Únor

Svoje bratry a sestry líp poznej. Povídej si s nimi před a po shromáždění, spolupracuj s nimi ve službě, a pokud je to možné, pozvi je na jídlo. Možná zjistíš, že zdánlivě odtažitá sestra je ve skutečnosti plachá, že bratr, o kterém sis myslel, že je zaměřený na peníze, je štědrý nebo že maminka s dětmi, která často chodí na shromáždění pozdě, má kvůli své víře doma problémy. (Job 6:29) Samozřejmě bychom se neměli plést do cizích věcí. (1. Tim. 5:13) I tak je ale dobré dozvědět se něco o okolnostech našich bratrů a sester a o tom, co zažili v minulosti. Díky tomu pochopíme, proč něco dělají nebo nedělají. Když líp poznáš toho, kdo tě něčím rozčiluje, pravděpodobně pro něj budeš mít větší pochopení. Poznat druhé vyžaduje určitou námahu. Když se ale řídíš biblickou radou, aby tvoje srdce bylo „doširoka otevřené“, děláš to, co Jehova, který miluje lidi „všeho druhu“. (2. Kor. 6:11–13; 1. Tim. 2:3, 4) w20.04 16:10-12

Večer před svou smrtí Ježíš připomněl svým učedníkům, že mají jeden druhého milovat. Věděl, že obětavá láska jim pomůže zůstat jednotní a snášet nenávist světa. Uvažujme teď chvíli o sboru v Tesalonice. Od doby, kdy byl založen, byli jeho členové pronásledovaní. Přesto byli tamní bratři a sestry známí svojí vytrvalostí a láskou. (1. Tes. 1:3, 6, 7) Pavel je povzbudil, aby si lásku projevovali „ještě ve větší míře“. (1. Tes. 4:9, 10) Měla je podnítit, aby utěšovali sklíčené a podporovali slabé. (1. Tes. 5:14) A oni se jeho radami řídili, protože ve svém druhém dopise, který jim napsal asi o rok později, jim mohl říct: „Vzájemná láska vás všech sílí.“ (2. Tes. 1:3–5) Tato láska jim pomohla snášet těžkosti a pronásledování. w21.03 12:11

Když chceme získat cenu v podobě věčného života, musíme běžet po správné trase neboli žít podle vzoru, který nám dal Ježíš. (Sk. 20:24; 1. Petra 2:21) Ale Satan a ti, kdo se řídí jeho vzorem, chtějí, abychom si zvolili jinou trasu. Chtějí, abychom běželi s nimi. (1. Petra 4:4) Našemu způsobu života se vysmívají a prohlašují, že jejich trasa je lepší, že vede ke svobodě. Tak to ale není. (2. Petra 2:19) Je moc důležité, abychom si vybrali tu správnou cestu. Satan chce, abychom přestali běžet po úzké cestě, která vede „do života“, a přešli na širokou cestu, po které se pohybuje většina lidí v tomto světě. Je oblíbená a snadnější, ale vede „do zničení“. (Mat. 7:13, 14) Abychom na správné cestě zůstali, musíme důvěřovat Jehovovi a poslouchat, co nám říká. w20.04 18:1, 5, 7

V nedávných letech vstoupilo Rusko se svými spojenci do „země Okrasy“. (Dan. 11:41) Jak? V roce 2017 současný král severu zakázal činnost Jehovova lidu a poslal některé bratry a sestry do vězení. Zakázal také naše publikace včetně Překladu nového světa. Kromě toho zabavil ruskou pobočku i některé sály Království a sjezdové sály. Po těchto krocích dospěl vedoucí sbor v roce 2018 k závěru, že Rusko a jeho spojenci jsou králem severu. Jehovovi služebníci ale proti žádným vládám nebojují ani se je nesnaží změnit, i když jsou krutě pronásledovaní. Naopak se řídí biblickou vybídkou, aby se modlili za „všechny ve vysokém postavení“, zejména když takoví lidé dělají rozhodnutí, která by mohla ovlivnit náboženskou svobodu. w20.05 20:9

Rodiče, pokud se vaše děti mají přesvědčit, že znají pravdu, potřebují se spřátelit s Jehovou a ujistit se, že to, co Bible učí, je pravda. Abyste mohli učit děti pravdu o Bohu, musíte jim dávat dobrý příklad. Musíte sami do hloubky studovat Bibli a udělat si čas na rozjímání. Potom dokážete svým dětem pomoct, aby dělaly to samé. Měli byste je naučit používat naše studijní pomůcky, stejně jako to učíte své zájemce. Svým dětem tak pomůžete, aby si zamilovaly Jehovu a získaly důvěru k věrnému a rozvážnému otroku, který nám poskytuje duchovní pokrm. (Mat. 24:45–47) Nespokojte se s tím, že dětem vysvětlíte základní biblické nauky. Úměrně jejich věku a schopnostem s nimi rozebírejte i „hluboké Boží věci“. (1. Kor. 2:10) Pomůžete jim tak, aby si vybudovaly pevnou víru. w20.07 28:10, 12-13

Kolik nedokonalých lidí je Jehovovými blízkými přáteli v dnešní době? Jsou jich miliony. Tito lidé můžou být Jehovovými přáteli díky tomu, že věří v Ježíšovu výkupní oběť. Na základě výkupného nám Jehova umožňuje, abychom se mu zasvětili a dali se pokřtít. Když tyto důležité kroky uděláme, připojíme se tak k milionům křesťanů, kteří jsou blízkými přáteli té nejvýznamnější osoby v celém vesmíru. Jak můžeme dát najevo, že si přátelství s Bohem vážíme? Tak, že mu zůstaneme věrní bez ohledu na to, jak dlouho mu už v tomto starém světě sloužíme. Vzorem jsou pro nás Abraham a Job, kteří byli věrní Bohu víc než sto let. A stejně jako pro Daniela i pro nás musí mít přátelství s Bohem větší cenu než náš život. (Dan. 6:7, 10, 16, 22) S Jehovovou pomocí dokážeme zvládnout jakoukoli zkoušku, a tak náš vztah s ním může být stále pevný. (Filip. 4:13) w20.05 22:5-6

Král David viděl jednu vdanou ženu, jak se koupe. Jmenovala se Bat-šeba. Znal Jehovův zákon: „Nebudeš toužit ... po manželce svého bližního.“ (2. Mojž. 20:17) Přesto se dál díval. Jeho srdce se rozdělilo – jedna část toužila po té ženě a druhá toužila líbit se Jehovovi. I když David už dlouhé roky miloval Jehovu a bál se ho, této sobecké touze podlehl. Kvůli tomu udělal hrozné věci. Pošpinil Jehovovo jméno. A také hodně ublížil nevinným lidem, včetně své rodiny. (2. Sam. 11:1–5, 14–17; 12:7–12) Jehova Davidovi pomohl pochopit, že udělal vážnou chybu, a on svůj vztah s ním napravil. (2. Sam. 12:13; Žalm 51:2–4, 17) Dobře si pamatoval, jaké problémy a trápení způsobil, když dovolil, aby se jeho srdce rozdělilo. Slova ze Žalmu 86:11 se dají přeložit také jako: „Dej mi nerozdělené srdce.“ Pomohl Jehova Davidovi, aby bylo jeho srdce znovu sjednocené? Ano, protože se o něm později píše, že „jeho srdce [bylo] úplně oddané Jehovovi“. (1. Král. 11:4; 15:3) w20.06 24:12-13

Jehovovu lásku k lidem Bible přirovnává ke šňůře nebo provazu. Proč je to výstižné? Představ si, že se topíš v rozbouřeném moři a někdo ti hodí záchrannou vestu. Určitě jsi za ni vděčný, protože se díky ní udržíš na hladině. Ale samotná vesta ti život nezachrání. Voda je ledová, takže pokud se nedostaneš do záchranného člunu, nepřežiješ. Potřebuješ, aby ti někdo hodil lano a ke člunu tě přitáhl. Jehova o Izraelitech, kteří se od něj vzdálili, řekl slovy verše na dnešní den, že je k sobě „přitahoval“. Stejnou lásku dnes Jehova cítí k těm, kdo mu přestali sloužit a topí se v problémech a starostech. Chce, aby věděli, že je miluje, a chce je k sobě přitáhnout. A svou lásku jim může projevit tvým prostřednictvím. Je důležité, abychom nečinné bratry a sestry ujistili, že Jehova je miluje a my také. w20.06 26:12-13

Když byl zavražděn učedník Štěpán, mnozí křesťané z Jeruzaléma utekli a „rozprchli [se] po celém území Judeje a Samaří“. Nakonec došli až na Kypr a do Antiochie. (Sk. 7:58–8:1; 11:19) Jen těžko si dokážeme představit, co všechno museli vydržet. Přesto horlivě kázali dobrou zprávu, kdekoli byli, a po celé Římské říši vznikaly nové sbory. (1. Petra 1:1) Mnohem horší doba ale měla teprve přijít. Například kolem roku 50 n. l. římský císař Claudius nařídil, aby všichni Židé opustili Řím. Takže Židé, kteří se stali křesťany, byli donucení se přestěhovat a usadit se někde jinde. (Sk. 18:1–3) Asi v roce 61 apoštol Pavel napsal, že křesťané byli veřejně vystaveni urážkám, vězněni a byl drancován jejich majetek. (Hebr. 10:32–34) A stejně jako jiní lidé museli snášet chudobu a trpěli nemocemi. (Řím. 15:26; Filip. 2:25–27) w21.02 8:2-4

Pokud křesťan na své víře pracuje, Satan ani lidé pod jeho vlivem ji nebudou moct oslabit. (2. Jana 8, 9) Měli bychom očekávat, že nás svět bude nenávidět. (1. Jana 3:13) Jan nám připomíná, že „celý svět je v moci toho zlého“. (1. Jana 5:19) Čím víc se bude blížit jeho konec, tím víc bude Satan zuřit. Nepoužívá jenom nenápadné formy útoku, jako je nemravnost nebo lži odpadlíků. Používá také brutální sílu. Satan ví, že už mu zbývá málo času, aby zastavil naši kazatelskou činnost nebo nás přinutil vzdát se svojí víry. Nepřekvapuje nás tedy, že naše činnost je v některých zemích omezená nebo zakázaná. Přesto tam naši bratři a sestry dál věrně slouží Jehovovi. Dokazují, že ať už Satan proti nám vymyslí cokoli, můžeme zvítězit! w20.07 30:12-13

Jehova si přál, aby lidé na té krásné planetě, kterou vytvořil, žili věčně. Když se ale Adam a Eva proti svému milujícímu Otci vzbouřili, na zemi padl stín v podobě hříchu a smrti. (Řím. 5:12) Co udělal Jehova? Okamžitě ukázal, jak lidstvo zachrání. (1. Mojž. 3:15) Rozhodl se, že poskytne výkupné, díky kterému můžou být potomci Adama a Evy od hříchu a smrti osvobozeni. Každému člověku, který se rozhodne mu sloužit, může na základě výkupného dát věčný život. (Jan 3:16; 1. Kor. 15:21, 22) Můžeme předpokládat, že až bude Jehova prostřednictvím svého Syna křísit ty nesčetné miliony lidí, neudělá to najednou. Proč ne? Protože tak rychlý nárůst populace by pravděpodobně vyvolal chaos. A Jehova nic nedělá neorganizovaně nebo chaoticky. Ví, že aby byl na zemi pokoj, musí tady být i pořádek. (1. Kor. 14:33) w20.08 33:3, 5

Zájemce by měl chápat, že cílem studia je pomoct mu, aby začal sloužit Jehovovi jako jeho svědek. Svého cíle dát se pokřtít může upřímný zájemce dosáhnout krok za krokem. Nejdřív Jehovu pozná, zamiluje si ho a uvěří v něj. (Jan 3:16; 17:3) Pak si s ním vytvoří vztah a začne se sbližovat s lidmi ze sboru. (Hebr. 10:24, 25; Jak. 4:8) Časem zavrhne špatné jednání a lituje svých hříchů. (Sk. 3:19) S tím, jak roste jeho víra, začne o biblické pravdě mluvit s druhými. (2. Kor. 4:13) Potom svůj život zasvětí Jehovovi a dá to najevo křtem. (1. Petra 3:21; 4:2) Pro všechny je to radostná událost. Když zájemce dělá jednotlivé kroky ke svému cíli, hodně a upřímně ho chval a povzbuzuj ho, aby v tom pokračoval. w20.10 42:12-13

Když se srovnáváš s druhými ve sboru, můžeš sám sebe vidět zkresleně. Někteří jsou třeba vynikající učitelé, dobří organizátoři nebo schopní pastýři. Možná máš pocit, že nikdy nebudeš tak dobrý jako oni. Je z toho vidět, že jsi pokorný. (Filip. 2:3) Dávej si ale pozor. Pokud se pořád srovnáváš s někým, kdo v něčem vyniká, budeš ze sebe jenom zklamaný. Můžeš si dokonce myslet, že ve sboru žádné místo nemáš, jak řekl apoštol Pavel. Jehova dal některým křesťanům v prvním století zázračné dary svatého ducha, ale ne všem dal stejný dar. (1. Kor. 12:4–11) Přesto byl každý křesťan užitečný. Dnes takové zázračné dary ducha nemáme. Poučení ale platí i pro nás. Nemáme sice stejné schopnosti, ale pro Jehovu jsme všichni užiteční. w20.08 34:13-15

Když se budete modlit o odvahu, Jehova bude vaše modlitby vyslýchat a nikdy vás neopustí. (Sk. 4:29, 31) Vždycky se o něj budete moct opřít. Uvažujte nad tím, jak vám pomohl, abyste překonali různé překážky, a jak vám dodával sílu, abyste udělali změny v životě. Ten, kdo převedl svůj lid přes Rudé moře, určitě pomůže i vám stát se Kristovým učedníkem. (2. Mojž. 14:13) Mějte stejnou víru jako žalmista, který řekl to, co je ve verši na dnešní den. S Jehovovou pomocí můžou nesmělost překonat i noví zvěstovatelé. Když sestra Tomojo začala kázat dům od domu, hned u prvních dveří na ni žena zakřičela: „Se svědky Jehovovými nechci mít nic společného!“ a práskla dveřmi. Tomojo odvážně řekla sestře, se kterou byla ve službě: „Slyšela jsi to? Nemusela jsem říct ani slovo a poznala, že jsme svědkové Jehovovi. Není to úžasné?“ Tomojo dnes slouží jako pravidelná průkopnice. w20.09 36:13-14

Asa řekl lidu, že jim Jehova „dopřál odpočinek od všech okolních nepřátel“. (2. Par. 14:6, 7) Nemyslel si ale, že je to doba, kdy by měli složit ruce do klína. Naopak, začal budovat města a stavět hradby, věže a brány. Obyvatelům Judska řekl: „Země ... stále patří nám.“ Co tím myslel? Chtěl tím říct, že v zemi, kterou jim Bůh dal, můžou volně cestovat a stavět a žádní nepřátelé jim v tom nebrání. Své poddané vybízel, aby toto období klidu dobře využili. Asa období klidu využil také k tomu, aby posílil svou armádu. (2. Par. 14:8) Znamená to, že nedůvěřoval Jehovovi? Ne, neznamená. Asa věděl, že jako král má odpovědnost připravit národ na problémy, které se v budoucnu můžou objevit. Věděl, že období klidu, které Judsko zažívá, nejspíš nebude trvat věčně. A skutečně to tak bylo. w20.09 38:4-5

Některý starší může s dobrými úmysly stanovovat pravidla, která podle něj ochrání Boží ovečky. Mezi úlohou staršího a úlohou hlavy rodiny jsou ale podstatné rozdíly. Jehova například pověřil starší, aby někdy plnili roli soudců. A dal jim pravomoc vyloučit nekajícné hříšníky ze sboru. (1. Kor. 5:11–13) Na druhou stranu hlavám rodin dal určité pravomoce, které starší nemají. Například jim dal právo stanovovat ve své rodině pravidla a trvat na jejich dodržování. (Řím. 7:2) Hlava rodiny může třeba určit, v kolik hodin se mají děti večer vrátit domů. Taky má právo děti potrestat, když to nedodrží. (Ef. 6:1) Láskyplná hlava rodiny se samozřejmě poradí se svojí manželkou, než doma nějaká pravidla zavede. Koneckonců jsou přece „jedno tělo“. (Mat. 19:6) w21.02 7:10-13

Jedním z důvodů, proč jsou pravdy z Božího Slova tak vzácné, je to, že je Jehova odhaluje jenom pokorným lidem, kteří mají „správný postoj“. (Sk. 13:48) Takoví lidé uznávají způsob, jakým dnes Jehova tyto pravdy předává. (Mat. 11:25; 24:45) Rozumět Bibli je cennější než cokoli jiného a sami bychom to nikdy nedokázali. (Přísl. 3:13) Jehova nám prokázal velkou čest, když nám svěřil úkol učit druhé pravdy o něm a jeho záměru. (Mat. 24:14) To, co kážeme, má nesmírnou hodnotu, protože se lidé díky tomu můžou stát součástí Jehovovy rodiny a získat věčný život. (1. Tim. 4:16) Ať už ve službě můžeme strávit hodně času, nebo málo, podílíme se na té nejdůležitější práci, která v dnešní době probíhá. (1. Tim. 2:3, 4) Být Božími spolupracovníky je obrovská čest. (1. Kor. 3:9) w20.09 40:4-5

Jehova apoštolu Pavlovi během jeho cesty do Říma opakovaně pomáhal prostřednictvím spoluvěřících. Například Aristarchos a Lukáš, dva věrní Pavlovi přátelé, se rozhodli, že ho budou na cestě do Říma doprovázet. Byli ochotní riskovat život, aby mohli Pavlovi pomáhat, i když nic nenaznačuje, že by Ježíš některému z nich osobně slíbil, že se do Říma dostane. To, že přežijí, se dozvěděli až později, při té prudké bouři. Když přistáli v Sidonu, Julius Pavlovi „dovolil ... jít k přátelům, aby se o něj mohli postarat“. (Sk. 27:1–3) Později v přístavu Puteoli Pavel a jeho přátelé našli bratry, kteří je prosili, aby u nich zůstali sedm dnů. Spoluvěřící na těchto místech se postarali o to, co Pavel a jeho přátelé potřebovali. Pavel jim zase určitě vyprávěl povzbuzující zážitky a oni z toho měli velkou radost. (Srovnej se Skutky 15:2, 3.) w20.11 46:15-17

Rodiče, svými slovy a skutky dětem ukažte, že Jehovu hluboce milujete. Nejlepší dar, jaký jim můžete dát, je pomoct jim, aby si Jehovu zamilovaly. A to nejcennější, co je můžete naučit, je pravidelně si studovat, modlit se, chodit na shromáždění a do služby. (1. Tim. 6:6) Samozřejmě že se o děti musíte postarat i po hmotné stránce. (1. Tim. 5:8) Ale nezapomeňte, že to, co jim pomůže přežít konec tohoto systému a dostat se do Božího nového světa, nejsou peníze ani majetek, ale jejich blízký vztah s Jehovou. (Ezek. 7:19) Je nádherné vidět tolik rodičů, kteří dělají dobrá rozhodnutí a pomáhají tak svým dětem mít blízko k Jehovovi. Děti, které vyrůstají v takových rodinách, se často drží toho dobrého, co se naučily, a ničeho nelitují. (Přísl. 10:22) w20.10 44:10-11

Apoštol Petr někdy řekl nebo udělal věci, kterých později litoval. Například když Ježíš řekl svým apoštolům, že bude trpět a zemře, Petr ho pokáral výše uvedenými slovy. (Mat. 16:21–23) Ježíš ho pak usměrnil. Když zástup přišel Ježíše zatknout, Petr bez váhání vytasil meč a usekl veleknězovu otroku ucho. (Jan 18:10, 11) Ježíš ho znovu usměrnil. Aby toho nebylo málo, Petr se vychloubal, že i kdyby ostatní apoštolové Ježíše opustili, on to nikdy neudělá. (Mat. 26:33) Jeho přehnaná sebedůvěra ho ale brzy dohnala. Podlehl strachu z lidí a třikrát svého Pána zapřel. Zdrcený „vyšel ven a hořce se rozplakal“. (Mat. 26:69–75) Určitě pochyboval o tom, jestli mu Ježíš někdy odpustí. Petr se ale svými pocity nenechal přemoct. Ze svého selhání se vzpamatoval a později se dozvídáme, že byl s jinými apoštoly. (Jan 21:1–3; Sk. 1:15, 16) w20.12 51:17-18

Hlava rodiny má hodně příležitostí projevit pokoru. Například od svojí ženy a dětí nečeká dokonalost. Zajímá ho a bere v úvahu to, co si myslí, i když mají jiný názor než on. Pokorný manžel navíc ochotně dělá domácí práce, i když si jeho okolí myslí, že to je jenom ženská záležitost. Taková situace nemusí být jednoduchá. Proč? Rachel říká: „Tam, odkud pocházím, je to tak, že když manžel pomáhá svojí ženě mýt nádobí nebo uklízet, jeho sousedi a příbuzní si o něm myslí, že není pořádný chlap. Říkají o něm, že je pod pantoflem.“ Jestli je takový názor běžný i ve tvém okolí, pamatuj, že Ježíš svým učedníkům umyl nohy, i když se to považovalo za práci pro otroka. Muži, který chce být dobrou hlavou rodiny, nejde o to, jak před druhými vypadá, ale o to, jak se jeho žena a děti cítí. w21.02 5:3, 11

Hezké vzpomínky jsou darem od Jehovy. Ale bez ohledu na to, jak dobře jsme se v minulosti měli, budoucnost v novém světě bude ještě lepší. Může se stát, že nám někdo ublíží. Ale když se rozhodneme, že mu odpustíme, dokážeme jít dál. Přehnané výčitky svědomí nám můžou bránit v tom, abychom Jehovovi sloužili s radostí. Proto je důležité, abychom tak jako apoštol Pavel věřili tomu, že nám Jehova odpustil. (1. Tim. 1:12–15) Můžeme se těšit na to, že budeme žít věčně. V novém světě už nás nebudou trápit vzpomínky na minulost. Bible o té době říká: „Na dřívější věci už se nebude vzpomínat.“ (Iz. 65:17) Jen si to představ: Někteří z nás slouží Jehovovi už řadu let a jsou v pokročilém věku. V novém světě ale budeme všichni zase mladí. (Job 33:25) Nežijme proto minulostí. Zaměřujme se na budoucnost a na život, který je před námi! w20.11 48:4, 18-19

Co je před námi? Velké soužení, během kterého Jehova své věrné služebníky ochrání. Nejdřív to udělá v době, kdy podnítí krále země, aby zničili Velký Babylon neboli všechna falešná náboženství. (Zjev. 17:16–18; 18:2, 4) Potom svůj lid ochrání v Armagedonu, až zničí zbývající části Satanova světa. (Zjev. 16:14, 16) Pokud zůstaneme Jehovovi nablízku, Satan nám nezpůsobí žádnou trvalou škodu. Naopak ji utrpí on. (Řím. 16:20) Takže obleč si úplnou výzbroj a nesundávej ji! Nesnaž se bojovat sám. Podporuj své bratry a sestry. A nech se Jehovou vést. Pokud to budeš dělat, můžeš si být jistý, že tě tvůj milující nebeský Otec posílí a ochrání. (Iz. 41:10) w21.03 13:16-17

Jak můžeme ukázat, že Jehovovi důvěřujeme? Tím, že poslechneme rady, které nám dává. V Bibli je mnoho příběhů, které ukazují, jak je důležité zůstat v klidu a důvěřovat Jehovovi. Když si je čteš, všímej si, co Božím služebníkům pomohlo, aby zachovali klid i tváří v tvář silnému odporu. Například když židovský nejvyšší soud nařídil apoštolům, aby přestali kázat, nenechali se zastrašit. Odvážně prohlásili: „Musíme poslouchat především Boha, ne lidi.“ (Sk. 5:29) I když je nepřátelé dali zbičovat, zůstali klidní. Díky čemu? Věděli totiž, že Jehova je s nimi a že mají jeho přízeň. Dál proto kázali dobrou zprávu. (Sk. 5:40–42) Podobně když Štěpánovi hrozila smrt, byl tak klidný, že jeho obličej vypadal „jako obličej anděla“. (Sk. 6:12–15) Jak to? Protože si byl jistý, že z něj má Jehova radost. w21.01 1:10-11

To znamená, že ti, kdo tvoří velký zástup, mají čisté svědomí a že je Jehova schvaluje. (Iz. 1:18) Zasvětili mu svůj život, dali se pokřtít, pevně věří v Ježíšovu oběť a mají s Jehovou dobrý vztah. (Jan 3:36; 1. Petra 3:21) Díky tomu můžou stát před Božím trůnem a „dnem i nocí“ mu sloužit na pozemském nádvoří jeho duchovního chrámu. (Zjev. 7:15) Dávají Boží království na první místo ve svém životě a mají lví podíl na tom, že se káže dobrá zpráva a lidé se stávají Kristovými učedníky. (Mat. 6:33; 24:14; 28:19, 20) Velký zástup, který vychází z velkého soužení, může počítat s tím, že se o něj bude Bůh dál starat. Dostává totiž ujištění, že „ten, který sedí na trůnu, nad nimi roztáhne svůj stan“. Jiné ovce zažijí to, na co dlouho čekaly. Splní se slib: „[Bůh jim] setře ... z očí každou slzu.“ (Zjev. 21:3, 4) w21.01 3:9-10

Jsme moc rádi, že patříme do Jehovovy rodiny a snažíme se respektovat to, jak v ní Jehova rozdělil pravomoce. Bible ukazuje, že Jehova si váží mužů i žen. Dozvídáme se z ní, že v prvním století dal Jehova svatého ducha mužům i ženám a také jim dal zázračné schopnosti, například dokázali mluvit cizími jazyky. (Sk. 2:1–4, 15–18) Jedny i druhé pomazal svatým duchem a předložil jim možnost vládnout spolu s Kristem. (Gal. 3:26–29) Muže i ženy odmění věčným životem na zemi. (Zjev. 7:9, 10, 13–15) A všichni dostali úkol kázat a vyučovat dobrou zprávu. (Mat. 28:19, 20) Například v knize Skutky se píše o Priscille, která spolu se svým manželem Aquilou pomohla líp pochopit pravdu vzdělanému muži Apollovi. (Sk. 18:24–26) w21.02 7:1, 4

Starší, máte velkou zodpovědnost pomáhat bratrům a sestrám, aby se zlepšovali ve službě, včetně vedení biblických studií. Pokud se někdo stydí vést studium ve vaší přítomnosti, nabídněte, že ho povedete vy. Starší můžou udělat hodně pro to, aby zvěstovatele, kteří vedou biblická studia, povzbudili a motivovali je, aby v tom pokračovali. (1. Tes. 5:11) I když zrovna teď Bibli s nikým nestudujeme, můžeme někomu pomáhat, aby duchovně rostl. Když jsme na studiu, spolupracujme s tím, kdo ho vede. Můžeme ho podpořit dobře připravenými komentáři, ale nemluvme moc. Když zájemce přijde do sálu Království, snažme se s ním spřátelit a buďme pro něj dobrým příkladem. Starší můžou povzbuzovat zájemce tak, že si na ně najdou čas. A zvěstovatelům, kteří studia vedou, můžou pomáhat tím, že je školí a chválí. Když někomu i jen trochu pomůžeme, aby si zamiloval našeho Otce Jehovu a začal mu sloužit, budeme z toho mít obrovskou radost. w21.03 10:18-19

David byl zodpovědný a spolehlivý. Už jako dospívající se například svědomitě staral o otcovy ovce. Někdy to bylo docela nebezpečné. Králi Saulovi jednou řekl: „Tvůj sluha se stal pastýřem ovcí svého otce. Když jednou přišel lev a jindy medvěd a každý odnesl ze stáda ovci, vyrazil jsem za ním, srazil ho a zachránil ji z jeho tlamy.“ (1. Sam. 17:34, 35) David cítil za ovce odpovědnost. Mladí bratři si můžou vzít z Davida příklad a svědomitě plnit každý úkol, který dostanou. Mladý David si vytvořil velmi blízký vztah s Jehovou. Tohle přátelství bylo mnohem důležitější než jeho odvaha nebo hudební talent. Jehova nebyl jenom Davidův Bůh, ale taky jeho přítel, a to hodně blízký. Mladí bratři, to nejdůležitější, co můžete dělat, je prohlubovat svůj vztah se svým nebeským Otcem. w21.03 9:4-5