru oware. U dhesẹ ohwo nọ ma ginẹ rrọ evaọ obeva orọnikọ oghẹrẹ ohwo nọ ma rrọ evaọ okafe he.
Ẹvẹ Whọ Sae rọ Sẹro Udu Ra?
10 Re ma sae sẹro udu mai, o gwọlọ nọ ma rẹ riẹ eware nọ e rẹ sai gbe udu mai ku je ru oware nọ u fo kpata kpata. Onana o rẹ kareghẹhọ omai iruo ororoke. Evaọ oke Solomọn ovie na, ororoke o re dikihẹ oria jọ rou irou evaọ ugbẹhẹ okpẹwho, kẹsena o ve bo nọ ọ tẹ kparo ruẹ okpẹtu nọ ọ be tha. Oriruo nana u re fiobọhọ kẹ omai riẹ oware nọ ma re ru rọ whaha Setan nọ o gbe ro gbe iroro mai ku hu.
11 Evaọ oke anwae, iroroke i re ru iruo kugbe irou-unuẹthẹ. (2 Sam. 18:24-26) Aimava na a re fiobọhọ thọ okpẹwho re a ruẹ nọ a kare ethẹ na nọ ọwegrẹ ọ tẹ be nyaze. (Neh. 7:1-3) Obruoziẹ-iroro nọ ma rọ Ebaibol wuhrẹ no o sae vẹvẹ omai unu wọhọ ororoke nọ Setan ọ tẹ be rọ oghẹrẹ jọ ruọ omai udu, koyehọ nọ ọ tẹ be gwọlọ gbe iroro gbe uruemu mai ku. Oke kpobi nọ obruoziẹ-iroro mai ọ tẹ be vẹvẹ omai unu, o gwọlọ nọ ma rẹ gaviezọ kẹe, ma vẹ kare ẹthẹ udu mai wọhọ odẹme.
Ẹvẹ Whọ Sae rọ Sẹro Udu Ra?
14 Re ma sẹro udu mai, orọnikọ ma re si ei gbe re iroro iyoma e siẹe ba ẹro ọvo ho rekọ ma re rovie ei kẹ iroro iwoma. Wariẹ roro kpahe oriruo okpẹwho nọ ugbẹhẹ o wariẹ họ na. Orou-unuẹthẹ ọ rẹ kare ẹthẹ na nọ ọwegrẹ ọ tẹ be nyaze, rekọ u wo oke ofa nọ o re ro rovie ei re a sae wọ emu gbe emamọ eware efa ruọ okpẹwho na. A tẹ kare ethẹ na kufiẹ, ohọo u re kpe ahwo okpẹwho na whu. Epọvo na o gwọlọ nọ ma re rovie udu mai noke toke re iroro Ọghẹnẹ e sae ruọ ẹe eva.
“Sẹro Udu Ra”
Fikieme u ro fo nọ ma sẹro udu mai? Ọghẹnẹ ọ kẹ Solomọn ovie na otoriẹ ro kere nọ: ‘Sẹro udu ra vi oware ofa kpobi, keme etẹe eyeri uzuazọ o bi no tha.’ (Itẹ 4:23) Oghẹrẹ nọ udu mai o rrọ, oye u re dhesẹ sọ ma bi yeri emamọ uzuazọ enẹna hayo sọ ma ti wo uzuazọ evaọ akpọ ọkpokpọ nọ ọ be tha na. Fikieme o rọ rrọ ere? Keme Ọghẹnẹ ọ be ruẹ udu mai lafi. (1 Samuẹle 16:7) Oghẹrẹ ohwo nọ ma rrọ evaọ obeva, koyehọ “ohwo odidi obọ eva” na, u re dhesẹ oghẹrẹ nọ ma rrọ evaọ aro Ọghẹnẹ.—1 Pita 3:4.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
Kọ Whọ te Hẹrẹ Jihova re O Ru Oreva Riẹ?
4 Obe Itẹ 4:18 o ta nọ: “Edhere ikiẹrẹe na ọ wọhọ elo ohiohiẹ nọ ọ rẹ rọ ẹmẹrera dhe evevẹ, bẹsenọ uvo o rẹ bẹre ze ziezi.” Ẹme yena o dhesẹ edhere hayo oghẹrẹ nọ Jihova o re ro fiobọhọ kẹ idibo riẹ re a riẹ ẹjiroro riẹ, inọ ẹmẹrera o re ro ru ei. Ere ọvo ho, ẹme yena ọ sai je kiekpahe oghẹrẹ nọ Oleleikristi o re ro siobọno iruemu nọ i fo ho re ọ sae jọ ogbẹnyusu Jihova. Ẹmẹrera onana o rẹ rọ via, o rrọ oware asohẹrioke he. Ma tẹ be romatotọ wuhrẹ Ebaibol na je bi ru lele eware nọ ma wuhrẹ, u re fiobọhọ kẹ omai wo emamọ uruemu nọ u fo Oleleikristi. Yọ epọvo na eware nọ ukoko Ọghẹnẹ u bi wuhrẹ omai i re fiobọhọ kẹ omai re. Ma rẹ jẹ rọ ere riẹ Ọghẹnẹ ziezi. Joma ta kpahe oriruo jọ nọ Jesu ọ kẹ ro dhesẹ nọ ere o ginẹ rrọ.
Fikieme Isẹri Jihova A Gbe ro Ru Isita Ha?
Eware nọ ahwo a rẹ ta kpahe omai
Ọrue: Isẹri Jihova a re ru Isita ha keme Ileleikristi a rrọ họ.
Uzẹme: Ma rọwo nọ Jesu Kristi họ Osiwi mai, yọ ma be daoma “lele ithihi riẹ kpekpekpe.”—1 Pita 2:21; Luk 2:11.
Ọrue: Wha rọwo nọ a kpare Jesu no uwhu ze he.
Uzẹme: Ma rọwo ẹkparomatha Jesu; ma tẹ jẹ riẹ nọ uwuhrẹ nana u wuzou gaga, fikiere ma rẹ ta kpahe iẹe evaọ usiuwoma.—1 Ahwo Kọrint 15:3, 4, 12-15.
Ọrue: U muẹme kẹ owhai hi inọ emọ rai a be were eva wọhọ emọ efa ha evaọ oke ehaa Isita.
Uzẹme: Ma you emọ mai, yọ ma be dawo utho ẹgba mai re ma wuhrẹ ai je fiobọhọ kẹ ai wo evawere.—Taitọs 2:4.
Fikieme whai Isẹri Jihova wha gbe ro ru Isita ha?
Ehaa Isita i no Ebaibol ze he.
Uwhu riẹ Jesu ọ ta nọ ma kareghẹhọ orọnikọ ẹkparomatha riẹ hẹ. Yọ ma re ru ekareghẹhọ uwhu Jesu ẹsiẹvo ẹgbukpe, evaọ ẹdẹ nọ ọ rọwokugbe ukeledẹ ahwo Ju evaọ Ebaibol na.—Luk 22:19, 20.
Ma riẹ nọ Ọghẹnẹ ọ jẹ ehaa Isita rehọ họ keme obọ egedhọ i muhọ no ze. Jihova ọ gwọlọ nọ ọyọvo ma rẹ gọ keme ọ rẹ re “ihri” nọ ma tẹ be rọ egagọ nọ i te rie kẹ oware ofa, yọ eva e rẹ dhae nọ ma te bi ru eware nọ ọ jẹrehọ họ.—Ọnyano 20:5; 1 Ivie 18:21.
Ma re ru ehaa Isita ha fikinọ Ebaibol na ọ tuduhọ omai awọ nọ ma yọrọ “emamọ areghẹ gbe orimuo,” ukpenọ ma rẹ rọ aro tuẹtu dhẹ lele eware nọ ahwo a bi ru. (Itẹ 3:21; Matiu 15:3) Dede nọ ma rẹ ta oware nọ ma rọwo kpahe Isita kẹ amọfa, ohwo kpobi o wo uvẹ nọ ọ rẹ rọ salọ oware nọ u je rie.—1 Pita 3:15.
ASA 17-23
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA ITẸ 5
Kẹnoma kẹ Ọfariẹ-Ogbe Lelele
w00 7/15 29 ¶1
Whọ Sae Kẹnoma kẹ Ọfariẹ-Ogbe Evaọ Akpọ nọ Ọfariẹ O bi Jo Titi
Evaọ obe Itẹ, a se aye jọ nọ ọ rrọ ogberẹ nọ o wo ekpehre ẹro “aye ọrara.” Yọ ọ tẹ be lẹliẹ ohwo, ẹme unu riẹ ọ mere vi ọnyọ, ọ tẹ jẹ whra vi ewhri. Kọ ogbẹrọnọ ere o be hae jọ ẹsibuobu, nọ ọmọzae ọ tẹ be lẹliẹ ọmọtẹ hayo nọ ọmọtẹ ọ tẹ be rọ oma lẹliẹ ọmọzae? Oware utiọye o via kẹ aye jọ nọ a re se Amy okenọ ọ jọ ikpe udhegbihrẹ. Ọ jọ okere-obe yọ o wo erru wo umuo ho. Ọ ta nọ: “Ọzae jọ nọ ma jẹ hai gbe ru iruo ọ jẹ hae gwọlọ lele omẹ ta ẹme je jiri omẹ ẹsikpobi. Onana o jẹ hae lẹliẹ oma were omẹ. Rekọ mẹ riẹ nọ oware nọ o jariẹ udu họ epanọ o re ro lele omẹ wezẹ. Mẹ rọwo kẹe vievie he. Mẹ kẹnoma kẹe lelele.” Nọ ọzae hayo aye ọ tẹ be rọ oma lẹliẹ ohwo, ohwo ọ rẹ kake riẹ hẹ. Fikiere, o gwọlọ nọ ma re rri otọ mu gaga re ma gbe kie kẹe he. Ma vẹ rọ ere dhẹ no uye nọ u re no ekpehre usu utioye ze.
w00 7/15 29 ¶2
Whọ Sae Kẹnoma kẹ Ọfariẹ-Ogbe Evaọ Akpọ nọ Ọfariẹ O bi Jo Titi
Ebaibol ọ ta nọ ebẹbẹ nọ i re no ọfariẹ-ogbe ze e rẹ yare wọhọ ẹbe ọyayare, jẹ da wọhọ ọgbọdọ akọava. Edada riẹ i re bu wo umuo ho. O sae jẹ wha uwhu se ohwo. Wọhọ oriruo, nọ ohwo o te gbe-ọfariẹ, obruoziẹ-iroro riẹ u re brukpei, ọ sai dihọ, ọ sai je wo ekpehre ẹyao. Yọ otẹrọnọ ohwo nọ o gbe-ọfariẹ na ọ rọo no, o rẹ da ọzae hayo aye na te onwa. Whọ ruẹ na, ọfariẹ-ogbe u yoma kẹhẹ.
w00 7/15 29 ¶5
Whọ Sae Kẹnoma kẹ Ọfariẹ-Ogbe Evaọ Akpọ nọ Ọfariẹ O bi Jo Titi
Ma rẹ kẹnoma kẹ ahwo nọ a re gbe-ọfariẹ lelele. Ma rẹ gaviezọ kẹ ile nọ a be jọ ta eme ọfariẹ hẹ. Ma re rri ifoto-ẹbẹba ha hayo ifimu nọ a be jọ dhesẹ ikpehre eware itieye he. (Itẹ 6:27; 1 Ahwo Kọrint 15:33; Ahwo Ẹfisọs 5:3-5) Ma rẹ ta eme ọfariẹ hẹ hayo sẹ osẹ nọ o rẹ kpare isiuru ọfariẹ-ogbe he.—1 Timoti 4:8; 1 Pita 3:3, 4.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
w00 7/15 29 ¶7
Whọ Sae Kẹnoma kẹ Ọfariẹ-Ogbe Evaọ Akpọ nọ Ọfariẹ O bi Jo Titi
Solomọn ọ ta kpahe uye nọ u re no ọfariẹ-ogbe ze. Wọhọ oriruo, nọ ohwo o te bruẹnwae, amọfa a rẹ gbẹ kẹe adhẹẹ hẹ. Oware riẹ u gbo wo umuo ho re ohwo o gbe-ọfariẹ fikinọ ọ gwọlọ ru eva were omariẹ hayo omọfa jọ evaọ ubro oke ọvo. Kọ ohwo nọ o re keke aro fihọ lele ọzae hayo aye omọfa bruẹnwae, yọ ohwo nọ o gine wo areghẹ?
ASA 24-30
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA ITẸ 6
Eme Ma rẹ Sai Wuhrẹ Mi Emera?
it-1 115 ¶1-2
Amara
‘A Wo Areghẹ Wo Umuo Ho.’ Jihova ọ kẹ emera ‘areghẹ’ nọ a re ro ru eware orọnikọ ae ọvo a rọ ẹgba obọ rai woi hi. Ebaibol ọ ta nọ emera e ‘rẹ ruẹrẹ emu rai kpahe evaọ ezi ivo, je koko emu rai họ evaọ oke ivuẹvu.’ (Itẹ 6:8) Amara jọ nọ a rẹ ruẹ evaọ Palestine gaga họ, harvester (Messor semirufus). Amara nana ọ wọhọ akpajojo. O re koko emu buobu họ evaọ ezi ivo, re evaọ ezi iso nọ a rẹ kake ruẹ emu hu na, kọ eye ọ rẹ re. Amara nana ọ rẹ jọ oria nọ a re jo si ibi no igbe ekakọ, koyehọ oria nọ ibi ekakọ buobu e vọ. Nọ oso o tẹ rrọ ku oria nọ amara nana o koko emu riẹ fihọ, o ve si rai fihọ uvo re e ya. Taure amara nana o te ti koko emu nọ ọ te re evaọ ezi ọfa họ, ọ rẹ kaki bru ẹroro nọ ibi ekakọ na e rẹ rọ ta ze no re e gbẹ dhẹ hẹ. Oria ọfa jọ nọ emera nana e rẹ gwọlọ dhere gaga họ otọ igbe hayo ehọrọ nọ a viẹ no ibi ekakọ ze.
Emamọ Eware jọ nọ A re Ru. Eware nọ ma wuhrẹ kpahe amara nana e rẹ kareghẹhọ omai ohrẹ Ebaibol jọ nọ ọ ta nọ: “Nyabru amara, whẹ ọyẹlẹ; nyai rri oghẹrẹ nọ o re ru re who wo areghẹ.” (Itẹ 6:6) U te no emu nọ a te re evaọ oke iso nọ a re kokohọ jẹ ruẹrẹ kpahe no, emera nana a re ru iruo gaga. Oma o rẹ kake rrọ ae he. Ẹsikpobi yọ a bi si eware nọ e gbẹdẹ vi ae oma. A tẹ maki bi ghelie kie hayo o bẹ rai no, yọ a tatakọ họ oware na bẹsenọ a re si rie te uwou. U te no ere no, emera nana a re ru iruo kugbe, je ru uwou rai fihọ tẹtẹtẹ. Ọjọ ọ tẹ nwa oma evaọ usu rai, efa e rẹ wọe je si rie te uwou.
w00 9/15 26 ¶3-4
Wo Emamọ Odẹ
Amara o re ru iruo gaga. Ere o gwọlọ nọ ma re ru iruo re. Nọ ma te bi ru iruo, te ohwo jọ o bi rri omai hayo ohwo ọvo o bi rri omai hi, u fo nọ ma rẹ rọ ẹgba mai kpobi ru iruo na je ru ae ziezi. Te ma rrọ obọ isukulu, te ma rrọ obọ iruo, te ma rrọ usi uwoma hayo ma bi ru iruo ukoko na jọ, joma rọ ẹgba mai kpobi ru iruo na. Wọhọ epanọ emera a rẹ ruẹ emu re fiki epanọ a ga obọ iruo gaga na, ere Ọghẹnẹ ọ gwọlọ nọ ma ‘re omaweromẹ iruo egaga mai kpobi.’ (Ọtausiuwoma Na 3:13, 22; 5:18) Erere jọ nọ ma re wo nọ ma tẹ be rọ ẹgba mai kpobi ru iruo họ, udu u re brukpe omai hi. Yọ eva e rẹ were omai inọ ma sai ru utho ẹgba mai.—Ọtausiuwoma Na 5:12.
Solomọn ọ nọ enọ ivẹ jọ nọ e rẹ lẹliẹ ọyẹlẹ roro. Yọ enọ nana e sai fiobọhọ kẹe nwene. Ọ nọ inọ: “Ẹvẹ who re kiẹzẹ etẹe kri te, whẹ ọyẹlẹ? Oke vẹ whọ te rọ kpama no owezẹ?” Solomọn ọ ta re nọ: “Umutho owezẹ, umutho ekiẹzẹ, umutho abọ nọ a re ro mu oma re a serihọ, uvuhu ra o vẹ te ze wọhọ otu ugbarugba, eware e vẹ te kare owhẹ wọhọ ogbulegbu nọ ọ wọ ze.” (Itẹ 6:9-11) Nọ ọyẹlẹ o te kiẹzẹ obọ uwou, idhu riẹ i re di ẹbe no. Uwhremu na, ohọo gbe uvuhu e vẹ te rehọ iẹe tọ kẹ ọlẹ. (Itẹ 24:30, 31) Eki riẹ e rẹ nya ha, yọ ukuhọ riẹ i ve je kie no. Kọ ọga iruo vẹ ọ te rọwo nọ ọyẹlẹ otioye na o lele iei ru iruo? Kọ ọmọ nọ o bi kpohọ isukulu o gbe bi se obe he ọ sai ginẹ riẹ ru ziezi?
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
w00 9/15 27 ¶3
Wo Emamọ Odẹ
Emuemu kpobi nọ ohwo o ru, e rrọ otọ eware ihrẹ nọ Ọghẹnẹ o mukpahe nọ a fodẹ evaọ obe Itẹ na. Wọhọ oriruo, “Ibiaro oheri” gbe “udu nọ o rẹ ma omaa umuomu,” obọ iroro mai i re muhọ no ze. “Ẹrọo ọrue” gbe “osisẹri ọrue nọ ọ rẹ ta ọrue ẹsikpobi,” yọ ikpehre eme nọ a rẹ ta kpahe ahwo. “Abọ nọ o re kpe azẹ ekueku” gbe “awọ nọ ọ rẹ dhẹ vẹrẹ vẹrẹ nyai ru umuomu” yọ eware iyoma nọ ahwo a bi ru. Oware uyoma ofa jọ nọ Jihova ọ mai tube mukpahe họ, ohwo nọ o re keke aro fihọ ru eware nọ ẹwhọ ọ rẹ rọ jọ udevie ahwo nọ a be rria dhedhẹ. Yọ ọ rẹ daezọ oware nọ u re noi ze he. Fikinọ a wariẹ fodẹ oware ofa ba ezeza nọ a kake fodẹ nọ e rẹ dha Ọghẹnẹ eva na, u dhesẹ nọ ikpehre eware efa e riẹ nọ ahwo a bi ru. O rrọ ere keme kẹdẹ kẹdẹ ahwo a bi dhe eyeyoma.
ASA 31–ANE 6
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA ITẸ 7
Who Fou Kẹle Eware nọ E rẹ Sae Wha Uye Se Owhẹ Hẹ
w00 11/15 29 ¶5
“Koko Ijaje Mẹ re Whọ Jọ Uzuazọ”
Solomọn o dikihẹ akotọ inwido riẹ je rri kpobọ otafe. Inwido na o wo ighogho nọ a ru onaa fihọ ziezi nọ a sae rọ ruẹ kpobọ otafe. Oke o be dina si aro họ no, rekọ oria kpobi o re nwani mu ebi hi. Ọ tẹ ruẹ ọmọzae jọ nọ ọye ọvo ọ be rọ owọ riẹ kọ ruọ uye. O wo areghẹ hẹ keme ogbori ọ rrọ. O sae jọ nọ ọmọzae na ọ riẹ oghẹrẹ nọ okegbe yena ọ rrọ, gbe oware nọ o rẹ sae via kẹe evaọ etẹe. Ọmọzae na ọ be nya iyẹrẹ nọ ọ rrọ ‘edhere uwou aye’ jọ vrẹ. Aye vẹ ọye? Eme ọ gwọlọ ru?
w00 11/15 30 ¶4-6
“Koko Ijaje Mẹ re Whọ Jọ Uzuazọ”
Eme ewewere e vọ aye nana unu yọ ọ rẹ ta ẹme ababọ ozọ. Nọ o je lele ọmọzae na ta ẹme, ọ nabe ma eme riẹ te ziezi re ọ sae viẹe họ. Ọ ta kẹ ọmọzae na nọ o dhe idhe ọriẹyeri evaọ ẹdẹ yena je ru eyaa riẹ gba. Ọ jẹ rọ ẹme nana dhesẹ oma inọ ọ riẹ Ọghẹnẹ ziezi, o te je se egagọ Ọghẹnẹ gboja gaga. Eware nọ a jẹ hai ro dhe idhe ọriẹyeri evaọ etẹmpol nọ ọ jọ Jerusalẹm na họ, arao, eflawa iwuwuru, ewhri, gbe enwaene. (Iruo-Izerẹ 19:5, 6; 22:21; Ikelakele 15:8-10) Ohwo nọ ọ nyai dhe idhe ọriẹyeri na ọ rẹ wha abọjọ eware nọ o bi ro dhe idhe na kpo nọ tei te ahwo uviuwou riẹ a rẹ gbẹ re. Ẹme nọ aye na ọ be ta kẹ ọmọzae na họ, emu ọ da obọ uwou riẹ fia nọ a rẹ re jẹ da. Ọmọzae na ọ te reakpọ kuoma nọ ọ tẹ ziọ obọ uwou riẹ. Fiki ọmọzae na aye na o ro no uwou riẹ ruọ otafe. Kọ ohwo nọ o wo areghẹ ọ sae ginẹ rọwo eme aye yena? Ọzae jọ nọ ọ riẹ kpahe eme Ebaibol gaga ọ ta nọ, “aye na ọ ginẹ ruọ otafe jẹ gwọlọ ohwo jọ, rekọ ginọ fiki ọmọzae na ọvo ọ rọ ruọ otafe? Ohwo nọ o wo areghẹ ha ọvo wọhọ ọmọzae nana ọ rẹ sae rọwo eme aye nana.”
Oghẹrẹ nọ aye na ọ sẹ osẹ, eme ewewere riẹ, oghẹrẹ nọ ọ rọ gbalọ iẹe jẹ viọlọ iẹe, whọ rẹ nwane riẹ nọ o bi ru eware nana kpobi re ọ sai si ọmọzae na urru. Aye na ọ ta nọ: “Mẹ rọ emamọ ehọ-elọlọhọ hwa ehwa mẹ ohọ-olọlọhọ orọ emamọ ekọlọ nọ u no obọ Ijipti ze. Mẹ frẹ mọr, alọe, gbe sinamọn fihọ ehwa mẹ no.” (Itẹ 7:16, 17) Aye na ọ rọ ehọ nọ i wo erru gaga nọ a wha no obọ Ijipti ze rọ hwa ehwa riẹ. Ọ tẹ jẹ frẹ mọr, alọe, gbe sinamọn nọ i bi gbo emamọ ore fihọ ehwa na.
Aye na o bi sei nọ: “Nyaze, re ma wo omaweromẹ uyoyou rite ohiohiẹ.” Ọ tẹ jẹ ta re nọ: “Joma reawere uyoyou obẹlẹ kugbe.” Uzizie nana orọnikọ uzizie emu ọvo ho, oware jọ o rrọ otọ riẹ. Ọ gwọlọ nọ aimava a wezẹ kugbe. Uzizie na o were ọmọzae na gaga. Rọkẹ ọmọzae na, oware ọvo nọ o rro te uzizie na o rrọ họ! Re ọ sae gbẹ viẹ ọmọzae na họ ga viere, ọ tẹ vuẹe nọ: “Ọzae mẹ ọ rrọ uwou hu; o kpohọ erẹ ugbothabọ. Ọ wha ẹkpa ugho lele oma, yọ o ti kpozi hi bọo ẹdẹ nọ ọvẹre o re ghelie no.” (Itẹ 7:18-20) Ẹme nọ ọ be vuẹe na họ, o du ruawa ha, oware ovo o te via ha, ọzae riẹ o kpohọ erẹ no. Yọ o ti kpozi nẹnẹ gbe odẹ hẹ. Aye nana ọ ginẹ riẹ epanọ a rẹ ta ẹme ruọ ohwo oma. “Ọ tẹ rehọ eme ewewere buobu viẹe họ. Ọ rehọ eme elọlọhọ lẹliẹe.” (Itẹ 7:21) Ohwo nọ ọ rẹ sae siọ oware uyoma wọhọ Josẹf ọvo ọ rẹ sae kiẹ kẹ aye nana ha. (Emuhọ 39:9, 12) Kọ ọmọzae nana ọ te sae va aye nana abọ?
w00 11/15 31 ¶2
“Koko Ijaje Mẹ re Whọ Jọ Uzuazọ”
Ọmọzae na ọ sae siọ uzizie aye na ha. Ere o ro “we lele iei wọhọ eruẹ nọ a bi su nyai kpe.” Wọhọ epanọ ohwo nọ a rọ ifi gba ọ sae dhẹ vabọ họ na, ere aye na ọ rọ rrọ ekpehre isiuru ruru ọmọzae na aro. Uwhremu na, ọ tẹ raha uzi. Ọ ruẹ uye nọ u ti no oware nọ o je ru na ze he bẹsenọ ‘ose o ro duwu edhẹ riẹ, ọ riẹ nọ uzuazọ riẹ u ti lele iei hi.’ Oma nọ ọ nwa na o wha uwhu sei no. Evaọ oghẹrẹ vẹ? Ogberẹ aye nana nọ o lele wezẹ na, o sae wha ekpehre ẹyao sei. Yọ fikinọ ọ thọ uzi Jihova, usu riẹ avọ Jihova o fa no. Ere ọye ọvo o ro si uwhu se omobọ riẹ wọhọ ọvra nọ ọ họrọ ruọ ẹta!
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
w00 11/15 29 ¶1
“Koko Ijaje Mẹ re Whọ Jọ Uzuazọ”
Solomọn ọ ta nọ: “Thuru [izi mẹ] fihọ iziabọ ra; kere ai fihọ ẹwẹ-akpala udu ra.” (Itẹ 7:3) Ma rẹ rọ iziabọ mai ru iruo buobu, fikiere ẹsikpobi ma rẹ ruẹ e rai. Ere ọvona, u fo re eware nọ ma bi wuhrẹ evaọ Ebaibol na e thọrọ omai ẹro ho, re e hae kpọ omai ẹsikpobi. Yọ re ma kere izi Ọghẹnẹ fihọ ẹwẹ-akpala udu mai u dhesẹ nọ, ma rẹ hai ru eware nọ ma bi wuhrẹ na ẹsikpobi re i zihe ruọ ẹkoma mai.
ANE 7-13
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA ITẸ 8
Gaviezọ kẹ Eme Areghẹ Jesu
“Me You Ọsẹ Na”
7 Evaọ owọ avọ 22, areghẹ ọ ta nọ “Ọto muhọ iruo ỌNOWO na ọrọ ma omẹ, [omama] anwae ọsosuọ riẹ.” Eme nana e sai kiekpahe areghẹ gheghe he, keme a “ma” areghẹ hẹ. Areghẹ u wo emuhọ họ, keme Jihova ọnọ ọ rrọ ehri areghẹ na o wo emuhọ họ. (Olezi 90:2) Rekọ, Ọmọ Ọghẹnẹ họ “otuyẹ emama kpobi.” Ẹma a ma riẹ; ọye họ omama ọsosuọ Jihova. (Ahwo Kọlọsi 1:15) Ọmọ na ọ jọ uzuazọ no taure a tẹ te ma idhiwu gbe otọakpọ na, wọhọ epanọ obe Itẹ u dhesẹ. Jesu nọ ọ rrọ Ẹme na, koyehọ Ọtota Ọghẹnẹ, o dhesẹ areghẹ Jihova via gbagba.—Jọn 1:1.
“Me You Ọsẹ Na”
8 Eme Ọmọ na o je ru evaọ ikpe buobu gbidi gbidi nọ ọ rria taure ọ tẹ te ziọ otọakpọ na? Owọ avọ 30 o ta nọ ọ jọ abotọ Ọghẹnẹ wọhọ “osu iruo.” Eme oyena u dhesẹ? Ahwo Kọlọsi 1:16 o ta nọ: “Eva riẹ a jẹ ma eware kpobi, enọ erọ evaọ odhiwu gbe akpọ, fiki riẹ a rọ ma eware na kpobi jẹ rọ kẹe.” Fikiere Jihova, Ọmemama na, ọ rehọ Ọmọ riẹ ọnọ ọ rrọ Osu Iruo na gboma rọ ma emama efa kpobi—ijẹle, idedeghe ọraragha na, otọakpọ na avọ oghoghẹrẹ ekakọ, erao sa-sa, gbe ahwo-akpọ. Ma sae rehọ okugbe nọ ọ rrọ udevie ohwo nọ ọ rẹ drọ omaa-uwou gbe ọnọ ọ rẹ bọ uwou ro dhesẹ okugbe nọ ọ rrọ udevie Ọsẹ na avọ Ọmọ na. Nọ ma te bi jiri omama jọ, yọ Ọmemama na ma be rọ orro kẹ na. (Olezi 19:1) Rekọ ma sae jẹ kareghẹhọ nọ Ọmemama na avọ “osu iruo” riẹ a rọ evawere ru iruo kugbe oke krẹkri.
9 Nọ imava nọ e gba ha a te bi ru iruo kugbe, a rẹ sai wo ẹbẹbẹ ẹsejọ. Rekọ o jọ ere kẹ Jihova avọ Ọmọ riẹ hẹ! Ọmọ na o lele Ọsẹ riẹ ru iruo ikpe nọ i wo unu hu, yọ ọ jẹ ‘ghọghọ eva aro riẹ kẹse kẹse.’ (Itẹ 8:30) O jẹ were iẹe re ọ jọ kugbe Ọsẹ riẹ, yọ ere ọvona o jọ kẹ Ọsẹ na re. Enẹ iruemu-aghae Ọsẹ na e rọ daruọ Ọmọ na oma. Agbẹta nọ usu Ọsẹ na avọ Ọmọ na o rọ jọ gaga na! A sai dhesẹ usu nana wọhọ onọ o mae tọ jẹ mae ga evaọ ehrugbakpọ na.
Rri Jesu Ghaghae Wọhọ Devidi Ologbo Gbe Solomọn Ologbo Na
14 Usu ahwo nọ a rria akpọ na no, omọvo jọ ọvo o wo areghẹ vi Solomọn. Ohwo yena họ Jesu Kristi, ọnọ o dhesẹ oma riẹ wọhọ “ọ nọ ọ ro vi Solomọn.” (Mat. 12:42) Jesu ọ ta eme “uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ.” (Jọn 6:68) Wọhọ oriruo, Jesu ọ jọ Ovuẹ obọ Ugbehru na fiẹgba họ ehri-izi buobu nọ e rrọ ehare Solomọn. Solomọn ọ fodẹ eware buobu nọ e rẹ wha evawere se odibo Jihova. (Itẹ 3:13; 8:32, 33; 14:21; 16:20) Jesu o dhesẹ vevẹ inọ eware nọ e rẹ kẹ ohwo uvi evawere họ enọ i w’obọ kpahe ẹgọ Jihova gbe erugba ẹjiroro Ọghẹnẹ. Ọ ta nọ: “Eva e were ahwo nọ a vuhu ẹgwọlọ abọ-ẹzi rai mu, keme ae a wo uvie odhiwu.” (Mat. 5:3, NW) Enọ i bi fi ehri-izi nọ e rrọ iwuhrẹ Jesu na họ iruo a re wo emamọ usu kugbe Jihova, “eyeri azọ” na. (Ol. 36:9; Itẹ 22:11; Mat. 5:8) “Areghẹ Ọghẹnẹ” o dhesẹ oma via evaọ oma Kristi. (1 Kọr. 1:24, 30) Jesu Kristi, ọnọ ọ rrọ Mesaya Ovie na, o wo “ẹzi areghẹ.”—Aiz. 11:2.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
g 5/14 16
‘Areghẹ O bi Bo Via’—Kọ Who bi Yo Ubo Riẹ?
▪ Obe jọ nọ o rẹ fa otọ eme nọ a re se The World Book Encyclopedia o ta nọ: “Ebaibol na họ obe nọ ahwo a mae wo kpaobọ evaọ akpọ na. A fa riẹ te unuẹse buobu no, yọ a fa riẹ fihọ evẹrẹ efa buobu no re.” Unu evẹrẹ nọ a fa Ebaibol na soso hayo amabọ jọ riẹ fihọ no u bu te enwenọ idu ivẹ gbe egba ezeza (2,600). Yọ enwenọ uwou kpobi whọ rẹ jọ ruẹ Ebaibol.
▪ Edhere ọfa nọ areghẹ ọ rọ ‘ruabọhọ bi bo via’ họ, usi uwoma na nọ ma be ta evaọ akpọ na soso. Obe Matiu 24:14 ọ ta nọ: “A te ta usi uwoma Uvie na evaọ akpọ na soso re o jọ isẹri kẹ erẹwho na kpobi, kẹsena urere na [koyehọ urere akpọ na] o vẹ te ze.”
Fikieme A ro Se Jesu Ọmọ Ọghẹnẹ?
Uyo nọ Ebaibol na ọ kẹ
Ẹsibuobu Ebaibol na o se Jesu “Ọmọ Ọghẹnẹ.” (Jọn 1:49) Ẹme na “Ọmọ Ọghẹnẹ” u dhesẹ nọ Ọghẹnẹ họ ọnọ ọ ma eware kpobi nọ i wo uzuazọ, te Jesu omariẹ. (Olezi 36:9; Eviavia 4:11) Ebaibol na o wuhrẹ vievie he inọ Ọghẹnẹ o yẹ ọmọ wọhọ epanọ ahwo-akpọ a re yẹ emọ na.
Ebaibol na o te je se ikọ-odhiwu na “emọ Ọghẹnẹ uzẹme na.” (Job 1:6) Ebaibol na ọ ta nọ Adamu, ọzae ọsosuọ na, yọ “ọmọ Ọghẹnẹ.” (Luk 3:38) Rekọ fikinọ Jesu họ omama ọsosuọ gbe omama nọ Ọghẹnẹ ọvo ọ rehọ obọ riẹ ma, Ebaibol na o dhesẹ Jesu wọhọ ọmọ otuyẹ Ọghẹnẹ.
Kọ Jesu ọ rria obọ Odhiwu no taure a te ti yẹe evaọ otọakpọ?
Ee. Jesu ọ jọ omama ẹzi evaọ obọ odhiwu taure a te ti yẹe evaọ otọakpọ obonẹ wọhọ ohwo-akpọ. Jesu omariẹ ọ ta nọ: “Me no obọ odhiwu ze.”—Jọn 6:38; 8:23.
Ọghẹnẹ ọ ma Jesu no taure ọ tẹ te ma eware efa kpobi. Ebaibol na ọ ta kpahe Jesu nọ:
“Ọye họ ọmọ ọsosuọ evaọ emama kpobi.”—Ahwo Kọlọsi 1:15.
Ọye họ “ọnọ ọ rrọ emuhọ emama Ọghẹnẹ.”—Eviavia 3:14.
Oma Jesu eruẹaruẹ nọ e ta kpahe “ọnọ emuhọ riẹ ọ rrọ no oke anwae ze, no oke krẹkri nọ u kpemu ze” na u jo rugba.—Maeka 5:2; Matiu 2:4-6.
Eme Jesu o je ru taure ọ tẹ te ziọ otọakpọ?
O wo ọkwa okpehru evaọ obọ odhiwu. Jesu ọ ta kpahe ọkwa nana okenọ ọ lẹ nọ: “Ọsẹ, kẹ omẹ oruaro oghẹrẹ oruaro nọ mẹ jọ abotọ ra wo vẹre taure akpọ na o te ti muhọ.”—Jọn 17:5.
O lele Ọsẹ riẹ ma eware efa kpobi. Jesu o je lele Ọghẹnẹ ru iruo wọhọ “ọnọ o wo onaa iruo ziezi.” (Itẹ 8:30) Ebaibol na ọ ta kpahe Jesu nọ: “Ẹkwoma riẹ a rọ ma eware efa kpobi evaọ obọ idhiwu na gbe otọakpọ na.”—Ahwo Kọlọsi 1:16.
Ọghẹnẹ ọ rehọ ẹkwoma Jesu ma eware efa kpobi. Eware nana i kugbe ikọ-odhiwu na kpobi, gbe ehrugbakpọ na. (Eviavia 5:11) Ọghẹnẹ avọ Jesu a je ru iruo kugbe wọhọ epanọ ọwena nọ ọ rẹ drọ iwou o re ru iruo kugbe ohwo nọ ọ rẹ bọ iwou na. Nọ ọwena na ọ tẹ drọ oghẹrẹ nọ uwou na o te jọ no, kẹsena ohwo nọ ọ be bọ uwou na o ve rri omaa na rọ bọ uwou na.
Jesu họ Ẹme na. Nọ Ebaibol na ọ jẹ ta kpahe uzuazọ Jesu taure ọ tẹ te ziọ otọakpọ, ọ ta nọ Jesu họ “Ẹme na.” (Jọn 1:1) Onana u dhesẹ nọ Ọghẹnẹ ọ jẹ rọ ẹkwoma Ọmọ riẹ ta ẹme kẹ emama ẹzi efa.
Jesu ọ tẹ jẹ jọ Ọtota Ọghẹnẹ rọkẹ ahwo-akpọ. O wọhọ nọ ẹkwoma Jesu nọ ọ rrọ Ẹme na, Ọghẹnẹ ọ jẹ rọ kẹ Adamu avọ Ivi ekpọvio okenọ a jọ ọgbọ Idẹn na. (Emuhọ 2:16, 17) O sae jọ nọ Jesu họ ukọ-odhiwu nọ o je su ahwo Izrẹl oke anwae evaọ udhude na, ọnọ o gwọlọ nọ ahwo Izrẹl a re yoẹme kẹ urru riẹ.—Ọnyano 23:20-23.
ANE 14-20
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA ITẸ 9
Jọ Ohwo nọ O Wo Areghẹ, Orọnikọ Osẹkoko Ho
“Gaviezọ kẹ Eme Ohwo Owareghẹ”
4 Uzẹme riẹ họ, o rẹ jọ bẹbẹ ẹsejọ re ma lele ohrẹ nọ a kẹ omai. Ẹsejọ dede, eva e rẹ dha omai. Fikieme? Dede nọ ma riẹ nọ eware e rẹ thọ omai obọ ẹsibuobu, o rẹ kẹ omai uye nọ amọfa ọ tẹ be ta ẹme kẹ omai fiki oware jọ nọ ma ru thọ. (Se Ọtausiuwoma Na 7:9.) Ma sai gu inoma, jẹ ta nọ ohwo na o wo ekpehre eva kpahe omai. Ma sae jẹ ta nọ oghẹrẹ nọ ọ rọ kẹ omai ohrẹ na o thọ. Ere ọvo gbe he, ma sae ta nọ: ‘Ono ọ kẹ riẹ udu nọ o re ro se omẹ ta ẹme kẹ? Nọ ọ be ta ẹme kẹ omẹ na, kọ ọyomariẹ, binọ u wo eware buobu nọ ọ be riẹ ru hu!’ Ẹsejọ nọ a tẹ kẹ omai ohrẹ nọ u kiehọ omai oma ha, ma rẹ gwọlọ nyabru amọfa re a vuẹ omai onọ ma gwọlọ yo. Yọ onana oye o tubẹ mai yoma.
“Gaviezọ kẹ Eme Ohwo Owareghẹ”
12 Eme ọ rẹ sai fiobọhọ kẹ omai lele ohrẹ nọ a kẹ omai? U fo nọ ma re wo omaurokpotọ, jẹ hae kareghẹhọ nọ eware e rẹ thọ omai obọ ẹsibuobu, yọ ẹsejọ ma re roro te re ma te ru hu. Wọhọ epanọ ma ta no vẹre na, u wo oke jọ nọ Job o rri eware thọ. Rekọ o nwene iroro uwhremu na, Jihova ọ tẹ ghale iẹe. Eme Jihova ọ jọ oma Job ruẹ nọ o lẹliẹ e riẹ ghale iẹe? Ọ ruẹ nọ Job o wo omaurokpotọ. Job o gine wo omaurokpotọ keme nọ Elaihu nọ ọ maha vi ei kpekufiẹ ọ kẹe ohrẹ, ọ jẹ ohrẹ na rehọ. (Job 32:6, 7) Ma te wo omaurokpotọ, ma rẹ jẹ ohrẹ nọ a kẹ omai rehọ, ma tẹ maki rri nọ ma ru oware ovo thọ nọ a rẹ rọ fiki riẹ kẹ omai ohrẹ hẹ, hayo nọ ohwo na ọ tẹ make maha vi omai. Ọkpako ukoko jọ nọ ọ rrọ obọ Canada ọ ta nọ: “Nọ orọnọ omọfa ọye ọ rẹ kake ruẹ oria nọ ma be jọ ru te he na, ma sae nyaharo ho evaọ ukoko na nọ a gbẹ be kẹ omai ohrẹ hẹ.” Kọ oniọvo jọ ọ rrọ usu mai na nọ ọ gwọlọ nyaharo ho, nọ ọ gwọlọ gbe wo emamọ iruemu nọ ẹzi ọfuafo na o re fiobọhọ kẹ omai wo ho, hayo nọ ọ gwọlọ daoma viere evaọ usi uwoma ota na ha?—Se Olezi 141:5.
13 Rri ohrẹ kpobi wọhọ edhere nọ Ọghẹnẹ o bi ro dhesẹ nọ o you owhẹ. Jihova ọ gwọlọ nọ eware i woma kẹ omai. (Itẹ 4:20-22) Ma tẹ jọ Ebaibol hayo obe ukoko na se ku oware jọ nọ o lẹliẹ omai ruẹ nọ ma bi ru oware jọ thọ, hayo nọ oniọvo nọ o kruga ziezi ọ tẹ hrẹ omai, yọ Jihova ọ be rọ ere dhesẹ nọ o you omai na. Obe Ahwo Hibru 12:9, 10 o ta nọ, Jihova “ọ be whọku omai rọkẹ erere mai.”
14 Roro kpahe epanọ ohrẹ na o sai ro fiobọhọ kẹ owhẹ viukpọ oghẹrẹ nọ a rọ kẹ ohrẹ na. Ẹsejọ nọ ohwo ọ tẹ kẹ omai ohrẹ, ma sai roro nọ ọ riẹ ohrẹ na kẹ hẹ. Ma riẹ nọ u fo re ohwo nọ ọ be kẹ omọfa ohrẹ ọ kẹ ohrẹ na evaọ edhere owowou nọ o sai ro kiehọ ohwo na oma. (Gal. 6:1) A tẹ kẹ omai ohrẹ, u ti woma gaga re ma roro kpahe epanọ ma sai ro lele ohrẹ na, ma tẹ maki bi roro nọ oghẹrẹ nọ a rọ kẹ ohrẹ na o nwani woma tere he. Ma sae nọ omamai nọ, ‘Mẹ maki bi rri nọ ọ riẹ ohrẹ na kẹ hẹ na, kọ emamọ oware jọ o riẹ nọ mẹ rẹ sai wuhrẹ noi ze? Kọ u gbe ti woma re mẹ kpairoro vrẹ abọ nọ ohwo na ọ be jọ riẹ ru te he re me roro kpahe epanọ mẹ sai ro lele ohrẹ na?’ Ma tẹ be hai roro kpahe epanọ ma re ro lele ohrẹ kpobi nọ a kẹ omai, u re dhesẹ nọ ma wo areghẹ.—Itẹ 15:31.
w01 5/15 30 ¶1-2
‘Ma te Wo Areghẹ Ma te Rria Tọ’
Ohwo ogheghẹ avọ ohwo nọ o wo areghẹ a re rri ọwhọkuo oghẹrẹ ọvona ha. Solomọn ọ ta nọ: “Whọku ohwo nọ o wo areghẹ, o ti you owhẹ. Dhesẹ oware nọ whọ riẹ kẹ ohwo nọ o wo areghẹ, o ve ti wo areghẹ viere.” (Itẹ 9:8b, 9a) Ohwo nọ o wo areghẹ ọ riẹ nọ “ọwhọkuo ọvo ọ riẹ hẹ nọ o wọhọ nọ o rẹ kẹ evawere evaọ okioke nọ a rọ kẹe, ukpoye o rẹ da; rekọ uwhremu na, u re ru ahwo nọ o wuhrẹ no mọ ubi udhedhẹ nọ u re no ẹrẹreokie ze.” (Ahwo Hibru 12:11) Dede nọ a tẹ kẹ omai ohrẹ ẹsejọ o sae kẹ omai uye, u du gwọlọ nọ ma rẹ dha eva fihọ iẹe he hayo jẹ ohwo na egrẹ hẹ. Keme ma riẹ nọ, ma te ru oware nọ a vuẹ omai na, o te lẹliẹ omai wo areghẹ.
Solomọn ọ ta re nọ: “Wuhrẹ ohwo okiẹrẹe, o ve ti fiba eware nọ ọ riẹ.” (Itẹ 9:9b) Ohwo ọvo riẹ hẹ nọ o wo areghẹ re no. Te ma maha te ma kpako ziezi no, o gwọlọ nọ ma re gbe wuhrẹ kẹdẹ kẹdẹ re ma gbe wo areghẹ. Yọ ere o ginẹ rrọ nẹnẹ na, ahwo jọ nọ a kpako gaga no a bi wuhrẹ Ebaibol na. A you Jihova te epanọ a rọ rehọ oma mudhe kẹe jẹ họ-ame. Fikiere joma gbẹ hae daoma wuhrẹ ẹme Ọghẹnẹ re ma sai ru oware nọ u fo. Ajọ o bẹ omai no ho.
w01 5/15 30 ¶5
‘Ma te Wo Areghẹ Ma te Rria Tọ’
Re ma sai gine wo areghẹ, obọ mai o rrọ. A rẹ dẹ areghẹ họ ohwo uzou ho. Okenọ Solomọn ọ jẹ ta kpahe ẹme nana, ọ ta nọ: “Who te wo areghẹ, whẹ họ ọnọ o ti wo erere no areghẹ na ze, rekọ otẹrọnọ whẹ osẹkoko, whẹ ọvo whọ te wha oware nọ u ti noi ze.” (Itẹ 9:12) Irere buobu i re gine te ohwo nọ o wo areghẹ. Rekọ nọ ma gbẹ be gaviezọ kẹ ọwhọkuo ho, nọ ma tẹ rrọ isẹkoko, uye kpobi no u no rie ze, mai ọvo ma rẹ rọ uzou mai di ei. Keme okakọ kpobi nọ ohwo ọ kọ ọye o re vu. Joma hae ‘gaviezọ kẹ’ ohrẹ kpobi nọ a kẹ omai. Ma te ru ere ma ti wo areghẹ.—Itẹ 2:2.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
Epanọ Ozodhẹ Ọghẹnẹ O Sai ro Fiobọhọ kẹ Owhẹ
9 Eware buobu e riẹ nọ u ro fo re ma kẹnoma kẹ ọfariẹ-ogbe. Obe Itẹ o ta nọ “aye ogheghẹ” na ọ be ta nọ: “Ame nọ a tho ọ rẹ were.” Kọ eme họ “ame nọ a tho” na? Ebaibol ọ ta nọ owezẹ nọ ọzae-avọ-aye nọ a rọo no a rẹ wezẹ kugbe ọ wọhọ ame odhidhi. (Itẹ 5:15-18) Ọzae-avọ-aye nọ a rọo no a tẹ wezẹ kugbe, a thọ uzi ọvuọvo ho. Rekọ ma sae ta nọ “ame nọ a tho” na họ, nọ ọmọzae avọ ọmọtẹ a tẹ be wezẹ kugbe yọ a re rọo ho, hayo nọ ohwo o te bi lele ọzae hayo aye omọfa wezẹ. A rẹ lẹlẹ ru ei, a rẹ gwọlọ nọ ohwo ọvo ọ riẹ kpahe iẹe he wọhọ epanọ oji o re ru na. Ahwo otiọye na a re rri nọ “ame nọ a tho” na ọ be were keme a re roro nọ ohwo ọvo ọ be ruẹ e rai hi nọ a bi gbe-ọfariẹ na. Rekọ omobọ rai a be lẹliẹ họ keme Jihova ọ be ruẹ e rai. Ohwo o te bi gbe-ọfariẹ, eva riẹ e rẹ dha Jihova. Kọ a re dhesẹ oware utioye wọhọ oware nọ o be were? Vievie! (1 Kọr. 6:9, 10) Eme ọfa o re noi ze nọ ohwo o te bi gbe-ọfariẹ?
10 Nọ ohwo o te bi gbe-ọfariẹ, o sae wha omovuọ sei, yọ o sae lẹliẹe rri omariẹ nọ o wotọ ohwo ho. O rẹ jẹ lẹliẹ ọmọtẹ dihọ yọ ọ re ruẹrẹ oma kpahe kẹ ọmọ-oyẹ hẹ. Ọfariẹ-ogbe o sae jẹ fa orọo ọzae-avọ-aye hayo hẹriẹ aimava. Fikiere u fo re ma kẹnoma kẹ uwou aye ogheghẹ na lelele gbe emu nọ o there fihọ. Ọfariẹ-ogbe o rẹ raha usu ohwo avọ Jihova. Ọfariẹ-ogbe o lẹliẹ ahwo buobu wo eyao jọ nọ e rẹ sai kpe ohwo no. (Itẹ 7:23, 26) A jọ obe Itẹ izou 9 owọ avọ 18 fodẹ oware nọ u ti ku ei họ inọ: “Erara nọ e kpahe riẹ a rrọ obọ edidi Uki.” Nọ orọnọ uye u bi te ahwo nọ a kpobọ uwou aye ogheghẹ na, fikieme ahwo a gbe bi ro zurie nya ghele?—Itẹ 9:13-18.
ANE 21-27
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA ITẸ 10
Eme U re Dhesẹ nọ Ma Gine Fe?
w01 7/15 25 ¶1-3
‘Ohwo Okiẹrẹe O re Wo Eghale’
Joma ta kpahe eghale efa nọ i re te ohwo okiẹrẹe. Ebaibol na ọ ta nọ: “Oyẹlẹ o rẹ wha uvuhu ze, rekọ ohwo nọ o kru obọ ga o re fe. Ọmọ nọ o wo areghẹ o re vu ekakọ riẹ kokohọ evaọ ezi ivo, rekọ ọmọ nọ ọ rẹ wha omovuọ ze, owezẹ ọvo ọ rẹ wezẹ evaọ ezi ivuẹvu.”—Itẹ 10:4, 5.
Ẹme nọ Solomọn ọ ta evaọ etenẹ na o gine kie kpahe ọwhẹrẹ gaga. Ezi ivuẹvu yọ oke nọ a rẹ rọ rehọ abọ mu oma ha. Nọ okenọ a re ro ru iruo egaga, yọ o rẹ rehọ oke gaga re a te ti vu ekakọ re. O gbẹ rrọ ere he, ekakọ na e sae kpa no hayo gbo no.
Jesu omariẹ ọ ta kpahe ivuẹvu re. Rekọ orọnikọ idhu nọ a kọ eware fihọ nọ a rẹ jọ vu ekakọ ọ jẹ ta kpahe he. Ukpoye ahwo ọ jẹ ta kpahe. Jesu ọ ta kẹ ilele riẹ nọ: “Ivuẹvu na e rrọ ruaro, rekọ iruiruo na e rrọ kakao. Fikiere, wha lẹ Olori ivuẹvu na [Jihova Ọghẹnẹ] re o vi iruiruo ziọ ivuẹvu riẹ.” (Matiu 9:35-38) Evaọ ukpe 2000, ahwo nọ a ziọ ekareghẹhọ uwhu Jesu a bu vi ima ikpegbene (14, 000,000). Yọ unu ahwo nana o rehọ akuava bu vi unu Isẹri Jihova nọ e rrọ akpọ na soso. Kọ oyena ọvo o gbẹ lẹliẹ omai riẹ nọ ahwo buobu a gbẹ dafia nọ a ri ti yo usi uwoma na ha? Uzẹme riẹ họ, ‘idhu na e who no kẹ ivuẹvu.’ (Jọn 4:35) Ileleikristi uzẹme a rẹ rọ oma kẹ iruo usi uwoma ota na. Yọ evaọ oke ovona, a rẹ lẹ Olori rai Jihova wọhọ epanọ Jesu ọ ta na re o vi iruiruo ze keme iruo na e ginẹ rrọ buobu. (Matiu 28:19, 20) Jihova o gine yo olẹ rai, ọ ghale iruo usi uwoma ota na. Keme evaọ ukpe iruo 2000, ahwo nọ a bu vrẹ idu egba ivẹ gbe udhone (280,000) ae a họ-ame. Yọ ahwo nana a bi je wuhrẹ amọfa Ẹme Ọghẹnẹ re. Ajọ mai kpobi ma gbẹ ruabọhọ iruo ivuẹvu na koyehọ usi uwoma ota na, keme iruo efa e riẹ hẹ nọ e rẹ kẹ evawere te iruo nana.
w01 9/15 24 ¶3-4
Nya Evaọ ‘Edhere Ẹgbakiete’
Solomọn ọ riẹ nọ u wuzou gaga re ohwo okiẹrẹe evaọ aro Ọghẹnẹ. Ọ ta nọ: “Efe ọdafe họ okpẹwho riẹ nọ a di ogba wariẹ họ. Uvuhu oyogbe o rẹ wha ọraha sei. Iruẹru ohwo okiẹrẹe i re su kpohọ uzuazọ; rekọ eware nọ orumuomu o bi ru i re su kpohọ uzioraha.”—Itẹ 10:15, 16.
Okpẹwho nọ a riẹ bọ ziezi o rẹ thọ ahwo nọ a be rriae eva fikiere ozọ oji o re gbe mu ae tere he. Ere ọvona re, ugho nọ ọdafe o wo o rẹ sae thọe keme oware nọ o rẹro riẹ hẹ o tẹ via kẹe, ọ sae ru oware jọ kpahe iẹe. Rekọ o sae jọ bẹbẹ kẹ oyogbe re ọ ruẹ ugho ru oware, nọ eware i te nwene kẹe idudhe. (Ọtausiuwoma Na 7:12) Rekọ ẹme nọ Solomọn ovie owareghẹ na ọ be ta evaọ etenẹ na họ, te ohwo o fe hayo o yogbe, ebẹbẹ i re gbe tei ghele. Ohwo nọ o fe, efe riẹ na ọvo ọ rẹ rẹroso. Ọ rẹ daezọ oware ọvo ho keme evaọ obọ udu riẹ o bi roro nọ efe riẹ e “wọhọ ugbẹhẹ nọ o rẹ thọ ohwo.” (Itẹ 18:11) Ohwo nọ o yogbe ọ rẹ ta kẹ omariẹ nọ epanọ eware e rrọ nẹnẹ na ere e te jọ odẹnotha fikiere o wo ẹruore ọvo ho. Fiki ẹjiroro nana, edafe gbe iyogbe a gbẹ be daezọ epanọ a re ro wo usu ọkpekpe kugbe Jihova ha.
it-1 340
Oghale
Jihova Ọ rẹ Ghale Ahwo. “Oghale Jihova oye u re ru ohwo fe, yọ o re fi edada evuevo bae he.” (Itẹ 10:22) Jihova ọ rẹ ghale ohwo kpobi nọ o bi ru oware nọ o rẹ were iẹe. Evaọ oghẹrẹ vẹ? Jihova ọ rẹ thọe, ghale iẹe, jẹ kpọe. O re je ru nọ eware nọ o bi ru e rẹ rọ riẹ nya ziezi, o ve je ru ẹgwọlọ riẹ kẹe.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
Eghale Nọ I Re No Ẹnya Evaọ Ẹgbakiete Ze
18 “Oghale ỌNOWO na”—oye họ oware nọ o kẹ ahwo riẹ efe abọ-ẹzi no. Yọ a kẹ omai imuẹro inọ “o re ku enuobro kugbe ei hi.” (Itẹ 10:22) Kọ fikieme edawọ i bi ro te ibuobu nọ e be roma kpotọ kẹ Ọghẹnẹ, nọ o be wha edada gbe uye-oruẹ se ai? Eware esa jọ e kpọ via nọ e be whae ze nọ edada gbe idabolo i bi ro te omai. (1) Sebaẹgba mai. (Emuhọ 6:5; 8:21; Jemis 1:14, 15) (2) Setan avọ idhivẹri riẹ. (Ahwo Ẹfisọs 6:11, 12) (3) Akpọ omuomu na. (Jọn 15:19) Dede nọ Jihova ọ rẹ kẹ eware iyoma uvẹ re e via kẹ omai, orọnikọ ọye ọ be whae ze he. Evaọ uzẹme, “Kokẹ uwoma kokẹ uwoma avọ okẹ nọ o gba kiete kpobi obọ ehru u re notha, i no obọ Ọsẹ ilo tha.” (Jemis 1:17) Edada e rrọ eghale Jihova ha.
ANE 28–ASOI 4
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA ITẸ 11
Whọ Tae He!
w02 5/15 26 ¶4
Ohwo Okiẹrẹe O re Ru Oware nọ U Fo
Nọ ohwo okiẹrẹe o te kru ẹgbakiete riẹ, amọfa a rẹ gwọlọ rọ aro kele iei. Epọvo na re, ahwo omuomu nọ a bi ru ikpehre eware, ikpehre uruemu rai i re wholo amọfa. Wọhọ oriruo, Solomọn ovie Izrẹl ọ ta nọ: “Ọnọ ọ siọ orọwọ na no ọ rẹ rọ unu raha ọrivẹ riẹ, rekọ eriariẹ i re siwi okiẹrẹe na.” (Itẹ 11:9) Mai kpobi ma riẹ nọ eme ọtaraha, iguẹgu, eme etọtọ nọ a rẹ ta, gbe eme nọ i fioka ha nọ a rẹ wọ họ unu ta, e rẹ wha uye se amọfa. Rekọ eme nọ i re no unu ohwo okiẹrẹe ze e rẹ jọ wowolẹ, ọ rẹ ma ẹme riẹ te re ọ tẹ tae, yọ ọ rẹ ta ẹme avọ ororokẹ. Fikinọ o wo areghẹ gbe eriariẹ, taure o te ti ru oware jọ kpobi, o re roro iei te ziezi yọ ọ rẹ riẹ nọ ahwo nọ a be wọso iẹe a te bi gu ọrue.
w02 5/15 27 ¶2-3
Ohwo Okiẹrẹe O re Ru Oware nọ U Fo
Ẹwho nọ ahwo a be jọ riẹ yeri, udhedhẹ o rẹ jariẹ. Eware e rẹ riẹ nya evaọ ẹwho na re. Rekọ ahwo nọ a rẹ ta amọfa raha, ta eme edada, je ru ikpehre eware a re ru nọ ẹwhọ gbe ozighi ọ rẹ rọ jariẹ. Ahwo a rẹ gbẹ riẹ yerikugbe ohwohwo ho nẹnẹ ẹbẹbẹ odẹ ebẹbẹ, fikiere evawere e rẹ gbẹ jariẹ hẹ. Otẹrọnọ ahwo nọ a bi ru eware nana a wo ọkwa ologbo jọ evaọ ẹwho na, ẹsiẹe eware e rẹ mai tube yoma dede. Ẹwho otiọye na ozighi ọ rẹ dae fia. Okugbe ọ rẹ jariẹ hẹ, yọ ikpehre uruemu i re titi gaga. Ugho o rẹ jariẹ tere gbe he fiki ofruriọ.
Rekọ ẹme nọ ọ rrọ obe Itẹ 11:11 na o bi rugba evaọ oma Isẹri Jihova. Okugbe ọ rẹ jọ udevie rai oke kpobi nọ a te kokohọ bi ru ewuhrẹ evaọ ikoko rai sa-sa. Ahwo nọ a rrọ ukoko Isẹri Jihova a you Ọghẹnẹ, yọ a re ru eware nọ usu rai kugbe Jihova ọ rẹ rọ jọ kpekpekpe. A re kru ẹrọwọ rai ghelọ odawọ nọ o te rai, a rẹ wereva ẹsikpobi, yọ a re fiobọhọ kẹ ohwohwo. Eware nana nọ a bi ru na o be wha ujiro se Jihova. Fikiere Jihova ọ be ghale inievo ukoko na wo umuo ho. Eware e tẹ be jẹ riẹ nya ziezi evaọ ukoko na. Rekọ umutho ahwo jọ nọ eva e be were he, nọ a wo edẹro ho, ẹsikpobi a rẹ ta ikpehre eme kpahe oghẹrẹ nọ a bi ro ru eware evaọ ukoko na. Yọ oware ovo nọ a re ru nọ o rẹ were ae o riẹ hẹ. Ahwo nana a wọhọ “owọ-ure enua” nọ u vi lahwe nọ o rẹ sae nua inievo nọ e be riẹ ru ziezi evaọ ukoko na no. (Ahwo Hibru 12:15) Oware nọ ahwo nana a rẹ mae gwọlọ họ epanọ a rẹ rọ kẹ ae obọdẹ iruo evaọ ukoko na. A rẹ jẹ gwọlọ nọ amọfa a kẹ ae adhẹẹ. A re gu ọrue kẹ amọfa inọ a rrọ ukoko na kienyẹ ahwo hayo gbẹroma gbe eme itieye na efa. Yọ a sae jẹ ta nọ ekpako na a bi kienyẹ ohwohwo. Eme nana nọ a be ta na, e sae wha ohẹriẹ fihọ ukoko na. Kọ u fo re ma gaviezọ kẹ ahwo otionana nọ a be raha ukoko na? Kọ ogbẹrọnọ epanọ ma re ro ru ẹkabọ mai re udhedhẹ gbe okugbe o jọ ukoko na ma rẹ dhogbo riẹ?
w02 5/15 27 ¶5
Ohwo Okiẹrẹe O re Ru Oware nọ U Fo
Ohwo nọ o re rorote re o te ru oware he hayo nọ ‘ọ kare areghẹ hayo ubiudu,’ ọ rẹ sae wha ẹbẹbẹ fihọ oria. Oke nọ ọ tẹ be ta eme izuehọ riẹ ọ rẹ riẹ okenọ ọ rẹ rọ raha amọfa ha hayo ta ẹme nọ a rẹ ko dhere lahwe he. Ekpako ukoko na a te muẹrohọ oghẹrẹ ohwo otiọna evaọ ukoko na, a re ru oware jọ re ọ siọ ukoko na ba egbeku. Rekọ ohwo orimuo o wo ohẹriẹ no “ọnọ ọ kare areghẹ.” Evaọ oghẹrẹ vẹ? Nọ ohwo orimuo ọ tẹ be ta ẹme, ọ rẹ riẹ oria nọ ọ rẹ ta ba. Ọ rẹ rọ areghẹ kpọ ẹme na rri obọfa nọ a tẹ be nọe kpahe ẹme nọ u fo nọ ọ rẹ ko dhere. Fikinọ ọ riẹ nọ ikpehre eme e rẹ wha uye ze, ọ rẹ ma ẹme riẹ re ọ tẹ tae keme o “wo ẹzi ọtẹruo.” Ọ rẹ riẹ inievo ukoko na ru, yọ ọ tẹ ta ẹme o re ru ei gba. Ere ọvo ho, a tẹ lẹlẹ vuẹe ẹme jọ, ọ rẹ tae kẹ omọfa ha re ọ gbẹ wha ẹbẹbẹ se ohwo na ha. Ahwo nọ a wo emamọ uruemu otionana yọ obọdẹ oghale kẹ ukoko na!
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
g20.1 11, ẹkpẹti
Oware nọ U re Fiobọhọ kẹ Omai nọ Ma Gbẹ rọ Ruawa Tere He
“UWOWOU U RE RU AWAỌRUỌ KPOTỌ”
“Ohwo owowou ọ rẹ wha erere se omariẹ, rekọ ohwo ọgeva ọ rẹ wha uye se omariẹ.”—ITẸ 11:17.
Obe na Overcoming Stress nọ Dr. Tim Cantophera o kere, u wo uzoẹme jọ nọ o ta nọ: “Uwowou U re Ru Awaọruọ Kpotọ.” Ọ ta nọ ohwo ọ tẹ be hae riẹ amọfa ru ziezi, o re wo evawere yọ ọ rẹ kake mọ họ. Rekọ ohwo nọ ọ rrọ eva gaga, nọ ọ rẹ daezọ amọfa ha, eva e rẹ were iẹe he. Yọ ọ rẹ jọ ọkọkora keme oke-kpobi yọ ọye ọvo ọ rrọ goli.
Awaọruọ mai u ti je kpotọ re nọ ma gbẹ be wọ owha nọ o gbẹdẹ vi omai hi. Wọhọ oriruo, ma re rẹro eware nọ ma riẹ nọ ma sai ru hu mi omamai hi. Yọ u fo ho re ma rri omamai nọ ma fioka ha. Jesu Kristi ọ ta nọ: “Who re you ọrivẹ ra wọhọ omobọ ra hrọ.”—Mak 12:31.