Březen

Nový svět tady ještě není. Všimni si ale, co všechno kolem tebe je. Třeba hvězdy, stromy, zvířata a lidé. Byla doba, kdy nic z toho neexistovalo. Ale dneska už nikdo nepochybuje, že to všechno je. A to jenom díky tomu, že to Jehova stvořil. (1. Mojž. 1:1, 26, 27) Podobně se náš Bůh rozhodl, že vytvoří nový svět, a svůj plán rozhodně uskuteční. Lidé pak budou žít nekonečně dlouho a budou dokonale zdraví. Až z Božího pohledu nastane ta správná chvíle, nový svět bude tak skutečný, jako je dnes skutečný vesmír kolem nás. (Iz. 65:17; Zjev. 21:3, 4) Při čekání na nový svět využij každou příležitost k tomu, abys posílil svoji víru. Do hloubky přemýšlej o výkupném, uvažuj o Jehovově moci a zaměstnávej se věcmi, které tě k němu přiblíží. Když to budeš dělat, budeš patřit k těm, „kdo díky víře a trpělivosti zdědí sliby“. (Hebr. 6:11, 12) w23.04 19:18-19

Ježíš se podívá k nebi a přede všemi se pomodlí. Všechny zásluhy za to, co se za chvíli stane, chce připsat Jehovovi. Potom zavolá: „Lazare, pojď ven!“ (Jan 11:43) A Lazar vyjde z hrobky. Ježíš právě udělal něco, co mnozí považovali za nemožné. Když čteme tento příběh, jsme si ještě jistější, že ke vzkříšení opravdu dojde. Jak to? Vzpomeň si, co Ježíš slíbil Martě: „Tvůj bratr vstane.“ (Jan 11:23) Stejně jako jeho Otec chce i dokáže tenhle slib splnit. Z jeho slz je vidět, jak moc touží lidi vzkřísit a zahojit všechny rány, které smrt působí. A ve chvíli, kdy Lazar vyšel z hrobky, Ježíš dokázal, že má moc někomu vrátit život. Vezmi si taky, co ve verši na tento den připomněl Martě. I my máme všechny důvody věřit, že Bůh svůj slib o vzkříšení splní. w23.04 16:15-16

Někdy možná musíme změnit to, o co se modlíme, protože jsme líp pochopili, co si Jehova přeje. Musíme pamatovat na to, že Jehova má svůj záměr a že ho splní podle svého časového plánu. Chce definitivně odstranit všechny problémy, které nás dnes tolik trápí, jako jsou přírodní katastrofy, nemoci a smrt. Dosáhne toho prostřednictvím svého království. (Dan. 2:44; Zjev. 21:3, 4) Do té doby ale dovoluje Satanovi, aby vládl tomuhle světu. (Jan 12:31; Zjev. 12:9) Kdyby teď Jehova řešil problémy ve světě, vypadalo by to, že je Satanova vláda docela úspěšná. I když tedy musíme čekat na to, až Jehova splní svoje sliby, neznamená to, že nás nechává na holičkách. Co slíbil, udělá. w23.05 21:4, 7-8

Jak můžeme pomoct druhým, aby měli z Památné slavnosti užitek? Nejdřív je samozřejmě musíme pozvat. Kromě toho, že budeme zvát lidi, které potkáme ve službě, si taky můžeme promyslet, koho pozveme ze svých známých. Můžou to být třeba naši příbuzní, kolegové nebo spolužáci. Když nebudeme mít dost tištěných pozvánek, můžeme posílat elektronické. Nikdy nevíme, kolik lidí na ně zareaguje. (Kaz. 11:6) Měli bychom myslet na to, že když někoho pozveme, může mít různé otázky, zvlášť když na žádném našem shromáždění ještě nebyl. Takže je dobré přemýšlet, na co se může zeptat, a připravit se na to. Nově příchozí můžou mít po Památné slavnosti další otázky. Před, během i po Památné slavnosti chceme dělat maximum pro to, abychom pomohli těm, kdo mají „správný postoj“, mít z téhle události užitek. (Sk. 13:48) w24.01 2:13, 15-16

Bible mluví o osmi lidech, kteří byli vzkříšeni a zase pak žili na zemi. Co kdyby sis každý příběh dopodrobna prostudoval? Zaměř se při tom na to, co si z toho můžeš odnést. Jak je z každého příběhu vidět, že Bůh chce a dokáže lidem vrátit život? A hlavně přemýšlej o tom nejdůležitějším vzkříšení – o vzkříšení Ježíše. Nezapomeň, že ho pak viděly stovky lidí. To už je slušný základ pro naši víru. (1. Kor. 15:3–6, 20–22) Za slib o vzkříšení jsme Jehovovi neskutečně vděční. Můžeme si být jistí, že ho dodrží, protože to chce udělat a taky to dokáže. Dělej všechno pro to, aby v tvém srdci tahle nádherná naděje nevybledla. Díky tomu budeš mít k Bohu blíž než kdy dřív. Slibuje ti totiž: „Tvoji blízcí vstanou!“ (Jan 11:23) w23.04 16:2, 17, 20

Když jsme pokorní, nemyslíme si toho o sobě příliš a uvědomujeme si, že na něco prostě nemáme. Taky si vážíme druhých a považujeme je za důležitější, než jsme my sami. (Filip. 2:3) Gideon byl pokorný člověk. Když mu Jehovův anděl řekl, že ho Bůh vybral, aby zachránil Izrael z rukou mocných Midianitů, pokorně reagoval: „Můj rod je ten nejméně významný v Manassem a já jsem ten poslední v domě svého otce.“ (Soud. 6:15) Na ten úkol se vůbec necítil, ale Jehova věděl, proč ho vybral. S jeho pomocí Gideon svůj úkol zvládl. Starší dělají, co můžou, aby byli ve všem pokorní. (Sk. 20:18, 19) Nechlubí se tím, co umí nebo co dokázali, ale zároveň si pořád dokola nevyčítají svoje chyby a selhání. w23.06 25:4-5

Rozdrcení Satanovy hlavy je pořád víc než 1 000 let před námi. (Zjev. 20:7–10) Než se to stane, podle Bible světem otřesou následující události: Nejdřív národy prohlásí „mír a bezpečnost“. (1. Tes. 5:2, 3) Ve chvíli, kdy zaútočí na všechna falešná náboženství, začne velké soužení. (Zjev. 17:16) Pak Ježíš bude soudit lidi a bude oddělovat ovce od kozlů. (Mat. 25:31–33, 46) Satan tomu ale nebude jen tak nečinně přihlížet. Nenávidí Boží služebníky, a tak vyburcuje koalici národů, kterou Bible označuje jako Goga ze země Magog, aby na ně zaútočila. (Ezek. 38:2, 10, 11) Někdy během velkého soužení se zbývající pomazaní připojí v nebi ke Kristu a jeho nebeským vojskům a společně vytáhnou do armagedonské bitvy. Tím vyvrcholí velké soužení. (Mat. 24:31; Zjev. 16:14, 16) Pak začne Ježíšova tisíciletá vláda nad zemí. (Zjev. 20:6) w23.10 44:9-10

V dnešní době žije hodně Jehovových služebníků v zemích, kde je naše činnost zakázaná. Podobně jako Obadjáš projevují vládám úctu, jaká jim patří. Zároveň jsou ale tihle úžasní bratři a sestry oddaní jenom Jehovovi. (Mat. 22:21) To, že se ho bojí, ukazují tak, že poslouchají především jeho, ne lidi. (Sk. 5:29) Dál oznamují dobrou zprávu a tajně se schází. (Mat. 10:16, 28) Záleží jim na tom, aby jejich bratři a sestry dostávali v duchovním ohledu to, co potřebují. Tak to vnímal i Henry, který žije v jedné africké zemi, kde byla naše činnost nějakou dobu zakázaná. Během zákazu se nabídl, že bude svým spoluvěřícím rozvážet naše publikace. Napsal: „Nejsem zrovna nejodvážnější, … odvahu jsem získal díky hluboké úctě k Jehovovi.“ Dokážeš si představit, že bys byl tak odvážný jako on? Můžeš být, když se budeš tím správným způsobem bát Jehovy. w23.06 27:9, 11

Když se Adam a Eva vzbouřili proti Jehovovi, mohlo se zdát, že Satan překazil Boží záměr naplnit zemi dokonalými, poslušnými lidmi. Satan si možná myslel, že Jehovovi už zbylo jenom pár možností. Jedna možnost byla Adama a Evu zabít a stvořit jiný dokonalý pár, který by jeho záměr s lidstvem uskutečnil. Kdyby to ale Bůh udělal, Satan by ho obvinil, že je lhář. Proč? Protože podle 1. Mojžíšovy 1:28 Jehova řekl Adamovi a Evě, že mají naplnit zemi svými potomky. Nebo si Satan možná myslel, že Jehova Adamovi a Evě dovolí, aby měli děti, které ale nikdy nebudou moct být dokonalé. (Kaz. 7:20; Řím. 3:23) V tom případě by určitě Jehovu obvinil z toho, že selhal. Proč? Protože by se nesplnil Boží záměr naplnit zemi dokonalými, poslušnými potomky Adama a Evy. w23.11 46:15-16

Jehova nám dneska dává jasné pokyny ve svém Slově a prostřednictvím svojí organizace. Nemáme důvod k tomu něco přidávat. (Přísl. 3:5–7) Proto nikdy nejdeme nad to, co se píše v Bibli, ani pro naše bratry a sestry nevytváříme pravidla v otázkách, ve kterých se může rozhodnout každý sám. Satan používá „prázdný podvod“ a „základní principy tohoto světa“, aby lidi rozdělil a dostal je tam, kam chce. (Kol. 2:8) V prvním století k tomu používal třeba různé filozofie, nebiblické židovské nauky a názor, že křesťané musí dodržovat Mojžíšův zákon. Jeho cílem bylo odvést lidi od Jehovy, který je zdrojem skutečné moudrosti. A o to samé mu jde i dnes. Pomocí médií a sociálních sítí šíří konspirační teorie a lži, které můžeme slyšet od politiků. w23.07 31:11-12

Jehova vyřešil vzpouru Satana a prvních lidí způsobem, který musel Satana šokovat. Jehova Adamovi a Evě dovolil, aby měli děti, a tak se jeho slova splnila. Není žádný lhář. A ukázal, že když řekne, že něco udělá, tak ho nic nezastaví. Zařídil, že se jeho záměr splní prostřednictvím „potomstva“, které zachrání všechny poslušné děti Adama a Evy. (1. Mojž. 3:15; 22:18) Satana muselo Jehovovo řešení v podobě výkupného strašně překvapit. Proč? Protože je založené na nesobecké lásce. (Mat. 20:28; Jan 3:16) Satanovi je tahle vlastnost úplně cizí, protože je sobec. Takže co se díky výkupnému podaří? Na konci Kristovy tisícileté vlády budou na zemi, která se stane rájem, žít dokonalí, poslušní potomci Adama a Evy. Přesně tak si to Jehova odjakživa přál. w23.11 46:17

Dodržujeme Jehovův zákon o tom, že život a krev jsou svaté. Proč? Protože život je vzácný dar od Jehovy a on řekl, že krev tenhle dar představuje. (3. Mojž. 17:14) Když lidem dovolil, aby začali jíst maso, nařídil jim, že nemají jíst krev. (1. Mojž. 9:4) Později tenhle příkaz zopakoval v Mojžíšově zákoně. (3. Mojž. 17:10) A pokyn, aby se vyhýbali krvi, dal v prvním století prostřednictvím vedoucího sboru i všem křesťanům. (Sk. 15:28, 29) My jsme pevně odhodlaní tenhle zákon dodržovat, když si vybíráme léčbu. Za všech okolností se taky řídíme Jehovovými vysokými morálními normami. Apoštol Pavel nám radil, abychom „umrtvovali“ části svého těla. Chtěl tím říct, že když nás láká něco špatného, měli bychom proti tomu podniknout radikální kroky. Nechceme dělat nic, co by nás mohlo dovést k sexuální nemravnosti, ani se nechceme dívat na něco, co by mohlo mít stejný výsledek. (Kol. 3:5; Job 31:1) w23.07 31:5-6

Samson úmysl Delily neprokouknul. To jí tak důvěřoval? Byl tak zaslepený láskou? Ať už to bylo jakkoli, dotírala na něj tak dlouho, až jí nakonec prozradil, v čem spočívá jeho síla. Je smutné, že se svojí vinou dostal do situace, kvůli které ztratil nejenom svoji sílu, ale na nějaký čas i Jehovovo schválení. (Soud. 16:16–20) To, že Samson důvěřoval Delile, a ne Jehovovi, mělo bolestné následky. Filištíni ho zajali, vypíchli mu oči a uvěznili v Gaze. Musel tam dělat podřadnou práci – mlít obilí. Pak uspořádali oslavu. Tam předložili velkou oběť svému bohu Dagonovi, protože si mysleli, že jim Samsona vydal on. Přivedli ho, aby se na jeho účet pobavili. (Soud. 16:21–25) w23.09 37:13-14

Spolužák nebo kolega se nás můžou zeptat, jaký máme názor na nějakou věc týkající se morálky. Nejlepší bude obhájit svůj názor a vzít přitom v úvahu to, jak to vidí on. (1. Petra 3:15) Často nám pomůže, když takovou otázku nebudeme brát jako útok nebo provokaci, ale jako příležitost dozvědět se, co ho zajímá. Bez ohledu na to, proč se ptá, bychom měli odpovědět klidně a laskavě. Díky tomu možná svůj názor přehodnotí. Když se tě například kolega zeptá, proč neslavíme narozeniny, přemýšlej o tomhle: Myslí si třeba, že se nemůžeme ani pobavit? Možná se nám podaří zmírnit jeho obavy, když oceníme jeho zájem o druhé. Může to vést k hezkému rozhovoru o tom, co se o narozeninách píše v Bibli. w23.09 39:10-11

Je obrovská čest, že zbývající čas můžeme využít k tomu, abychom lidem po celém světě kázali dobrou zprávu. Apoštol Petr nás vybízí, abychom měli Jehovův den stále na mysli. (2. Petra 3:11, 12) Jak to můžeš dělat? Jestli je to možné, každý den přemýšlej o tom, jaké úžasné věci tě v novém světě čekají. Představuj si, jak se nadechneš čerstvého vzduchu, jak jíš zdravé jídlo, jak vítáš svoje blízké, kteří byli vzkříšeni, a jak lidem, kteří žili před stovkami let, vysvětluješ, jak se splnila biblická proroctví. Takové představy ti pomůžou se na tu dobu pořád těšit a neztrácet víru, že konec je blízko. Když předem víme, co nás v budoucnosti čeká, nenecháme se oklamat falešnými učiteli. w23.09 41:5-6

Naši mladí jsou ve škole obklopení mladými lidmi, kterým se většinou nechce poslouchat rodiče. (2. Tim. 3:1, 2) Proč to tak je? Někteří mají pocit, že rodiče po nich chtějí něco, co sami nedělají. Jiní si myslí, že rodiče zaspali dobu, jsou moc přísní nebo jejich rady nefungují. Pro hodně mladých je těžké řídit se Jehovovým příkazem, který je ve verši na tento den. Taky je to pro tebe občas těžké? Jestli jo, co ti pomůže? O poslušnosti se toho můžeš hodně naučit od Ježíše. Dal v tom ten nejlepší příklad. (1. Petra 2:21–24) Byl dokonalý, a jeho rodiče ne. Ale i když dělali chyby a občas ho nechápali, měl je v úctě. (2. Mojž. 20:12) w23.10 42:4-5

Apoštol Pavel vysvětlil, že oběti, které Zákon vyžadoval, je nemůžou úplně očistit od hříchu. Proto byl Zákon zrušen. Pavel jim pak chtěl některé hluboké pravdy vysvětlit. Připomněl jim, že na základě Ježíšovy oběti mají „lepší naději“. Díky ní se můžou přibližovat k Bohu. (Hebr. 7:19) Pavel svým hebrejským spoluvěřícím vysvětlil, proč teď uctívají Boha mnohem lepším způsobem než dřív. Různé rysy židovského náboženství byly jenom „stínem budoucích věcí, ale skutečností je Kristus“. (Kol. 2:17) Stín je jenom hrubý obrys nějakého předmětu. Takže to, jak Boha kdysi uctívali Židé, byl jenom hrubý obrys něčeho lepšího – duchovního chrámu. Díky tomuhle novému uspořádání nám Jehova může odpouštět hříchy a my ho můžeme uctívat správně. Je proto hodně důležité tomuhle uspořádání rozumět. w23.10 45:4-5

V 11. kapitole Daniela se mluví o dvou králích neboli politických mocnostech, které spolu bojují o to, kdo bude vládnout světu. Když tohle proroctví porovnáme s jinými, která jsou v Bibli, můžeme zjistit, že „král severu“ je Rusko a jeho spojenci a „král jihu“ britsko-americká světová velmoc. Bratři a sestry, kteří žijí tam, kde vládne „král severu“, musí z jeho strany snášet kruté pronásledování. Někteří kvůli svojí víře zažívají bití a věznění. Tím, co „král severu“ dělá, se ale naši bratři nenechají zastrašit. Jejich víru to naopak posiluje. Jak to? Vědí, že se tím plní proroctví z knihy Daniel. (Dan. 11:41) Nám všem to může pomoct, abychom měli silnou naději a zůstali Jehovovi věrní. w23.08 34:15-16

Jehova nás miluje, a tak citlivě reaguje na naše pocity a chce nás chránit. Když nás něco trápí, trápí to i jeho. V Bibli nás přirovnává k zorničce svého oka. Oko je citlivá a důležitá část našeho těla. Jehova tím tedy jakoby říká: „Když vám někdo ubližuje, moji služebníci, ubližuje něčemu, co je pro mě hodně vzácné.“ Proto ho můžeme s důvěrou prosit: „Chraň mě jako zorničku svého oka.“ (Žalm 17:8) Jehova chce, abychom si byli jistí, že miluje i nás osobně. Ví ale, že kvůli tomu, co jsme zažili v minulosti nebo čím si procházíme právě teď, to pro nás může být těžké. Co nám pomůže, abychom o jeho lásce nepochybovali? Když se zamyslíme nad tím, jak ji dává najevo Ježíšovi, pomazaným a všem lidem. w24.01 4:6-7

Ezra viděl, jak Jehova podporuje svůj lid v těžkých chvílích. V roce 484 př. n. l. vydal král Ahasverus výnos, že Židé v Perské říši mají být vyhlazeni. (Ester 3:7, 13–15) Ezra byl tehdy pravděpodobně v Babyloně, a tak šlo o život i jemu. Židé ve všech provinciích se proto začali postit, truchlili a modlili se, aby jim Jehova pomohl. (Ester 4:3) Ale představ si, jak se Ezra a ostatní Židé cítili, když se karta obrátila a místo nich zemřeli jejich nepřátelé. (Ester 9:1, 2) Je možné, že Ezru tenhle zážitek připravil na to, co ho čekalo, a velmi pravděpodobně posílil jeho důvěru v to, že Jehova dokáže ochránit svůj lid. w23.11 48:12-13

Apoštol Pavel tady v prvé řadě mluvil o tom, že to byly „skutky Zákona“, tedy Mojžíšova zákona, který Bůh předal Izraelitům na hoře Sinaj. (Řím. 3:21, 28) V Pavlově době bylo pro některé židovské křesťany zřejmě těžké přijmout to, že Mojžíšův zákon už neplatí a že není nutné dělat to, co od nich vyžadoval. Proto Pavel na Abrahamově příkladu ukázal, že Boží schválení nezávisí na tom, jestli někdo dodržuje Mojžíšův zákon. Závisí na víře. A to je dobrá zpráva, protože vytvořit si víru v Boha a Krista je v našich silách. A tím pádem je v našich silách i získat Boží schválení. A jak je to se „skutky“, o kterých psal Jakub ve 2. kapitole? Nejsou to „skutky Zákona“, o kterých mluvil Pavel. Jakub tím myslel to, co křesťané dělají v každodenním životě. (Jak. 2:24) Jsou to skutky, ze kterých je vidět, jestli opravdu věří v Boha nebo ne. w23.12 50:8, 10-11

Sestry, které přemýšlí o manželství, by si měly vybírat velmi pečlivě. Nezapomeň, že tomu, koho si vezmeš, se budeš muset podřizovat. (Řím. 7:2; Ef. 5:33) A tak přemýšlej o tomhle: Je to duchovně zralý křesťan? Má v životě Jehovu na prvním místě? Rozhoduje se moudře? Dokáže uznat chybu? Má úctu k ženám? Dokáže se o mě postarat po duchovní, hmotné a citové stránce? Samozřejmě jestli chceš najít někoho, kdo bude dobrým manželem, musíš se sama připravovat na to, abys byla dobrou manželkou. Dobrá manželka je manželova pomocnice a doplňuje ho. (1. Mojž. 2:18) A protože miluje Jehovu, dělá, co může, aby přispěla k manželově dobré pověsti. (Přísl. 31:11, 12; 1. Tim. 3:11) Na tuhle roli se můžeš připravovat tak, že budeš pracovat na svém vztahu s Jehovou a budeš pro druhé pomocnicí doma a ve sboru. w23.12 52:18-19

Jehova slibuje, že nám dá moudrost, abychom se dokázali dobře rozhodovat. Zvlášť ji potřebujeme, když stojíme před rozhodnutím, které ovlivní celý náš život. Taky nám dává sílu vytrvat. Stejně jako apoštolu Pavlovi i nám Jehova dává sílu, abychom zvládali náročné situace. (Filip. 4:13) Používá k tomu například naši duchovní rodinu. V noci před svojí smrtí Ježíš úpěnlivě prosil Jehovu, aby nemusel umřít jako rouhač. Jehova ale udělal něco jiného. Poslal mu z nebe jednoho z jeho bratrů a ten ho posílil. (Luk. 22:42, 43) Nám zase může pomoct tak, že podnítí nějakého bratra nebo sestru, aby nás navštívili nebo nám zavolali. Zároveň může každý z nás vyhlížet příležitosti, jak dobrým slovem povzbudit druhé. (Přísl. 12:25) w23.05 21:9-11

Nečinní, kteří přijdou na Památnou slavnost, můžou mít obavy, jak je druzí přijmou. Dej si proto pozor, abys je svými otázkami neuvedl do rozpaků nebo abys neřekl něco, co by se jich mohlo dotknout. Nečinní pořád patří do naší duchovní rodiny. Jsme moc rádi, když můžeme zase uctívat Jehovu společně s nimi. (Žalm 119:176; Sk. 20:35) Není divu, že nám Ježíš přikázal, abychom si každý rok připomínali jeho smrt. Když to děláme, přináší to hodně dobrého nám i druhým. (Iz. 48:17, 18) Máme ještě radši Jehovu a Ježíše. Ukazujeme, jak moc si vážíme toho, co pro nás udělali. Přibližuje nás to k našim bratrům a sestrám. A můžeme pomáhat dalším, aby se dozvěděli, co všechno můžou díky výkupnému získat. Takže udělejme maximum, abychom se připravili na letošní Památnou slavnost – na ten nejdůležitější den v roce! w24.01 2:18-19

Jak nás Jehova vede? Hlavně pomocí svého Slova, Bible. Taky k tomu ale používá lidi, kteří ho na zemi zastupují. Má tady třeba „věrného a rozvážného otroka“, aby nám dával duchovní jídlo, které nám pomáhá dobře se rozhodovat. (Mat. 24:45) A používá i další schopné muže. Například krajští starší a sboroví starší nás povzbuzují a dávají nám pokyny a díky tomu dokážeme zvládat těžké situace. Jsme moc vděční, že nás Jehova v těchhle posledních dnech tak skvěle vede! Pomáhá nám to, abychom byli dál jeho přáteli a měli hezký život teď i navěky. Někdy ale nemusí být jednoduché nechat se Jehovou vést, zvlášť když nám jeho pokyny předávají nedokonalí muži. V takových chvílích si víc než kdy jindy potřebujeme být jistí, že je to Jehova, kdo svůj lid vede, a že když ho budeme poslouchat, bude se nám dobře dařit. w24.02 8:2-3

Naše láska k Bohu může růst, když budeme do hloubky studovat jeho Slovo. Při čtení přemýšlej, co se z toho učíš o Jehovovi. Ptej se: Jak je z téhle pasáže vidět, že mě Jehova miluje? Co z ní mě motivuje, abych miloval já jeho? Co dalšího můžeme udělat pro to, abychom měli Jehovu čím dál radši? Často se k němu ze srdce modli. (Žalm 25:4, 5) On pak bude na naše modlitby odpovídat. (1. Jana 3:21, 22) Měla by taky růst naše láska k druhým. Několik let potom, co se stal apoštol Pavel křesťanem, se setkal s Timoteem. Tenhle šikovný mladý muž miloval Jehovu a miloval i lidi. Později o něm Pavel Filipanům napsal: „Nemám nikoho takového, jako je on, kdo by se o vás tak opravdově staral.“ (Filip. 2:20) Očividně se mu na něm líbila jeho láska k bratrům a sestrám. Sbory se na Timoteovy návštěvy určitě moc těšily. (1. Kor. 4:17) w23.07 30:7-10

Než Izraelité vstoupili do Zaslíbené země, Mojžíš zemřel. Zůstanou bez toho věrného muže sami a bez pomoci? Ne. Když byli Jehovovi věrní, on se o ně staral. Než Mojžíš zemřel, Jehova mu řekl, že úkol vést jeho lid má předat Jozuovi. Mojžíš ho desítky let školil. (2. Mojž. 33:11; 5. Mojž. 34:9) Navíc tam byli další schopní muži, kteří se o národ starali – vůdci tisíců, set, padesáti, a dokonce deseti. (5. Mojž. 1:15) O Boží lid bylo dobře postaráno. Podobné to bylo v případě Elijáše. Dlouhé roky Izraelitům pomáhal, aby Jehovu uctívali správně. Přišel ale čas, kdy mu dal Jehova jiný úkol a poslal ho dolů na jih, do Judska. (2. Král. 2:1; 2. Par. 21:12) Zůstali věrní lidé z desetikmenného izraelského království bez pomoci? Ne. Elijáš celé roky školil Elišu. Jehova dál pracoval na svém záměru a pečoval o svoje věrné služebníky. w24.02 5:12

Křesťanům z Efezu vnesly pravdy z Písma do života světlo. (Žalm 119:105) Opustili všechny zvyky spojené s falešným náboženstvím a přestali žít nemravně. Začali napodobovat Boha a snažili se ho co nejlíp uctívat a dělat mu radost. (Ef. 5:1) I někteří z nás žili v náboženské a morální tmě, než poznali pravdu. Někdo možná slavil svátky spojené s falešným náboženstvím a jiní žili nemravně. Jakmile jsme ale pochopili, co je z Jehovova pohledu správné a co ne, změnili jsme se. To, že jsme začali žít tak, jak si Bůh přeje, nám přineslo hodně dobrého. (Iz. 48:17) Náš boj tím ale nekončí. Od té tmy, ze které jsme vyšli, se musíme držet co nejdál a žít jako „děti světla“. w24.03 12:6-7

Možná cítíš, že na zasvěcení se a křest zatím nejsi připravený. Možná potřebuješ ještě něco změnit, abys žil tak, jak si Jehova přeje, nebo potřebuješ čas, abys posílil svoji víru. (Kol. 2:6, 7) Všichni zájemci nedělají pokroky stejně rychle a ani všichni mladí nejsou připravení zasvětit se a dát se pokřtít ve stejném věku. A tak se s nikým nesrovnávej. Snaž se zjistit, jaké změny potřebuješ udělat, a to, co je v tvých silách, udělej. (Gal. 6:4, 5) Když zjistíš, že na tenhle důležitý krok ještě nejsi připravený, dej si to za cíl a nevzdávej se ho. Modli se k Jehovovi, aby ti dal sílu udělat potřebné změny. (Filip. 2:13) A buď si jistý, že tě vyslyší. (1. Jana 5:14) w24.03 9:9-10

Jednou byla Sára hodně vystresovaná a všechno to na Abrahama vysypala. Dokonce ho obvinila, že za to může on. Abraham věděl, že je to dobrá manželka – že se mu podřizuje a podporuje ho. Vyslechl si ji a snažil se ten problém vyřešit. (1. Mojž. 16:5, 6) Jestli jsi ženatý, co se z toho můžeš naučit? Odpovědnost rozhodovat máš v rodině ty. (1. Kor. 11:3) Ale jak to můžeš dělat s láskou? Tak, že svou manželku pozorně vyslechneš a před nějakým rozhodnutím vezmeš v úvahu i její názor, zvlášť když se jí to týká. (1. Kor. 13:4, 5) Jednou se Abraham rozhodl pohostit nečekané kolemjdoucí. Poprosil Sáru, ať všeho nechá a připraví spoustu chlebů. (1. Mojž. 18:6) Sára se okamžitě dala do práce. Jestli jsi vdaná, stejně jako ona podporuj rozhodnutí svého muže. Svoje manželství tím posílíš. (1. Petra 3:5, 6) w23.05 23:16-17

Když se stal Gideon soudcem, zažil situace, které prověřily jeho poslušnost a odvahu. Dostal nebezpečný úkol zničit Baalův oltář, který patřil jeho otci. (Soud. 6:25, 26) Později, když shromáždil armádu, musel počet vojáků dvakrát snížit. (Soud. 7:2–7) A nakonec mu Jehova řekl, aby na nepřátelský tábor zaútočil uprostřed noci. (Soud. 7:9–11) Starší by měli být „připravení uposlechnout“. Každý starší by se měl ochotně řídit tím, co se píše v Bibli, a držet se pokynů od Boží organizace. Dává tak dobrý příklad ostatním. Někdy to ale nemusí být jednoduché. Například pro něj může být těžké se všemi těmi pokyny držet krok. Jindy si možná říká, jestli je nějaký pokyn praktický nebo rozumný. Nebo ho možná bratři požádají, aby udělal něco, čím bude riskovat svoji svobodu. Jak může v takových situacích napodobit Gideona? Měl by pozorně sledovat pokyny a řídit se jimi. w23.06 25:9-11