Hledání nového světového řádu
„NEEXISTUJÍ žádné mapy, které by nás vedly k našemu cíli, k tomu novému světu, který si sami vytvoříme. Svět má za sebou devět desetiletí válek, nesvárů, podezřívání, ale podívejme se také kupředu — do nového století a nového tisíciletí míru, svobody a blahobytu.“
Tak se vyjádřil prezident Spojených států George Bush 1. ledna 1990. Sovětský prezident Michail Gorbačov pak v podobném poselství předložil návrh, podle něhož by mělo v devadesátých letech dojít ke spolupráci s cílem odstranit „ze světa strach a nedůvěru, zbytečné zbraně, zastaralé politické představy a vojenské doktríny i umělé přehrady mezi lidmi a státy“. Tak zní zpráva japonského listu Mainichi Daily News ze 3. ledna 1990.
Naděje byly zjevně velké, a přetrvávaly i do následujícího roku. V poselství o stavu Unie 29. ledna 1991 se prezident Bush zmínil o válce v Perském zálivu a prohlásil: „V sázce je víc než jen jedna malá země [Kuvajt], v sázce je velká myšlenka — nový světový řád, ve kterém jsou rozdílné národy spojeny v úsilí o stejný cíl, jímž je uskutečnění společných tužeb lidstva: dosažení míru a bezpečnosti, svobody a zákonnosti.“
Nesnadné hledání
Při hledání nového světového řádu naráží člověk na mnoho problémů. Jistě stojí v cestě ozbrojené konflikty. V komentáři o tehdejším nepřátelství mezi Irákem a Kuvajtem uvedl časopis Time z 28. ledna 1991: „Když padaly bomby a létaly rakety, naděje na nový světový řád byly vystřídány nesouladem, který je nám dobře známý.“ Časopis dodal: „Nikdo by neměl podléhat iluzi, že snad je kýžený nový světový řád zde nebo že je blízko.“
Nikdy nebylo dosaženo mezinárodní spolupráce, a tak se brzdí lidské úsilí zavést nový světový řád. V publikaci The World & I (Svět a já, z ledna 1991) vyšla zpráva, v níž odborníci zkoumají „nové projevy zahraniční politiky supervelmocí a jejich pravděpodobný vliv na nový světový řád“. Redaktor dospěl k závěru: „Dějiny ukazují, že hranice mezi válkou a mírem je i za nejvhodnějších podmínek křehká. Má-li dojít k úspěšnému přechodu od studené války k novému světovému řádu, je nezbytně nutná mezinárodní spolupráce, zejména mezi hlavními mocnostmi.“
Novému světovému řádu, po kterém mnozí touží, stojí v cestě také problémy životního prostředí. V publikaci State of the World 1991 (Stav světa v roce 1991, zpráva ústavu Worldwatch Institute, který sestavuje celosvětové přehledy,) napsal Lester R. Brown: „Nikdo nemůže s jistotou říci, jak bude nový řád vypadat. Máme-li však vytvořit pro příští generaci slibnou budoucnost, pak v příštích desetiletích musí být rozhodujícím činitelem ve světových záležitostech nesmírné úsilí, aby se postupné ničení životního prostředí změnilo v činnost opačnou.“ Zpráva uvádí, že znečišťování vzduchu „dosáhlo ve stovkách měst úrovně, jež ohrožuje zdraví, a v desítkách zemí úrovně, která poškozuje úrodu“. Zpráva dodává: „Počet lidí obývajících tuto planetu roste, a rostlinných a živočišných druhů ubývá. Ničením životního prostředí a jeho znečišťováním se snižuje biologická různorodost na zemi. Ztráty mohou ještě vzrůstat následkem zvyšování teploty a pokračujícího rozrušování ozónové vrstvy.“
Je tedy jasné, že hledání nového světového řádu je pro člověka spojeno s problémy. Bude toto hledání úspěšné? Je možné říci, že je nový svět blízko? Jestliže ano, jak bude vytvořen?