Pozorujeme svět

Francie — Skandál s krví

„Katastrofa, která v západní Evropě nemá obdoby.“ Tak francouzský list Le Monde nedávno popsal skandál kolem praxe odebírat vězňům krev pro účely transfúze. V osmdesátých letech asi 5 000 francouzských pacientů dostalo AIDS prostřednictvím nakažené krve — to je prý nejrozsáhlejší případ nákazy touto infekcí na světě. V roce 1985 pocházelo z krve vybrané ve věznicích více než 25 procent kontaminovaných krevních konzerv. Podle zprávy, kterou vypracovala vyšetřovací komise pro sociální věci ve spolupráci s vyšetřovací komisí pro právnické služby, začala praxe odebírání krve ve věznicích v roce 1954, zřejmě pod vlivem toho, čemu tato zpráva říká „ekonomické faktory“. Už v roce 1983 kontrolní orgán ministerstva zdravotnictví Francie doporučil, aby se nepřijímala krev od vysoce rizikových dárců; přesto vedoucí pracovníci věznic v následujícím roce počet odběrů ještě zvýšili.

Poctivost na ústupu

„V morální ozónové vrstvě je díra a pravděpodobně se stále zvětšuje.“ K takovému závěru došel Michael Josephson, zakladatel a prezident Institutu pro etiku v Kalifornii (USA). Jeho institut provedl průzkum mezi téměř 7 000 středoškolskými a vysokoškolskými studenty a dospěl k znepokojivým zjištěním. Třetina středoškolských a sedmina vysokoškolských studentů se přiznala k drobným krádežím, které spáchali během minulého roku v obchodech. Jedna osmina vysokoškolských studentů dělala všechno, co je zde vyjmenováno: lhali pojišťovacím společnostem, lhali při vyplňování formulářů na žádost o finanční podporu, lhali o výdajích a půjčili si peníze, aniž měli v úmyslu je vrátit. Podle Josephsona je všechna ta nepoctivost u mladých lidí „jen zesílenou ozvěnou toho nejhoršího chování ve světě dospělých“. The Washington Post shrnuje jeho názor: „Nepoctivost a neetické jednání je mezi mladšími Američany rozšířeno proto, že je stále běžnější mezi dospělými.“

Chov emu na farmách?

Australský emu — velký nelétavý pták podobný pštrosovi — se možná brzy stane významným zdrojem příjmu. V roce 1991 bylo maso z emu zákonně uznáno jako druh drůbežího masa. Chov emu se tedy možná v blízké budoucnosti stane velmi populárním. The Sydney Morning Herald cituje mluvčího Služeb australských národních parků a divoké přírody, který řekl: „Dá se v podstatě využít celý živočich. Dokonce už je zájem o jeho drápy; leští se a dělají se z nich šperky.“ Maso z emu má prý nízký obsah tuku a cholesterolu a hodně bílkovin. Velcí ptáci jsou také zdrojem dvou druhů kůže. Je to kůže z těla, ta má oděvní kvalitu, a kůže z nohou, ta je podobná kůži plazů. V těle emu se dokonce vytvářejí tuky, které se dají využít v kosmetice. Výrobky z jednoho dospělého emu mají hodnotu 300 až 350 australských dolarů.

Indonéské korálové útesy ohroženy

„V mořské oblasti Indonésie se nacházejí nejbohatší a nejrozmanitější společenstva korálových útesů na světě,“ napsal nedávno list The Jakarta Post. Kromě toho, že jsou významnou turistickou atrakcí a zdrojem mnoha farmaceutických a léčivých výrobků, tyto složité a překrásné ekosystémy také chrání pobřeží před erozí a zmírňují následky bouří pro pobřežní společenstva. The Jakarta Post podává zprávu, že samotná existence těchto útesů je nyní ohrožena znečištěním, jež působí člověk, bagrováním stavebního materiálu, sbíráním korálů a takovými ničivými metodami rybolovu, jako je střílení dynamitem a používání vlečných sítí a jedu. The Jakarta Post píše: „Jakmile se útes jednou zničí, trvá to dvacet let, než se znovu objeví první druhy, a padesát až sto let, než se vrátí nějaká rozmanitost.“

Cvičení a spánek

„U starších mužů může cvičení přispět k lepšímu spánku,“ píše časopis Arthritis Today. Při nedávném výzkumu v Severní Karolíně (USA) byla skupina 24 mužů ve věku 60 až 72 let rozdělena na dvě skupiny. Po dobu alespoň jednoho roku jedna skupina intenzívně cvičila třikrát týdně nebo častěji; druhá skupina cvičila málo a nepravidelně. U mužů, kteří cvičili pravidelně a intenzívně, se zjistilo, že usínají dvakrát rychleji než muži z druhé skupiny, kteří vedli sedavý způsob života. To platilo nezávisle na tom, zda byli testováni ten den, kdy cvičili, nebo jiný den. Časopis dodává: „Také v noci méně času probdí.“

Mladí pijáci

„Téměř 90 000 dětí ve Velké Británii je považováno za nadměrné pijáky alkoholu,“ píše londýnský list The Sunday Times. Britská vláda stanovila týdenní maximum spotřeby alkoholu, a to 21 jednotek pro muže a 14 jednotek pro ženy. Za jednotku se považuje jedna sklenička vína nebo jedna odlivka silnějšího alkoholu nebo jedno malé pivo. Při nedávném průzkumu u 18 000 britských školáků se zjistilo, že 11,5 procenta patnáctiletých chlapců pije víc, než je doporučené maximální množství pro dospělé muže. Pokud jde o dívky, každá dvacátá ve věku 14 nebo 15 let připustila, že pije víc, než je stanovené maximum pro dospělé ženy. Výzkumníci mají za to, že tato znepokojivá čísla jsou jen nízkým odhadem skutečného rozsahu problému.

Selháním církve je podporováno pohanství

Stovky lidí se zúčastnily svátku svatojánské noci, který se nedávno konal v lesích ve venkovské oblasti středního Ruska. To je známkou oživení pohanství, říká Alexej Dobrovolskij, vůdce malé skupiny ctitelů přírody. K jeho obřadům patří i projití ohněm a „odkřtění“ lidí — jejich očištění od „svěcené vody“, kterou byli pokropeni v kostele. Tito „pohané“ také rok co rok slaví 25. prosinec jako den zrození slunce. Dobrovolskij strávil asi třináct let v pracovních táborech a potom začal kázat tento návrat k pohanství. Proč to volání po pohanství? Dobrovolskij prý zastává názor, že se ruská pravoslavná církev zkompromitovala spoluprací s nyní zaniklou komunistickou vládou. Tvrdí: „Církev byla vždycky zrádcem. Vždycky sloužila tomu silnějšímu.“

Záchrana pouštního slona

Nedávno bylo dvacet devět slonů v rozlehlé africké poušti Namib ohroženo snětí slezinnou. Ochranáři byli znepokojeni, protože slon, který onemocní snětí slezinnou, může uhynout během 24 hodin. Proto se s mezinárodní finanční pomocí ujali úkolu, který nahání strach — z vrtulníku provést očkování stáda. Dva muži, kteří byli velmi nejistě zavěšeni po stranách vrtulníku, mířili skrz mračno zvířeného prachu na jednotlivé pobíhající vyplašené slony. Jeden muž na ně střílel šipky obsahující očkovací látku, druhý označil každého očkovaného slona modrou barvou pomocí stříkací pistole. Celkem bylo ke spokojenosti ochranářů „střeleno“ 21 slonů. Celá operace byla považována za hodnou těch nákladů i nebezpečí, protože posloužila k záchraně jediných pravých pouštních slonů na světě.

Nebezpečná jízda

Čtou se silniční mapy, používá se mobilní telefon, nahrává se mluvené slovo na magnetofon, ženy si převlékají punčocháče. To jsou podle jihoafrického listu The Star některé z věcí, které lidé dělají v autě, když řídí. Někdy při tom jedou rychlostí více než 100 kilometrů za hodinu. Jeden úředník odpovídající za bezpečnost provozu si všiml, že často vidí lidi, jak si oběma rukama čistí mezizubní prostory, zatímco řídí! Byli viděni i řidiči, kteří si vyplachovali ústa a čistili si zuby kartáčkem. Jedna žena svého synka stříhala, zatímco ho vezla do školy. Byla viděna matka, která při rychlosti 90 kilometrů za hodinu přebalovala své dítě. Proč řidiči tak riskují? Jeden úředník řekl, že dlouhé vzdálenosti a dopravní zácpa možná řidiče svádějí, aby „dobře“ využili čas, který v autě stráví. Zdůraznil však, že taková rozptylování mohou vést k vážným nehodám.

Jsou porody císařským řezem bezpečnější?

Mnohé ženy si zvolí porod císařským řezem, protože věří, že chirurgický zákrok bude bezpečnější a méně bolestivý. Podle listu Jornal do Brasil dávají přednost císařskému řezu i mnozí lékaři, protože zatímco normální „porod obvykle trvá 8 až 12 hodin a neví se předem, kdy k němu dojde, operace se dá naplánovat a trvá nejdéle hodinu“. List však cituje porodníka Fernanda Estellitu Linse, který říká: „Počet úmrtí na infekce a krvácení následkem chirurgického zákroku je mnohem vyšší u žen, které rodí císařským řezem.“ Brazilský výzkum ukázal, že počet úmrtí matek „při vaginálním porodu byl 43 ze 100 000, zatímco při císařském řezu byl 95 ze 100 000“.

Nejhorší epidemie v historii

Vědecká obec znovu potvrzuje, jak vážnou nemocí byla španělská chřipka. Podle časopisu The New York Times Magazine zemřelo během října 1918 jen ve Spojených státech 196 000 lidí. „Do konce zimy 1918–1919 na celém světě onemocněly chřipkou dvě miliardy lidí a 20 až 40 miliónů zemřelo,“ uvádí časopis. John R. La Montagne, úředník z Národního ústavu pro alergie a infekční choroby v Bethesdě ve státě Maryland uvedl, že španělská chřipka roku 1918 byla „nejničivější epidemií, kterou kdy lidstvo zažilo“. Ano, kdysi v roce 1347 zasadil lidstvu ránu dýmějový mor neboli černá smrt, který trval čtyři roky. Ale podle citovaného časopisu „pandemie roku 1918 zabila tolik lidí za jeden rok, kolik jich zemřelo na černou smrt za čtyři roky“.