EBEN

[heb. hov·nimʹ].

Předpokládá se, že se toto slovo vztahuje na dřevo ebenovníku pravého (Diospyros ebenum) nebo podobných stromů ze stejného rodu. Jedná se o vysoký strom s jednoduchými listy a zvonkovitými květy. Obvodové dřevo je měkké a bílé, ale jádro, vnitřní dřevo, které mívá v průměru nanejvýš 0,5 m, je velmi tvrdé, jemně vláknité, trvanlivé a má černou nebo tmavě hnědou barvu. Je možné u něj dosáhnout vysokého lesku. Pro tyto vlastnosti je velmi vyhledávané na výrobu pěkného nábytku, ozdob a pro intarzie slonovinou. Pohané je používali také při dělání model k uctívání.

V Bibli je o ebenu pouze jedna zmínka, a to u Ezekiela 27:15, kde se o ebenu mluví jako o obchodním artiklu. Existují úvahy, že eben a slonovina se dovážely z Indie nebo ze Srí Lanky, možná přes Arabské moře a nahoru Rudým mořem a potom po souši. Jinou možností je, že tyto suroviny pocházely z Núbie v sv. Africe. Egypťané si eben vysoko cenili a výrobky z něj byly nalezeny v egyptských hrobkách.