Enn vrai recit, pa enn zistoire ki’nn inventé
“Mo’nn faire bann recherche lor tou kitsoz exactement couma zot ti arrivé depuis commencement.”—LUC 1:3.
COUMA ESKI LA BIBLE LI DIFFERENT? Bann zistoire extraordinaire ki’nn inventé pa donne bann detail precis lor bann place, bann date, ek nom bann personnage historik. Parkont, dan la Bible ena beaucoup detail historik ki rassure bann lecteur ki so “bann parole bien vrai.”—Psaume 119:160, The Psalms for Today, par R. K. Harrison.
ENN L’EXEMPLE: La Bible dire ki “Neboukadnetsar le roi Babylone . . . ti amenn [le roi Juda] Yehoïakîn en exil dan Babylone.” Plitar, “Évil-Merodak le roi Babylone, dan l’année ki li ti vinn le roi, ti releve la tête Yehoïakîn le roi Juda ek ti faire li sorti dan cachot.” En plus, “li [Yehoïakîn] ti contigne gagne so portion mangé ar le roi, seki li ti bizin chaque jour, toute longue so la vie.”—2 Rois 24:11, 15; 25:27-30.
KI BANN ARCHEOLOGUE FINN DECOUVERT: Parmi bann ruine ancien la ville Babylone, bann archeologue finn decouvert bann document administratif ki daté depuis lepok regne Neboukadnetsar II. Ti ena enn la liste bann kitsoz ki ti donne bann prisonnier ek bann lezot dimoune ki ti depann lor palais royal. Dan sa liste-la ti ena “Ja’ukînu [Yehoïakîn],” ki ti le “roi pays Jâhudu (Juda),” ek bann dimoune ki ti reste dan so lakaz. Ki nou kapav dire lor l’existence Évil-Merodak, ki ti vinn le roi apré Neboukadnetsar? Finn trouve enn l’ecriture lor enn vase pré ar la ville Suse ki dire: “Palais Evilmerodach le roi Babylone, garson Nabuchodonosor le roi Babylone.”
KI OU PENSÉ? Eski ena lezot ancien livre sacré ki precis ek exact kan zot koz lor l’Histoire, pareil couma la Bible? Ou-soit eski c’est zis la Bible ki coumsa?
[L’encadré page 5]
“Bann renseignement ki la Bible donne nou kan li koz lor chronologie ek geographie zot pli exact ek nou kapav faire zot plus confiance ki n’importe ki ancien document.”—A SCIENTIFIC INVESTIGATION OF THE OLD TESTAMENT, PAR ROBERT D. WILSON
[Zimage page 5]
document ki sorti Babylone, ki mentionne Yehoïakîn, le roi Juda
[Remerciement photo]
© bpk, Berlin/Vorderasiatisches Museum, SMB/Olaf M. Tessmer/Art Resource, NY