Co se dá pro záchranu korálových útesů udělat?
MNOHO vědců z celého světa se domnívá, že globální oteplování je tady a že bude dále pokračovat, jak budou rozvojové země postupovat v průmyslovém rozvoji. Spalováním paliv, například uhlí, ropy a dřeva při získávání energie, a odlesňováním se ročně dostane do zemské atmosféry asi tři miliardy tun oxidu uhličitého (CO2). Podle některých vědců hrozí, že skleníkový efekt, vznikající v důsledku hoření paliv, do poloviny příštího století oteplí atmosféru o tři až osm stupňů Celsia. Takový vzestup teplot by byl korálům a útesovým společenstvům osudný.
Ale zánik korálových útesů by nepříznivě ovlivnil i život na souši. Časopis Natural History uvedl: „Korálové útesy však samy o sobě mají ve skleníkovém scénáři klíčovou úlohu a pro snižování množství skleníkových plynů jsou možná stejně důležité jako tropické deštné pralesy. Protože do svých koster ukládají uhličitan vápenatý, odstraňují z oceánů velké množství CO2. Bez zooxanthellae [řas, které žijí v symbióze s korály] by se množství vstřebaného oxidu uhličitého drasticky snížilo. Je ironií, že by poškození tohoto podmořského ekosystému mohlo urychlit právě ten proces, který tento ekosystém poškozuje.“
Někteří vědci se domnívají, že ke skleníkovému efektu přispívají i jiné plyny, které vznikají při hoření. Jedním z nich je oxid dusný, dalšími jsou chlorofluorokarbony (CFC). Každá molekula CFC je při zachycování tepla totiž 20 000krát účinnější než jedna molekula CO2. CFC jsou považovány také za hlavní příčinu ztenčování ozónové vrstvy, která chrání život na zemi před škodlivými ultrafialovými paprsky. Na Severním a Jižním pólu ubylo tolik ozónu, že v ozónové vrstvě vznikly díry. To je pro korály další špatná zpráva. Při experimentech, kdy miniaturní korálové útesy již zatížené působením teplé vody byly vystaveny nepatrně větší dávce ultrafialového světla, se jejich bělení urychlilo. Časopis Scientific American smutně poznamenal: „Kdyby emise chlorofluorokarbonů ustaly dnes, chemické reakce, které působí ničení stratosférického ozónu, by pokračovaly ještě nejméně sto let. Příčina je jednoduchá: tak dlouho totiž sloučenina zůstává v atmosféře; z troposférického rezervoáru by se šířila do stratosféry ještě dlouho po zastavení emisí.“
Jednotlivci mohou jednat zodpovědně tak, že neznečišťují oceány nebo pobřežní oblasti odpadky nebo jinými znečišťujícími látkami. Pokud se pojedete podívat na útes, řiďte se pokyny, že se nemáte dotýkat korálu a že na něj nemáte stoupat. Neberte si ani nekupujte korálové suvenýry. Pokud se plavíte na člunu blízko tropických útesů, vyhoďte kotvu na písečné dno nebo na plovoucí kotviště, která zřizují námořní úřady. Neplujte příliš rychle a nečeřte dno motorem svého člunu. Splašky z lodi nevypouštějte do oceánu; najděte doky, kde je budete moci vypustit. Bill Causey, manažer Looe Key National Marine Sanctuary (Florida, USA), sdělil: „Člověk pravděpodobně vytváří problém, který vyvolává nerovnováhu. Musí si to uvědomit lidé na celém světě. Budeme-li nadále zvyšovat veřejné povědomí o hrozbě, že ztratíme důležitý ekosystém, pak možná budeme moci něco změnit.“
Na regionální úrovni se vydávají a prosazují zákony na ochranu korálových útesů. Stát Florida žaluje vlastníky lodí, kteří jeho útesy poškozují. Vlastníci nákladní lodě, která zničila několik hektarů korálů, když najela na mělčinu, zaplatili pokutu ve výši šest milionů dolarů. Část těchto peněz byla použita k obnově tohoto mořského biotopu. V současné době se biologové snaží pomocí speciálních lepidel slepit korál, který byl poškozen lodí v roce 1994. Další pokutu, tentokrát ve výši 3,2 milionu dolarů, dostala jistá společnost za škody, které floridskému útesu způsobila jedna z jejích nákladních lodí. Jiné země uzákoňují podobné sankce. Na oblíbených místech pro potápění, například na Kajmanských ostrovech v Karibském moři, je potápění dovoleno jen ve vymezených oblastech. Austrálie zřídila Mořský park Velkého bariérového útesu, aby mohla mít pod kontrolou, co se tam děje. Ale je zřejmé, že čím více je potápěčů, tím větší škody na útesech vznikají.
Připojí se k boji všechny národy?
Znepokojení vědci a vedoucí osobnosti z celého světa docházejí k závěru, že řešení není v moci jednoho státu, a dokonce ani skupiny států. Znečištění je roznášeno po zeměkouli kroužícími proudy vzduchu a vody a to má vliv i na útesy. Jednotlivé státy nemají žádnou pravomoc mimo své teritoriální vody. Ale znečišťující látky, které jsou vyhozeny do oceánu mimo teritoriální vody, nakonec skončí u pobřeží. Je tedy potřeba jednotného a celosvětového úsilí, aby bylo možné najít řešení.
Mnoho upřímných a schopných lidí na světě bude bez pochyby pokračovat v boji za záchranu úžasných korálových pokladů země. Je zřejmé, že je zoufale zapotřebí světové vlády, která by byla vnímavá a která by se starala o životní prostředí země. Toto prostředí naštěstí zachrání sám Stvořitel. Když Bůh stvořil první lidi, řekl: „Ať mají v podřízenosti mořské ryby [všechno, co žije v moři].“ (1. Mojžíšova 1:26) Bůh nezneužíval ani nedrancoval mořský život, a proto oprávnění, které lidstvu dal, muselo znamenat, že se člověk měl starat o životní prostředí země. Bible předpovídá: „Jsou však nová nebesa [Boží nebeské Království] a nová země, které očekáváme podle jeho slibu, a v těch bude přebývat spravedlnost.“ (2. Petra 3:13) Tato nebeská vláda v blízké budoucnosti úplně očistí naši znečištěnou zemi i její oceány. Potom se občané Božího Království budou starat o nádherné oceány a jejich mořské obyvatele a budou se z nich plně radovat.
[Obrázky na straně 18]
Pozadí: krásný korálový útes v Tichém oceánu poblíž Fidži; Vložené obrázky: 1. detailní snímek klauna pořízený pod vodou; 2. korál, který vypadá jako deska; 3. kreveta čistící korál
[Podpisek]
Strana 18, pozadí: Fiji Visitors Bureau