1. Samuelova
14 A jednoho dne se stalo, že Saulův syn Jonatan+ přistoupil k tomu, aby řekl svému sloužícímu, který nosil jeho zbraně: „Pojď přece a přejděme k přední hlídce Filištínů, kteří jsou tamhle naproti.“ Ale otci to nepověděl.+ 2 A Saul bydlel na okraji Gibeje+ pod granátovníkem, který je v Migronu; a lidu, který byl s ním, bylo asi šest set mužů.+ 3 (A efod+ nosil Achijáš, syn Ikabodova+ bratra Achituba,+ syna Pinechase,+ syna Eliho,+ Jehovova kněze v Šilu.+) Ani lid nevěděl, že Jonatan odešel. 4 A mezi průchody,+ které vyhlížel Jonatan k přechodu proti přední hlídce Filištínů, byl zubovitý skalní útes* na této straně a zubovitý skalní útes na oné straně; a jeden se jmenoval Bocec a druhý se jmenoval Sene. 5 Jeden ostrý výběžek byl sloupem* na severu, obrácený k Mikmaši,+ a druhý byl na jihu, obrácený ke Gebě.+
6 Jonatan* tedy řekl sloužícímu, svému zbrojnoši: „Pojď přece a přejděme k přední hlídce těch neobřezanců.+ Snad bude Jehova pracovat pro nás, neboť Jehovovi nic nebrání, aby zachraňoval mnohými nebo nečetnými.“+ 7 Na to mu jeho zbrojnoš řekl: „Dělej, cokoli je v tvém srdci. Obrať se, kam si přeješ. Hle, jsem s tebou ve shodě s tvým srdcem.“+ 8 Potom řekl Jonatan: „Tady přecházíme k těm mužům a odhalme se jim. 9 Kdyby nám řekli takto: ‚Zastavte se, dokud s vámi nenavážeme styk!‘, pak budeme stát, kde jsme, a neměli bychom k nim vycházet. 10 Ale kdyby nám řekli takto: ‚Vystupte proti nám!‘, potom vyjdeme, protože Jehova nám je jistě vydá do ruky, a to je pro nás znamení.“+
11 S tím se ti dva odhalili přední hlídce Filištínů. A Filištíni přistoupili k tomu, aby řekli: „Hle, Hebrejci vylézají z děr, kde se poschovávali.“+ 12 Muži z přední hlídky tedy odpověděli Jonatanovi a jeho zbrojnoši a řekli: „Vystupte k nám, dáme vám něco vědět!“+ Jonatan ihned řekl svému zbrojnoši: „Vystup za mnou, protože Jehova je jistě vydá do ruky Izraele.“+ 13 A Jonatan vystupoval nahoru po rukou+ a [po] nohou a jeho zbrojnoš za ním; a začali před Jonatanem padat,+ a jeho zbrojnoš je za ním usmrcoval.+ 14 A první pobití, kterým je Jonatan a jeho zbrojnoš srazili, dosáhlo [počtu] asi dvaceti mužů asi na polovině brázdy na akru pole.*
15 Potom nastalo chvění+ v táboře v poli a mezi vším lidem přední hlídky; a síla plenitelů+ se chvěla, i oni, a země se roztřásla,+ a přešlo to ve chvění od Boha.+ 16 A strážní patřící Saulovi v Benjamínově Gibeji+ to uviděli, a pohleďme, hlučení kolísalo sem a tam.*+
17 A Saul přistoupil k tomu, aby řekl lidu, který byl s ním: „Spočítejte [je], prosím, a podívejte se, kdo od nás vyšel.“ Když [je] spočítali, tu pohleďme, Jonatan a jeho zbrojnoš tam nebyli. 18 Saul nyní řekl Achijášovi:+ „Přines sem přece truhlu [pravého] Boha!“+ (Truhla [pravého] Boha se totiž toho dne prokázala být u izraelských synů.)*+ 19 A zatímco Saul mluvil ke knězi,+ stalo se, že hlučení v táboře Filištínů dále pokračovalo a bylo stále větší a větší. Potom řekl Saul knězi: „Stáhni svou ruku.“ 20 Tak byli Saul a všechen lid, který byl s ním, vyvoláni.+ Přišli tedy až k té bitvě, a tam byl meč každého [obrácen] proti jeho bližnímu;+ bylo to velmi velké rozehnání. 21 A Hebrejci, kteří se jako dříve dostali pod Filištíny+ a kteří s nimi vycházeli do tábora kolem dokola, dokonce i ti byli pro [to], aby se prokázali být s Izraelem, který byl se Saulem a Jonatanem.* 22 Také všichni izraelští muži, kteří byli schováni v hornatém kraji Efrajima,+ slyšeli, že Filištíni se dali na útěk, a rovněž je těsně pronásledovali do bitvy. 23 A Jehova toho dne zachránil Izrael,+ a ta bitva se přesunula do Bet-avenu.*+
24 A izraelští muži byli toho dne pod těžkým tlakem,* a přesto Saul zavázal lid přísežným slibem*+ a řekl: „Prokletý je muž, který pojí chléb před večerem, a dokud se nepomstím+ na svých nepřátelích!“ A nikdo z lidu neochutnal chléb.+
25 A všichni ze země vešli do lesů, když byl po povrchu pole med.+ 26 Když lid přišel do lesů, tu pohleďme, kanul tu med,+ ale nikdo nepřiložil ruku k ústům, protože se lid bál přísahy.+ 27 Pokud jde o Jonatana, ten nenaslouchal, když otec zavázal lid přísahou,+ a tak natáhl špičku hole, kterou měl v ruce, a omočil ji v plástvi medu a stáhl ruku zpátky k ústům; a oči mu začaly zářit.+ 28 Na to jeden z lidu odpověděl a řekl: „Tvůj otec slavnostně zavázal lid přísahou a řekl: ‚Prokletý je muž, který dnes pojí chléb!‘“+ (A lid začínal být unavený.+) 29 Jonatan však řekl: „Můj otec přivedl na zemi zavržení.+ Podívejte se, prosím, jak mi zazářily oči, protože jsem ochutnal tuhle trošku medu.+ 30 Oč více, kdyby jen byl lid dnes pojedl z kořisti svých nepřátel,+ kterou našli!+ Vždyť nyní nebylo pobíjení Filištínů velké.“+
31 A toho dne sráželi Filištíny od Mikmaše+ po Aijalon,+ a lid se velice unavil.+ 32 A lid se začal lačně vrhat na kořist+ a brát ovce a skot a telata a porážet je na zemi, a lid se dal do jídla spolu s krví.+ 33 Pověděli [to] tedy Saulovi a řekli: „Pohleď, lid hřeší proti Jehovovi tím, že jí spolu s krví.“+ Na to řekl: „Jednali jste zrádně. Nejprve mi přivalte velký kámen.“ 34 Potom Saul řekl: „Rozptylte se mezi lid a řeknete jim: ‚Přiveďte ke mně každý svého býka a každý svou ovci a budete porážet a jíst na tomhle místě a nebudete hřešit proti Jehovovi tím, že jíte spolu s krví.‘“+ Všechen lid tudíž přivedl každý svého býka, který byl té noci v jeho ruce, a porážel tam. 35 A Saul přistoupil k tomu, aby vystavěl oltář Jehovovi.+ Tím začal výstavbu oltářů Jehovovi.+
36 Později řekl Saul: „Sejděme v noci za Filištíny a drancujme je, dokud se nerozesvětlí ráno,+ a nenechme z nich ani jediného.“+ Na to řekli: „Učiň, cokoli je dobré v tvých očích.“ Potom řekl kněz: „Přibližme se tu k [pravému] Bohu.“+ 37 A Saul se začal dotazovat Boha: „Mám sejít za Filištíny?+ Vydáš je do ruky Izraele?“+ A neodpověděl mu toho dne.+ 38 Saul tedy řekl: „Přistupte sem,+ všichni hlavní muži* lidu,+ a zjistěte a podívejte se, jakým způsobem dnes nastal tento hřích. 39 Jakože je totiž Jehova, který je Osvoboditelem Izraele, živý, i když to bude můj syn Jonatan, přesto rozhodně zemře.“+ Nikdo ze všeho lidu mu však neodpovídal. 40 A přikročil k tomu, aby řekl celému Izraeli: „Sami budete na jedné straně, a já a můj syn Jonatan — my budeme na druhé straně.“ Na to řekl lid Saulovi: „Učiň, co je v tvých očích dobré.“+
41 A Saul přistoupil k tomu, aby řekl Jehovovi: „Bože Izraele,* dej přece Tummim!“+ Potom byli postiženi Jonatan a Saul, a lid [z toho] vypadl.+ 42 Saul nyní řekl: „Metejte los,+ aby se rozhodlo mezi mnou a mým synem Jonatanem.“ A byl postižen Jonatan. 43 Potom řekl Saul Jonatanovi: „Pověz mi přece, co jsi učinil?“+ Jonatan mu tedy pověděl a řekl: „Skutečně jsem ochutnal trochu medu na špičce hole, kterou mám v ruce.+ Tady jsem. Ať zemřu!“
44 Na to Saul řekl: „Kéž tak Bůh učiní a kéž tak k tomu přidá,+ jestliže rozhodně nezemřeš,+ Jonatane.“ 45 Ale lid řekl Saulovi: „Má zemřít Jonatan, který vykonal tuto velikou záchranu+ v Izraeli? To je nemyslitelné!+ Jakože je Jehova živý,+ jediný vlas+ mu z hlavy nespadne na zem; vždyť dnes pracoval s Bohem.“+ S tím lid Jonatana vyplatil,+ a on nezemřel.
46 Saul se tedy stáhl a nenásledoval Filištíny a Filištíni odešli ke svému místu.+
47 A Saul se ujal kralování nad Izraelem+ a válčil kolem dokola proti všem svým nepřátelům, proti Moabu+ a proti synům Ammona+ a proti Edomu+ a proti cobským králům+ a proti Filištínům;+ a kamkoli se obracel, udílel odsouzení.*+ 48 A dál jednal statečně+ a přistoupil k tomu, aby srazil Amaleka+ a osvobodil Izrael z ruky jejich plenitele.
49 A Saulovi synové byli Jonatan+ a Jišvi a Malki-šua,+ a pokud jde o jména jeho dvou dcer, jméno té, která se narodila první, bylo Merab+ a jméno mladší Mikal.+ 50 A Saulova manželka se jmenovala Achinoam, dcera Achimaacova, a velitel jeho vojska se jmenoval Abner,+ syn Nerův, Saulův strýc.* 51 A otcem Saula byl Kiš+ a Abnerův otec Ner+ byl synem* Abielovým.*
52 A po všechny Saulovy dny pokračovalo těžké válčení proti Filištínům.+ Když Saul viděl nějakého silného muže nebo někoho statečného, bral ho k sobě.+