Umučeni pro svou víru!
STALO se to v neděli časně ráno. Tlupa asi 500 lidí obklopila jeden dům ve vesnici Pangi, v provincii Kivu v Zairu. Křesťané, kteří v tom domě pokojně spali, byli probuzeni křikem davu a silnými ranami na dveře. Co následovalo? Sedm křesťanských mužů bylo vyvlečeno, byli nemilosrdně zbiti a přinuceni pochodovat sedm kilometrů do vesnice Kilungulungu uprostřed pralesa.
Tam bylo těmto mírumilovným křesťanům podříznuto hrdlo, tělo jednoho pak bylo navíc ještě zohaveno. Jejich těla pak byla pohřbena v korytu jedné řeky, která byla předtím odvodněna pomocí přehrady postavené k tomu účelu. Později byla přehrada opět uvolněna a řeka zatopila jejich společný hrob, takže po tomto hrozném činu nezůstalo ani stopy.
Proč byli zavražděni tito nevinní lidé?
Tímto zavražděním věrných svědků Jehovových vyvrcholila vlna pronásledování, která začala v roce 1978 po celé části oblasti Kivu, která je ovládaná kmenem Rega. Proč došlo k tomuto vraždění? Protože se svědkové Jehovovi nechtěli řídit pokyny „Kimbilikiti“. Vůdcové tohoto náboženství zděděného po předcích Waregů se domnívají, že svědkové ohrožují celou jejich kmenovou strukturu a že proto musí být vyhlazeni.
V letech 1978 až 1983 vypálili fanatičtí stoupenci tohoto kultu několik sálů království svědků Jehovových. Mnoho svědků ohrožovali, vyháněli je z jejich domů a konfiskovali jejich majetek. Několikrát se snažili usmrtit svědky kouzly a zaklínáním. Tyto kroky byly neúspěšné, a proto se pronásledovatelé uchýlili k brutální hromadné vraždě. — Srovnej se 4. Mojžíšovou 23:23.
Úděsná událost
Sledujme však nyní podrobněji tragické události, k nimž došlo v neděli 14. srpna 1983. Jak výstižný byl pro ten den text a komentář v „Ročence svědků Jehovových 1983“! Den před zavražděním těch sedmi věrných křesťanů přišla z okolních vesnic většina členů malého sboru svědků Jehovových v Pangi, aby se účastnili pravidelného sobotního shromáždění. Všichni tam zůstali přes noc, aby si ušetřili cestu na shromáždění v neděli dopoledne. Sedm osob zůstalo v domě Kalumby Malumalu, kazatele plným časem a předsedajícího dozorce sboru. Celkem tam bylo jedenáct osob, včetně bratra Malumalu, jeho manželky a dvou malých dětí. Pět dalších svědků přenocovalo v domě bratra Kikuni Mutege.
Po sobotním shromáždění strávili svědkové příjemný večer kolem ohně, zpívali písně království a vyprávěli si zkušenosti. Povšimli si, že kolem nich procházely neobvykle pravidelně malé skupinky lidí a všichni se ubírali směrem k vesnici, která leží dva kilometry od Pangi. Jak mohli svědkové vědět, k čemu se tam shromažďují jejich nepřátelé?
Příští ráno asi v pět hodin byl dům předsedajícího dozorce obklíčen tlupou, kterou vedl skupinový náčelník Mulamba Musembe. Bratři Kampema Amuri a Waseka Tabu byli vyzváni, aby s nimi šli k náčelníkovi lidu (Katunda Banangozi) a vykonávali „Salongo“ (povinná obecní služba k udržování silnic, mostů a pod.). Bratr Kampema zdvořile vysvětlil, že domluvili s náčelníkem Katundou, že tu práci vykonají příští den. Skupinový náčelník však označil tuto odpověď jako neuctivou a přikázal, aby byl bratr Kampema zbit. Pak byl dán příkaz, aby byli biti i ostatní bratři.
Vtom si dav povšiml, že „pastor“ Kalumba Malumalu (předsedající dozorce) se vrátil do svého domu. Všichni se pro to obořili na dům a prorazili jednu zeď. Pak vniklo několik lidí dovnitř, aby bratra Malumalu našli. Při rvačce, která přitom vznikla, bylo hrubě zacházeno i se sestrami, ale těm se podařilo utéci a našly ochranu u místního náčelníka policie.
Také dvěma jiným bratrům, kteří přenocovali v druhém domě, se mezitím podařilo utéci. Jeden z nich (Hemedi Mwingilu) se ukryl v nedostavěném domě a byl svědkem této události. Druhý bratr (Lulima Kazalwa) utekl do pralesa.
Sedm bratrů bylo nakonec zadrženo, byli zbiti a se svázanýma rukama odvedeni. Během celého pětikilometrového pochodu do pralesa v blízkosti Kilungulungu je muži, kteří se jich zmocnili, týrali a bili. Když tam došli, byli již bratři téměř v bezvědomí, ale přece byli pevně rozhodnuti nedopustit se žádného kompromisu ve své víře — i když bylo zřejmé, že jim hrozí jistá smrt. Zemřeli statečně a důstojně jako mnozí jiní věrní křesťané ve starověku i v dnešní době. — Mat. 24:9; Zjev. 2:10.
Další bratr, Amisi Milende, byl zavražděn krátce nato při cestě do Kama. Muži, kteří tam byli posláni, ho zajali a svázaného přivedli do Binyangi (15 kilometrů od Pangi), kde měl být předveden před jiného skupinového náčelníka, Kibonge Kimpili. Když čekali na příchod náčelníka, povzbuzoval tento nadšený svědek duchovně jednoho ze svých bratranců. Svým pronásledovatelům řekl, že i kdyby musel zemřít, bude stále důvěřovat v Jehovu Boha, který je schopen jej v budoucím ráji na zemi vzkřísit. Tohoto věrného mladého muže usmrtilo několik lidí. Účastnil se toho i jeho vlastní strýc, který byl mimořádně rozhořčen, protože se dva z jeho synů stali svědky Jehovovými za pomoci bratra Milendy. Tito jeho dva synové, Malala Ramazani a Akilimali Walugaba, patřili ve skutečnosti k těm sedmi ostatním svědkům, kteří byli povražděni.
Jak se vedlo těm, kteří to přežili?
Tyto hrozné události vedly k zavraždění osmi mužů, po nichž zůstaly vdovy a sirotci. Ti, kteří přežili, a ostatní místní svědkové a zájemci se stali terčem rostoucí nenávisti. Nakonec proto uprchli do Kindu, nejbližšího velkého města, kde se o ně dobře postarali členové tří tamějších sborů svědků Jehovových. Těmto pozůstalým také pomohla odbočka Společnosti Strážná věž v Kinshase a poslala jim oblečení, pokrývky a peníze. Tato laskavá pomoc byla přijata s velkým oceněním a přispěla ke znamenitému svědectví pro nevěřící členy rodin a jiné pozorovatele. (Jan 13:34, 35; Jak. 1:27) Zasáhly také vládní úřady. Pachatelé byli zatčeni a bylo proti nim zavedeno soudní řízení.
Tyto otřesné události vyvolávají mnoho otázek. Jaké náboženství je Kimbilikiti? Jakého druhu jsou názory víry a zvyklosti, které mohou vést k takovému pronásledování? A proč se stali terčem takové nenávisti pouze svědkové Jehovovi, a ne jiná náboženství?
[Obrázek na straně 3]
Vesnice Pangi