Hae Rehọ Iroro-ejẹ Amọfa, Jọ Owowa
“Kareghẹhọ ae re a hẹ romakpotọ.”—TAIT. 3:1.
1, 2. Eme Ikereakere na e ta kpahe omaurokpotọ, kọ fikieme onana u je fo?
JIHOVA, Ọsẹ oyoyou obọ odhiwu mai, o wo areghẹ gaga. Nọ o rọnọ ọye ọ ma omai na, ma rẹ rẹroso iẹe re ọ kpọ omai. (Ol. 48:14) Jemis Oleleikristi na ọ ta k’omai inọ “areghẹ nọ o nehru ze o re muhọ avọ ẹfuọ, kẹsena udhedhẹ, omaurokpotọ, o re roro didi, ọrẹ vọ avọ ohrọ gbe emamọ ibi, o re fiabọ ọriẹwẹ gbe eviẹhọ.”—Jem. 3:17.
2 Pọl ukọ na ọ tuduhọ omai awọ inọ: “Rure ahwo kpobi a riẹ akothiho [hayo, omaurokpotọ] rai.”a (Fil. 4:5) Jesu Kristi họ Olori gbe Ọnowuzou ukoko Ileleikristi na. (Ẹf. 5:23) U wuzou gaga re mai kpobi ma rehọ oma kpotọ kẹ ọkpọvio Kristi, re ma je dhesẹ omaurokpotọ nọ ma te bi yeri kugbe amọfa.
3, 4. (a) Dhesẹ irere nọ i re t’omai otẹrọnọ ma re roro kẹ amọfa. (b) Eme ma te ta kpahe?
3 Ma re wo erere nọ ma tẹ be hae rọ unevaze rehọ iroro-ejẹ amọfa hayo roma kpotọ evaọ emamọ edhere. Re ma dhesẹ iẹe: Nọ a jọ obọ Britain mu ahwo nọ a gwọlọ fi ebọmbo họ arupre, egọmeti obọ Britain o te fi uzi họ rọ whaha eware jọ nọ a jẹ hae wha ruọ arupre vẹre, yọ enwenọ ahwo kpobi o were inọ a re koko uzi na. Ma tẹ be dhẹ omoto, ma rẹ ruẹ inọ u fo re ma roro kẹ edraeva efa re asidẹnte e seba ẹvia.
4 Rọkẹ ahwo buobu, o re bẹbẹ re a ru ẹgwọlọ amọfa. Ma te t’ẹme kpahe eria esa nọ o jọ fo nọ ma rẹ rehọ ẹme amọfa: ẹjiroro nọ ma rẹ rọ rehọ ẹme amọfa, uruemu mai kpahe enọ e rrọ udu-esuo, gbe epanọ ma rẹ jẹ ẹme amọfa rehọ te.
Fikieme Ma Jẹ Roma Kpotọ jẹ Rehọ Iroro-Ejẹ Amọfa?
5. Evaọ otọ Uzi Mosis, eme o rẹ sae lẹliẹ ọrigbo jiroro inọ ọ gwọlọ gbẹ jọ otọ olori riẹ?
5 Oriruo anwae jọ u dhesẹ oware nọ u ro fo inọ ma re wo emamọ ẹjiroro nọ o rẹ wọ omai roma kpotọ. Evaọ otọ Uzi Mosis, a re siobọno ohwo Izrẹl ọnọ ọ rrọ ọrigbo te ikpe ihrẹ no hayo a re siobọnoi evaọ ukpe Oghọghọ na, onọ o kaki te kpobi. Rekọ ọrigbo ọ tẹ gwọlọ gbẹ jọ otọ olori riẹ ọ rẹ sae gbẹ jọ ọrigbo. (Se Ọnyano 21:5, 6.) Eme o rẹ lẹliẹ ọrigbo gbẹ gwọlọ jọ otọ olori riẹ? Uyoyou o sae lẹliẹ ọrigbo ta inọ ọ gbẹ gwọlọ jọ otọ olori riẹ nọ o wo ororokẹ.
6. Ẹvẹ uyoyou u ro w’obọ kugbe ẹgwọlọ amọfa nọ ma re ru?
6 Evaọ edhere ọvona, uyoyou mai kẹ Jihova o rẹ wọ omai roma mudhe kẹe ma ve je ru eyaa nọ ma ya kẹ Ọghẹnẹ na gba. (Rom 14:7, 8) Jọn ukọ na o kere nọ: “Uyoyou Ọghẹnẹ ona, nnọ ma re koko ijaje riẹ. Whaọ ijaje riẹ erọ owha ogbẹgbẹdẹ hẹ.” (1 Jọn 5:3) Uyoyou nana o rẹ gwọlọ ewoma omobọ riẹ hẹ. (1 Kọr. 13:4, 5) Ma te bi ru oware jọ kpobi kugbe amọfa, uyoyou ọrivẹ o rẹ wọ omai ru ẹgwọlọ rai, rehọ isiuru rai karo. Ukpenọ ma re dhesẹ oriobọ, kọ ewoma amọfa ma re roro kpahe.—Fil. 2:2, 3.
7. Eme ẹgwọlọ amọfa nọ ma re roro kpahe evaọ odibọgba mai o gwọlọ mi omai?
7 U fo ho re ma rehọ ẹmeunu gbe uruemu mai ru amọfa zoruẹ. (Ẹf. 4:29) Evaọ uzẹme, uyoyou o rẹ wọ omai whaha oware nọ u re ru ei bẹbẹ kẹ oghẹrẹ ahwo sa-sa re a te gọ Jihova. Onana o gwọlọ inọ ma re roro kẹ amọfa. Wọhọ oriruo, inievo-emetẹ nọ e rrọ imishọnare enọ e jẹ hai gbe igbenu je si isiaro gaga vẹre a rẹ seba otẹrọnọ o be lẹliẹ ahwo rri rai fihọ igberẹ hayo lẹliẹ amọfa zoruẹ.—1 Kọr. 10:31-33.
8. Ẹvẹ uyoyou kẹ Ọghẹnẹ o sai ro fiobọhọ k’omai ru oma mai wọhọ “ọnọ ọ mae kawo”?
8 Uyoyou mai kẹ Jihova o rẹ lẹliẹ omai whaha omoya. Nọ ilele na a vro avro kpahe ohwo nọ ọ mae rro no, Jesu ọ tẹ rehọ ọmaha dikihẹ udevie rai. Ọ tẹ ta nọ: “Kohwo kohwo nọ ọ rẹ te rehọ odẹ mẹ rehọ ọmaha ọnana ọ rehọ omẹ, kohwo kohwo nọ ọ rẹ te rehọ omẹ ọ rehọ ọnọ o vi omẹ; keme ọnọ ọ mae kawo kpobi udevie rai ọye họ ọnọ ọ mae ro.” (Luk 9:48; Mak 9:36) O sae jọ bẹbẹ gaga re ma ru oma mai wọhọ “ọnọ ọ mae kawo.” Sebaẹgba nọ ma reuku riẹ gbe iroro omoya e rẹ sai ru omai gwọlọ okpodẹ, rekọ omaurokpotọ u re fiobọhọ k’omai rehọ iroro-ejẹ amọfa.—Rom 12:10.
9. Re ma ru ẹgwọlọ amọfa, eme ma re vuhumu?
9 Re ma ru ẹgwọlọ amọfa, ma re vuhu udu-esuo nọ Ọghẹnẹ o ro mu hrọ. Uvi Ileleikristi kpobi a rẹ riẹ epanọ ehri-uzi uzou-uwo na o roja te. Pọl ukọ na o dhesẹ onana vevẹ kẹ ahwo Kọrint: “Mẹ guọlọ re wha riẹ nọ Kristi họ ọ nọ o wo uzou ohwo kpobi, ọzae ọye o wo uzou aye riẹ, Ọghẹnẹ kọ ọye o wo uzou Kristi.”—1 Kọr. 11:3.
10. Eme u dhesẹ nọ ma tẹ be roma kpotọ kẹ udu-esuo Jihova?
10 Omaurokpotọ kẹ udu-esuo Ọghẹnẹ u re dhesẹ inọ ma fi eva họ iẹe wọhọ Ọsẹ oyoyou mai. Ọ riẹ eware nọ e be via kpobi yọ ọ rẹ sae hwa omai osa. U re woma re ma kareghẹhọ onana okenọ amọfa a te bi rri omai vo hayo nọ a te bi doku omai. Pọl o kere nọ: “Otẹ make bẹ, epa umutho nọ orọ owhai oma na, wha rehọ iẹe lele ahwo kpobi ria dhedhẹ.” Pọl ọ tẹ rehọ ẹme nana fiẹgba họ ohrẹ yena: “Iyoyou, whai ọvo a kioja kẹ oma rai hi, rekọ wha vueiwa kẹ ofu Ọghẹnẹ; keme a kere nọ, ‘Orukele na ọmẹ, me re ru kele, ere Ọnowo ọ tare.’”—Rom 12:18, 19.
11. Ẹvẹ ma re ro dhesẹ inọ ma be roma kpotọ kẹ esuo Kristi?
11 Ọghẹnẹ ọ jọ ukoko Ileleikristi na rehọ udu-esuo mu re onọ ma rẹ roma kpotọ kẹ. Eviavia uzou ọsosuọ u dhesẹ Jesu Kristi wọhọ nọ o kru “isi” ukoko na họ obọze riẹ. (Evia. 1:16, 20) “Isi” nana i dikihẹ kẹ igboma ekpako, hayo esẹro nọ e rrọ ikoko na. Esẹro nana a be roma kpotọ kẹ esuo Kristi jẹ be raro kele edhere ẹwo nọ o ro yeri kugbe amọfa. Enọ e rrọ ukoko na kpobi a rẹ roma kpotọ kẹ ọruẹrẹfihotọ nọ Jesu o ru nọ ọ be rọ rehọ ‘ọrigbo nọ o wo ẹrọwọ avọ areghẹ na’ rọ kẹ omai emuore abọ-ẹzi evaọ ẹruoke. (Mat. 24:45-47) Nẹnẹ, ma te bi se je fi eware nọ a kere họ iruo yọ u bi dhesẹ inọ ma be roma kpotọ kẹ esuo Kristi, u ve fiba udhedhẹ gbe okugbe mai.—Rom 14:13, 19.
Ẹvẹ Ma rẹ Roma Kpotọ Te?
12. Fikieme oma nọ ma re ro kpotọ u je wo umuo?
12 Re ma roma kpotọ hayo jẹ ẹme amọfa rehọ orọnikọ u dhesẹ inọ ma re gbabọkẹ ẹrọwọ mai hi. Eme Ileleikristi ikpe-udhusoi ọsosuọ a ru okenọ isu egagọ a ta kẹ ae inọ a gbẹ rehọ odẹ Jesu ta usiuwoma ha? Pita avọ ikọ edekọ na a ta ududu nọ: “Ma re yo ẹme Ọghẹnẹ vi o rọ ahwo.” (Iruẹru 4:18-20; 5:28, 29) Fikiere, isu egọmeti a tẹ gwọlọ gba omai họ nẹnẹ inọ ma siọ usiuwoma ba ẹta, ma rẹ seba ha, rekọ ma rẹ sai nwene idhere usiuwoma ota mai re ma gbẹ hae rehọ areghẹ ta ghele. A tẹ ta inọ ma gbẹ ta usiuwoma n’uwou ruọ uwou hu, ma rẹ gwọlọ idhere efa nọ ma rẹ rọ nyate ahwo oma re ma gbe ru iruo nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ omai na. Epọvo na re, otẹrọnọ “enọ a kẹ udu na” a fi uzi họ inọ ma gbe ru iwuhrẹ hẹ, ma rẹ rọ areghẹ koko họ evaọ eko esese.—Rom 13:1; Hib. 10:24, 25.
13. Eme Jesu ọ ta kpahe oma nọ ma re ro kpotọ kẹ enọ i bi su?
13 Evaọ Ovuẹ obọ Ugbehru riẹ, Jesu o dhesẹ epanọ u wuzou te re ma roma kpotọ kẹ enọ i bi su: “Ohwo o te siobe se owhẹ, re ọ rehọ ewu ehru ra, siọ ewu otọ ra ba kẹ ei re; Ọnọ ọ gba owhẹ re whẹ avọ iẹ wha nya omaele ovo, who lele ei nya ivẹ.” (Mat. 5:40, 41)b Amọfa nọ ma re roro kẹ gbe isiuru nọ ma gwọlọ ro fiobọhọ kẹ ae e rẹ jẹ wọ omai rehọ ewoma rai karo.—1 Kọr. 13:5; Tait. 3:1, 2.
14. Fikieme ma gbẹ jẹ iwuhrẹ ikọ-erue rehọ họ?
14 Fikinọ ma rẹ jẹ eriwo amọfa rehọ orọnikọ u dhesẹ nọ ma rẹ rọwo iwuhrẹ ikọ-erue he. U fo inọ ma re dikihẹ gaga evaọ ẹme nana re ma ruẹse yọrọ ẹfuọ uzẹme na gbe okugbe ukoko na. Pọl o kere kpahe “imoni erue” nọ: “Ma kẹ [rai] uvẹ ọtahobọ omoke ovo ho, re uzẹme usiuwoma na a gbẹ sẹro riẹ kẹ owhai.” (Gal. 2:4, 5) Rekọ otẹrọnọ ikọ-erue a rehọ ọthobọ nya via, uvi Ileleikristi a re dikihẹ ga kẹ oware nọ u fo.
U Fo re Ọkpako Ukoko Ọ Rehọ Ẹme Omọfa
15. Ẹvẹ ekpako ukoko a sai ro dhesẹ inọ a kpako evaọ iroro nọ a tẹ rrọ ẹgwae?
15 Oware jọ nọ o rẹ lẹliẹ ohwo te ọkwa ọsẹro họ ọ rẹ rehọ ẹme amọfa. Pọl o kere nọ: ‘Ọsẹro ọ rẹ jọ wowolẹ’ hayo jọ ọnọ ọ rẹ rehọ ẹme amọfa. (1 Tim. 3:2, 3) Onana o mae rrọ ere nọ ekpako a tẹ rrọ ẹgwae be t’ẹme kpahe ẹgwọlọ ukoko. Taure a te ti ku ẹme jọ họ, ohwo kpobi ọ rẹ ta orọ eva riẹ, dede nnọ o rrọ ọgbahọ họ re ọkpako kpobi ọ kpahe ẹme. Ẹme ọ tẹ rrọ otọ, ọkpako ọ rẹ sai nwene iroro nọ o bi yo ẹme nọ ekpako efa a be rehọ no Ikereakere ze enọ i kie kpahe ẹme na. Ukpenọ o re sikẹ inọ oriẹ na a rẹ rehọ, ọkpako ukoko nọ ọ kpako evaọ iroro ọ rẹ rehọ ẹme ekpako edekọ na. Evaọ oke ọsosuọ, ekpako na a rẹ sai wo eriwo sa-sa, rekọ a tẹ roma totọ rri ẹme na ziezi jẹ lẹ kpahe iẹe, ekpako nọ i wo omaurokpotọ a re ku ẹme na họ dhedhẹ.—1 Kọr. 1:10; Se Ahwo Ẹfẹsọs 4:1-3.
16. Didi uruemu ọsẹro Oleleikristi o re dhesẹ?
16 Evaọ uzuazọ riẹ kpobi, ọkpako ukoko ọ rẹ daoma ruẹ inọ okugbe ọ rrọ ukoko na. O re dhesẹ ẹzi nana evaọ ẹruorote uthuru na, onọ u re fiobọhọ kẹe dhesẹ ororokẹ gbe ẹwo. Pita o kere nọ: “Wha sẹro uthuru Ọghẹnẹ nọ orọ owhai obọ, orọnọ ọgbahọ họ rekọ onọ uno eva ze, orọnọ rọ kẹ erere nọ o re fou omovuọ họ, rekọ iroro nọ e gba kiete.”—1 Pita 5:2.
17. Ẹvẹ ahwo kpobi evaọ ukoko na a rẹ rọ rehọ adhẹẹ kẹ ohwohwo?
17 Enọ e kpako no evaọ ukoko na a re yere Ọghẹnẹ fiki obufihọ enọ e dina maha, a ve je rri rai ghaghae. Izoge na omarai a rẹ rehọ adhẹẹ kẹ enọ e kpako no na, enọ e raha ikpe buobu no evaọ egagọ Jihova. (1 Tim. 5:1, 2) Ekpako ukoko a rẹ gwọlọ ezae nọ i te enọ a rẹ kẹ ewha-iruo jọ, a ve wuhrẹ ai re a fiobọhọ rẹrote uthuru Ọghẹnẹ. (2 Tim. 2:1, 2) Oleleikristi kpobi ọ rẹ kezọ kẹ ohrẹ Pọl na: “Wha yo ẹme e nọ i bi su owhai re wha rehọ oma kpotọ kẹ ae; keme ae a be sẹro izi rai, wọhọ ahwo nọ a rẹ te niyẹrẹ re a rọ evawere, ru onana o jọ [orọ] ofuhu, keme oyena u re wo erere kẹ owhai hi.”—Hib. 13:17.
Ohwo Kie kẹ Ohwo Evaọ Uviuwou
18. Fikieme uruemu ohwo kie kẹ ohwo u je fo evaọ uviuwou na?
18 U fo re ohwo o kie kẹ ohwo evaọ uviuwou. (Se Ahwo Kọlọsi 3:18-21.) Ebaibol e fodẹ iruo sa-sa ọrọ ahwo nọ e rrọ uviuwou na. Ọsẹ na o wuzou aye riẹ yọ ọye ọ mai wo owha-iruo ewuhrẹ emọ na. Aye na ọ rẹ riẹ inọ ọzae riẹ o wuzou riẹ, emọ na a vẹ daoma yoẹme, onọ o rẹ were Ọnowo na. Ohwo kpobi evaọ uviuwou na o re fiba okugbe gbe udhedhẹ uviuwou na ẹkwoma oma nọ a re ro kpotọ kẹ ohwohwo. Iriruo jọ e rrọ Ebaibol na nọ i ru ẹme nana vevẹ.
19, 20. (a) Ohẹriẹ vẹ o rrọ oghẹrẹ nọ Ilai ọ rọ jẹ uruemu emọ riẹ rehọ gbe oghẹrẹ nọ Jihova ọ rọ jẹ iroro-ejẹ ukọ-odhiwu riẹ jọ rehọ? (b) Eme esẹgbini a re wuhrẹ no iriruo nana ze?
19 Okenọ Samuẹle ọ jọ ọmaha, Ilai ọ jọ ozerẹ okpehru evaọ Izrẹl. Rekọ emezae Ilai, Hofini avọ Finihas, “a fioka ahwo ho; a rẹ dhozọ ỌNOWO na ha.” Ilai o yo ekpehre usi kpahe emọ riẹ, ojọ rai họ a bi bruẹnwae kugbe eyae nọ i bi ruiruo evaọ unuẹthẹ uwou-udhu na. Eme o Ilai o ru? Ọ ta kẹ ae inọ otẹrọnọ Jihova a be thuzi mukpahe, uvumọ ohwo ọ rẹ lẹ kẹ ae he. Rekọ ọ kpọ emọ na vi jẹ kẹ ae uye he. Fikiere, emọ Ilai a tẹ ruabọhọ emuemu rai. Ukuhọ riẹ, Jihova o te bruoziẹ uwhu kpe ai. Nọ Ilai o yo inọ emezae riẹ a whu no, ọye omariẹ o te whu. U yoma kẹhẹ! U re vevẹ, abọ nọ Ilai o ro muoma nọ emọ riẹ a je ru emuemu na o thọ.—1 Sam. 2:12-17, 22-25, 34, 35; 4:17, 18.
20 Wo ohẹriẹ, roro kpahe oghẹrẹ nọ Ọghẹnẹ o yeri kugbe ikọ-odhiwu riẹ. Evaọ eruẹaruẹ, Makaya ọruẹaro na ọ ruẹ ẹgwae nọ Jihova avọ ikọ-odhiwu Riẹ a jọ. Jihova ọ nọ ikọ-odhiwu riẹ sọ ọjọ ọ rẹ sae viẹ Ehab ovie Izrẹl na họ re ovie ọgeva na ọ ruẹsi whu. Jihova ọ gaviezọ kẹ iroro nọ ikọ-odhiwu sa-sa a jẹ. Ukọ-odhiwu jọ ọ tẹ ta nọ ọ sae viẹ ovie na họ. Jihova ọ tẹ nọe re ọ ta oghẹrẹ nọ o ti ro ru ei. Fikinọ iroro-ejẹ riẹ e were Jihova, Jihova ọ tẹ ta kẹe inọ o ru epanọ ọ ta na. (1 Iv. 22:19-23) Evaọ uzẹme, ahwo uviuwou a rẹ sai wuhrẹ oware jọ no ikuigbe nana ze. U re woma re ọzae Oleleikristi o roro kpahe ẹjiroro aye gbe emọ riẹ. Evaọ abọdekọ riẹ, aye gbe emọ a tẹ ta orọ eva rai no, a rẹ kareghẹhọ inọ a rẹ rehọ ẹme nọ ọzae na, ọnọ o wuzou uviuwou na, o ro ku ẹme na họ.
21. Eme ma te ta kpahe evaọ uzoẹme nọ o rrọ aro na?
21 Ma re yere Jihova inọ ọ rehọ edhere uyoyou kareghẹhọ omai inọ ma roma kpotọ je ru onọ amọfa a gwọlọ. (Ol. 119:99) Uzoẹme nọ o rrọ aro na o te ta kpahe epanọ omaurokpotọ gbe eruo onọ amọfa a gwọlọ o rẹ rọ wha evawere fihọ orọo.
[Oruvẹ-obotọ]
a O rrọ bẹbẹ re a rehọ ẹme ọvo rọ fa ẹme nọ Pọl ọ rọ jọ etenẹ t’ẹme na. Obe jọ o ta nọ: “Otofa ẹme na họ re ohwo ọ kpairoro vrẹ oware nọ o wo udu riẹ re o roro kẹ amọfa.” Fikiere a rẹ sae fa ẹme na eruo ẹgwọlọ amọfa hayo eroro kẹ amọfa, orọnikọ re a si uzi kekeke he hayo re ohwo o sikẹ inọ onọ ọ ta ze ọvo a re ru.
b Rri uzoẹme na “A tẹ gb’Owhẹ họ Iruo,” evaọ Uwou-Eroro Na ọrọ February 15, 2005 (ọrọ Oyibo), ẹwẹ-obe avọ 23-26.
Ẹvẹ Whọ te k’Uyo?
• Irere vẹ omaurokpotọ gbe eruo ẹgwọlọ amọfa e rẹ wha ze?
• Ẹvẹ ekpako ukoko a sai ro dhesẹ ẹzi omaurokpotọ?
• Fikieme uruemu ọ ohwo kie kẹ ohwo u re ro fiobọhọ evaọ uviuwou?
[Uwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 4]
Ekpako a rẹ raro kele edhere ẹwo nọ Kristi o ro yeri kugbe amọfa
[Uwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 6]
Ekpako a tẹ rrọ ẹgwae, ẹme ibe ekpako rai nọ a rẹ rehọ o rẹ wha okugbe ze