Ẹkẹ-uvẹ ra NỌ WHỌ RẸ RỌ RỌWO
Ẹsejọhọ who re riwi ẹkẹ-uvẹ ra re whọ rọwo oware kpobi nọ whọ gwọlọ rọwo ghaghae. Ere o rọ kẹ enwenọ ahwo kpobi. Ẹkwoma edhesẹ ẹkẹ-uvẹ onana, ahwo ima-odu ezeza erọ otọakpọ na a wo oghoghẹrẹ erọwọ buobu no. Wọhọ oghoghẹrẹ ekọlọ, awere, ore, gbe edo nọ ma rẹ jọ emama ruẹ na, oghoghẹrẹ erọwọ i re fi isiuru, ọwhọ, gbe awere ba uzuazọ. Uzẹme, oghoghẹrẹ itieye na e sai ru uzuazọ siuru.—Olezi 104:24.
REKỌ u fo re a yọroma. Orọnikọ ohẹriẹ ọvo erọwọ jọ i wo ho rekọ e rọ enwoma. Wọhọ oriruo, evaọ emuhọ ikpe-udhusoi avọ 20 na, ahwo jọ a rọwo nọ ahwo Ju gbe ahwo ukoko ọ Freemason a jiroro re a “fi ozighi họ ẹnyaharo Ileleikristi re a rehọ ogaga akpọ nọ o rọ otọ esuo okugbe rai ro vi.” Ehri jọ nọ ovuẹ nana u no ze họ omobe-ovẹvẹ otu-ahwo nọ a wọso ahwo Ju onọ u wo uzoẹme na Protocols of the Learned Elders of Zion. Omobe-ovẹvẹ na o ta nọ abọjọ ẹjiroro rai na họ osauzou ufihọ vrẹta, ẹwhaharo ekuo ekwakwa-emọ, uduotahawọ ekọmpene evo nọ e rẹ kpọ uyero-ekọ kpobi re a sae ‘raha efe ahwo erẹwho Egedhọ na vẹrẹ vẹrẹ.’ Eme nọ a ta fihọ ae uzou na i te je kugbe ẹkpọ ọruẹrẹfihọ isukulu re a ‘ru ahwo erẹwho Egedhọ na fihọ erao nọ i re roro ho,’ tubọ kugbe ebabọ edhere ototọ rọkẹ itreni re e lafi ikpẹwho sa-sa re ekpako ahwo Ju na a sae ‘g’obọ vi otu ọwọsuọ kpobi ẹkwoma ekpe nọ a re kpe ai no.’
Evaọ uzẹme, enana kpobi yọ erue—enọ a ruẹrẹhọ re e lẹliẹ ahwo wọso ahwo Ju. Mark Jones nọ ọ rọ Uwou Eware Anwae Britain ọ ta nọ: ‘Omuta ọthọthọ ọnana ọ vaha no Russia ze,’ oria nọ o jọ kake roma via evaọ uzoẹme obe-usi jọ evaọ 1903. O roma via evaọ obe-usi nọ a re se The Times ọrọ London eva May 8, 1920. Nọ ukpe ovo o vrẹ no, The Times o te dhesẹ ekere na via wọhọ omuta. Taure oke oyena u te te, yọ ọtaraha na ọ raha eware no. Jones ọ ta nọ: ‘O re bẹbẹ re a nẹ erue itiena nyaotọ.’ Nọ ahwo a tẹ nwane jẹ ae rehọ no, e vẹ lẹliẹ ae wo iroro omagbẹre, evega, gbe ọrọ enwoma—ẹsibuobu avọ iyẹrẹ okpẹtu, wọhọ epanọ ikuigbe ikpe-udhusoi avọ 20 na i dhesẹ no.—Itẹ 6:16-19.
Orọwọ Wọso Uzẹme
Dede na, orọnikọ erue arokoko ọvo e rẹ wha erọwọ ethọthọ ze he. Ẹsejọ, ma sai wo otoriẹ oware thọ. Bro ahwo a whu uwhu idudhe no fikinọ a bi ru oware nọ a roro nọ u kiehọ? Ofariẹ, ẹsibuobu ma rẹ rọwo oware fikinọ ma gwọlọ rọwo iẹe. Profẹsọ jọ ọ ta nọ makọ ekiotọ-eriariẹ dede “a rẹ talamu eriwo obọ rai gaga.” Erọwọ rai i re ru ai nọ a gbẹ sae kezọ kẹ eriwo ọfa avọ emamọ iroro ho. A rẹ sae raha etoke uzuazọ rai kpobi be daoma tha ẹrọwọ ọthọthọ uke ababọ obokparọ.—Jerimaya 17:9.
Eware itieye na e via kpahe erọwọ egagọ no re—oria nọ ehẹriẹ ilogbo e rọ. (1 Timoti 4:1; 2 Timoti 4:3, 4) Ohwo jọ o wo ẹrọwọ ọgaga fihọ Ọghẹnẹ. Omọfa jọ ọ rẹ ta nọ ohwo na o bi “dhesẹ ẹrọwọ nọ ọ kare imuẹro.” Ohwo jọ ọ rọwo nọ who wo ẹwẹ nọ o re whu hu nọ ọ rẹ zọ vrẹ uwhu. Omọfa jọ ọ rọwo nọ okenọ who te whu whọ rẹ gbẹ jọ họ, who whu no riẹriẹriẹ. U re vevẹ, erọwọ sa-sa enana kpobi e rẹ sae jọ uzẹme he. Fikiere, kọ o gbẹ rọ oware areghẹ re u mu owhẹ ẹro inọ oware nọ whọ rọwo o ghinẹ rọ uzẹme orọnikọ oware nọ whọ gwọlọ rọwo gheghe he? (Itẹ 1:5) Ẹvẹ whọ sai ro ru ere? Uzoẹme n’otha na o te kiẹ ẹme nana riwi.
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 3]
Ukere 1921 nọ o fere obe na, “Protocols of the Learned Elders of Zion” via