Březen

Láska k Bohu a jeho Slovu nám pomáhá poslouchat Jehovu, dokonce když se nás příbuzní nebo přátelé snaží v dobré víře přesvědčit, abychom se s nimi podíleli na nebiblických zvycích. Můžou se nás snažit zahanbit, třeba když řeknou, že jsme zemřelého neměli rádi nebo jsme k němu neměli úctu. Můžou také tvrdit, že kvůli našemu chování bude zemřelý nějak ubližovat živým. V jedné zemi v Karibiku mnozí lidé věří, že po smrti člověka může jeho duch zůstat někde kolem a ty, kdo se k zemřelému špatně chovali, trestat. Podle jednoho zdroje může duch dokonce „napáchat v komunitě velké škody“. V některých částech Afriky je zvykem v domě zesnulého zakrývat zrcadla a otáčet fotografie směrem ke zdi. Proč? Někteří tvrdí, že mrtvý se nesmí vidět. Jako Jehovovi služebníci určitě nevěříme žádným mýtům ani se nepodílíme na žádných zvycích, kterými Satan propaguje svoje lži. (1. Kor. 10:21, 22) w19.04 16:11, 12

Ježíš učil zásady, které měly jeho následovníkům pomoct, aby s druhými jednali spravedlivě. Vezměme si například Zlaté pravidlo. Všichni chceme, aby s námi druzí jednali férově. Proto bychom s nimi měli férově jednat i my. Když to děláme, druzí tak nejspíš budou jednat s námi. Ale co když nám někdo ukřivdí? Ježíš svoje následovníky také učil, aby důvěřovali, že Jehova „jistě [zjedná] právo pro své vyvolené, kteří k němu volají dnem i nocí“. (Luk. 18:6, 7) Tento výrok je vlastně slibem: Náš spravedlivý Bůh ví o zkouškách, kterými v těchto posledních dnech procházíme, a v pravý čas pro nás zajistí spravedlnost. (2. Tes. 1:6) Když se řídíme zásadami, které Ježíš učil, budeme s druhými jednat férově. A pokud jsme se v tomto Satanově světě stali obětí nějaké křivdy, může nás utěšit to, že Jehova učiní spravedlnosti zadost. w19.05 18:18, 19

Jsi mladý a chodíš do školy? Všichni tvoji spolužáci možná věří evoluční teorii. Rád bys obhájil, co učí Bible, ale možná se na to úplně necítíš. To si říká o studijní projekt! Tvůj cíl by mohl být dvojí: 1. Upevnit svoje přesvědčení, že všechno stvořil Bůh, a 2. zlepšit se v tom, jak biblickou pravdu obhájit. (Řím. 1:20) Nejdřív si polož otázku, jaké argumenty pro evoluční teorii spolužáci mají. Potom si vyhledej informace v našich publikacích. Obhájit to, čemu věříš, nemusí být tak těžké, jak si myslíš. Hodně lidí věří evoluci jenom proto, že jim někdo, koho respektují, řekl, že je to pravda. Někomu, kdo chce upřímně znát odpovědi, můžeš pomoct už jenom tím, že mu řekneš jedno nebo dvě fakta, která najdeš. (Kol. 4:6) w19.05 22:13

Když prorok Elijáš utíkal před nenávistnými nepřáteli, byl tak na dně, že si přál zemřít. Jehova poslal ke zdrcenému prorokovi mocného anděla. Ten pro něj udělal to, co Elijáš potřeboval. Dal mu teplé jídlo a laskavě ho povzbudil, aby se najedl. (1. Král. 19:5–8) Z této zprávy se dozvídáme něco užitečného: Někdy může mnoho dobrého udělat jednoduchý a praktický laskavý skutek. Třeba nějaké jídlo, malý dárek nebo pár promyšlených slov na kartičce můžou smutného bratra nebo sestru ujistit o tom, že je máme rádi a že nám na nich záleží. Pokud je pro nás nepříjemné mluvit s nimi o velmi osobních nebo citlivých věcech, můžeme jim svoji lásku dát najevo právě praktickou pomocí. Jehova Elijášovi zázračným způsobem pomohl zvládnout dlouhou cestu až k hoře Choreb, daleko z dosahu těch, kdo ho chtěli zabít. Co se z toho učíme? Pokud chceme utěšit oběť sexuálního zneužívání, nejdřív jí možná musíme pomoct, aby se cítila v bezpečí, ať to bude u ní doma, nebo v sále Království. w19.05 20:11, 13, 14

Dejme tomu, že čteš 12. kapitolu Zecharjášova proroctví, která předpovídá smrt Mesiáše. (Zech. 12:10) Když se dostaneš ke 12. verši, čteš, že „rodina Natanova domu“ bude kvůli smrti Mesiáše hořce plakat. Místo toho, abys tento detail rychle přešel, zastav se a polož si otázky: Jak spolu souvisí rodina Natanova domu a Mesiáš? Potom si zahraj na detektiva. Křížový odkaz tě vede do 2. Samuelovy 5:14, kde se dozvídáš, že Natan byl jedním ze synů krále Davida. Druhý křížový odkaz, Lukáš 3:31, odhaluje, že Ježíš byl z matčiny strany přímým potomkem Natana. Najednou jsi fascinován! Věděl jsi, že bylo předpovězeno, že Ježíš bude potomkem Davida. (Mat. 22:42) David měl ale víc než 20 synů! Není úžasné, že Zecharjáš uvedl, že zvlášť rodina Natanova domu bude mít důvod truchlit nad smrtí Ježíše? w19.05 22:17

Pravidelným studiem se můžeme sami přesvědčovat, že to, co jsme se z Bible naučili, je pravda. Můžeme si být naprosto jistí, že Jehovova měřítka jsou správná. Potom budeme, podobně jako strom se silnými kořeny, pevně zakořeněni, „upevněni ve víře“. (Kol. 2:6, 7) Pamatuj, že nikdo nemůže tvoji víru upevnit za tebe. Dál proto měň způsob svého myšlení. Neustále se modli, pros Jehovu, aby ti svým duchem pomáhal. Do hloubky rozjímej, zkoumej svoje myšlenky a pohnutky. Vybírej si dobré přátele, stýkej se s těmi, kdo ti budou pomáhat přeměňovat tvoje myšlení. Když to budeš dělat, budeš potlačovat jedovaté působení Satanova světa a úspěšně vyvracet každé „uvažování a všechno povýšené, co se pozvedá proti poznání Boha“. (2. Kor. 10:5) w19.06 24:17, 18

Tak jako Rut zůstala s ovdovělou Noemi, měli bychom my dál podporovat ty, kterým zemřel někdo blízký. (Rut 1:16, 17) Paula říká: „Krátce po smrti mého manžela mi pomáhalo hodně lidí. Jak ale čas plynul, přišlo mi, že se životy druhých vrátily k normálu. Jenže můj život se úplně změnil. Když si druzí uvědomí, že pozůstalý potřebuje podporu celé měsíce, dokonce roky, je to obrovskou pomocí.“ Samozřejmě každý člověk je jiný. Někteří se novým okolnostem možná přizpůsobí poměrně rychle. Pro jiné je ale každá činnost, kterou kdysi dělali s milovaným člověkem, bolestnou připomínkou jeho smrti. Každý člověk truchlí jinak. Pamatujme, že Jehova nám svěřil tu čest a odpovědnost, abychom o ty, kterým zemřel manželský partner, pečovali. w19.06 26:16

V době zákazu musíme vědět, kdy je „čas být zticha“. (Kaz. 3:7) Musíme držet v tajnosti citlivé informace, jako jsou jména našich bratrů a sester, místa, kde se scházíme, a to, jak kážeme a dostáváme duchovní pokrm. Takové informace nebudeme říkat státním úředníkům ani přátelům nebo příbuzným v naší zemi nebo v zahraničí, a to ani v případě, že slouží Jehovovi. Kdybychom se do této pasti chytili, ohrozili bychom bezpečnost našich bratrů. Nedovol, aby nás malé problémy rozdělily. Satan ví, že rozdělený dům nemůže obstát. (Mar. 3:24, 25) Bude se stále snažit vyvolat mezi námi spory. Doufá totiž, že začneme bojovat jeden proti druhému, namísto toho, abychom bojovali proti němu. Na tuto past si musí dávat pozor i dlouholetí věrní křesťané. Pokud tvrdě pracujeme na tom, abychom překonávali rozdíly, které mezi sebou máme, nechytíme se do pasti v podobě nejednoty. (Kol. 3:13, 14) w19.07 28:14–16

Lidé často dobře reagují na poselství z Bible ne díky tomu, co říkáme, ale díky tomu, jak to říkáme. Váží si toho, že jsme milí, taktní a že se o ně upřímně zajímáme. Nenutíme je, aby poslouchali naše názory. Spíš se snažíme pochopit jejich názor na víru v Boha a být vnímaví k jejich pocitům. Například když Pavel mluvil se Židy, používal Písmo. Když ale mluvil s řeckými filozofy uprostřed Areopagu, na Bibli se neodkazoval přímo. (Sk. 17:2, 3, 22–31) Jak ho můžeme napodobit? Když mluvíš s člověkem, který Bibli neuznává, asi bude nejlepší neodkazovat se na ni přímo. Pokud máš pocit, že by někomu mohlo být nepříjemné sledovat s tebou něco v Bibli, ukaž mu verše méně nápadným způsobem, třeba v tabletu nebo v mobilu. w19.07 30:5, 6

Satan Izraelity chytře sváděl k modlářství. Využil toho, že si potřebovali obstarávat jídlo. Když Izraelité vstoupili do Zaslíbené země, museli změnit způsob pěstování plodin. Když byli v Egyptě, zemědělskou půdu zavlažovali vodou z Nilu. Nicméně v Zaslíbené zemi se půda nezavlažovala z nějaké velké řeky. Voda se získávala ze sezónních dešťů a kromě toho rostliny zavlažovala rosa. (5. Mojž. 11:10–15; Iz. 18:4, 5) Izraelité se proto museli naučit nové zemědělské metody. Proč ale Jehova Izraelity varoval před uctíváním falešných bohů, když jim říkal něco o zemědělství? Jehova věděl, že budou v pokušení naučit se nějaké zemědělské techniky od pohanů, kteří žili poblíž, a že smýšlení kananejských zemědělců bylo ovlivněno jejich vírou v Baala. (4. Mojž. 25:3, 5; Soud. 2:13; 1. Král. 18:18) w19.06 23:4–6

Když apoštol Pavel, Silas, Lukáš a Timoteus dorazili do Filip, našli tam hodně lidí, kteří se zajímali o dobrou zprávu. Tito čtyři nadšení zvěstovatelé pomohli v tomto městě založit sbor. Je dost možné, že se noví křesťané začali scházet v domě pohostinné sestry jménem Lydie. (Sk. 16:40) Netrvalo dlouho a tento sbor musel zvládnout náročnou situaci. Některým lidem se nelíbilo, že Pavel a jeho spolupracovníci učí pravdu o Bohu. Satan tyto lidi podnítil, aby se jim tvrdě postavili na odpor a kazatelské činnosti bránili. Pavel a Silas byli zatčeni, zbiti pruty a uvězněni. Když byli propuštěni, šli za ostatními křesťany a povzbudili je. Potom Pavel, Silas a Timoteus z Filip odešli a Lukáš tam zřejmě zůstal. Co bude s křesťany v tomto nově založeném sboru dál? Díky tomu, že jim Jehova pomáhal svým duchem, mu nepřestali nadšeně sloužit. (Filip. 2:12) Pavel z nich měl velkou radost! w19.08 32:1, 2

Přestěhoval ses nedávno? Náklady spojené se stěhováním můžou být nečekaně vysoké a je lehké se v takové situaci zadlužit. Aby byl případný dluh co nejmenší, nekupuj si na splátky něco, co nutně nepotřebuješ. (Přísl. 22:3) Pokud jsme v citově náročné situaci, například když pečujeme o někoho nemocného, může být obtížné správně posoudit, jak velkou půjčku si vzít. Pamatuj, že v takové chvíli ti „modlitba a úpěnlivá prosba“ pomůžou dělat rozumná rozhodnutí. Jehova může zareagovat na tvé modlitby tak, že ti dá vnitřní klid, který „bude střežit [tvoje] srdce a [tvoje] myšlenkové síly“. Díky tomu dokážeš všechno dobře zvážit. (Filip. 4:6, 7; 1. Petra 5:7) Nezanedbávej vztahy s druhými. Mluv o svých pocitech a o tom, co prožíváš, s dobrými přáteli – zvlášť s těmi, kteří už možná něco podobného prožili. Pomůže ti to, aby ses cítil líp. (Kaz. 4:9, 10) Tím, že ses přestěhoval, o svoje přátele nepřicházíš. w19.08 34:9, 10

Proč Jehova tuto závěrečnou velkou válku spojuje s Megiddem? Megiddo a nedaleké údolí Jezreel byly v biblických dobách místem mnoha bitev. Někdy do nich Jehova přímo zasahoval. „U megiddských vod“ například pomohl izraelskému soudci Barakovi porazit kananejské vojsko, kterému velel Sisera. Když Barak a prorokyně Debora děkovali Jehovovi za toto zázračné vítězství, zpívali: „Z nebe bojovaly hvězdy ... proti Siserovi. ... Tak ať zahynou všichni tvoji nepřátelé, Jehovo. A ať jsou ti, kdo tě milují, jako když vychází slunce ve své moci.“ (Soud. 5:19–21, 31) Stejné to bude v Armagedonu – Boží nepřátelé zahynou a ti, kdo milují Boha, budou zachráněni. Mezi těmito dvěma bitvami je ale jeden podstatný rozdíl. V Armagedonu Boží služebníci nebudou bojovat. Dokonce ani nebudou mít zbraně. Jejich síla bude v tom, že zůstanou v klidu a budou důvěřovat Jehovovi a jeho nebeským vojskům. (Iz. 30:15; Zjev. 19:11–15) w19.09 36:4, 5

Jedním ze způsobů, jak „přijít“ k Ježíšovi, je co nejvíc se dozvědět o tom, co říkal a dělal. (Luk. 1:1–4) To za nás nemůže udělat nikdo jiný – studovat, co o něm říká Bible, musí každý sám. K Ježíšovi můžeme „přijít“ také tak, že se dáme pokřtít a staneme se jeho učedníky. Dalším způsobem, jak „přijít“ k Ježíšovi, je jít za staršími ve sboru, když potřebujeme pomoc. Ježíš používá tyto „dary v podobě lidí“, aby pečoval o své ovce. (Ef. 4:7, 8, 11; Jan 21:16; 1. Petra 5:1–3) Musíme být iniciativní a poprosit je o pomoc. Nemůžeme čekat, že nám budou číst myšlenky a poznají, co potřebujeme. Bratr, který se jmenuje Julian, vzpomíná: „Řekl jsem si o pastýřskou návštěvu a byl to jeden z nejlepších dárků, jaký jsem kdy dostal.“ Věrní starší, jako byli ti, kteří navštívili Juliana, nám můžou pomoct, abychom poznali „Kristovu mysl“, tedy pochopili a napodobovali jeho myšlení a postoje. (1. Kor. 2:16; 1. Petra 2:21) To je opravdu jeden z nejlepších dárků, jaké nám můžou dát. w19.09 38:4, 5

V Bibli čteme o mnoha mužích a ženách, kteří sice měli pevnou víru a působil na ně Boží duch, ale přesto nepatří ke 144 000. Jedním z nich je Jan Křtitel. (Mat. 11:11) Dalším je David. (Sk. 2:34) Oni i bezpočet dalších budou vzkříšeni a budou žít v ráji na zemi. Spolu se členy velkého zástupu budou mít příležitost oddaně sloužit Jehovovi a podporovat jeho vládu. Poprvé v dějinách Bůh shromažďuje miliony lidí ze všech národů, aby ho jednotně uctívali. Ať už máme naději na život v nebi, nebo na zemi, musíme pomáhat co největšímu počtu lidí, aby se stali součástí velkého zástupu „jiných ovcí“. Jehova brzy zahájí velké soužení. Vlády a náboženství, které už lidem způsobily tolik trápení, budou zničeny. Velký zástup má před sebou krásnou vyhlídku – sloužit Jehovovi věčně na zemi! (Zjev. 7:14) w19.09 39:18, 19

Satanův systém se blíží ke svému konci a my můžeme očekávat, že naše věrnost Bohu a jeho království bude podrobena ještě náročnějším zkouškám. Pravděpodobně budeme dál terčem posměchu. Jedním z hlavních důvodů bude nejspíš to, že bude víc a víc zkoušena naše neutralita. Abychom zůstali věrní ve velkém soužení, musíme na své věrnosti pracovat už teď. Během velkého soužení nastane změna v tom, kteří bratři nás na zemi povedou. Všichni pomazaní křesťané, kteří budou ještě na zemi, budou v určitou chvíli shromážděni do nebe, aby bojovali v armagedonské válce. (Mat. 24:31; Zjev. 2:26, 27) To znamená, že už s námi na zemi nebude vedoucí sbor. Velký zástup ale bude dál dobře zorganizovaný. Vedení převezmou schopní bratři patřící k jiným ovcím. Bude potřeba, abychom věrnost Jehovovi dali najevo tím, že budeme tyto bratry podporovat a poslouchat. Bude na tom záviset náš život! w19.10 41:13, 14

Noemi věrně sloužila Jehovovi a milovala ho. Potom co jí ale zemřel manžel a dva synové, si chtěla změnit jméno na „Mara“, což znamená „hořká“. (Rut 1:3, 5, 20, 21; ppč.) Její snacha Rut s ní v těžké době zůstala. Nejenom že své tchyni prakticky pomáhala, ale také ji utěšovala. Svými jednoduchými, upřímnými slovy jí vyjadřovala lásku a podporu. Když někomu z naší duchovní rodiny zemře manželský partner, potřebuje naši pomoc. Manžele můžeme přirovnat ke dvěma stromům, které rostou jeden vedle druhého. Během let se jejich kořeny propletou. Když je jeden strom vykořeněn a uhyne, ten druhý tím může být vážně zasažen. Podobně když někomu zemře jeho manželský partner, může dlouhou dobu prožívat silné emoce. w19.06 26:12, 13

Musíme si hlídat nejenom, jaké zábavě se věnujeme, ale také kolik času nám zabere. Kdybychom to nedělali, mohli bychom víc času strávit tím, že se bavíme, než tím, že sloužíme Jehovovi. V prvé řadě zjisti, kolik času vlastně zábavě věnuješ. Co kdyby sis to v průběhu jednoho týdne zaznamenával? Napiš si do kalendáře, kolik hodin jsi strávil sledováním televize, prohlížením internetových stránek a hraním her na mobilu nebo tabletu. Pokud se ti zdá, že zábavě věnuješ až příliš mnoho času, udělej si plán. Nejdřív si vyhraď čas na důležitější věci a potom si naplánuj zábavu. Pak pros Jehovu, aby ti pomohl se tvého plánu držet. Díky tomu budeš mít dostatek času a energie na studium Bible, rodinné uctívání, shromáždění a kazatelskou službu. Taky si asi zábavu víc užiješ, protože nebudeš mít výčitky, že ti zabírá moc času. w19.10 43:14, 16, 17

Asi v roce 55 n. l. udělali Korinťané důležité rozhodnutí. Dozvěděli se, že jejich spoluvěřící v Jeruzalémě a Judeji mají nouzi, a tak se i oni rozhodli přispět, aby jim pomohli. (1. Kor. 16:1; 2. Kor. 8:6) Za pár měsíců se ale apoštol Pavel dozvěděl, že Korinťané svoje rozhodnutí nedotáhli do konce. Hrozilo, že až přijde čas vyzvednout peníze a společně s dary ostatních sborů je odnést do Jeruzaléma, Korinťané nebudou připravení. (2. Kor. 9:4, 5) Korinťané udělali výborné rozhodnutí a Pavel je pochválil za pevnou víru a za jejich upřímné přání být štědří. Musel je ale vybídnout, aby to, co začali, také dokončili. (2. Kor. 8:7, 10, 11) Z tohoto příběhu je vidět, že i věrní křesťané někdy bojují s tím, aby dobré rozhodnutí uskutečnili. Čím to může být? Kvůli vrozené nedokonalosti možná máme sklon věci odkládat. Nebo svoje rozhodnutí nedokážeme zrealizovat proto, že se stane něco nečekaného. (Kaz. 9:11) w19.11 48:3–5

Stejně jako velký štít chránil vojákovo tělo, víra tě chrání před špatným vlivem tohoto světa, ke kterému patří nemravnost, násilí a mnoho dalších bezbožných věcí. Bitvy, které křesťané bojují, jsou duchovní a k našim nepřátelům patří zlí duchové. (Ef. 6:10–12) Jak můžeš zjistit, jestli je tvoje víra dost pevná na to, abys obstál ve zkouškách? Za prvé, je nutné prosit Boha, aby ti pomohl se prozkoumat. A pak se na sebe snaž s pomocí Božího Slova podívat tak, jak tě vidí Bůh. (Hebr. 4:12) Bible říká: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění.“ (Přísl. 3:5, 6) Zkus se zamyslet, nakolik tomu odpovídají rozhodnutí, která jsi udělal v poslední době. Měl jsi třeba větší finanční problémy? Přemýšlel jsi v té situaci o Hebrejcům 13:5, kde nám Jehova slibuje „Rozhodně tě neopustím, rozhodně tě ani nezanechám“? Dal ti tento slib jistotu, že ti Jehova pomůže? Pokud ano, je vidět, že máš štít víry v dobrém stavu. w19.11 46:1, 4

Dítě potřebuje a zaslouží si, aby mu každý z rodičů věnoval hodně času a energie. Když tedy mají manželé několik dětí krátce po sobě, může být pro ně náročné věnovat každému dítěti potřebnou pozornost. Některé páry s více malými dětmi přiznávají, že se oba cítí přetížení. Maminka může bojovat s fyzickým a psychickým vyčerpáním. Může být tak unavená, že nemá sílu pravidelně si studovat, modlit se a chodit do služby. A může být pro ni těžké soustředit se na shromážděních a mít z nich užitek. Manžel, který svou manželku miluje, udělá pochopitelně maximum, aby jí pomohl, když děti vyžadují pozornost, ať už na shromáždění, nebo doma. Může například manželce pomáhat s domácími pracemi. Bude se snažit, aby všichni měli prospěch z pravidelného rodinného uctívání. A bude se svou rodinou pravidelně chodit do kazatelské služby. w19.12 52:8

Co dobrého Izraelitům přinášel jubilejní rok? Představ si, že nějaký Izraelita se zadlužil, a aby mohl dluhy splatit, musel prodat své pole nebo jinou půdu. V jubilejním roce měl půdu získat zpátky. Ten muž se tedy mohl vrátit „ke svému vlastnictví“, a jeho děti tak nepřišly o dědictví. V jiném případě se někdo dostal do takové nouze, že kvůli splacení dluhů musel svoje dítě – nebo dokonce sám sebe – prodat do otroctví. V jubilejním roce se takoví otroci měli „vrátit ke své rodině“. (3. Mojž. 25:10) Nikdo tedy neměl zůstat otrokem natrvalo. Navíc Jehova řekl: „Nikdo by ... mezi vámi neměl zchudnout, protože Jehova ti bude zcela jistě žehnat v zemi, kterou ti Jehova, tvůj Bůh, dává jako dědictví, abys ji vzal do vlastnictví.“ (5. Mojž. 15:4) To se zásadně liší od toho, co se děje ve světě dnes, kdy bohatí často dál bohatnou a chudí zase chudnou. w19.12 50:3, 4

Když Ježíš procházel zkouškami, modlil se „se silnými výkřiky a slzami“. (Hebr. 5:7) Jeho procítěné modlitby vycházely z oddaného srdce a posilovaly jeho odhodlání zůstat poslušný. Pro Jehovu byly Ježíšovy modlitby jako příjemná vůně kadidla. Ježíš celým svým životem dělal svému Otci radost a ospravedlňoval jeho svrchovanost. Jak můžeme Ježíše napodobovat? Tak, že se ze všech sil snažíme poslouchat Jehovu a být mu věrní. Když procházíme zkouškami, z celého srdce se modlíme k Jehovovi o pomoc, protože mu chceme dělat radost. Uvědomujeme si, že pokud bychom dělali věci, které Jehova odsuzuje, naše modlitby by nevyslýchal. Pokud ale žijeme v souladu s jeho měřítky, můžeme si být jistí, že naše upřímné modlitby pro něj budou jako příjemná vůně kadidla. A můžeme si být jistí i tím, že svou věrností a poslušností děláme našemu nebeskému Otci radost. w19.11 47:7, 8

V roce 1919 Ježíš ustanovil malou skupinu pomazaných bratrů jako „věrného a rozvážného otroka“. Tento otrok vede kazatelskou činnost a dává Kristovým následovníkům „pokrm v pravý čas“. Satan a jeho svět se všemožně snaží práci věrného otroka zastavit. Z lidského hlediska by otrok dělal svoji práci jen velmi obtížně, nebo by to dokonce bylo nemožné. Ale navzdory dvěma světovým válkám, globálním ekonomickým krizím i tomu, že se s Božím lidem zachází nespravedlivě a je pronásledovaný, otrok vytrvale poskytuje Kristovým následovníkům na zemi duchovní pokrm. Jen si vezmi, jaké množství tohoto pokrmu máme dnes k dispozici – zadarmo a ve víc než 900 jazycích! To je nesporný důkaz Boží podpory. Dalším dokladem Jehovova požehnání je kazatelská činnost. Dobrá zpráva se opravdu káže „po celé obydlené zemi“. (Mat. 24:14) w19.11 47:15, 16

Každý rok v Den smíření velekněz pálil kadidlo ještě před tím, než předložil oběti. Díky tomu měl při předkládání obětí Boží schválení. Když byl Ježíš na zemi, předložil svůj život jako oběť. Ale ještě před tím musel udělat něco důležitého – důležitějšího než zachránit lidstvo. Co to bylo? Pokud chtěl, aby Jehova jeho oběť přijal, musel ho celý život věrně poslouchat. Tak mohl dokázat, že žít podle Jehovových měřítek je jediný správný způsob života. Mohl tak ospravedlnit Otcovu svrchovanost neboli dokázat, že jeho způsob vlády je správný a spravedlivý. Ježíš se po celý svůj život na zemi Jehovových měřítek dokonale držel. Žádné pokušení ani zkouška neoslabily jeho touhu dokázat, že způsob, kterým vládne jeho Otec, je ten nejlepší. (Filip. 2:8) w19.11 47:6, 7

V průběhu Ježíšovy náročné služby se věrní apoštolové prokázali být jeho skutečnými přáteli. (Přísl. 18:24) Ježíš si jich velmi vážil. V době jeho pozemské služby v něj žádný z jeho rodných bratrů nevěřil. (Jan 7:3–5) V jednom okamžiku si jeho příbuzní dokonce mysleli, že se zbláznil. (Mar. 3:21) Naproti tomu svým věrným apoštolům mohl v noci před svou smrtí říct slova verše na tento den. Apoštolové občas Ježíše zklamali, ale on se nezaměřoval na jejich chyby. Viděl, že v něj věří. (Mat. 26:40; Mar. 10:13, 14; Jan 6:66–69) V noci před svou popravou těmto věrným mužům řekl: „Nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám dal na vědomí všechno, co jsem slyšel od svého Otce.“ (Jan 15:15) Není pochyb o tom, že jeho přátelé pro něj byli velkým povzbuzením. w19.04 15:11, 12

Jak člověk ví, že byl povolán k životu v nebi? Odpověď jasně vyplývá z dopisu apoštola Pavla křesťanům v Římě, „kteří byli povoláni, aby byli svatí“. Kromě slov verše na tento den jim napsal: „Duch, kterého jste dostali, nevede k otroctví a strachu, ale k vašemu přijetí za syny. Pod působením tohoto ducha voláme: ‚Abba, Otče!‘“ (Řím. 1:7; 8:15) Bůh tedy svým svatým duchem dává pomazaným jasně najevo, že mají nebeské povolání. (1. Tes. 2:12) Dává jim absolutní jistotu, že mají naději na život v nebi. (1. Jana 2:20, 27) Pomazaní nepotřebují, aby jim někdo potvrdil, že jsou pomazaní. w20.01 4:7, 8

„Kristův zákon“ je založený na tom nejlepším možném základě – na lásce. (Gal. 6:2) Láska Ježíše motivovala ke všemu, co dělal. Láska se projevuje například lítostí neboli něžným soucitem. Ježíše lítost vedla k tomu, že vyučoval zástupy, uzdravoval nemocné, sytil hladové a křísil mrtvé. (Mat. 14:14; 15:32–38; Mar. 6:34; Luk. 7:11–15) Ochotně upřednostnil potřeby druhých před svými vlastními. A svoji velkou lásku dal najevo především tím, že za lidi položil život. Ježíše můžeme napodobovat tím, že potřeby druhých pro nás budou důležitější než naše vlastní. Můžeme ho napodobovat i tím, že se budeme učit být k lidem ve službě něžně soucitní. Když nás takový soucit vede k tomu, abychom kázali a vyučovali, posloucháme Kristův zákon. w19.05 18:8–10

Ježíš osvobozoval lidi od útlaku, který svým učením působili náboženští vůdci. Hodně Židů bylo tehdy zotročeno tradicemi a nesprávnými naukami. (Mat. 5:31–37; 15:1–11) Ti, kdo se považovali za duchovní vůdce, byli v určitém smyslu slepí. Když odmítli přijmout Mesiáše a duchovní osvícení, které nabízel, zůstali ve tmě a v zajetí hříchu. (Jan 9:1, 14–16, 35–41) Ježíš ale učil pravdu a dával dobrý příklad a tím pokorným lidem ukazoval, jak se můžou v duchovním smyslu osvobodit. (Mar. 1:22; 2:23–3:5) Ježíš také umožnil, aby bylo lidstvo osvobozeno od zděděného hříchu tím, že dal svůj život jako výkupné. Všem, kdo v Ježíše uvěřili a přijali jeho výkupní oběť, mohl Bůh odpouštět hříchy. (Hebr. 10:12–18) w19.12 50:8, 10, 11

Jehova prostřednictvím svatého ducha dává všem pomazaným naprostou jistotu, že si je vybral. Takové působení svatého ducha je pro ně „zárukou“, že v budoucnosti budou věčně žít v nebi, a ne na zemi. (2. Kor. 1:21, 22) Když je křesťan pomazán, je od té chvíle jisté, že bude vládnout v nebi? Ne. On sice nepochybuje, že byl vybrán, aby šel do nebe, ale musí pamatovat na tuto vybídku: „Bratři, proto se tím víc snažte, abyste si zajistili své povolání a vyvolení, protože když to budete dál všechno dělat, nikdy neselžete.“ (2. Petra 1:10) A tak i když byl některý křesťan povolán, aby šel do nebe, svoji odměnu dostane pouze v případě, že zůstane věrný Bohu. (Filip. 3:12–14; Hebr. 3:1; Zjev. 2:10) w20.01 4:5, 6

Proč s Jobem neměli jeho tři falešní přátelé soucit? Jedním důvodem bylo to, že viděli jenom vnější stránku jeho situace. Proto dospěli ke špatnému závěru a Joba drsně odsoudili. Jak můžeme předejít tomu, že bychom udělali podobnou chybu? Pamatuj, že jenom Jehova zná všechna fakta týkající se situace druhého člověka. Pozorně poslouchej, co ten, kdo prožívá bolest, říká. A dělej víc, než že ho budeš jenom poslouchat. Také se snaž představit si, jakou bolest cítí. Jedině pak dokážeš svému bratrovi nebo sestře projevit empatii. Soucit nám zabrání šířit drby o problémech, které někdo řeší. Pomlouvač sbor neupevňuje, naopak ho strhává. (Přísl. 20:19; Řím. 14:19) Jeho slova můžou někomu, kdo už beztak trpí, ubližovat. (Ef. 4:31, 32) Mnohem lepší je, když u druhého hledáme hezké vlastnosti a přemýšlíme, jak mu můžeme s jeho těžkostmi pomoct. w19.06 26:8, 9