Pozorujeme svět

Sjezd v Mozambiku

Po dlouholetém zákazu oceňují svědkové Jehovovi v Mozambiku, že jim úřady povolily větší svobodu uctívání. Nedávno se v Maputu, hlavním městě Mozambiku, konal na sportovním stadiónu Costa do Sol čtyřdenní oblastní sjezd „Čistý jazyk“. List Tempo uvedl v reportáži o tomto sjezdu, že při zahájení bylo přítomno šest tisíc osob. Proslovy byly proneseny v portugalštině a v jazyce tsonga. List Tempo dodává, že účelem sjezdu bylo „posílit křesťanskou jednotu i přes jazykové rozdíly, které mezi lidmi působily rozdělení“. Článek vysvětluje, že svědkové Jehovovi usilovali o tento cíl v mezinárodním měřítku, bez ohledu na „národnost, rasu, vzdělání a společenské postavení“.

Hlad, a přece ne nedostatek potravy

„Studie Světové banky ukazují, že v posledních letech vzrostl hlad, zejména v Latinské Americe,“ řekl na semináři v brazilském São Paulu francouzský ekonom Jacques Chonchol. Ačkoli námětem tohoto semináře byl „Hlad — výzva 90. let“, 1 116 000 000 osobám, které na celém světě trpí podvýživou, se nedávalo příliš naděje. „Odborníci ujišťují, že problém nevězí v nedostatku jídla,“ uvádí list O Estado De S. Paulo. „Na světě se vyrábí dostatek potravy, která by uspokojila potřeby 5,3 miliardy obyvatel. Ale lidé nemají prostředky, za něž by si potraviny koupili.“ Proč? Hlad údajně vzrostl v důsledku snížení výdajů na sociální programy, k nimž došlo kvůli mezinárodním úmluvám o dluzích. Další důvod podle Chonchola: „Problém hladu zhoršila urbanizace.“

Kouřící politikové

Mexická vláda přijala opatření na ochranu nekuřáků. Podle latinskoamerického časopisu Visión je nyní kouření zakázáno v knihovnách, zdravotnických střediscích, kinech, veřejných dopravních prostředcích a ve státních úřadech, které poskytují služby veřejnosti. V restauracích a kavárnách musí být oddělení pro nekuřáky. Těm, kteří poruší tento předpis, hrozí pokuta ve výši až 30 dolarů. Visión nicméně poznamenává, že „na Sněmovnu poslanců a na Sněmovnu reprezentantů (zákonné orgány, které tento předpis schválily) se toto opatření nevztahuje, protože mexičtí politici nejsou schopní zdržet se kouření během úředních hodin.“

Společný život?

Podle pařížského deníku Le Monde instituce manželství ve Francii upadá. Vývoj za posledních dvacet let ukazuje, že stále více dvojic si volí místo manželství společný život. Francouzský Národní ústav pro demografické výzkumy sděluje, že přinejmenším polovina těch, kteří vstupují do manželství, spolu již žila, v některých případech i několik let. Mnoho dvojic si možná myslí, že společný život před manželstvím zvyšuje šance na úspěšné manželství, ale skutečnosti potvrzují něco jiného. List Le Monde poznamenává, že „společný život před manželstvím neposiluje pevnost manželského svazku“, a že „takové svazky bývají, jak se zdá, méně pevné, protože častěji končí rozlukou“. Ze statistik je patrné, že dvojice, které spolu žijí před manželstvím, se rozvádějí častěji než ty, které tak nežijí.

Pasívní děti

Podle japonské vládní zprávy o mladých lidech za rok 1990 má více než polovina japonských dětí ve věku od deseti do patnácti let svou vlastní televizi a televizní počítačové hry, a třetina z nich vlastní osobní telefon. Většina mládeže tráví svůj volný čas doma sledováním televize, čtením kreslených seriálů nebo videohrami spíše než venku. Tato zpráva spojuje pasívní činnosti dětí doma s jejich omezenou schopností navazovat kontakty s jinými lidmi, včetně svých rodin, a s jejich neúčastí na společenském dění. Podle této studie asi devadesát procent japonských dětí řeklo, že nedokáží vyjádřit své nejvnitřnější myšlenky a pocity.

Vyřezávávání z ořechů

Pro výrobu knoflíků, šperků a figurek se jako základní surovina používá určitý druh jádra. Některé výrobky se již vyrábějí ve velkém, aby se uspokojila poptávka oděvních podniků. Jádro, o kterém je řeč, je ořech tagua, má velikost golfového míčku a roste v ekvádorských lesích. Časopis National Geographic poznamenává, že „to znamená návrat taguy, která se používala při výrobě knoflíků, dokud ji ve třicátých letech většinou nevytlačily umělé hmoty“. Výzkumníci z Mezinárodní ochrany přírody objevili důkazy toho, že tagua se v Jižní Americe používala k vyřezávání již před 250 lety. Tyto ořechy podle National Geographic „také poskytují náhradu za slonovinu, jejíž prodej je v současné době mezinárodně zakázán“.

Pašování ptáků

Světový fond pro ochranu přírody sděluje, že „každým rokem je přinejmenším 225 000 ptáků v celkové kupní ceně asi 50 miliónů dolarů buď pašováno nebo dováženo s falešnými dokumenty“. Domorodci v afrických, mexických, indonéských a jihoamerických džunglích například chytají papoušky a prodávají je za několik dolarů. List The Wall Street Journal poznamenává, že „než se někteří tito ptáci, jako třeba velcí dominikánští Amazoňané královští z karibské oblasti, dostanou k americkým nebo evropským zákazníkům, vynesou 100 000 dolarů za kus“. Ve volné přírodě údajně bezprostředně hrozí mnoha druhům papoušků vyhynutí. Panuje domněnka, že zhruba 90 procent pašovaných ptáků „zahyne během přepravy v důsledku nevhodného krmení a necitelných podmínek“.

AIDS v Asii

V únoru roku 1990 bylo v Asii hlášeno zhruba 2 000 obětí AIDS. Nedávná zpráva Organizace spojených národů uvádí, že WHO (Světová zdravotnická organizace) odhaduje, že v současné době je v Asii nakaženo virem HIV celkem 500 000 lidí. Podle časopisu Asiaweek „OSN právě sdělila, že počet případů AIDS v Asii bude velmi výrazně růst“. Pro boj s tímto problémem doporučuje WHO lepší vzdělávání a informační kampaně.

Kmen, který loví krysy

Farmáři v Tamil Nadu v Indii se pokoušeli prostřednictvím chemikálií, pesticidů a návnad zvládnout problém s hlodavci. Podle zprávy v listě India Today se po neúspěchu rozhodli na tuto práci najmout příslušníky kmene Irula. Během prvního roku pochytali Irulové na území, které mělo rozlohu 16 000 hektarů, zhruba 140 000 krys. Irulové „nepoužívají pesticidy, ale zakládají své metody na znalosti chování hlodavců“. Chytají zvířata v norách tak, že blokují jejich východy. Protože jsou Irulové schopni pochytat takové množství krys, uvažují nyní o možnosti používat maso krys jako krmení pro slepice a pro ryby a krysí kožky na kožené výrobky. List India Today uvádí, že „tento pokus nezvratně prokázal, že Irulové používají ten nejjistější přístup“, a že je to vzhledem k nákladům efektivní metoda zvládnutí stavu krys.

Koráli umírají teplem

„Odbarvování korálů může být prvním důkazem o zahřívání planety,“ řekl Ernest Williams z Univerzity v Portoriku. Zvýšená teplota moře působí na korály tak, že vyvrhují mikroskopické řasy, jimiž se jinak živí. To zanechává na korálových útesech bílé skvrny. „Bez řas koráli slábnou a přestávají se rozmnožovat.“ Odbarvené a bledé korálové útesy lze vidět na mnoha místech, jako jsou Bahamy, Bermudy, Florida, Havajské ostrovy, Jamajka, Okinawa a Portorico. List The Toronto Star poznamenává, že desetiletí od roku 1980 bylo nejteplejší za posledních sto let a že „mnozí klimatologové předpovídají stálý vzrůst o několik stupňů teploty i v příštím století“, což bude znamenat stálou hrozbu pro korálové útesy.

Exodus španělských katolíků

Časopis Hispanic uvádí, že ve Spojených státech během minulých 15 let opustil katolickou církev téměř jeden milión obyvatel španělského původu. „Toto číslo se každým rokem zvyšuje o 60 000 až 100 000.“ Podle nedávné studie provedené z pověření jednoho biskupa v arcidiecézi v San Francisku hledají bývalí španělští katolíci „hlubší spojení s vírou a s Písmem“. Avšak jeden katolický kněz se k tomuto problému vyjádřil, že „katolickou církev musíme vidět takovou, jaká je. Jako velkou instituci se zavedeným způsobem jednání. Je velmi těžké pohnout velkou institucí, aby vykonávala věci novým způsobem.“ Tento článek to komentuje: „Je snadné přehlédnout někoho v běžné katolické farnosti, která má 4 000 rodin.“ Na druhé straně „je stejně snadné cítit se potřebným a uznávaným v malém [nekatolickém] sboru, který má asi 200 členů“.