Pozorujeme svět
Manželství v úpadku
V Kanadě rychle upadá instituce manželství. Podle kanadského statistického úřadu se v posledních patnácti letech „počet Kanaďanů, kteří spolu žijí jen tak, téměř ztrojnásobil ze 700 000 na 2 000 000 — což znamená, že roční průměr tohoto nárůstu je šestkrát větší než průměrný nárůst počtu manželství,“ uvedl list The Toronto Star. Navíc, „polovina ze všech nově vznikajících dvojic v Kanadě žije prostě ve společné domácnosti, a v Quebeku je tento poměr čtyři ku pěti“. Proč ta změna? Společná domácnost „je evidentně projevem společenské revoluce, jedním z mnoha projevů odmítání institucí založených na společenském řádu, který vychází z módy,“ uvádí zpráva. Novinový článek poznamenal, že „společné soužití se kdysi považovalo za zkušební manželství, ale nyní je považováno za alternativu“.
„Mojžíšův efekt“
Dvěma japonským fyzikům se podařilo v laboratoři rozdělit vodu, uvádí časopis New Scientist. Masakazu Iwasaka a Šogo Ueno z Tokijské univerzity použili výkonnou indukční cívku k vytvoření silného magnetického pole kolem vodorovně položené trubice, která byla zčásti naplněna vodou. Magnetické pole, které bylo 500 000krát silnější než pole země, donutilo vodu, aby se shromáždila na koncích trubičky, kdežto uprostřed zůstal suchý prostor. Pozorování tohoto jevu, který vědci objevili poprvé v roce 1994, opakovali i fyzici v Evropě a ve Spojených státech. Na jakém principu funguje? Podle profesora Koiči Kitazawy z Tokijské univerzity voda „nechce být zmagnetizována. Silný magnet tedy vodu vyžene z míst, kde je magnetické pole silné, do míst, kde je slabé.“ Profesor Kitazawa jev pojmenoval „Mojžíšův efekt“.
Nezpůsobní turisté
Itálie má bohaté kulturní dědictví, a je tedy oblíbeným cílem turistů. Naneštěstí však rekreanti často zapomínají na dobré způsoby. Mario Lolli Ghetti, komisař pro životní prostředí a architekturu ve Florencii, říká, že se „mnozí cítí oprávněni dělat věci, které by doma neudělali ani ve snu“. Město Florencie proto vydalo „Listinu práv a povinností turistů“, která návštěvníkům připomíná, co mohou a co nesmějí dělat, uvádí list La Repubblica. Vybrali jsme některé připomínky: Nekoupejte se ani si nemáčejte nohy ve fontánách; nesvačte před památkami a muzei; neházejte plechovky nebo zvýkačky na zem; nechoďte do muzea v tričku bez rukávů; neopalujte se v plavkách, jste-li v historické zahradě nebo na historickém prostranství. Je samozřejmé, že způsobní turisté jsou nadále vítáni.
Dilema kojenecké výživy
„Dvě desetiletí dávali lékaři a zdravotníci matkám v chudých zemích jednu a tutéž radu: Zdraví dětí ochráníte, když je budete kojit,“ píše The New York Times. „Avšak pandemie AIDS nyní tuto jednoznačnou radu zpochybňuje. Studie ukazují, že velké procento matek s virem AIDS může dítě nakazit svým mlékem. . . . Spojené národy nedávno odhadly, že třetina všech dětí nakažených HIV dostala virus z mléka své matky.“ Alternativou zůstává umělá kojenecká výživa, která však přináší jiné problémy. V mnoha zemích matky nemají prostředky, aby si ji mohly dovolit nebo aby mohly sterilizovat láhve, a nemají přístup k čisté vodě. Následkem toho děti trpí průjmy a dehydratací, stejně jako dýchacími a zažívacími nemocemi. Chudé rodiny výživu příliš ředí vodou, což vede k podvýživě kojenců. Zdravotníci nyní usilují o vyrovnanost mezi těmito metodami. Na celém světě je každý den nakaženo infekcí HIV přes tisíc kojenců a dětí.
Úroveň hygieny na světě
„Téměř tři miliardy lidí, více než polovina světové populace, nemají přístup do byť i jen trochu hygienického zařízení,“ uvádí list The New York Times. Tato zjištění každoročního průzkumu Pokrok národů, který organizuje UNICEF (Dětský fond OSN), také odhalila, že „fakta o hygieně se na celém světě nezlepšují, ale naopak zhoršují“. Například některé země, které učinily pokrok v zajišťování pitné vody pro chudé, mají mezery v likvidaci odpadních vod. Tyto nedostatky v hygieně značně přispívají k šíření nových epidemií a návratu starých nemocí, uvádí se ve zprávě. Odhaduje se, že každý rok zemře na nemoci související s nehygienickými podmínkami více než dva miliony dětí. Akhtar Hameed Khan, autor této studie, říká: „Když máte středověkou úroveň hygieny, máte také středověkou úroveň nemocí.“
Nejdůležitější je domov
Jsou mateřská škola či jesle, kam se dávají děti po dobu, kdy rodiče pracují, pro děti dobré? To chtěl zjistit americký Národní institut pro dětské zdraví a rozvoj člověka. Významní badatelé na čtrnácti univerzitách systematicky zkoumali 1 364 dětí od narození do věku tří let. O více než dvacet procent dětí se staraly doma jejich matky; ostatní byly dávány do státních nebo soukromých jeslí. A závěry? „Badatelé zjistili, že děti, o které bylo přes den kvalitně postaráno — dospělí s nimi mluvili a věnovali se jim —, jsou oproti dětem, kterým nebyla věnována taková pozornost, lehce ve výhodě, pokud jde o jazyk a schopnost se učit,“ uvádí časopis Time. „Hlavním zjištěním však bylo, že působení jeslí bylo pro mentální a citový rozvoj dětí mnohem méně důležité než kvalita jejich rodinného života. . . . Badatelé odhadli, že jen jedno procento rozdílů mezi dětmi se dá připsat vlivu jeslí, ale třicet dva procent se dá vysvětlit rozdílnou kvalitou toho, co zažívají v rodině. Co z toho vyvodit? Významné středisko pro učení je domov.“
Nezvyklé přátelství
Vědci si dlouho lámali hlavu nad vztahem mravenců a afrických akácií. Stromy mravencům poskytují potravu a úkryt. Mravenci na oplátku napadají hmyz, který stromu škodí, a koušou zvířata, která ožírají listy. Zdá se, že přežití stromů závisí na této ochraně. Stromy však také potřebují létavý hmyz, který by opyloval jejich květy. Jak tedy opylující hmyz dostane šanci svůj úkol splnit? Podle vědeckého časopisu Nature strom v době „maximální květové plodnosti“ vylučuje chemikálii, která mravence zjevně odpuzuje. To hmyzu dovoluje „v kritický moment“ navštívit květy. Když jsou pak květy opyleny, mravenci se vrátí ke své povinnosti hlídačů.
Objevena Gutenbergova Bible
V církevním archívu v německém Rendsburgu byla objevena část Bible, kterou v 15. století vytiskl Johannes Gutenberg. Stopadesátistránková část Bible byla objevena počátkem roku 1996 a od té doby byla důkladně zkoumána, než byla uznána za pravou Gutenbergovu Bibli, uvedl Wiesbadener Kurier. Na celém světě je známo 48 Gutenbergových Biblí, z nichž 20 je kompletních. „Proslulá dvousvazková Bible vytištěná Johannem Gutenbergem je považována za první významné dílo knihtisku,“ uvedly citované noviny. Poslední objev „ještě má nepoškozený původní řetěz, jímž byla Bible připevněna ke kazatelně, aby nebyla ukradena“.
Delší život
Co je třeba pro trvalé zdraví a delší život? „K tělesnému zdraví mnohem více než cvičení nebo stravovací návyky přispívá osobní sklon ke stále dobré náladě bez psychického napětí,“ říká doktor George Vaillant z bostonské Brigham and Women’s Hospital. Vaillantovo přesvědčení se zakládá na dlouhodobé studii, která od roku 1942 sleduje více než 230 mužů. Ve věku padesát dva let byli zdraví muži roztříděni do tří skupin: na ty, kdo byli považováni za „sklíčené“ (zneužívali alkohol, pravidelně užívali uklidňující léky, radili se s psychiatrem), na „nesklíčené“ (nikdy nezneužívali alkohol, nebrali sedativa ani se neradili s psychiatrem) a ty, kdo jsou někde „uprostřed“ (ani jedno, ani druhé). Časopis Science News uvádí, že z respondentů, kterým je 75 let, „zemřelo pouze 5 procent ‚nesklíčených‘, na rozdíl od 25 procent těch ‚uprostřed‘ a 38 procent ‚sklíčených‘ “. Je jisté, že zdravá strava a pravidelné cvičení přispívají k dobrému zdraví. Avšak „dlouhověkost, alespoň ta lidská, zjevně závisí na sklonu k citové stabilitě, který je štítem proti extrémní depresi,“ uvádí Science News.