Od našich čtenářů

Narkolepsie Před třiceti lety lékaři zjistili, že mám narkolepsii. Celý život jsem žil s problémy, které vznikaly, když jsem v nevhodných chvílích usínal. Usínal jsem i při křesťanských shromážděních a ostatní z toho začali usuzovat, že nemám pro duchovní věci velké ocenění. Marně jsem se jim snažil situaci vysvětlit. Děkuji Vám proto za vynikající článek (8. dubna 1991) o této zvláštní chorobné spavosti.

R. N., Německo

Ctíš starší lidi? Děkuji Vám za článek „Ctíš starší lidi?“ (22. března 1991) Po čtyřicetileté věrné službě Bohu se začala u mé maminky projevovat Alzheimerova choroba a potřebuje neustálou pečovatelskou službu. Velkou pomocí je kalendář, který vydala Společnost Strážná věž, protože maminku navštěvuje mnoho lidí a mohou do něj psát svá jména a datum, kdy přijdou na návštěvu. Mohla jsem jí tedy připomenout, že nejsem jediným člověkem, který ji navštěvuje, jelikož je více než polovina dnů v kalendáři zaplněna jmény. Vynikajícím způsobem se o ni stará personál sanatoria, protože ví, že velmi mnoho lidí má starost o její blaho. Velice Vám děkuji za to, že o nás projevujete zájem.

W. J. H., Spojené státy

Moje maminka je od pasu dolů ochrnutá a neudrží moč a stolici. Musíme ji každé ráno celou umýt a vyměnit povlečení. Je nutné ji krmit a oblékat a často potřebuje lékařskou péči. Velikou pomocí je můj manžel a také děti, ale největší díl odpovědnosti připadá na mne. Mívám chvilky, kdy ztrácím odvahu, a musím se neustále hodně přemáhat. Nesmírně mě tedy potěšily Vaše články. Děkuji Vám z celého srdce.

L. D., Itálie

Být příkladem pro sourozence Silně na mne zapůsobil Váš článek „Mladí lidé se ptají. . . Jak mohu být příkladem svým mladším bratrům a sestrám?“ (8. dubna 1991) Jsem nejstarší ze tří dětí a je škoda, že jsem tento článek nečetla zamlada. Nyní mám sama dvě děti a pomyšlení na to, že se budou moci řídit takovými dobrými radami, mě uklidňuje.

L. K., Německo

Opatrovnictví Velice Vám děkuji za článek „Mladí lidé se ptají. . . Jak se mohu stát dobrým opatrovníkem?“ (8. března 1991) Dostala jsem ho poštou, právě když jsem opatrovala svého šestiletého bratra. Když jsem si článek četla, řekla jsem mu, aby si posbíral hračky. Pak jsem dočetla až k odstavci, kde je zmínka o tom, že odměna za dobré chování může vykonat více než záplava vyhrožování. Vyzkoušela jsem to a je to skutečně tak! Také jsem ocenila tu část, kde se říká, že není dobré nazývat dítě zabedněncem nebo hlupákem. Říkávala jsem mu, že je hloupý, ale teď si uvědomuji, že hloupá jsem byla já.

A. L., Spojené státy

Azbest Jsem pracovník vyškolený pro práci s azbestem a rád bych Vám sdělil, jak velmi se mi líbil Váš vyvážený článek „Příběh o azbestu“. (22. dubna 1991) Během svého odborného výcviku jsem byl na přednáškách odborníků na rakovinu. Jeden lékař tam potvrdil, že azbest může mít mnohem nepříznivější účinek na člověka, který kouří. Vaše články jsou jako vždy přesné a obsažné.

J. M., Spojené státy

Lupus Strýc mi poslal článek s příběhem Robin Kanstulové „Jak žiji s lupusem“. (8. května 1990, angl.) Přečetla jsem si celý časopis a líbil se mi. Jsem také postižená lupusem a lékaři mi nikdy neřekli ani polovinu z toho, co bylo napsáno ve Vašem článku. Děkuji Vám, Robin Kanstulová, že jste o tom vyprávěla. Děkuji, Probuďte se!, že jste její příběh otiskli. Nyní vím, že nejsem sama, a učím se vyrovnávat se svou chorobou.

R. B., Spojené státy