„Odpověď na mou modlitbu“

Ohlasy čtenářů na sérii článků o alkoholismu

ČTENÁŘI z celého světa nám zasílali své vyjádření: „Jehova vyslyšel mé modlitby.“ Měli na mysli sérii článků, která vyšla ve vydání Probuďte se! z 22. května 1992 pod názvem „Pomoc alkoholikům a jejich rodinám“.

Tyto články byly podloženy Biblí a vysvětlily, jak může alkoholismus pohltit celou rodinu. Manželští druhové alkoholika a jeho děti společně s ním popírají, že má skutečný problém s pitím. Ve snaze alkoholika změnit snad oni sami nebo i jiní lidé používají neúčinné metody — a úspěšně se jim podaří jeho závislost ještě více upevnit. Rodinní příslušníci proto musí chápat podstatu alkoholismu a tyto články poskytly konkrétní podněty, jak se z jeho ničivého sevření vymanit. Také dospělé děti alkoholiků dostaly informace, které jim mají pomoci uvědomit si — a zahojit — citové šrámy. Není proto divu, že články vzbudily u čtenářů mohutný ohlas!

Jedna žena napsala: „Když jsem uviděla titulní stránku, zamrazilo mě. Rok a půl jsem velmi nemocná. V prosinci jsem začala mít silné záchvaty paniky a hluboké deprese. Vychoval mě otec, který byl alkoholik, ale myslela jsem, že by bylo pošetilé připomínat si minulost. Když jsem obdržela Váš časopis, znovu a znovu jsem jej pročítala. Poprvé jsem sama sobě porozuměla.“

Podobné pocity vyjádřily desítky čtenářů. Jedna šestnáctiletá dívka, jejíž otec je alkoholik, nazvala tyto články počátkem svého procesu hojení. Jiná čtenářka píše: „Probuďte se! čtu od roku 1969, ale nikdy na mě neměly informace, které obsahuje, takový pronikavý účinek jako tentokrát. Po letech, kdy jsem si připadala velmi nedostatečná, jsem se dokonce začala cítit, jako bych zklamala i Jehovu. Co bylo se mnou v nepořádku? Vdala jsem se a bolest a stud, o kterých jsem si myslela, že jsou za mnou, tu byly znovu a do alkoholického prostředí se mi narodilo pět dětí. Nemohla jsem jim dát citové zázemí, které potřebovaly. Probuďte se! z 22. května mi poskytlo východisko! Děkuji Jehovovi, že mi pomohl porozumět mému postižení.“

Nepřekvapuje, že tyto články pomohly mnoha čtenářům i v duchovním ohledu. „Dlouho jsem trpěla, protože se mi nedařilo uplatňovat biblické zásady,“ přiznává jedna žena z Japonska. „Modlila jsem se k Bohu, aby mi pomohl změnit mou osobnost. Za několik dnů jsem dostala tento časopis. Poučil mě o příčinách mého chování a povzbudil mě, abych se pokusila o nápravu.“

Některým čtenářům články pomohly prolomit bariéru v podobě popírání svého problému. „I já jsem oběť otce alkoholika,“ říká jedna Kanaďanka. „Ale teprve po přečtení Vašeho článku se mi rozbřesklo a viděla jsem, v čem tkví můj problém. Když jsem vyrůstala, naprosto jsem si nepřipouštěla, že doma vůbec nějaký problém máme. Dnes jsem udělala krok k zahojení šrámů tím, že jsem si pohovořila se zralou křesťanskou sestrou. Ohromilo mě, když mi řekla, že i její otec byl alkoholik.“

Jiným lidem tato látka pomohla rozptýlit pocity odloučenosti. „Čtení těchto článků na mě působilo léčivě,“ napsala jedna čtenářka, „protože nyní cítím, že mám křesťanské bratry a sestry, kteří mé pocity sdílejí a mají pochopení.“

Mnozí čtenáři četli články se slzami v očích. „Jen jsem spatřila nadpis, už jsem se rozplakala,“ řekla jedna žena. „Můj otec je alkoholik a manžel byl také. Neuvědomovala jsem si, že alkoholismus mi z velké části zkazil dětství. Zničil mi manželství a skoro zničil i mě. Pláču, protože mi problesklo trochu světla na otázky, které jsem si po celý život kladla, jako například: ‚Proč mám stále pocit méněcennosti? Proč se tolik bojím důvěřovat lidem? Proč mám v sobě takové prázdno?‘“

Někteří čtenáři cítili, že jim tyto články zodpověděly i další palčivé otázky. Jeden mladý muž z Finska řekl: „Přemítal jsem o svých pocitech, protože nedokážu lidem důvěřovat a projevovat jim vřelost.“ „Tyto informace byly přesně tím, co jsem potřebovala,“ souhlasí jedna žena. „Spolukřesťané naši rodinu často chválí za to, že jdeme dobrým příkladem. Dokonce i sousedé se o nás dobře vyjadřují. Avšak přes všechen úspěch jsem často cítila, že se mnou něco není v pořádku. Občas jsem se potýkala s pocity viny a nedostatku sebevědomí, ale nedokázala jsem pochopit proč. Tyto články mi pomohly získat na řadu věcí vyváženější názor. Mé rány se začínají zacelovat.“

Dospělé děti alkoholiků jsou často pronásledovány pocitem viny. Povšimněme si však, co napsala jedna čtenářka z Japonska: „Když tatínek v opilosti bil maminku, býval to pro mě duševní stres a šok. Dělávalo se mi špatně od žaludku, a dokonce jsem zvracela. Říkával: ‚Když přestaneš s Biblí, přestanu pít.‘ Z tohoto článku jsem se ale dozvěděla, že se alkoholici často snaží svalit odpovědnost za své pití na někoho jiného a že bychom se od nich neměli nechat napálit! Mám pocit vysvobození.“ Čtenářka z Brazílie napsala: „Když otec pije, vždy z toho obviňuje nás. Často jsem si myslela, že za to mohu já. Články mi pomohly chápat, že ani maminka, ani já za to nemůžeme.“

Důležitým zdrojem pomoci mohou být láskyplní křesťanští starší. (Izajáš 32:2) Články o alkoholismu byly napsány tak, aby sborovým dozorcům pomohly účinně se takovými problémy zabývat. (Izajáš 50:4) Jedna křesťanka vzpomíná: „Léta jsem užívala antidepresíva; lékař naléhal, abych vyhledala odbornou konzultaci. Cítím však rozpaky, když mám o svých problémech hovořit s cizím člověkem. Zavolala jsem starším a v přítomnosti manžela jsem s nimi hovořila. Ulevilo se mi, pokud jde o strach, hněv, frustraci a pocit opuštěnosti.“

K vyřešení problémů způsobených alkoholismem je častokrát potřebná odborná pomoc. Ačkoli články nedoporučovaly jmenovitě některou formu léčby, mnoho čtenářů popsalo své osobní zážitky. „Manžel se začal podrobovat protialkoholické léčbě,“ sděluje jedna žena. „Byl to pouhý začátek tříletého zápasu, na kterém jsme se oba účastnili. Zahájili jsme intenzívní každotýdenní terapii. Nebylo absolutně možné, abychom si z takové citové temnoty našli poslepu cestu sami.“ Jedna Němka, která pracuje na oddělení pro boj s drogovou závislostí, dodává: „Velice Vám děkuji, že jste zdůraznili, že silní jsou ti, kteří čelí problémům a vyhledají pomoc — na rozdíl od osob, které věci zamlčují a bagatelizují. Jasně jste ukázali, že člověk, který vyhledá léčbu, neztrácí tvář.“

Vidět takový pěkný ohlas na tyto články je pro nás sice potěšující, ale dobře víme, že hojení citových šrámů způsobených alkoholismem je dlouhý a často obtížný proces. Modlíme se za ty, kteří se s pomocí Jehovy Boha potýkají s těmito závažnými problémy. Jeden čtenář řekl: „Vyrůstal jsem v rodině, kde otec byl alkoholik. Ačkoli jsem šťastný ve službě Jehovovi, citové jizvy jsou patrné stále. S Jehovovou pomocí jsem se do značné míry zotavil, ale souhlasím, že úplné uzdravení přijde až v Jehovově novém světě.“ — Izajáš 65:17.