Mír a bezpečnost — Naděje

„Valné shromáždění Organizace spojených národů jednomyslně prohlásilo rok 1986 za Mezinárodní rok míru. Rok bude slavnostně vyhlášen 24. října 1985 ke čtyřicátému výročí OSN.“

JAK se díváš na toto oficiální prohlášení Organizace spojených národů? Vzbuzuje v tobě větší důvěru v budoucnost? Mnozí snad řeknou, že cokoli nabízí i tu nejmenší možnost nastolení míru, stojí za pokus. Proč tedy ne „Mezinárodní rok míru“?

Ano, takový „Rok míru“ by jistě byl v souladu s cíli zakladatelů Organizace spojených národů. Již v roce 1944 prohlásil prezident Spojených států: „Jsme rozhodnuti . . . zorganizovat mírumilovné národy tak, aby v jednotě tužeb, v jednotě vůle a v jednotě síly byly schopny zajistit, že se již nikdy nedostane k moci nějaký jiný agresor nebo dobyvatel. Proto jsme již od samého počátku války a souběžně se svými vojenskými plány začali klást základy pro všeobecnou organizaci k udržení míru a bezpečnosti.“

Mnozí sdíleli tyto ideály. „Ke vzniku Spojených národů bylo zapotřebí, aby velké množství osob věřilo, že člověk má předpoklady k dobrému, a cítilo, že jejich naděje mohou být oprávněné,“ říká kniha „Porážka jednoho ideálu“ od Shirley Hazzardové, která deset let pracovala v sekretariátě Spojených národů.

Charta znovuzrozené organizace vyjadřovala naděje jejích zakladatelů: „Záměry Spojených národů jsou: 1. Udržovat mezinárodní mír a bezpečnost . . . 2. Rozvíjet přátelské vztahy mezi národy, a to na základě zásady rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů . . . 3. Dosáhnout mezinárodní spolupráce v řešení mezinárodních problémů.“ Mohlo být na takových cílech něco špatného?

Spojené národy tedy měly působivý začátek. Řešily se závažné světové sporné otázky. V roce 1948 bylo přijato významné Všeobecné prohlášení lidských práv. Byla započata hodnotná práce pro odstranění bídy, hladu, nemocí a údělu uprchlíků. Byly zavedeny mezinárodní normy, jako například bezpečnostní normy pro lodě a letadla, zdravotní vysvědčení pro osoby cestující do některých území, jednotné poštovní sazby a rozdělení prostoru na vysílacích pásmech.

Spojené národy se důkladně snažily dosáhnout míru při indickopakistánském konfliktu v letech 1947–1949. Prokázaly dokonce vojenskou zdatnost, když vojáci pod jejich vlajkou šli v roce 1950 do Koreje a v roce 1960 do Konga (nyní Zaire). Na Kypru a na Středním východě jsou ještě stále mírové jednotky OSN. Ano, Spojené národy za uplynulých 40 let o sobě daly vědět. Více než 150 zemí ukázalo svou podporu tím, že posílají své delegáty do jejich ústředí v New Yorku na břehu East River.

Ale do jaké míry splnily Spojené národy své základní pověření „udržovat mezinárodní mír a bezpečnost“? A jaké výsledky přinese vyhlášený „Mezinárodní rok míru“?