Enọ Ahwo Nọ A S’ebe
“Uwou-Eroro Na” ọrọ November 1, 1995 (ọrọ Oyibo), ọ t’ẹme nọ Jesu ọ ta kpahe “oge ọnana,” wọhọ epanọ ma se eva Matiu 24:34 na. Kọ onana u dhesẹ nọ avro jọ ọ riẹ sọ a rehọ Uvie Ọghẹnẹ mu odhiwu evaọ 1914?
Uwuhrẹ oyena evaọ Uwou-Eroro Na o kẹ enwene ọvo vievie he evaọ uwuhrẹ ọsosuọ mai kpahe 1914. Jesu ọ kẹ oka nọ u ti dhesẹ ọzino riẹ evaọ ogaga Uvie. Ma wo imuẹro buobu inọ oka nana u bi rugba anwọ 1914 ze. Eware imuẹro wọhọ emo, ohọo, uye, etọ nọ i re nuhẹ, gbe eware imuẹro efa i dhesẹ nọ Jesu o bi ruiruo wọhọ Ovie Uvie Ọghẹnẹ anwọ 1914. Onana u te dhesẹ nọ anwọ oke yena ze ma rọ rọ eva urere eyero-akpọ ọnana.
Kọ eme Uwou-Eroro Na ọ jẹ gwọlọ ru vẹ na? Ẹme na họ, oghẹrẹ nọ Jesu ọ rehọ ubiẹme ọ “oge” ruiruo eva Matiu 24:34. Oria yena u se nọ: “Uzẹme mẹ ta kẹ owhai, oge ọnana ọ rẹ te vrẹ hẹ bẹsenọ eware enana kpobi e te gba no.” Kọ eme họ otofa ubiẹme ọ “oge” nọ Jesu ọ t’ẹme te na, te evaọ edẹ riẹ gbe evaọ edẹ mai nana?
Ikereakere buobu e rọwo nọ orọnikọ Jesu ọ rehọ “oge” t’ẹme kpahe otu ahwo kakao jọ hayo ukoko jọ ọvo ho, wọhọ isu ahwo Ju hayo ilele omarokpotọ riẹ. Ikpoye, ọ rehọ ubiẹme ọ “oge” t’ẹme ro brukpe ogbotu ahwo Ju nọ e se riẹ. Avọ evawere, omomọvo ọ rẹ sae ru oware nọ Pita ukọ na ọ ta evaọ ẹdẹ Pẹntikọst, kurẹriẹ jẹ ‘zọ no oge ọgẹgẹle ọnana.’—Iruẹru 2:40.
O rọ vevẹ, Pita ọ jẹ nwane t’ẹme na kpahe uzedhe otu ahwo nọ a rọ udevie ikpe jọ ọvo ho hayo etoke jọ họ, yọ ọ jẹ rehọ ubiẹme ọ “oge” na ro dhesẹ umuo ẹdẹ jọ ọvo ho. Orọnikọ ọ be ta nọ ahwo a rẹ zọ no oge nọ a yẹ evaọ ukpe ovo na nọ a ro yẹ Jesu hu hayo nọ a yẹ eva 29 C.E. hi. Pita ọ jẹ t’ẹme na kpahe ahwo Ju oke yena nọ i wo ẹrọwọ họ—ẹsejọhọ ejọ rai e gbẹ jọ emaha, efa e dina kpako no—enọ i yo uwuhrẹ Jesu, nọ e ruẹ iruo igbunu riẹ hayo nọ i yo kpahe ae, yọ a jẹ riẹe rehọ wọhọ Mesaya ha.
Ababọ avro, erei Pita o wo otoriẹ ubiẹme ọ “oge” na re nọ Jesu ọ rọ t’ẹme okenọ ikọ ene Jesu e jọ kugbe ei evaọ Ugbehru Olivi. Wọhọ epaọ eme eruẹaruẹ Jesu, ahwo Ju oke yena—ahwo oke Jesu—a rẹ te ruẹ hayo yo kpahe emo, etọ nọ i re nuhẹ, ohọo, gbe eware imuẹro efa nọ i ti dhesẹ nọ ekuhọ eyero-akpọ ahwo Ju na o kẹlino. Evaọ uzẹme, oge yena o vrẹ hẹ taure urere na o tẹ ze evaọ 70 C.E.—Matiu 24:3-14, 34.
Re ma ghinẹ t’uzẹme, orọnikọ ẹsikpobi ma rehọ eme Jesu evaọ otoriẹ oyena ha. Ahwo-akpọ nọ e gba ha a rẹ gwọlọ t’ẹme kpahe uzedhe oke nọ urere na o te rọ ze. Kareghẹhọ nọ makọ ikọ na dede a gwọlọ uzedhe ẹdẹ jọ nọ a nọ inọ: ‘Ọnowo, kọ whọ te jọ oke nana zihe uvie na se Izrẹl?’—Iruẹru 1:6.
Avọ iroro oruọzewọ ovo yena, idibo Ọghẹnẹ oke nana a daoma no re a rehọ ẹme nọ Jesu ọ ta kpahe “oge” na ro ruiruo wo oware uvevẹ jọ nọ a sai ro kele oke no umuo 1914 ze. Wọhọ oriruo, a roro kpahiẹe nọ oge o re theri te ikpe 70 hayo 80, nọ u re kugbe ahwo nọ e kpako te epanọ a rẹ rọ riẹ eware nọ e jariẹ via evaọ ẹmo akpọ ọsosuọ gbe eware efa; fikiere ma rẹ sae daoma rehiẹe kele epanọ urere na o kẹle te no.
Rekọ oghẹrẹ kpobi nọ iroro yena i woma te kẹhẹ, kọ o rọwo kugbe uthubro nọ Jesu ọzoma kẹ? Jesu ọ ta nọ: “Rekọ ẹdẹ ọyena gbe oke oyena ohwo ọvo ọ riẹ hẹ, makọ ikọ nọ e rọ obọ odhiwu, hayo Ọmọ [na] dede, rekọ Ọsẹ na ọvo. . . . Fikiere wha roro, keme wha riẹ ẹdẹ nọ Ọnowo rai ọ rẹ te tha ha.”—Matiu 24:36-42.
Fikiere ovuẹ kpokpọ na kpahe “oge ọnana” evaọ Uwou-Eroro Na u nwene otoriẹ mai kpahe oware nọ o via evaọ 1914 hi. Rekọ o k’omai otoriẹ nọ o mai vẹ kpahe ẹme Jesu nọ ọ ta kpahe “oge,” nọ u fiobọhọ k’omai ruẹ nọ a rẹ rehọ ẹme riẹ mu ikelakele họ họ—muhọ ekele no 1914 ze—re ma riẹ oghẹrẹ nọ ma kẹle edẹ urere na te no.