Zprávy a jejich hlubší význam
Tajemná chřipka
● „Ještě nikdy nezasahovala smrt tak přísně a rychle. „Těmito slovy komentuje časopis „Science Digest“ epidemický výskyt španělské chřipky v roce 1918. V článku stojí, že justiniánský mor v 6. století „si údajně vyžádal 100 miliónů lidských životů — ale trval 50 let“. Na hlízový mor zemřelo prý ve 14. století na celé zemi 62 miliónů lidí; řádil však více než 3 roky. Zatímco v 1. světové válce, jak říká „Science Digest“, „v čtyřletém tuhém boji bylo zabito 21 miliónů lidí, vyžádala si španělská chřipka přibližně stejně obětí asi ve čtyřech měsících“.
Autor článku zjišťuje s údivem: „S ironií, která přesahuje náš rozum, zmizela epidemie skoro ve stejné době, jak skončila velká válka. . . Proč začala, proč skončila, kam zmizela — to neví nikdo až dodnes.“
Mnozí čtenáři biblických proroctví však vědí, že Ježíš Kristus předpověděl právě takové události, které mají označovat začátek konce tohoto přítomného světa. Kromě toho, že „povstane národ proti národu a stát proti státu“, měly být podle Ježíšových slov také „velká zemětřesení“ a „na rozličných místech vypukne MOR“, který bude ohlašovat „konec světa“. — Luk. 21:7–11; Mat. 24:3–8, Petrů.
Podporuje náboženství mír nebo válku?
● Před nějakým časem se ptal časopis „Redbook“ 65 000 žen, jak podle jejich názoru ovlivňuje náboženství jejich život. Bylo zjištěno, že jen 14 procent si myslí, že „je hříchem účastnit se nějaké války“. „Redbook“ píše: „Velmi nábožné říkají, že ‚je hřích účastnit se války‘, mnohem méně než nábožné nebo méně nábožné.“ Proto pokračuje časopis dále: „Kdyby naše vláda byla zbožnější, nebyla by tím zahájena éra míru na zemi.“
V „National Observer“ byla uveřejněna báseň, která pojednávala o náboženských sporech v Irsku a Libanonu a o obsazení několika budov ve Waschingtonu členy islámské sekty Hanafi. V básni bylo nakonec řečeno, jak nesmyslná je nenávist a krveprolévání ve jménu Boha. Zdá se, že v minulých dobách byli světští slepí k tomu, že náboženství světa nejen podněcovala války, ale také živila krvelačnost ve válkách vedených z politických důvodů. Budou tato náboženství navždy unikat odpovědnosti? Ne.
V biblickém proroctví jsou náboženství, která se vměšují do politiky, znázorněna jako „velká nevěstka“, „s níž se králové země dopouštěli smilstva“, a které nese odpovědnost za krev těch „kteří byli pobiti na zemi“. Jak ukazuje proroctví, budou brzy „králové země nenávidět nevěstku. . . . a úplně ji spálí ohněm“, a tím ukončí její krvavou kariéru. — Zjev. 17:1, 2, 12, 16; 18:24.
Co stojí Bůh?
● Krajský soudce na Floridě nedávno rozhodl, že židovští manželé musí zaplatit se zpětnou platností 90 dolarů své dřívější synagoze. Synagoga žalovala, když manželé v roce 1974 pro hospodářské potíže neplatili smluvenou částku. „Co stojí Bůh?“ ptala se manželka. Obchodní vedoucí synagogy na to odpověděl: „Židovství není obchod, ale to, co je okolo ano.“ Před soudem prohlásil, že většina z 20 jiných rodin, které byly žalovány pro neplacení, nenechaly dojít až k soudnímu jednání.
Také katolička z Rhode Island, jejíž rodina patří po sedm generací k této církvi,si stěžovala novinám „Evening Bulletin“ v Providence: „Právě jsem dostala dopis od svého kněze, že již nemám nárok na plnou službu. . ., protože jsme neplnili své platební povinnosti. . . Má přítelkyně, 80tiletá členka církve, nemá vůbec peníze a dostala stejný dopis.“
Jak je to rozdílné od biblického židovského a křesťanského sboru: „Každý koho pudilo jeho srdce, a každý, koho podněcoval jeho duch“, měl podle Božích vlastních slov přispívat ve staré době na stavbu svatostánku. — 2. Mojž. 35:5; 25:2.
O tom jak jednali první křesťané napsal Tertullián (190 n. l.) „I když existuje určitý druh pokladny, není vybírán nějaký členský příspěvek, jako by náboženství bylo ke koupi. . . Nikdo není nucen.“ — Apologeticum, XXXIX, 5.