ENUKPLAKPLA NYƆTA 43
EHAJIJI 41 Ŋɖe Kuku Se Anyi Gbedodoɖa
Ðo Ŋwi Adonɔ Egbe Ðaɖa Do Ta Nɔ Mɛbuwo
‘ Míwanɔ kwifan nɔ míwonɔnɔwo . . . Amɛjɔjɔɛ kwifanwawa ɖonɔ ŋsɛn yí ejenɔ ji.’—Ʒaki 5:16.
SUSU VEVI LƆ
Mìakpɔ ŋci yí taɖo ele veviɖe mɔ mìadonɔ gbe ɖaɖa do ta nɔ mɛbuwo koɖo ŋciwo yí akpedo mì nu yí mìawɛni ahan.
1. Lé mìwɛ yí nya mɔ mìwo gbedodoɖawo nɔnɔ veviɖe nɔ Yehowa ɔ?
GBEDODOÐA nyi enunana nywi ɖeka. Bu tamɛ kpɔ so enyɔ cɛ nu: Yehowa ɖo edɔ ɖekatɔwo nɔ mawudɔlawo. (Eha. 91:11) Égbeɖo edɔ veviwo nɔ Eviɛ. (Mt. 28:18) Éle ahan gan, mi yí esɔ mɔ yɛaɖonɔ to egbedodoɖawoɔ? Edɔ cɛyɛɔ, yiŋtɔ ɖekɛ kpaŋ eɖo yɛ nɔ. Yehowa ci yí nyi “gbedodoɖawo Se tɔ” ŋtɔ yí ɖonɔ to mì.—Eha. 65:2, nwt.
2. Kpɔwɛ ci apotru Pɔlu ɖo daɖɛ so gbedodoɖa do ta nɔ mɛbuwo nuɔ?
2 Ci mìadonɔ egbe ɖaɖa nɔ Yehowa kuso mìwoŋtɔwo cukaɖawo nu can ɔ, éle veviɖe mɔ mìadonɔ gbe ɖaɖa do ta nɔ mɛbuwo can hɛnnɛ. Apotru Pɔlu wa ŋcɛ hanci. Le kpɔwɛ mɛ, éŋwlɛ nu ɖaɖa hamɛ ci yí le Efezi mɔ: ‘Ŋkpɔtɔ ɖonɔ ŋwi mí kpɔ le anyi kwifanwo mɛ.’ (Efe. 1:16) Pɔlu donɔ gbe ɖaɖa to ta nɔ mɛɖekaɖeka hɛnnɛ. Le kpɔwɛ mɛ, énu nɔ Timɔte mɔ: ‘Ŋdonɔ akpe nɔ Mawu nɔ eo le anyi kwifanwo mɛ . . . Ŋɖonɔ ŋwi eo le anyi kwifanwo mɛ kede koɖo zan.’ (2 Tim. 1:3) Pɔlu ŋtɔ ɖo enulolokpɔ sugbɔ yí ɖo ado gbe ɖaɖa so wo nu. (2 Kor. 11:23; 12:7, 8) Éle ahan gan, éjinɔ gamɛ yí donɔ gbe ɖaɖa do ta nɔ mɛbuwo.
3. Nyi yí taɖo mìŋlɔnɔbe gbedodoɖa do ta nɔ mɛbuwoɔ?
3 Mìtɛnŋ ŋlɔbe gaɖewomɛ mɔ mìado gbe ɖaɖa do ta nɔ mɛbuwo. Nyi yí taɖoɔ? Nɔvinyɔnu ɖeka ci yí tɔ mɔ Sabrinaa nu susu ɖeka ci yí taɖo enyinɔ ahan. Énu mɔ: “Mìle agbe le xexe ci mɛ yí alɔnu xanɔ nɔ mì taŋ le. Mìwo cukaɖa lɔwo xanɔ mì keke enyi kpɔ mɔ ŋciwo yí xanɔ mì ɖekɛ nu mìdonɔ gbe ɖaɖa so.” Éwanɔ ahan nɔ eo can a? Nɔ ahan yɔ nɛɔ, anyi nyɔta cɛ atɛnŋ akpedo eo nu. Ádre (1) ŋci yí dɔ taɖo ele veviɖe mɔ wadonɔ gbe ɖaɖa do ta nɔ mɛbuwo koɖo (2) ŋciwo yí atɛnŋ akpedo eo nu yí nanya lé hanci àwɛ do.
NYI YÍ TAÐO MÌADONƆ EGBE ÐAÐA DO TA NƆ MƐBUWOƆ?
4-5. Lé gbedodoɖa ciwo mìwanɔ do ta nɔ mɛbuwo atɛnŋ “aɖo ŋsɛn” doɔ? (Ʒaki 5:16)
4 Gbedodoɖa do ta nɔ mɛbuwo “ɖonɔ ŋsɛn.” (Hlɛn Ʒaki 5:16.) Gbedodoɖa do ta nɔ mɛbuwo atɛnŋ atrɔ ŋciwo mɛ wotokɔa? Ɛɛ, átɛnŋ anyi ahan dru. Yesu nya mɔ dajinjin o apotru Piɛ tɛnŋ gbe mɔ yedejeshi eye ɖɛ o. Énu ni mɔ: “Ŋɖe kuku do ta nɔ eo keŋ nɔ ao xɔse ŋgbegbɔjɔ o.” (Luiki 22:32, nwt) Pɔlu can nya mɔ gbedodoɖa do ta nɔ mɛbuwo atɛnŋ atrɔ enuwo nɔ wo. Hwenu wowa enumajɔmajɔ do nu yí li do gakpa mɛ le Rɔmaɔ, éŋwlɛ nu ɖaɖa Filemɔ yí nu mɔ: “Ŋkpɔkpɔ emɔ mɔ Mawu aɖo ao gbedodoɖawo ŋci nɔ matɛnŋ trɔ va eo gbɔ.” (Filemɔ 22, nwt) Yí enu ci yí jɔ lɔ pɛɛ nɛ. Le hwenu kleŋ ɖe goduɔ, wovatashi Pɔlu yí esun ji yí gbetɔ kunu ɖeɖe nɔ amɛwo.
5 Nyɔnɔnwi yɔ, ecɛ dedasɛ mɔ le mìwo gbedodoɖawo mɛɔ, mìatɛnŋ aʒin Yehowa ji mɔ yɛ le wa ŋɖe nɔ mì kokoko o. Yehowa jeshi enu ci yí yi sɛntɔwo biɔɛni, eyi egbenyanɔ hwenu yí aɖo wowo gbedodoɖawo ŋci le gamɛ nywitɔ ji. Nɔ mìnya nyɔ cɛɔ, atɛnŋ akpedo mì nu yí mìadonɔ gbe ɖaɖa veviɖe so eji mɛ kuso nɔnɔmɛ lɔ nu yí agbe enyɔ lɔ do alɔ̀ mɛ ni keŋ akando ji mɔ awɛ nɔ mì.—Eha. 37:5; kpɔ 2 Korɛntitɔwo 1:11.
6. Lé gbedodoɖa do ta nɔ mɛbuwo atɛnŋ dasɛ lé enu wanɔ do nɔ mì kuso wo nu doɔ? (1 Piɛ 3:8)
6 Gbedodoɖa do ta nɔ mɛbuwo akpedo mì nu yí “mìasenɔ vevi” do wo nu. (Hlɛn 1 Piɛ 3:8.) Vevisedoamɛnu yí nyi nyanya mɔ mɛɖetɔ lɔ le efunkpekpe mɛ yí mìaji veviɖe mɔ mìakpedo nu nɔ ahaya. (Maki 1:40, 41) Hamɛmɛshinshin ɖeka ci yí tɔ mɔ Michael nu mɔ: “Nɔ ŋdonɔ gbe ɖaɖa so mɛbuwo ʒanwo nuɔ, ŋvamɔnɔŋje cukaɖa ciwo mɛ wototoɔ mɛ doji yí lɔnlɔn ci ŋvaɖo nɔ wo vasunɔ gbɔ doji. Éwanɔ nɔŋ mɔ ŋvate gogo wo doji ci taŋfuin wodenya can.” Hamɛmɛshinshin ɖeka ci yí tɔ mɔ Richard dre nyɔna bu. Énu mɔ: “Nɔ mìdodoɔ gbe ɖaɖa do ta nɔ mɛɖeɔ, adɔ yí mìaji veviɖe mɔ mìawa ŋɖe asɔ kpedo mɛ lɔ nu.” Énu kpi mɔ: “Nɔ mìwa enuŋtɔŋtɔ ɖe yí sɔ kpedo mɛɖe ci yí mìdo gbe ɖaɖa do ta nɔ nuɔ, anyi kpɔ mɔ mìkpekpeɛ do nu nɔ akpɔ ɖoŋci nɔ gbedodoɖa ci mìwa do ta ni.”
7. Lé gbedodoɖa do ta nɔ mɛbuwo atɛnŋ akpedo mì nu yí mìaɖonɔ susu ci yí sɔgbe do mìwoŋtɔwo cukaɖawo nu doɔ? (Filipitɔwo 2:3, 4) (Kpɔ foto lɔwo hɛnnɛ.)
7 Gbedodoɖa do ta nɔ mɛbuwo kpenɔdo mì nu yí mìkpɔnɔ mìwoŋtɔwo cukaɖawo to emɔ nywi ji. (Hlɛn Filipitɔwo 2:3, 4.) Amɛɖekaɖeka le mì mɛ yí ɖo cukaɖa yiŋtɔ tɔ le xexe cɛ ci ji Satana Legba kpakpa acɛ do mɛ. (1 Ʒan 5:19; Enyɔ. 12:12) Nɔ éma do mì yí mìdonɔ egbe ɖaɖa do ta nɔ mɛbuwoɔ, anyi mìɖoɖoɔ ŋwi mɔ “Efunkpekpe [ŋmɛ ɖekɛ lɔwo yí] vanɔ mìwo nɔviwo ji le xexeɛ pleŋ mɛ.” (1 Piɛ 5:9) Gbeshiagbe mɔɖetɔ ɖeka ci yí tɔ Katherine nu mɔ: “Gbedodoɖa do ta nɔ mɛbuwo ɖonɔ ŋwi nɔŋ mɔ wowo can tokɔ cukaɖawo mɛ hɛnnɛ. Ecɛ dɔ yí ŋdegbesɔnɔ susu ɖo nyɛŋtɔ cukaɖawo ji ɖoɖu o.”
Gbedodoɖa do ta nɔ mɛbuwo kpenɔdo mì nu yí mìkpɔnɔ mìwoŋtɔwo cukaɖawo to alɔkpa bu ji (Kpɔ mamamɛ 7)d
WOƷAN MÌWO GBEDODOÐAWO
8. Le mìwo gbedodoɖawo mɛ ɖe, miwo yí mìatɛnŋ ado gbe ɖaɖa do ta nɔɔ?
8 Miwo nu mìatɛnŋ axo nuxu so le mìwo gbedodoɖawo mɛɔ? Le kpɔwɛ mɛɔ, mìatɛnŋ ado gbe ɖaɖa do ta nɔ gbɛbɔbɔ ɖe, mɛ ciwo yí le edɔ̀lele cukaɖawo mɛ, jajɛ ciwo wogbalikɔ koɖo jajɛ ciwo ji wowo kpenawo ʒinkɔ le suklu alo mɛ ciwo yí shinshin cukaɖawo dodoɔ aya nɔ. Sugbɔtɔ le mìwo nɔviwo mɛ yí acɛkpakpawo alo wowo xomumɛtɔwo ciciɛ yumɛ nɔ yí wododoɔ ji le mɛ. (Mt. 10:18, 36; Edɔ. 12:5) Mìwo nɔvi ɖewo hun gbe ɖe wowo xwewo ɖɛ ɖo acɛkpatɔwo jijiɛ mɔ yewoalé wo. Mɛbuwo li yí enyi jɔjɔmɛfɔkuwo yí wawa enu koɖo wo. Taŋfuin mìwoŋtɔwo dejeshi nɔvi ŋtɔ́wo ɖɛ o. Vɔ nɔ mìdodoɔ gbe ɖaɖa do ta nɔ woɔ, anyi mìwawa do emɔdasɛnamɛ ci Yesu na mì ji. Eyi nyi mɔ: “míalɔn míwonɔnɔwo.”—Ʒan 13:34, nwt.
9. Nyi yí taɖo mìɖo aɖonɔ ŋwi mɛ ciwo yí kplɔkɔ Yehowa habɔbɔ lɔ koɖo wowo shiwo le mìwo gbedodoɖawo mɛɔ?
9 Mìatɛnŋ agbeɖo ŋwi mɛ ciwo yí kplɔkplɔ Yehowa habɔbɔ lɔ le mìwo gbedodoɖawo mɛ hɛnnɛ. Wowo yí nyi Edɔjikpɔha koɖo wowo kpedonutɔwo, Alɔjedɔjikpɔgbɛ mɛ tɔwo, mɛ ciwo yí kpɔnɔ edɔwo ji le alɔjedɔwaxuwo, ekan lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔwo, hamɛmɛshinshinwo koɖo sumɔsumɔdɔwatɔwo. Sugbɔ le nɔviŋsu cɛwo mɛ ɖo wowoŋtɔwo cukaɖawo koɖo enulolokpɔ buwo yí le gaxoxo ɖekɛ lɔ mɛɔ, wowakɔ edɔ sɛnsinɖe yí sɔ kpekɔdo mì nu. (2 Kor. 12:15) Le kpɔwɛ mɛ, ekan lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ ɖeka ci yí tɔ mɔ Mark nu mɔ: “Ðeka le cukaɖa ciwo yí dodoɔ aya nɔŋ mɛ yí nyi kpɔ mɔ anyi jilawo shinshin ɛ. Ci woshinkɔɔ, édɔ yí woɖo lanmɛsɛn cukaɖawo. Dadanyɛ koɖo asuɔ tekpɔ yí kpɔkpɔ wowo ʒanwo gbɔ, vɔ ci nyɛŋtɔ ŋdele wo gbɔ ŋmɛŋmɛ yí akpedo wo nuɔ, évenɔ ŋnu sugbɔ.” Nɔ mìnya cukaɖa ciwo mɛ yí ŋsu edɔsɛnsinwatɔ cɛwo tokɔ alo mìdenya can ɔ, ányɔ mɔ mìakpɔtɔ adokɔ egbe ɖaɖa do ta nɔ wo. (1 Tɛs. 5:12, 13) Mìatɛnŋ agbedo gbe ɖaɖa do ta nɔ wowo shiwo hɛnnɛ ɖo wokpɔtɔ yí nɔnɔ egbeji yí kpenɔdo wowo suwo nu le edɔ vovovo ciwo woɖonɔ nɔ wo mɛ.
10-11. Nɔ mìdo egbe ɖaɖa do ta nɔ mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo pleŋ ɖe, éjɔnɔ ji nɔ Yehowa a? Dri mɛ.
10 Shigbe lé mìnui keke va ɖo elɛ yɛ nɛɔ, mìɖo adonɔ gbe ɖaɖa do ta nɔ mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo blaŋblaŋ. Le kpɔwɛ mɛ, nɔ mìdejeshi mɛɖe ɖɛ koŋ yí ayɔ le mìwo gbedodoɖa mɛɔ, mìatɛnŋ abiɔ Yehowa mɔ lé kpedo mɛ ciwo wolé do gakpa mɛ nu alo yɛ le fa akɔn nɔ mɛ ciwo yí wowo mɛ vevi ɖe ku nɔ nu. Hamɛmɛshinshin ɖeka ci yí tɔ mɔ Donald nu mɔ: “Mìɖo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu sugbɔ ciwo yí tokɔ cukaɖawo mɛ yí hweɖewonuɔ, mìŋlɔnɔbe wo le mìwo gbedodoɖawo mɛ. Eyi taɖo mìɖo aɖo ŋwi wo pleŋ keke aje mɛ ciwo yí kpekpeɛ efunwo can ji.”
11 Gbedodoɖa ŋtɔ́wo jɔnɔ ji nɔ Yehowa a? Aɛ. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, mìdenya ŋci koŋ mìwo kpena xɔsetɔ ŋtɔ́wo ʒan o. Eyi taɖo, ásɔgbe mɔ mìado gbe ɖaɖa do ta nɔ mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo gbɛbɔbɔ lɔ pleŋ yí ayi nɔ mɛshiamɛ. (Ʒan 17:20; Efe. 6:18) Gbedodoɖa ŋtɔ́wo danasɛ mɔ ‘mìlɔnnɔ mìwo nɔviwo habɔbɔ lɔ pleŋ.’—1 Piɛ 2:17.
HWENU ANYƆ MƆ MÌADO GBE ÐAÐA DO TA NƆ MƐÐEKAMƐÐEKA
12. Nɔ mìlénɔ ŋkuvi do mɛbuwo nu ɖe, lé atɛnŋ akpedo mì nu mìabiɔnɔ ŋɖe koŋ do ta nɔ wo le mìwo gbedoɖawo mɛ doɔ?
12 Lenɔ ŋkuvi do amɛwo nu. To akpo nɔ gbedoɖa ci mìawa do ta nɔ nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwoɔ, ányɔ mɔ le gbedodoɖa mìwotɔwo mɛɔ, mìayɔnɔ mɛɖekamɛɖeka ŋkɔ. Mɛɖe le ao hamɛ lɔ mɛ yí le edɔ̀lele cukaɖa sɛnŋsɛnŋ ɖe mɛa? Taŋfuin jajɛ ɖe gbɔjɔ le ao hamɛ lɔ mɛ ɖo ci yi suklu kpenawo ʒinʒin ɛ ji mɔ yɛ le wa enudɔndɔn ɖe ŋcia? Égbɔngbɔnnu nɔ jila ɖe nɔ ana “enukplamuwo koɖo esejinɔnɔ” Yehowa tɔ eviɛ ci ehɛnkɔ yiɖekɛa? (Efe. 6:4) Nɔ èlenɔ ŋkuvi do mɛbuwo nuɔ, ádɔ yí àvasenɔ vevi do wo nu sɔwu. Ecɛ adɔ yí àvajinɔ veviɖe mɔ yeadonɔ egbe ɖaɖa do ta nɔ wo.b—Rɔm. 12:15.
13. Lé mìawɛ ado gbe ɖaɖa do ta nɔ mɛɖe ci mìdejeshi ɖɛɔ?
13 Yɔ mɛ lɔwo ŋkɔwo le ao gbedodoɖawo mɛ. Mìatɛnŋ ayɔ mɛɖe ŋkɔ yí ado egbe ɖaɖa do ta ni nɔ mìdekpɔɛ kpɔ can. Le kpɔwɛ mɛ, àtɛnŋ abu tamɛ kpɔ so mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ciwo yí le gakpa mɛ le Crimée, Érythrée, Russie koɖo Singapour nu. Àtɛnŋ akpɔ mɛ ciwo yí wolé do gakpa mɛ ŋkɔwo le jw.org ji.c Ekan lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ ɖeka ci yí tɔ mɔ Brian nu mɔ: “Ŋŋwlɛnɔ anyi kpena xɔsetɔ ciwo yí le gakpa mɛ ŋkɔwo do wema ji. Yɛ goduɔ, ŋkɔnɔ egbe yi ji yí yɔnɔ wowo ŋkɔwo. Ékpenɔdo ŋnu yí ŋvaɖonɔ ŋwi mɛ lɔ keŋ avayɔ yi ŋkɔ le gbedodoɖa kinnyɛwo mɛ.”
14-15. Lé mìatɛnŋ abiɔ ŋɖewo koŋ le mìwo gbedodoɖawo mɛ doɔ?
14 Biɔnɔ ŋɖewo koŋ le ao gbedodoɖawo mɛ. Michael ci nu mìxo nuxu so vayi nu mɔ: “Nɔ ŋhlɛn enu so nɔviŋsu ci wole do gakpa mɛ xolɔlɔ ɖe nu le jw.org jiɔ, ŋjenɔ agbla yí kpɔnɔ lé hanci nawa nu do nɔ ŋle yi nɔnɔmɛ lɔ mɛ. Ŋnya mɔ nalo nu kpɔ so ashinyɛ nu yí atekpɔ awɛ keke yí mɛɖe avakpenɔdo nu. Eyi taɖo enu cɛwo kpenɔdo ŋnu yí ŋkpɔnɔ ŋɖe koŋ ci nu nado gbe ɖaɖa so kuso nɔviŋsu ciwo wolé do gakpa mɛ shiwo nu.”—Ebre. 13:3.
15 Nɔ mìbunɔ tamɛ kpɔ so lé hanci agbe nɔnɔ do nɔ mìwo nɔvi ciwo wolé do gakpa mɛ gbeɖeka kpaŋ kpetii nuɔ, mìatɛnŋ agbekpɔ emɔ ciwo ji mìato yí adonɔ gbe ɖaɖa do ta nɔ wo so ŋɖe koŋ nu. Le kpɔwɛ mɛ, mìatɛnŋ ado gbe ɖaɖa so mɛ ciwo yí cɔcɔ wo le gakpa lɔwo mɛ yí amɔ wo le fa xomɛ do wo nu. Yí agbedo gbe ɖaɖa mɔ acɛkpakpawo le na vovo mìwo nɔviwo nɔ woavo yí asɛn Mawu. (1 Tim. 2:1, 2) Mìatɛnŋ agbedo gbe ɖaɖa mɔ nɔvi ciwo yí le mìwo nɔvi ciwo wolé do gakpa mɛ hamɛwo mɛ le gbedɔn keŋ asran wowo nɔvi egbejinɔtɔ ŋtɔ́wo kpɔwɛ. Alo mìwo nɔvi ciwo yí le gakpa mɛ lɔwo kpɔwɛ le kpedo mɛ ciwo yí dexɔ mìwo ŋɛdu lɔ ji se nu keŋ nɔ woakpɔ nɔnɔmɛ nywi wowotɔwo keŋ axɔ mìwo ŋɛdu lɔ. (1 Piɛ 2:12) Nyɔnɔnwi yɔ, enu cɛ hanwo agbekpedo mì nu yí mìado gbe ɖaɖa do ta nɔ mìwo nɔvi ciwo yí totoɔ cukaɖa buwo mɛ. Nɔ mìlénɔ ŋkuvi do amɛwo nu, yɔnɔ wowo ŋkɔwo le mìwo gbedodoɖawo mɛ yí gbebiɔnɔ ŋɖewo koŋ do wowo ta mɛɔ, anyi mìdadasɛ nɔ wo mɔ “mìɖo lɔnlɔn sugbɔsugbɔ nɔ mìwonɔnɔwo.”—1 Tɛs. 3:12.
MÌAÐONƆ SUSU NYWI DO MÌWO GBEDODOÐAWO NU
16. Lé mìatɛnŋ akpɔtɔ aɖonɔ susu nywi do mìwo gbedodoɖawo nu doɔ? (Matie 6:8)
16 Shigbe lé hanci mìkpɔɛ vayi yɛ nɛɔ, mìwo gbedodoɖawo atɛnŋ adɔ yí nɔnɔmɛ ɖe atrɔ dru. Éle ahan gan, éʒan mɔ mìɖo aɖo susu ci yí sɔgbe do mìwo gbedodoɖawo nu. Hwenu mìdodoɔ gbe ɖaɖaɔ, Yehowa nyanɔ ŋciwo yí mìjiji abiɔɛ gbɔxwe mìwo vabiɔɛni; yí ahanke mìdeɖo ana nukplamu ɖe yi so emɔ ci ji ato yí akpɔ cukaɖa ɖe gbɔ nu hɛnnɛ nɛ. Yehowa jenɔshi enu ci yi sɛntɔwo ʒan gbɔxwe yí woavabiɔɛ alo gbɔxwe yí mìwo avaxo nuxu so nu. (Hlɛn Matie 6:8.) Ci enyi ahan ɖe, nyi yí taɖo mìɖo ado gbe ɖaɖa do ta nɔ amɛshiamɛ hɔntɔn ɔ? To akpo nɔ nyɔ ciwo nu nyɔta cɛ xo nuxu so nuɔ, gbedodoɖa ahan nyi emɔ ɖeka ci ji mìato yí adasɛ mɔ mìsɔ eɖe le ji nɔ mɛbuwo. Lɔnlɔn dɔ yí mìdonɔ gbe ɖaɖa do ta nɔ mìwonɔnɔwo. Eyi ejɔnɔ ji nɔ Yehowa haan nɔ ékpɔ yí yi sɛntɔwo srankɔ lɔnlɔn yitɔ.
17-18. Na kpɔwɛ ɖeka ci yí dasɛ mɔ mìatɛnŋ adonɔ egbe ɖaɖa do ta nɔ mìwo kpena xɔsetɔwo.
17 Ci enyi kpɔ mɔ mìwo gbedodoɖawo datɛnŋ atrɔ ŋɖe kokoko le cukaɖa ciwo mɛ yí mìwo nɔviwo tokɔ mɛ can ɔ, édanasɛ nɔ wo mɔ mìlɔn wo. Eyi Yehowa lenɔ ŋkuvi do gbedodoɖa ŋtɔ́wo nu. Mìatɛnŋ ato emɔ cɛ ji asɔ adri mɛ: Sɔɛ mɔ xomu ɖe li yí ɖo evi amɛve, ŋsuvihwɛ ɖeka koɖo nyɔnuvi ɖeka. Ŋsuvihwɛ lɔ lé edɔ̀ yí le eba ji. Nyɔnuvihwɛ lɔ va ɖeɖeɛ kuku nɔ dalɔ mɔ: “Ŋɖe kuku nɔ eo, kpedo nɔvinyɛ nu. Lanmɛ dekɔkɔ ni ɖeeɖe o!” Dalɔ lɔ nya ŋci yí jɔkɔ le xomu lɔ mɛ xoxoxo, élɔn eviɛ ŋsuvi lɔ yí gbeleleɛ ebu ni. Éle ahan gan, edalɔ lɔ akpɔ jijɔ sugbɔ ci ekpɔ mɔ ye viye nyɔnuvi lɔ sɔ eɖe le ji nɔ nɔviɛ ŋsuvi ci yí lé edɔ̀ lɔ. Yí ɖeɖeɛ kuku nɔ eye mɔ ye le kpedo nu.
18 Ŋci Yehowa jijiɛ mɔ mìwo le wa yí nyi kpɔ mɔ mìwo le lénɔ ebu nɔ mìwonɔnɔwo yí adonɔ egbe ɖaɖa do ta nɔ mìwonɔnɔwo. Nɔ mìwɛkɔ ahan ɔ, mìwo gbedodoɖawo adanasɛ mɔ mìsɔnɔ eɖe le mɛbuwo ʒanwo ji yí Yehowa lenɔ ŋkuvi do enu cɛwo nu. (2 Tɛs. 1:3; Ebre. 6:10) Gbesɔ kpe niɔ, shigbe lé hanci mìkpɔɛ vayiɛ nɛɔ, le nɔnɔmɛ ɖewo mɛɔ, mìwo gbedodoɖawo tɛnŋ trɔ nɔnɔmɛ ɖe ŋtɔkpu nɔ mìwo nɔvi ɖe. Ðeeɖe ci anyiɔ, ŋgbeŋlɔnɔbe egbedodoɖa do ta nɔ mɛbuwo kpɔ gbeɖe o.
EHAJIJI 101 Mìawa Edɔ Doju
a Ŋkɔ ɖewo trɔ.
b Yi jw.org ji yí akpɔ video ci yí nyi Takeshi Shimizu: Yehowa Yí Nyi “Kwifanwo Setɔ.”
c Nɔ mìakpɔ mìwo nɔvi ciwo wolé do wowo xɔse ŋci ŋkɔwo le jw.org jiɔ, mìayi akpaxwe ci yí nyi “Yehowa Ðasefo Siwo Wolé De Gaxɔ Me Le Woƒe Xɔse Ta—Le Dukɔ Vovovowo Me.”
d FOTOWO MƐ ÐEÐE: Nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ciwo yí dodoɔ go wowoŋtɔwo cukaɖawo gan yí dodoɔ gbe ɖaɖa do ta nɔ mɛbuwo.