Ẹyọrọ Emamọ Usu Evaọ Akpọ Nọ Ọ Kare Uyoyou
“Eware nana mẹ rọ juzi kẹ owhai, re whai ohwo oyou ohwo.”—JỌN 15:17.
1. Fikieme u je fo re Ileleikristi ikpe-udhusoi ọsosuọ na a jọ egbẹnyusu ekpekpe?
EVAỌ aso urere nọ Jesu ọ raha kugbe ilele riẹ, ọ tuduhọ ae awọ inọ aikpobi a jọ egbẹnyusu. Evaọ owọwọ yena, ọ ta inọ uyoyou nọ a wo kẹ ohwohwo oye ahwo a te rọ riẹ inọ ilele riẹ a rrọ. (Jọn 13:35) Ikọ na a rẹ jọ egbẹnyusu ekpekpe re a sai fi edawọ nọ i ti te ai kparobọ re a je ru iruo nọ Jesu ọ kẹ rai gba. Evaọ uzẹme, a riẹ Ileleikristi ikpe-udhusoi ọsosuọ na kẹ ajọwha nọ a jẹ rọ gọ Ọghẹnẹ gbe uyoyou nọ a wo kẹ ohwohwo.
2. (a) Eme ma gba riẹ mu nnọ ma re ru, kọ fikieme? (b) Didi enọ ma be te ta ẹme kpahe?
2 Nẹnẹ na, o rrọ oware isiuru nọ ma rọ rrọ ukoko akpọ-soso nọ o bi lele oriruo nọ Ileleikristi ikpe-udhusoi ọsosuọ a fihọ otọ. Ma gba riẹ mu nọ ma re koko ujaje Jesu inọ ma wo uvi uyoyou kẹ ohwohwo. Dede na, evaọ edẹ urere nana, akpọ na o kare uyoyou. (2 Tim. 3:1-3) Usu nọ ahwo buobu a wo nẹnẹ erọ oriobọ nọ e rẹ tọ họ. Re ma dhesẹ nnọ uvi Ileleikristi ma ginẹ rrọ, ma re wo ohẹriẹ. Fikiere joma ta ẹme kpahe eware nana: Eme emamọ usu o gwọlọ? Ẹvẹ ma sai ro mu emamọ egbẹnyusu? Okevẹ o sae rọ gwọlọ nnọ ma fa usu? Kọ ẹvẹ ma sae rọ yọrọ emamọ usu?
Eme Emamọ Usu O Gwọlọ?
3, 4. Eme o rẹ lẹliẹ ahwo wo usu okpekpe, kọ fikieme?
3 Re usu imava o ruẹse jọ kpekpekpe, a re you Jihova. Solomọn Ovie na o kere nọ: “Dede nọ ohwo jọ ọ rẹ kpare obọ vi ohwo jọ nọ ọye ọvo ọ rọ, imava e rẹ sae ze ai dhe. Ufi nọ a thahe akuasa o rẹ kake sawo ho.” (Ọtausi. 4:12) Jihova ọ tẹ rrọ ogẹ avesa evaọ usu, usu yena o rẹ tọ.
4 O ginẹ rrọ uzẹme inọ enọ i you Jihova ha a rẹ sai wo usu okpekpe. Rekọ imava a tẹ to usu họ fiki uyoyou nọ a wo kẹ Ọghẹnẹ, usu rai o rẹ kake fa ha. Ebẹbẹ e tẹ roma via, uvi egbẹnyusu a re yeri kugbe ohwohwo evaọ oghẹrẹ nọ o rẹ were Jihova. Ewegrẹ Ọghẹnẹ a tẹ gwọlọ fi ẹwhọ họ udevie uvi Ileleikristi, a te ruẹ nnọ a rẹ sae hẹriẹ ae he. N’otọ ze, idibo Jihova a dadamu no inọ a re whu ukpenọ a re vivie ohwohwo.—Se 1 Jọn 3:16.
5. Fikieme usu nọ o jọ udevie Rut avọ Naomi o rọ tọ?
5 Ababọ avro, usu nọ o rẹ mae wha evawere ze họ onọ ma mu kugbe enọ i you Jihova. Rehọ oriruo Rut avọ Naomi. Eyae ivẹ nana e rrọ usu iriruo ahwo nọ a nya emamọ usu nọ Ebaibol e fodẹ. Fikieme usu rai o rọ tọ? Rut ọ kuyo na nọ ọ ta kẹ Naomi nọ: “Ahwo ra a rẹ te jọ ahwo mẹ, gbe Ọghẹnẹ ra họ Ọghẹnẹ mẹ. . . . ỌNOWO na o ru erei kẹ omẹ tobọ vi erei otẹrọnọ uwhu o make hẹriẹ omẹ avọ owhẹ dede.” (Rut 1:16, 17) O rrọ vevẹ, Rut avọ Naomi a you Ọghẹnẹ gaga, yọ a kuvẹ re uyoyou nana u kpomahọ oghẹrẹ nọ a yeri kugbe ohwohwo. Fiki onana, Jihova ọ ghale eyae ivẹ nana.
Epanọ Ma Re ro Mu Emamọ Egbẹnyusu
6-8. (a) Eme o rẹ whae ze nọ usu o rẹ rọ tọ? (b) Eme who re ru re whọ sai wo emamọ egbẹnyusu?
6 Oriruo Rut avọ Naomi u dhesẹ inọ re a sai wo emamọ ogbẹnyusu o gwọlọ omodawọ. Uvi uyoyou kẹ Jihova o rrọ oja. Re usu na o ruẹse tọ, a rẹ kare oriobọ. Makọ inievo eva nọ e be gọ Jihova a rẹ daoma re a jọ kpekpekpe. Kọ ẹvẹ whọ rẹ sai ro wo emamọ egbẹnyusu?
7 Kake j’owọ na. Pọl ukọ na ọ tuduhọ egbẹnyusu riẹ nọ e jọ ukoko obọ Rom inọ a “hẹ ghọ erara.” (Rom 12:13) Oware kpobi nọ ohwo ọ gwọlọ ru, ẹmẹrera o re ro mu ei họ. Epọvo na re, re ohwo o wo uruemu ọghoruo, eware esese o re ro muhọ. Ohwo ọvo ọ rẹ sai wo uruemu nana kẹ owhẹ hẹ. (Se Itẹ 3:27.) Edhere jọ nọ who re ro dhesẹ uruemu ọghoruo họ who re zizie koghẹrẹ koghẹrẹ inievo evaọ ukoko na re a ti lele owhẹ re emu. Kọ whọ sai ru ei họ uruemu ra re whọ hai ru ahwo ukoko ra ọghọ?
8 Edhere ọfa nọ whọ rẹ rọ kake j’owọ re who wo egbẹnyusu họ whọ rẹ rehọ oghoghẹrẹ ahwo gboma kpohọ usiuwoma. Nọ who bi yo nọ oniọvo nọ wha gbẹ rrọ usu ọ be ta kpahe epanọ o you Jihova te kẹ amọfa na, ababọ avro oniọvo na ọ te dhẹ ruọ owhẹ oma.
9, 10. Didi oriruo Pọl o fihọ otọ, kọ ẹvẹ ma sae rọ raro kele iei?
9 You inievo na kpobi. (Se 2 Ahwo Kọrint 6:12, 13.) Kọ who roro no nnọ ohwo ọvo ọ rrọ ukoko na ha ọnọ whọ rẹ sai mu usu kugbe? Otẹrọ ere, kọ o sae jọnọ eware nọ whọ be jọ oma ogbẹnyusu gwọlọ i bu hrọ? Pọl ukọ na o fi emamọ oriruo h’otọ evaọ ahwo kpobi nọ ọ jẹ whẹtiẹ h’oma. Oke ọsosuọ, o roro ho inọ ọ rẹ sai mu ogbẹnyusu kugbe enọ e rrọ ahwo Ju hu. Rekọ o te ti zihe ruọ “ukọ rọ kẹ otu Egedhọ.”—Rom 11:13.
10 Ofariẹ, orọnikọ Pọl o mu usu kugbe enọ e rrọ ehwa riẹ ọvo ho. Wọhọ oriruo, tei te Timoti a jọ egbẹnyusu ekpekpe dede nọ ọ rehọ ikpe buobu vi Timoti, uzuazọ nọ a yeri n’otọ ze u te je wo ohẹriẹ. Nẹnẹ, usu nọ emoha jọ a nya kugbe inievo jọ nọ e kpako no o rẹ thọrọ ae ẹro ho. Vanessa nọ ọ kpako vrẹ ikpe 20 no obọ ọ ta nọ: “Me wo ogbẹnyusu ọkpekpe jọ nọ ọ rrọ ikpe 50 gbọ. Mẹ rẹ sae ta ẹme kpobi nọ mẹ rẹ sae ta kẹ ehwa mẹ rọ kẹe. Yọ o you omẹ gaga.” Ẹvẹ a re ro mu usu utioye na? Vanessa ọ ta nọ: “Mẹ daoma gaga re mẹ sai mu usu nana.” Kọ o were owhẹ re who mu usu kugbe enọ e rrọ ehwa ra ha? Jihova ọ te ghale owhẹ fiki omodawọ ra.
11. Eme ma rẹ sai wuhrẹ no oriruo Jonatan avọ Devidi ze?
11 Jọ ohwo nọ a re fievahọ. Solomọn o kere nọ: “Ogbẹnyusu ọ rọ rọkẹ eyowo ẹsikpobi, rekọ oniọvo ọ rẹ ruẹ uye oniọvo.” (Itẹ 17:17) Okenọ o je kere eme yena, ẹsejọhọ usu nọ Solomọn o wo họ iroro họ orọ Devidi ọsẹ riẹ avọ Jonatan. (1 Sam. 18:1) Sọl Ovie na ọ gwọlọ re Jonatan ọmọ riẹ ọ reuku uvie Izrẹl. Rekọ eva e were Jonatan inọ Jihova ọ salọ Devidi re ọ jọ ovie. Wo ohẹriẹ no Sọl, Jonatan ọ re Devidi ihri hi. O mukpahe Devidi hi fikinọ a je jiri ei, yọ ọ rehọ ikpehre eme nọ Sọl ọ jẹ ta kpahe Devidi hi. (1 Sam. 20:24-34) Kọ ma wọhọ Jonatan? A tẹ rehọ ogbẹnyusu mai mu ọkwa, kọ eva e rẹ were omai kẹe? O te kie ruọ uye, kọ ma be hae sasa iẹe oma je fi obọ họ kẹe? Kọ ma te yo ẹme oyoma jọ kpahe ogbẹnyusu mai, kọ ma be hae kake rọwo? Hayo, wọhọ Jonatan, ma be hae thothọ ogbẹnyusu mai?
Okenọ O rọ Gwọlọ re Ma Fa Usu
12-14. Didi ẹbẹbẹ emọ-uwuhrẹ Ebaibol jọ a wo, kọ ẹvẹ ma sai ro fi obọ họ kẹ ae?
12 Nọ ọmọ-uwuhrẹ Ebaibol o te mu inwene họ eru evaọ uzuazọ riẹ, o sae jọ bẹbẹ kẹe re ọ jiroro kpahe egbẹnyusu nọ o re wo. Ẹsejọhọ o wo egbẹnyusu ekpekpe jọ vẹre nọ e be gọ Ọghẹnẹ hẹ. Ọ jẹ hae raha oke kugbe ai vẹre. Rekọ enẹna ọ ruẹ nnọ eware nọ a bi ru e rẹ sae raha uruemu riẹ, fikiere ọ gwọlọ bru usu na kpẹre. (1 Kọr. 15:33) O make rrọ ere na, ọ sai roro inọ o te bru usu no ai, o te dhae eva.
13 Whọ tẹ rrọ ọmọ-uwuhrẹ Ebaibol nọ o wo ẹbẹbẹ nana, kareghẹhọ nọ eva e te were emamọ ogbẹnyusu inọ whọ be daoma re who yeri uzuazọ nọ u woma. Ẹsejọ ọ te tubẹ gwọlọ kuomagbe owhẹ wuhrẹ kpahe Jihova. Evaọ abọdekọ riẹ, ekpehre egbẹnyusu a rẹ ‘poviẹ owhẹ’ fikinọ who bi “kuoma gbe ai evaọ uruemu ọfariẹ rai hi.” (1 Pita 4:3, 4) Uzẹme riẹ họ, egbẹnyusu nana họ enọ i bi ru owhẹ thọ, orọnikọ whẹ o bi ru ai thọ họ.
14 Nọ ekpehre egbẹnyusu itieye na a tẹ fa usu no emọ-uwuhrẹ Ebaibol, inievo ukoko na a rẹ sai se ai gboma. (Gal. 6:10) Kọ whọ jọ ukoko ra riẹ emọ-uwuhrẹ Ebaibol nọ e be hae ziọ ewuhrẹ? Kọ whọ be hae whẹtiẹ ae họ oma ẹsejọ?
15, 16. (a) Eme ma re ru otẹrọnọ ogbẹnyusu mai jọ ọ siọ Jihova ba ẹgọ? (b) Ẹvẹ ma sai ro dhesẹ inọ ma you Ọghẹnẹ?
15 Kọ ẹvẹ otẹrọnọ oniọvo jọ o kiuke ku Jihova, fikiere a te si ei no ukoko no? Onana o rẹ kẹ uye gaga. Enẹ oniọvo-ọmọtẹ jọ ọ ta okenọ ogbẹnyusu ọkpekpe riẹ jọ ọ siọ Jihova ba ẹgọ: “O wọhọ ẹsenọ oware ulogbo jọ o raha ku omẹ. Mẹ jẹ hai roro vẹre inọ ogbẹnyusu mẹ na ọ jọ gaga evaọ ukoko na, kpakiyọ ere he. O wọhọ nnọ re eva e ruẹse were ahwo uviuwou riẹ ọ jẹ rọ gọ Jihova. Me te mu ẹjiroro nọ mẹ be rọ gọ Jihova họ ẹkiẹriwi. Kọ mẹ be ginẹ gọ Jihova no eva ze?” Eme o fi obọ họ kẹ oniọvo nana? Ọ ta nọ: “Me gbolo ebẹbẹ mẹ kẹ Jihova. Mẹ gba riẹ mu inọ me re dhesẹ kẹ Jihova nọ me you rie, orọnikọ fikinọ mẹ be jọ ukoko riẹ wo egbẹnyusu ọvo ho.”
16 Ma rẹ sae jọ egbẹnyusu Ọghẹnẹ hẹ ma te mu usu kugbe enọ e be jọ akpọ na gbudie. Jemis olele na o kere nọ: “Wha gbẹ riẹ nọ ohwo nọ ọrọ ogbẹnyusu akpọ na yọ avọ Ọghẹnẹ a rọ egrẹ? Fikiere kohwo kohwo nọ ọ guọlọ nọ o re mu akpọ na ogbẹnyusu, ọye ọvo o ru oma riẹ ọwegrẹ Ọghẹnẹ.” (Jem. 4:4) Ma rẹ sai dhesẹ inọ ma you Ọghẹnẹ nọ ma te fievahọ iẹe nnọ ọ te kẹ omai ẹgba thihakọ nọ ogbẹnyusu mai jọ o te kie no ukoko na. (Se Olezi 18:25.) Oniọvo-ọmọtẹ nọ ma fodẹ ẹsiẹe na ọ ta nọ: “Mẹ ruẹ nnọ ma rẹ sae gba ohwo họ you Jihova hayo omai hi. Ohwo na ọvo ọ rẹ jiroro na.” Rekọ eme ma rẹ sai ru re ma yọrọ emamọ usu kugbe enọ e rrọ ukoko na?
Ẹyọrọ Emamọ Usu
17. Oghẹrẹ vẹ emamọ egbẹnyusu a rẹ ta ẹme kẹ ohwohwo?
17 Emamọ ẹmeọta-kugbe o rẹ lẹliẹ usu kpekpe ziezi. Who te se ikuigbe Rut avọ Naomi, Devidi avọ Jonatan, gbe Pọl avọ Timoti, whọ te ruẹ nnọ emamọ egbẹnyusu a rẹ ta ẹme kugbe ziezi avọ ọghọ nọ a re bru họ ohwohwo oma. Pọl o dhesẹ edhere nọ u fo nọ ma rẹ rọ ta ẹme kugbe amọfa nọ ọ ta nọ: “Jọ ẹme rai ọ vọ avọ aruoriwo, jẹ hẹ mere wọhọ uwhei kẹse kẹse.” Pọl ọ be ta kpahe oghẹrẹ nọ u fo nnọ ma rẹ ta ẹme kẹ enọ e “rọ ukoko-Kristi hi.” (Kọl. 4:5, 6) Otẹrọnọ ma rẹ rọ adhẹẹ ta ẹme kẹ enọ e rrọ ukoko na ha, o mae roja re ma rọ adhẹẹ ta ẹme kẹ egbẹnyusu mai nọ e rrọ ukoko na.
18, 19. Ẹvẹ ma re rri ohrẹ nọ u no obọ ogbẹnyusu nọ ọ rrọ ukoko na ze, kọ didi oriruo ekpako obọ Ẹfẹsọs a kẹ omai?
18 Emamọ egbẹnyusu a re rri ẹme nọ ọrivẹ rai ọ ta ghaghae, fikiere evaọ ẹmeọta-kugbe rai a re dhesẹ adhẹẹ kẹ ohwohwo, a vẹ jẹ ta oria nọ ọrivẹ rai ọ be jọ ruthọ. Solomọn ovie owareghẹ na o kere nọ: ‘Udẹ gbe isialẹ e rẹ kẹ evawere, ere ohrẹ ogbẹnyusu o rẹ wereva.’ (Itẹ 27:9) Kọ ere who bi rri ohrẹ nọ ogbẹnyusu jọ ọ kẹ owhẹ? (Se Olezi 141:5.) Ogbẹnyusu ra jọ ọ tẹ kẹ owhẹ ohrẹ kpahe uruemu ra jọ, eme who re ru? Kọ who re rri ohrẹ na wọhọ uyoyou-ẹwo manikọ eva e rẹ dha owhẹ?
19 Pọl ukọ na ọ reawere emamọ usu kugbe ekpako erọ obọ ukoko Ẹfẹsọs. Ẹsejọhọ ọ riẹ ejọ rai okenọ a kurẹriẹ obọ. Rekọ orọ urere nọ ọ jọ kugbe ai, ọ kẹ rai ohrẹ kpahe eware jọ nọ i fo inọ a re muẹrohọ. Eme a ru? Eva e dha egbẹnyusu Pọl ho. Ukpoye, eva e were rai inọ ọ gwọlọ ewoma rai, a tẹ jẹ viẹ dede fikinọ a te gbẹ rue riẹ ofa ha.—Iruẹru 20:17, 29, 30, 36-38.
20. Eme emamọ ogbẹnyusu o re ru?
20 Emamọ egbẹnyusu a rẹ jẹ uvi ohrẹ rehọ ọvo ho rekọ a rẹ kẹ ohrẹ re. Dede na u fo re ma siomano onọ ‘u te omai hi.’ (1 Tẹs. 4:11) Yọ ma re je vuhumu inọ mai omomọvo ma ti “gu ọvuọ ẹkẹunu riẹ kẹ Ọghẹnẹ.” (Rom 14:12) Rekọ emamọ ogbẹnyusu ọ tẹ kparo ruẹ ẹbẹbẹ, ọ rẹ kareghẹhọ ọrivẹ riẹ kpahe itee Jihova. (1 Kọr. 7:39) Wọhọ oriruo, eme who re ru whọ tẹ ruẹ nnọ ogbẹnyusu ra nọ ọ re rọo ho ọ be kẹle ọmọzae hayo ọmọtẹ obọ akpọ jọ gaga? Fikinọ whọ gwọlọ inọ usu ra avọ ogbẹnyusu ra na o fa ha, kọ who ti ruru unu ra? Kọ otẹrọnọ whọ kẹ riẹ ohrẹ rekọ ọ gaviezọ họ, eme who ti ru? Emamọ ogbẹnyusu ọ rẹ gwọlọ obufihọ ekpako na re a fi obọ họ kẹ ogbẹnyusu riẹ nọ ọ be nyathọ na. Onana o gwọlọ aruọwha. Rekọ wha tẹ rrọ egbẹnyusu fiki uyoyou nọ wha wo kẹ Jihova, usu rai o te tọ.
21. Eme o rẹ sae via ẹsejọ, rekọ fikieme u je fo re ma yọrọ emamọ usu evaọ ukoko na?
21 Se Ahwo Kọlọsi 3:13, 14. Ẹsejọ ma re ru eware nọ e rẹ lẹliẹ egbẹnyusu mai dheva k’omai, yọ a rẹ sai ru eware nọ e rẹ dha omai eva re. Jemis o kere nọ: “Eva idhere buobu ma bi ro ru thọ.” (Jem. 3:2) Rekọ oware nọ a rẹ rọ riẹ imava nọ e rrọ emamọ egbẹnyusu họ epanọ a be rọ vrẹ ohwohwo te orọnikọ epanọ a ru ohwohwo thọ te he. Fikiere o roja gaga re ma wo emamọ usu nọ ma rẹ jọ ta ẹme kugbe ziezi jẹ rọ vrẹ ohwohwo nevaze. Ma te wo uyoyou utioye na, u ti zihe ruọ “ọwhẹgbe eware kpobi.”
Ẹvẹ Whọ te k’Uyo?
• Ẹvẹ ma rẹ sai ro wo emamọ egbẹnyusu?
• Okevẹ u re ro fo nọ ma fa usu?
• Eme ma re ru hrọ re ma ruẹsi wo usu nọ o rẹ tọ?
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 18]
Eme ọ lẹliẹ usu Rut avọ Naomi tọ?
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 19]
Kọ whọ be hai ru ọghọ ẹsikpobi?