Ileleikristi Uzẹme Kpobi Yọ Etausiuwoma
“Suole kẹ ỌNOWO, oghale u te odẹ riẹ; ta eme usiwo riẹ kẹdẹ kẹdẹ.”—OLEZI 96:2.
1. Emamọ usi vẹ u fo nọ ahwo a re yo, kọ ẹvẹ Isẹri Jihova a rọ rrọ emamọ oriruo no evaọ ewhowho emamọ usi utioye na?
EVAỌ akpọ nọ okpẹtu ọ be jọ via kẹdẹ kẹdẹ, o ghinẹ rrọ omosasọ re a riẹ nọ, wọhọ epanọ Ebaibol na o dhesẹ, ẹmo, ethube, ohọo, gbe otunyẹ i ti kuhọ kẹle. (Olezi 46:9; 72:3, 7, 8, 12, 16) Evaọ uzẹme, kọ onana o gbẹ rrọ emamọ usi nọ ohwo kpobi ọ gwọlọ yo? Ere Isẹri Jihova a roro. A jọ oria kpobi riẹ ae wọhọ enọ i bi whowho “emamọ usi uwoma.” (Aizaya 52:7) Uzẹme, Isẹri buobu a ruẹ-uye ukpokpoma no fiki ọtamuo rai re a ta emamọ usi na. Rekọ a wo ewoma ahwo fihọ udu. Yọ dai roro emamọ odẹ ọwhọ gbe ithihakọ nọ Isẹri na i wo no!
2. Didi oware jọ o be wha ọwhọ Isẹri Jihova ze?
2 Ọwhọ Isẹri Jihova nẹnẹ o tho orọ Ileleikristi ikpe-udhusoi ọsosuọ na. Kpahe ae, obe-usi Ichọche Kathọlik na, L’Osservatore Romano, o ta gbagba nọ: “Ileleikristi ọsosuọ na, a tẹ nwane họ-ame no, a rẹ rehọ iẹe wọhọ owha-iruo rai re a whowho Usiuwoma na. Erigbo e rọ ẹmeunu ta Usiuwoma na kẹ ohwohwo.” Fikieme Isẹri Jihova, wọhọ Ileleikristi ọsosuọ eyena, a ro wo ọwhọ tere? Orọ ọsosuọ, fikinọ emamọ usi nọ a bi whowho na u no obọ Jihova Ọghẹnẹ omariẹ ze. Kọ eme ọ rẹ kẹ ohwo ọwhọ vienẹ? Usiuwoma ota rai yọ owojẹ kẹ eme ọso-ilezi na: “Suole kẹ ỌNOWO, oghale u te odẹ riẹ; ta eme usiwo riẹ kẹdẹ kẹdẹ.”—Olezi 96:2.
3. (a) Ovẹ họ ẹjiroro avivẹ ọrọ ọwhọ Isẹri Jihova? (b) Eme “usiwo [Ọghẹnẹ]” u kugbe?
3 Eme ọso-ilezi na e kareghẹhọ omai ẹjiroro avivẹ ọrọ ọwhọ Isẹri Jihova. Ovuẹ rai yọ orọ esiwo. Ahwo jọ a re ruiruo evaọ eria imu, eria obufihọ, eria ekọ, hayo eria efa re a sai fiobọhọ kẹ amọfa, yọ ma rẹ sai jiri ai kẹ omodawọ utioye na. Rekọ oware nọ ohwo-akpọ jọ ọ rẹ sai ru kpobi u tulo ho a tẹ rehọ iẹe wawo “usiwo [Ọghẹnẹ].” Ẹkwoma Jesu Kristi, Jihova o ti siwi otu iruori no uzioraha, ẹyao, gbe uwhu. Enọ i ti wo erere no onana ze a te rria bẹdẹ bẹdẹ! (Jọn 3:16, 36; Eviavia 21:3, 4) Nẹnẹ, usiwo o rọ usu “iruo urirẹ” nọ Ileleikristi a re gbiku rai evaọ okenọ a be kuyo kẹ eme na: “Dhesẹ oruaro [Ọghẹnẹ] via kẹ erẹwho akpọ na, jegbe iruo urirẹ riẹ eva udevie ahwo na! ỌNOWO ọ rẹ ruaro, a rẹ rehọ ujiro ulogbo kẹ e; jọ a dhẹozọ riẹ vi edhọ kpobi.”—Olezi 96:3, 4.
Oriruo Olori Na
4-6. (a) Ẹjiroro ọfa vẹ Isẹri Jihova a ro wo ọwhọ? (b) Ẹvẹ Jesu o ro dhesẹ ọwhọ ke iruo ewhowho emamọ usi na?
4 Isẹri Jihova a wo ọwhọ fiki ẹjiroro avesa jọ. A bi lele oriruo Jesu Kristi. (1 Pita 2:21) Ọzae ọgbagba ọyena ọ rehọ udu kpobi jẹ iruo na rehọ re ọ “vuẹ emamọ usi kẹ enọ a nwẹ.” (Aizaya 61:1; Luk 4:17-21) Fikiere, o te zihe ruọ ọtausiuwoma, ọvuovuẹ emamọ usi. Ọ nya Galili gbe Judia kpobi n’oka duoka be “vuẹ ovuẹ usiuwoma uvie na.” (Matiu 4:23) Yọ fikinọ ọ riẹ nọ ahwo buobu a te j’owọ kẹ emamọ usi na, ọ ta kẹ ilele riẹ nọ: “Ivuẹvu na i ghine bu, rekọ iruiruo e rẹ kakao. Fikiere wha lẹ Olori ivuẹvu na re o vi iruiruo kpobọ ivuẹvu riẹ.”—Matiu 9:37, 38.
5 Nya lele olẹ riẹ, Jesu o wuhrẹ amọfa re a jọ etausiuwoma. Nọ oke o be nyaharo na, o te vi ikọ riẹ ọvo ruọ otafe ọ tẹ ta kẹ ae nọ: “Nọ wha te nya, wha hẹ vuẹ nọ, ‘Uvie odhiwu o kẹle ino.’ ” Kọ o hae mai woma orọnọ a ru ọruẹrẹfihotọ omaa jọ nọ a re ro furie ebẹbẹ ahwo oke oyena? Hayo kọ a hae dhomahọ esuo re a họre ogbekuo nọ ọ jọ oria kpobi evaọ oke oyena? Ijo. Ukpoye, Jesu o fi oriruo h’otọ kẹ etausiuwoma Ileleikristi kpobi nọ ọ ta kẹ ilele riẹ nọ: “Nọ wha te nya, wha hẹ vuẹ.”—Matiu 10:5-7.
6 Uwhremu na, Jesu o vi ẹko ilele efa re a whowho nọ: “Uvie Ọghẹnẹ o ze kẹle owhai no.” Nọ a zihe ze ti gbiku obokparọ erẹ usiuwoma ota rai, Jesu ọ ghọghọ thesiwa. Ọ lẹ nọ: “Ọsẹ Ọnowo Odhiwu gbe akpọ, me yere owhẹ epanọ [whọ ko] eware enana dhere iwoareghẹ gbe erieriariẹ, whọ tẹ rehọ ae via kẹ emọ-efofa.” (Luk 10:1, 8, 9, 21) Ilele Jesu, enọ e jọ egba ikuori vẹre, ewhẹrẹ, gbe iruo efa, a jọ wọhọ emọfofa a tẹ rehọ ae wawo isu egagọ orẹwho na nọ e riobe gaga na. Rekọ a wuhrẹ ilele na re a whowho emamọ usi nọ o mai woma kpobi.
7. Nọ Jesu o tovrẹ kpohọ odhiwu no, amono ilele riẹ a kaki whowho emamọ usi na kẹ?
7 Nọ Jesu o tovrẹ kpohọ odhiwu no, ilele riẹ a ruabọhọ ẹvaha emamọ usi esiwo na. (Iruẹru 2:21, 38-40) Amono a kake ta usiuwoma kẹ? Kọ a nyabru erẹwho nọ e riẹ Ọghẹnẹ hẹ? Ijo, ẹkwotọ ọsosuọ rai họ Izrẹl, ahwo nọ a riẹ Jihova bu vi ikpe 1,500 no. Kọ a wo udu nọ a rẹ rọ ta usiuwoma evaọ ẹkwotọ nọ a be jọ gọ Jihova? E. Jesu ọ ta kẹ ae vẹre nọ: “Wha ti . . . se isẹri mẹ eva Jerusalem gbe Judia kpobi te Sameria je rite ọnyaba akpọ na.” (Iruẹru 1:8) U fo re Izrẹl o yo emamọ usi na wọhọ erẹwho edekọ re.
8. Ẹvẹ Isẹri Jihova nẹnẹ a be rọ raro kele ilele Jesu erọ ikpe-udhusoi ọsosuọ na?
8 Evaọ edhere ọvona, Isẹri Jihova nẹnẹ a be ta usiuwoma evaọ otọakpọ na soso. A bi ruiruo kugbe ẹnjẹle nọ Jọn ọ ruẹ nọ o wo “usiuwoma ebẹdẹ bẹdẹ na nọ o re woro kẹ enọ e be ria eva akpọ na, rọkẹ erẹwho gbe erua gbe evẹrẹ gbe ahwo kpobi.” (Eviavia 14:6) Evaọ ukpe 2001, a je ruiruo evaọ erẹwho gbe ekwotọ 235, kugbe ekwotọ nọ a rri fihọ erọ Ileleikristi. Kọ o thọ re Isẹri Jihova a ta usiuwoma evaọ eria nọ Kristẹndọm a jọ rehọ ichọche rai vi no? Ahwo jọ a rẹ ta nọ o thọ, a vẹ tubẹ rehọ usiuwoma ota oyena wọhọ “etho igodẹ rai.” Rekọ, Isẹri Jihova a be kareghẹhọ ọdawẹ nọ Jesu o wo kẹ ahwo Ju edẹ riẹ nọ a wo omarokpotọ na. Dede nọ a wo ọkwa ozerẹ, Jesu o sioma họ emu hu re ọ vuẹ ae emamọ usi na. “Ohrọ rai o [re riẹ], epanọ a rọ oyoya, a tẹ jẹ vaha wọhọ igodẹ nọ i wo othuru hu.” (Matiu 9:36) Okenọ Isẹri Jihova a tẹ ruẹ ahwo omarokpotọ nọ e riẹ kpahe Jihova gbe Uvie riẹ hẹ, kọ a rẹ gbọ ahwo otiọye emamọ usi na fikinọ egagọ jọ i thu ufi họ ae eku? Ma te lele oriruo ikọ Jesu, ma re yo nọ ijo. A re whowho emamọ usi na nya “erẹwho kpobi” duwu, whowho iei kẹ ohwo kpobi.—Mak 13:10.
Ileleikristi Ọsosuọ Kpobi A Ta Usiuwoma
9. Evaọ ikpe-udhusoi ọsosuọ na, amono evaọ ukoko Ileleikristi na a w’obọ evaọ iruo usiuwoma ota na?
9 Amono evaọ ikpe-udhusoi ọsosuọ na a w’obọ evaọ iruo usiuwoma ota na? Uzẹme na u dhesẹ nọ Ileleikristi kpobi e jọ etausiuwoma. Okere-obe na, W. S. Williams, o muẹrohọ nọ: “Imuẹro riẹ họ Ileleikristi kpobi evaọ Ichọche ọsosuọ na . . . a ta usiuwoma na.” Kpahe eware nọ e via evaọ ẹdẹ Pẹntikọst 33 C.E., Ebaibol na ọ ta nọ: “Ẹzi Ẹri ọ tẹ te vọ ae kpobi [ezae gbe eyae] oma, koyehọ amu evẹravẹrẹ efa họ ẹjẹ, epanọ Ẹzi ọ kẹ rae ogaga.” Etausiuwoma i te ti kugbe ezae gbe eyae, t’emaha t’ekpako, erigbo gbe emuyẹ. (Iruẹru 1:14; 2:1, 4, 17, 18; Joẹl 2:28, 29; Ahwo Galesha 3:28) Nọ ukpokpoma u ru Ileleikristi buobu dhẹ no Jerusalẹm, “enọ e vaha abọ na, koria koria a kpohọ jẹ vuẹ ovuẹ ẹme na.” (Iruẹru 8:4) “Enọ e vaha abọ” kpobi, orọnikọ umutho ahwo jọ ọvo ho, e ta usiuwoma.
10. Didi iruo agbava a rugba taure a tẹ te raha uyerakpọ ahwo Ju na?
10 Onana o jọ ere evaọ ikpe ọsosuọ eyena kpobi. Jesu ọ ruẹaro nọ: “A rẹ te vuẹ ovuẹ usiuwoma uvie na kẹ akpọ na kpobi, re o jọ isẹi kẹ erẹwho akpọ na kpobi; kẹsena urere u te zi te.” (Matiu 24:14) Evaọ orugba eme eyena evaọ ikpe-udhusoi ọsosuọ na, a ta usiuwoma na kẹkẹe no taure egbaẹmo ahwo Rom a tẹ te raha egagọ ahwo Ju gbe uyero isuẹsu rai. (Ahwo Kọlọsi 1:23) Ofariẹ, ilele Jesu kpobi a yoẹme kẹ ujaje riẹ inọ: “Fikiere wha wuhrẹ ahwo erẹwho kpobi, wha họ ae ame evaọ odẹ Ọsẹ, gbe Ọmọ gbe Ẹzi Ẹri, wha wuhrẹ ai, re a ru eware kpobi nọ mẹ vuẹ owhai.” (Matiu 28:19, 20) Orọnikọ Ileleikristi ọsosuọ na a tuduhọ otu omarokpotọ na awọ inọ a rọwo Jesu no a je vu ai wa re a gọ epanọ u je rai hi, wọhọ epanọ etausiuwoma ọgbọna jọ a bi ru na. Ukpoye, a wuhrẹ i rai re a zihe ruọ ilele Jesu, koko ai fihọ ikoko, a te je wuhrẹ ae re a sai whowho emamọ usi na je ru ilele. (Iruẹru 14:21-23) Isẹri Jihova nẹnẹ a bi lele oriruo ọyena.
11. Amono nẹnẹ a bi whowho emamọ usi nọ o mai woma kẹ ahwo-akpọ?
11 Isẹri Jihova jọ, evaọ aruorokele iriruo ikpe-udhusoi ọsosuọ erọ Pọl, Banabas, gbe amọfa, a kpohọ erẹwho efa no wọhọ imishọnare. Iruo rai e ghinẹ wha erere ze no, keme a bi duomahọ esuo-ohrowo ho hayo idhere efa nọ e fẹnoma no iruo ewhowho emamọ usi na. A yoẹme kẹ ujaje Jesu na no: “Wha hẹ vuẹ.” Ghele na, Isẹri Jihova buobu e rrọ imishọnare evaọ erẹwho efa ha. Ibuobu rai i bi ruiruo rọ ko oma rai, efa e gbẹ rrọ isukulu. Ejọ e be yọrọ emọ. Rekọ Isẹri na kpobi a be ghale emamọ usi nọ a wuhrẹ no na kugbe amọfa. T’emaha t’ekpako, t’ezae t’eyae, a be rọ oghọghọ kuyo kẹ uduotahawọ Ebaibol na: “Vuẹ ovuẹ ẹme na, mu ọwhọ riẹ no oke ite oke.” (2 Timoti 4:2) Wọhọ enọ e kaki ruiruo na evaọ ikpe-udhusoi ọsosuọ na, a bi “seri uwuhrẹ Jesu Kristi họ họ.” (Iruẹru 5:42) A bi whowho emamọ usi nọ o mai woma kpobi kẹ ahwo-akpọ.
Ahwo Okurẹriẹ Hayo Usiuwoma Ota?
12. Eme họ ahwo ọta kurẹriẹ, kọ ẹvẹ ahwo buobu a bi rri rie enẹna?
12 Nẹnẹ, ahwo jọ a rẹ ta nọ re a ta ahwo kurẹriẹ yọ oware enwoma. Obe jọ nọ Ogbẹgwae Ichọche Akpọ na u kporo o tubẹ t’ẹme kpahe “uzioraha ahwo ọta kurẹriẹ.” Fikieme? Obe na Catholic World Report o ta nọ: “Rono inoma buobu nọ i bi no ichọche Ọtọdọks ze, ‘ahwo ọta kurẹriẹ’ u zihe ruọ oware ahwo ọgbahọ kurẹriẹ no.”
13. Evẹ jọ họ iriruo ahwo ọta-kurẹriẹ enwoma?
13 Kọ re a ta ahwo kurẹriẹ o rọ enwoma? O sae jọ ere. Jesu ọ ta nọ ẹtakurẹriẹ ọrọ otu ikere-ebe gbe Farisi na o jọ enwoma kẹ enọ a ta kurẹriẹ na. (Matiu 23:15) Evaọ uzẹme, re a “gba ahwo họ kurẹriẹ” o thọ. Wọhọ oriruo, epanọ Josephus ogbiku na ọ ta, okenọ John Hyrcanus ohwo uviuwou Maccabee na, o fi ahwo Idumea kparobọ, ọ “kẹ rai uvẹ re a daji orẹwho rai thakpinọ a yawo u te je no ai eva ze nnọ a re koko izi ahwo Ju.” Otẹrọnọ ahwo Idumea a rẹ rria otọ esuo ahwo Ju, koyehọ a rẹ ruọ egagọ ahwo Ju. Igbiku e ta k’omai nnọ evaọ ikpe-udhusoi avọ eree C.E., Charlemagne o fi ahwo Saxon kparobọ, egedhọ erọ ofẹ ẹkpẹlobọ-ọre Europe, ọ tẹ gbae họ re a kurẹriẹ.a Rekọ ẹvẹ ahwo Saxon avọ ahwo Idumea na a ghine kurẹriẹ nevaze te? Wọhọ oriruo, ẹvẹ ohwo Idumae na, Herọd Ovie na—ọnọ ọ daoma re o kpe Jesu ọmọfofa na—ọ roma kẹ Uzi Mosis nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ na te?—Matiu 2:1-18.
14. Ẹvẹ imishọnare Kristẹndọm jọ a rẹ rọ gba ahwo họ kurẹriẹ?
14 Kọ a be gba ekurẹriẹ họ ahwo nẹnẹ? Evaọ oghẹrẹ jọ, otu jọ o bi ru ere. Imishọnare Kristẹndọm jọ a rẹ ta kẹ enọ a gwọlọ kurẹriẹ nọ a ti vi ai kpohọ isukulu orẹwho ofa ọvọvẹ. Hayo a sae gba enọ e be dhẹ ohrẹ-ẹmo nọ ohọwo u bi kpe họ re a keria kẹ usiuwoma ota re a ruẹse kẹ ae umutho emu. Wọhọ epanọ ẹgwae Ibishọpo Ọtọdọks jọ o ta evaọ 1992, “ẹsejọ a rẹ sae rọ ekwakwa iwo hayo ozighi sa-sa ku ahwo rẹriẹ.”
15. Kọ Isẹri Jihova a rẹ ta ahwo kurẹriẹ evaọ oghẹrẹ otofa ọgbọna nọ ahwo a bi ro rri rie na? Ru ẹme na vẹ.
15 Re a gba ahwo họ nwene egagọ rai o thọ. Evaọ uzẹme, Isẹri Jihova a re ru ere he.b Fikiere, a be ta ahwo kurẹriẹ evaọ oghẹrẹ otofa ọgbọna nọ ahwo a bi ro rri rie hi. Ukpoye, wọhọ Ileleikristi ikpe-udhusoi ọsosuọ na, a bi whowho emamọ usi na kẹ ahwo kpobi. A re zizie ahwo nọ e jẹ emamọ owọ re a gbe wo eriariẹ efa ẹkwoma uwuhrẹ Ebaibol. Ahwo isiuru itieye na a re wuhrẹ re a fi ẹrọwọ, nọ o no eriariẹ egbagba Ebaibol ze fihọ Ọghẹnẹ gbe ẹjiroro riẹ. Fikiere, a ve se odẹ Ọghẹnẹ, Jihova, kẹ esiwo. (Ahwo Rom 10:13, 14, 17) Sọ a te jẹ emamọ usi na rehọ hayo a te jẹe rehọ họ yọ ẹme obọ ohwo. Ọgbahọ ọ riẹ hẹ. Otẹrọnọ a rẹ gba ohwo họ, koyehọ ekurẹriẹ o fioka ha. Re Ọghẹnẹ ọ jẹ ohwo rehọ, egagọ riẹ i re n’udu ze hrọ.—Iziewariẹ 6:4, 5; 10:12.
Usiuwoma Ota Evaọ Oke Ọgbọna
16. Ẹvẹ iruo usiuwoma ota Isẹri Jihova i vihọ te no evaọ oke ọgbọna?
16 Evaọ oke ọgbọna kpobi, Isẹri Jihova a whowho emamọ usi Uvie na no evaọ orugba ologbo ọrọ Matiu 24:14. Ugogo okwakwa nọ a bi ro ru iruo usiuwoma ota rai họ emagazini Uwou-Eroro Na.c Evaọ 1879, okenọ a kporo ukere ọsosuọ Uwou-Eroro Na, emagazini nọ a jẹ vaha i bu te oware wọhọ 6,000 evaọ ẹvẹrẹ ọvo. Evaọ ukpe 2001, nọ ikpe nọ i bu vi 122 e ruemu no, unu nọ a be vaha u te 23,042,000 no evaọ evẹrẹ 141. Nwane nya lele ẹvi ọyena họ orro iruo usiuwoma ota ọ Isẹri Jihova. Rehọ umutho euwa nọ a jẹ raha k’ukpe k’ukpe evaọ iruo usiuwoma ota na evaọ ikpe-udhusoi avọ 19 na rọ wawo euwa 1,169,082,225 nọ a raha evaọ iruo usiuwoma ota na evaọ ukpe 2001. Roro kpahe iwuhrẹ Ebaibol ọvọvẹ 4,921,702 nọ a ru k’amara k’amara. Ẹvẹ emamọ iruo nọ ma ru e rro te! Yọ ahwo nọ a ru rie a bu te iwhowho Uvie ọwhọ 6,117, 666.
17. (a) Eghẹnẹ erue vẹ ahwo a be gọ nẹnẹ? (b) Eme u fo nọ ohwo kpobi ọ rẹ riẹ, makọ ẹvẹrẹ riẹ, orẹwho, gbe uyerakpọ?
17 Ọso-ilezi na ọ ta nọ: “Keme edhọ ahwo na kpobi yọ [emama] nọ a kare; rekọ ỌNOWO ọye ọ ma ihru na.” (Olezi 96:5) Evaọ akpọ inẹnẹ na, a ru ethathọ orẹwho ohwo, eka orẹwho, ikpahwo, ekwakwa iwo, gbe tubọ efe dede fihọ eware nọ a be gọ no. (Matiu 6:24; Ahwo Ẹfẹsọs 5:5; Ahwo Kọlọsi 3:5) Mohandas K. Gandhi ọ ta okejọ nọ: “O rọ omẹ iroro inọ . . . Europe ọ rrọ Oleleikristi ugbunu gheghe. Efe gheghe ọ be ghinẹ gọ.” Uzẹme na họ, u fo re a yo emamọ usi na evaọ oria kpobi. U fo re ohwo kpobi, makọ ẹvẹrẹ riẹ, orẹwho, hayo uyerakpọ riẹ ọ riẹ kpahe Jihova gbe ẹjiroro riẹ. O rọ ẹgwọlọ mai nnọ ahwo kpobi a te j’owọ kẹ eme ọso-ilezi na: “Rehọ oruaro gbe ogaga kẹ ỌNOWO . . . Rehọ oruaro nọ u te odẹ ỌNOWO rọ kẹ e”! (Olezi 96:7, 8) Isẹri Jihova i bi fiobọhọ kẹ amọfa wuhrẹ kpahe Jihova re a sae rehọ oruaro kẹe ziezi. Yọ enọ e j’owọ a bi wo erere gaga. Didi irere a be reawere rai? Ma te ta kpahe enana evaọ uzoẹme n’otha na.
[Oruvẹ-obotọ]
a Wọhọ epanọ The Catholic Encyclopedia o ta, evaọ etoke Aruẹrẹ na, a wo uruemu nọ a rẹ rọ gba egagọ họ ahwo ẹkwoma eme Latin nọ otofa rai o rrọ: “Ọnọ o bi su otọ na họ ọnọ ọ rẹ jiroro egagọ nọ e rẹ jariẹ.”
b Eva ẹgwae ọrọ Ogbẹgwae Ufuoma Egagọ Akpọ-Soso ọrọ United States evaọ November 16, 2000, ohwo jọ nọ ọ jọ ẹgwae na o dhesẹ ẹhẹriẹ nọ ọ rrọ udevie ahwo nọ a rẹ daoma gba amọfa họ kurẹriẹ gbe iruẹru Isẹri Jihova. A ta nnọ okenọ Isẹri Jihova a tẹ be ta usiuwoma kẹ amọfa, a re ru ei evaọ edhere nọ o rẹ sae kẹ ohwo uvẹ ta nọ “Me wo isiuru hu” a ve si ẹthẹ gbe.
c Uzoẹme ovọvọ orọ emagazini na họ Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova.
Kọ Whọ Sae k’Iyo Nana Vevẹ?
• Fikieme Isẹri Jihova a rọ rrọ etausiuwoma ọwhọ?
• Fikieme Isẹri Jihova a jẹ ta usiuwoma makọ evaọ eria nọ Kristẹndọm a rọ ichọche vi no?
• Fikieme Isẹri Jihova a gbẹ rrọ enọ e rẹ ta ahwo kurẹriẹ evaọ oghẹrẹ otofa nọ ahwo a kẹ ẹme na nẹnẹ hẹ?
• Ẹvẹ iruo usiuwoma ota Isẹri Jihova e rọ rro no evaọ oke mai nana?
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 19]
Jesu ọ jọ ọtausiuwoma ọwhọ o te je wuhrẹ amọfa re a ru iruo evona
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 20]
Ahwo kpobi evaọ ukoko ikpe-udhusoi ọsosuọ na a jẹ ta usiuwoma
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 21]
Re a gba ahwo họ nwene egagọ rai o thọ