Tvrdě pracovat — Nebezpečné pro vaše zdraví?

POJIŠŤOVACÍ agent ve středních letech upadl na svoje auto, pozvracel se a omdlel. Pořád ještě svíral diplomatku, symbol své práce. Pracoval podle sloganu své firmy: „Teď je ta rozhodující chvíle. Pracujte na 150 procent svých možností.“ Zhroutil se tehdy, když vzal své auto a během jednoho měsíce propracoval asi 3 000 kilometrů. Za čtyři dny zemřel.

To není ojedinělý případ. „Firemní bojovníci“, jak se jim v Japonsku říká, jsou pronásledováni noční můrou karoši neboli smrti z přepracování. Jeden právník, který se zabývá těmito případy, odhaduje, že „každý rok je v Japonsku nejméně 30 000 obětí karoši“. Nelze se divit, že více než 40 procent úředníků v Japonsku, kteří byli dotazováni, má obavy z možné smrti z přepracování.

I když je snad těžké prokázat souvislost mezi přepracováním a zdravotními problémy, rodinní příslušníci obětí o takové souvislosti nepochybují. Termín „smrt z přepracování“ byl poprvé použit rodinami pozůstalých při žádostech o odškodné. „Z lékařského hlediska,“ říká Tetsunodžo Uehata z ústavu národního zdraví v Japonsku, „se jedná o smrt nebo invaliditu způsobené mozkovým krvácením, infarktem myokardu nebo náhlým srdečním selháním v důsledku namáhavé práce, která zhoršuje hypertenzi a arteriosklerózu.“ Nedávná zpráva japonského ministerstva zdravotnictví a sociální péče varuje, že stálá práce přesčas obírá člověka o spánek, a nakonec vede ke špatnému zdravotnímu stavu a nemoci.

Nicméně, tak jako kuřáci odmítají připustit, že kouření škodí, a jako alkoholici odmítají připustit nebezpečí zneužívání alkoholu, tak se lidé posedlí prací zdráhají připustit, jak nebezpečné je pracovat nerozumně dlouhou řadu hodin. A smrt není jediné nebezpečí.

Vyčerpanost a deprese

Někteří lidé posedlí prací jsou tělesně postiženi nebo umírají, jiní podlehnou vyčerpání. „Vyčerpání není přesně lékařsky definováno,“ vysvětluje časopis Fortune, „ale běžně se uznává, že příznaky zahrnují únavu, nízkou pracovní morálku, absence, přibývání zdravotních problémů a zneužívání drog nebo alkoholu.“ Někteří postižení lidé začnou být nepřátelští, zatímco jiní začnou dělat chyby z nedbalosti. Jak se však lidé mohou stát oběťmi pracovního vyčerpání?

Většinou se nejedná o lidi nevyrovnané nebo citově narušené. Často to jsou lidé, kteří se o svou práci hluboce zajímají. Možná bojují, aby přežili v nelítostné soutěživosti, nebo se pachtí, aby získali vyšší pozici u firmy. Dlouhé hodiny tvrdě pracují ve snaze převzít v práci všechnu odpovědnost. Když však neochvějná oddanost a nepřetržitá práce nepřinášejí očekávané uspokojení a ocenění, jsou tito lidé zklamáni, cítí se nepotřební a stávají se oběťmi vyčerpání z práce.

Jaké jsou následky? Telefonní linka, kterou zřídili v Tokiu, se nazývá Linka života a má pomoci lidem, kteří chtějí spáchat sebevraždu. Volá sem stále více zoufalých úředníků středního a vyššího věku. Z více než 25 000 sebevražd, k nimž za rok 1986 v Japonsku došlo, jich překvapivých 40 procent připadá na lidi ve věku čtyřiceti a padesáti let; 70 procent z toho jsou muži. „Je to proto, že mezi lidmi středního věku, kteří jsou výdělečně činní, je deprese na vzestupu,“ stěžuje si profesor psychiatrie Hiroši Inamura.

Pak je tu něco, co se označuje jako „neuróza z volna“. Příznaky? Podrážděnost plynoucí z toho, že se ve dnech volna nic nedělá. Člověk, který žije pro práci, má svědomí, jež ho nutí, aby stále pracoval, a jež ho trápí ve dnech, kdy nic nedělá. Neschopen nalézt duševní klid chodí takový člověk sem tam po svém malém pokoji jako zvíře v kleci. Když přijde pondělí a on odejde do kanceláře, uleví se mu.

Zvláštní druh deprese, která přivádí zaměstnané lidi středního věku k lékaři, je takzvaný syndrom chorobné úzkosti z domova. Lidé, kteří jsou zcela vyčerpáni svým zaměstnáním, postávají po práci kolem kavárniček a výčepů. Nakonec úplně přestanou chodit domů. Proč se bojí návratu domů? Důvodem sice mohou být nepříjemné manželky, ale „mnozí z těchto lidí pracovali tak tvrdě, že ztratili schopnost přizpůsobit se okolnímu světu, v mnoha případech dokonce i své vlastní rodině“, říká doktor Toru Sekija, který pro tyto pacienty zajišťuje „systém noční hospitalizace“.

Rodinný život se hroutí

Lidé posedlí prací možná nejsou těmi, kdo trpí nejvíce. „Často se problém více dotýká lidí, kteří s člověkem posedlým prací žijí,“ všímá si časopis Entrepreneur. Život manželského partnera se může změnit v noční můru. Člověk posedlý prací „již našel lásku svého života“, říká časopis The Bulletin, který vychází v Sydney (Austrálie), „a není vždy snadné smířit se s druhořadým místem.“ Co se odehrává v takových manželstvích?

Ukažme si to na příkladu Larryho, Američana, který byl zaměstnaný u japonské firmy ve Spojených státech. Aniž byl za to zaplacen, pracoval dlouho přesčas a zvýšil v továrně produktivitu práce o 234 procent. Úspěch a štěstí? „Blázen!“ prohlásila jeho manželka u soudu, když se s ním rozváděla.

Ještě hůře dopadl jeden japonský vedoucí pracovník obchodního podniku, který každý den odcházel do práce v pět hodin ráno a domů se vracel po deváté hodině večer. Jeho žena se začala opíjet. Když se jednoho dne hádali kvůli tomu, že žena pije, tento muž svou manželku uškrtil. Soudce ho prohlásil za vinného zabitím člověka a řekl: „Byl jste zcela oddán své práci, a proto jste si neuvědomoval osamělost své manželky a nevynaložil jste dostatek úsilí, abyste jí poskytl důvody k radosti ze života.“

Uškrcení manželského partnera je jistě extrémní výsledek, ale přepracovanost může zničit rodinný život i jinak. Když je manžel v neděli doma, možná jenom polehává před televizí, kterou přepnul na svůj oblíbený sportovní program, a celé odpoledne prodřímá. Tito manželé si ani neuvědomují, že ztratili kontakt s ostatními stránkami života. Zavaleni prací zanedbávají rodinu, to nejhodnotnější, co v životě mají. Přehlížejí nutnost výměny myšlenek v rodině, a tím si dláždí cestu k osamělosti v době, kdy budou v důchodu.

Staří, ale nespokojení

V úvodu knihy At Work se ozývá varování: „V naší společnosti. . . je tak silná vazba mezi prací, sebeúctou a společenským postavením, že když přijde důchodový věk, někteří lidé se mimořádně obtížně přizpůsobují životu bez postavení, které dříve měli v práci.“ Lidé, kteří soustřeďují svůj život na práci, si musí položit tuto otázku: „Co by mi zůstalo, kdyby mi vzali práci?“ Pamatujte na to, že pokud člověk odejde do důchodu, jeho život se může zaměřit na rodinu a nejbližší okolí.

Lidé, kteří zanedbávali potřebu mluvit s rodinou a sousedy, nevědí, o čem by si s nimi povídali, když zůstanou v důchodu. „Platí za to, že se nezajímali o nic jiného než o práci.“ říká zkušená japonská poradkyně pro dvojice středního věku. „Jejich život postrádal lidské hledisko a pokládali vše za samozřejmost jenom proto, že byli živiteli rodin. Když však zůstanou v důchodu, karta se obrátí.“

Lidé, kteří 30 nebo 40 let tvrdě pracovali údajně pro rodinu, mohou zažít pravý opak toho, co očekávali. Jak je to smutné, když po letech dřiny rodina má svého bývalého živitele za „průmyslový odpad“ a nureočiba (vlhké spadané listí). Tímto výrazem se v Japonsku označuje manžel, který je v důchodu a nemá na práci nic lepšího, než se celý den motat kolem manželky. Takoví manželé jsou přirovnáváni k vlhkému spadanému listí, které se nalepí na koště, nelze je setřást a působí jen potíže.

Když uvážíme všechna nebezpečí, která s tím souvisejí, je přirozené položit si otázku, jak se může tvrdá práce stát opravdovou ctností. Existuje práce, která přináší skutečné uspokojení? Těmito otázkami se zabývá další článek této série.

[Rámeček na straně 6]

Včasné varování

„Jestliže váš manžel ztrácí chuť k jídlu, trpí nespavostí a odmítá s vámi mluvit, pak jsou to varovné signály. Povzbuďte ho k tomu, aby hledal radost také v něčem jiném než v práci a měl snahu stýkat se s jinými lidmi, než jsou lidé z jeho firmy.“ — Doktor Toru Sekija, Sekijova neurologická klinika, Tokio, Japonsko.

„Pracuji ráda mnoho hodin, ale jestliže kvůli tomu máte ztratit manžela nebo rodinu, pak to není v pořádku. Člověka nebaví vydělávat peníze jen pro sebe.“ — Mary Kai Aš, ředitelka Mary Kai Cosmetics.

[Obrázek na straně 5]

Vyčerpání z práce vede někdy k vážným problémům

[Obrázky na straně 7]

Lidé posedlí prací často ničí životy těch, kteří by jim měli být nejbližší