UWOU-EBE ITANẸTE Uwou-Eroro
UWOU-EBE ITANẸTE
Uwou-Eroro
Isoko
Ọ
  • Ẹ
  • ẹ
  • Ọ
  • ọ
  • EBAIBOL
  • EBE GBE EWARE EFA
  • IWUHRẸ
  • w02 6/1 ẹwẹ. 9-14
  • Erere Owo No Uyoyou-ẹwo Jihova Ze

Ọnana o wo ividio ho.

Eva e dha owhẹ hẹ, ividio na ọ rọwo kporo ho.

  • Erere Owo No Uyoyou-ẹwo Jihova Ze
  • Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova—2002
  • Izoẹme-Esese
  • Onọ O Wọhọ E Riẹ
  • U Wo Ohẹriẹ no Uyoyou gbe Omarokpotọ
  • Esiwo—Odhesẹvia Uyoyou-Ẹwo
  • Uyoyou-Ẹwo Jihova gbe Uketha Riẹ
  • Uyoyou-Ẹwo Ọghẹnẹ O rẹ Kẹ Ufuoma gbe Ọthọwẹ
  • Uyoyou-Ẹwo Ọghẹnẹ O rẹ Hiẹ Hẹ
  • A Rri Idibo Ọghẹnẹ Aro
  • Jọ “Uwuhrẹ Uwowou” O Kpọ Ẹrọo ra
    Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova—2010
  • Dhesẹ Uyoyou-ẹwo Kẹ Enọ I Wo Ẹgwọlọ
    Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova—2002
  • Kẹ Jihova Uyere Fiki Uyoyou-Ẹwo Riẹ
    Odibọgba Uvie Mai—2005
  • Jihova—Oriruo Ologbo Kpobi Ọrọ Ewoma
    Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova—2002
Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova—2002
w02 6/1 ẹwẹ. 9-14

Erere Owo No Uyoyou-ẹwo Jihova Ze

“Ọnọ o wo areghẹ kpobi, . . . jọ [ọ] kareghẹhọ uyoyou [ẹwo] ỌNOWO na.”—OLEZI 107:43.

1. Okevẹ họ orọ ọsosuọ nọ ubiẹme na ‘uyoyou-ẹwo’ o rọ roma via evaọ Ebaibol na, kọ didi enọ kpahe okwakwa nana ma te t’ẹme kpahe?

OWARE wọhọ ikpe 4,000 nọ e vrẹ, Lọt, ọmọ oniọvo Abraham ọ ta kpahe Jihova nọ: ‘Who bi dhesẹ uyoyou-ẹwo ulogbo ra.’ (Emuhọ 19:19) Onana họ orọ ọsosuọ nọ ubiẹme Hibru nọ a fa ‘uyoyou-ẹwo’ evaọ owọ nana o romavia evaọ Ebaibol na. Jekọp, Naomi, Devidi, gbe idibo Ọghẹnẹ efa a ta kpahe okwakwa Jihova nana re. (Emuhọ 32:10; Rut 1:8; 2 Samuẹle 2:6) Evaọ uzẹme, ubiẹme Hibru nana o roma via te asia 250 evaọ ikere ọsosuọ Ikereakere Hibru na. Rekọ eme họ uyoyou-ẹwo Jihova? Amono a dhesẹ i rie kẹ evaọ oke nọ u kpemu? Kọ ẹvẹ ma bi ro wo erere noi ze nẹnẹ?

2. Fikieme ẹme Hibru nọ a fa “uyoyou-ẹwo” na o jẹ bẹ edhesẹ tere, kọ ubiẹme ofa vẹ a sai ro nwene iei?

2 Otofa ubiẹme Hibru nọ a jọ Ikereakere na fa “uyoyou-ẹwo” na o gbẹdẹ te epanọ o rọ rrọ bẹbẹ evaọ evẹrẹ buobu re a rọ ubiẹme ovo jọ dhesẹ iẹe. Fikiere, eme wọhọ “uyoyou,” “ohrọoriọ,” gbe “avọ ẹrọwọ” e f’otọ ẹme na fuafo ho. Dede na, re a fa ẹme na “uyoyou-ẹwo” u “thabọ no otofa ubiẹme na gaga ha,” ere Theological Wordbook of the Old Testament o ta. Ebaibol ọ New World Translation of the Holy Scriptures—With References o nwane fodẹ “uyoyou ọriẹruo” wọhọ ubiẹme ofa nọ a sae rọ fa ubiẹme Hibru nọ a fa “uyoyou-ẹwo” na.—Ọnyano 15:13; Olezi 5:7.

U Wo Ohẹriẹ no Uyoyou gbe Omarokpotọ

3. Ẹvẹ uyoyou-ẹwo u ro wo ohẹriẹ no uyoyou?

3 Uyoyou-ẹwo, hayo uyoyou ọriẹruo, e kẹle ekwakwa uyoyou gbe omarokpotọ gaga. Ghele na, e hẹrioma no ai evaọ idhere obọdẹ. Muẹrohọ epanọ uyoyou-ẹwo gbe uyoyou e rọ hẹrioma. A rẹ sai you eware nọ a rẹ kaobọ te gbe enọ a rẹ ruẹ hẹ. Ebaibol ọ ta kpahe ọnọ o re “you idi-eda gbe idẹ-iwholo” gbe enọ i re “you areghẹ.” (Itẹ 21:17; 29:3) Rekọ ahwo a re wo uyoyou-ẹwo kpahe, orọnikọ eware nọ a sae kaobọ te hayo eware nọ e rrọ uzuazọ họ họ. Wọhọ oriruo, ahwo a ta kpahe okenọ Ọnyano 20:6 (NW ) o ta nọ Jihova “o re dhesẹ uyoyou-ẹwo kẹ odu ige.”

4. Ẹvẹ uyoyou-ẹwo u ro wo ohẹriẹ no omarokpotọ?

4 Ubiẹme Hibru nọ a fa “uyoyou-ẹwo” na o kẹre vi ubiẹme na “omarokpotọ” re. Evaọ evẹrẹ jọ, a rẹ rọ “omarokpotọ” dhesẹ uruemu nọ ohwo nọ ọ rrọ obotọ o re dhesẹ kẹ ọnọ ọ rrọ obehru riẹ. Rekọ wọhọ epanọ ọkiekiakiẹ jọ o muẹrohọ, no eriwo Ebaibol ze, uyoyou-ẹwo “o rẹ riobọ kpohọ abọdekọ oyena ẹsibuobu: ọnọ o kpehru na ọ rẹ roma kpotọ kẹ ọnọ ọ rrọ owhrori na.” Fikiere Devidi Ovie na ọ sae lẹ Jihova nọ: “Jọ ovao ra u lo kẹ odibo ra, jọ eva [uyoyou-ẹwo] ra siwi omẹ!” (Olezi 31:16) A yare Jihova, ọnọ o wo ogaga na, re o dhesẹ uyoyou-ẹwo, hayo uyoyou ọriẹruo, kẹ owhrori na, Devidi. Nọ owhrori ọ sai ru ọgba uvumọ oware he na, uyoyou-ẹwo nọ a dhesẹ evaọ utioye yọ onọ u no eva ze, orọnikọ evaọ otọ ọgbahọ họ.

5. (a) Eware vẹ nọ e rrọ abọjọ uyoyou-ẹwo Ọghẹnẹ e roma via evaọ Ẹme riẹ? (b) Odhesẹvia uyoyou-ẹwo Jihova vẹ ma te t’ẹme kpahe?

5 Ọso-ilezi na ọ ta nnọ: “Ọnọ o wo areghẹ kpobi, [jọ] ọ kareghẹhọ . . . [uyoyou-ẹwo] ỌNOWO na.” (Olezi 107:43) Uyoyou-ẹwo Jihova o sae wha usiwo gbe ethathọ ze. (Olezi 6:4; 119:88, 159) O rrọ ọthọwẹ yọ o rẹ kẹ ufuoma no ukpokpoma. (Olezi 31:16, 21; 40:11; 143:12) Fiki okwakwa nana, esiwo no uzioraha o lọhọ. (Olezi 25:7) Ẹkwoma ẹkiẹriwo ikuigbe Ikereakere jọ gbe ẹromuhọ eria Ebaibol efa jọ, ma te ruẹ nnọ uyoyou-ẹwo Jihova (1) u re dhesẹ oma via ẹkwoma ugogo iruo jọ gbe nnọ (2) u re te idibo ẹrọwọ riẹ obọ.

Esiwo—Odhesẹvia Uyoyou-Ẹwo

6, 7. (a) Ẹvẹ Jihova o ro dhesẹ uyoyou-ẹwo riẹ kẹ Lọt? (b) Okevẹ Lọt ọ rọ fodẹ uyoyou-ẹwo Jihova?

6 Ẹsejọhọ edhere nọ ọ mai woma nọ ma rẹ rọ riẹ epanọ uyoyou-ẹwo Jihova o kẹre te họ ẹkwoma ẹkiẹriwi eria Ikereakere nọ a jo dhesẹ okwakwa nana. Eva Emuhọ 14:1-16, ma ruẹ nọ egbaẹmo ewegrẹ a mu Lọt, ọmọ oniọvo Abraham, rehọ. Rekọ Abraham o siwi Lọt. Uzuazọ Lọt o wariẹ jọ awa evaọ okenọ Jihova ọ jiroro nọ ọ rẹ raha okpẹwho omuomu Sodọm, oria nọ Lọt gbe uviuwou riẹ a jẹ rria.—Emuhọ 18:20-22; 19:12, 13.

7 Taure a tẹ te nwane raha Sodọm, enjẹle Jihova a su Lọt gbe uviuwou riẹ no okpẹwho na. Evaọ oke oyena, Lọt ọ ta nọ: “Odibo ra ọ ruẹ aruoriwo evaọ oma rai, wha te je dhesẹ uyoyou [ẹwo] kẹ omẹ nọ wha ro siwi uzuazọ mẹ.” (Emuhọ 19:16, 19) Lọt ọ rọ eme nana dhesẹ nọ Jihova o dhesẹ uyoyou-ẹwo ulogbo kẹe fikinọ o siwi rie. Evaọ onana, a dhesẹ uyoyou-ẹwo Ọghẹnẹ ẹkwoma esiwo gbe ẹruọsa.—2 Pita 2:7.

Uyoyou-Ẹwo Jihova gbe Uketha Riẹ

8, 9. (a) Didi uwou a vi odibo Abraham? (b) Fikieme odibo na ọ jẹ lẹ kẹ uyoyou-ẹwo Ọghẹnẹ, kọ eme ọ via evaọ okenọ ọ gbẹ jẹ lẹ na?

8 Evaọ Emuhọ uzou avọ 24, ma se kpahe odhesẹvia ọfa ọrọ uyoyou-ẹwo, hayo uyoyou ọriẹruo Ọghẹnẹ. Ikuigbe na e ta nọ Abraham o vi odibo riẹ uwou re o kpohọ orẹwho imoni Abraham re ọ gwọlọ aye kẹ ọmọ riẹ Aiziki. (Owọ avọ 2-4) Uwou nọ a vi rie na o jọ bẹbẹ, rekọ a kẹ odibo na imuẹro inọ ẹnjẹle Jihova ọ te kpọe. (Owọ avọ 7) Uwhremu na odibo na o te te ozae jọ evaọ otafe “okpẹwho Nahọ” (evaọ Heran hayo ekẹloma riẹ) nwanọ evaọ okenọ eyae na e rẹ nyaze ti vo ame. (Owọ avọ 10, 11) Nọ ọ ruẹ eyae na nọ e be nyaze, ọ riẹ nnọ oke obẹbẹ orọ uwou nọ a vi rie na u te no. Rekọ ẹvẹ ọ sae rọ jọ usu eyae na kpobi salọ uvi aye na?

9 Avọ ovuhumu nnọ ọ gwọlọ obufihọ Ọghẹnẹ, odibo Abraham ọ tẹ lẹ nọ: “O ỌNOWO, Ọghẹnẹ Abraham olori mẹ, mẹ lẹ owhẹ, ru re onọ mẹ guọlọ u te omẹ obọ nẹnẹ na, re who dhesẹ uyoyou [ẹwo] ra kẹ olori mẹ Abraham.” (Owọ avọ 12) Ẹvẹ Jihova o ti ro dhesẹ uyoyou-ẹwo riẹ? Odibo na ọ yare ugogo oka jọ re ọ sae riẹ uvovo-aye nọ Ọghẹnẹ ọ salọ. (Owọ avọ 13, 14) Aye jọ ọ tẹ nwani ru oware nọ ọ yare mi Jihova dẹẹ na. Whaọ, o wọhọ ẹsenọ aye na o yo olẹ riẹ! (Owọ avọ 15-20) Avọ igbunu, odibo na “o te dhizu ri rie.” Ghele na, ugogo eware jọ e riẹ nọ u fo nọ a re muẹrohọ. Kọ aye owowoma nana yọ omoni Abraham? Kọ ọ gbẹ rrọ ababọ ọzae? Fikiere odibo na “o te dhizu . . . re ọ riẹ sọ Ọghẹnẹ o ru onya erẹ riẹ kiehọ hayo u kiehọ họ.”—Owọ avọ 16, 21.

10. Fikieme odibo Abraham o je ku ei họ nnọ Jihova o dhesẹ uyoyou-ẹwo kẹ olori riẹ no?

10 U kri hi, uvovo aye na o te dhesẹ oma riẹ wọhọ “ọmọtẹ Bethuẹl ọmọzae Milka, nọ o yẹ rọ kẹ Nahọ [oniọvo Abraham].” (Emuhọ 11:26; 24:24) Eva oke oyena odibo na ọ tẹ ruẹ nọ Jihova o yo olẹ riẹ no. Avọ evawere, o te g’uzou kpotọ jẹ ta nọ: “Oghale u te ỌNOWO, Ọghẹnẹ Abraham olori mẹ, ọnọ ọ rehọ uyoyou [ẹwo] gbe uzẹme riẹ dhere olori mẹ hẹ. Rọ kẹ omẹ, ỌNOWO na o te je su omẹ eva edhere ze eva unuwou olori mẹ.” (Owọ avọ 27) Ẹkwoma ekpakpọ nọ ọ kẹ, Ọghẹnẹ o dhesẹ uyoyou-ẹwo kẹ olori odibo na, Abraham.

Uyoyou-Ẹwo Ọghẹnẹ O rẹ Kẹ Ufuoma gbe Ọthọwẹ

11, 12. (a) Evaọ etoke edawọ vẹ Josẹf ọ jọ ruẹ uyoyou-ẹwo Jihova? (b) Ẹvẹ uyoyou-ẹwo Ọghẹnẹ u ro dhesẹ oma via evaọ oma Josẹf?

11 Ofariẹ, joma t’ẹme kpahe Emuhọ uzou avọ 39. O ta kpahe ọmọ-oruọmọ isiava Abraham, Josẹf, ọnọ a zẹ kpohọ igbo evaọ Ijipti. Ghele na, Jihova ọ jọ kugbe Josẹf. (Owọ 1, 2) Evaọ uzẹme, makọ Pọtifa, olori Josẹf nọ ọ rrọ ohwo Ijipti, o ku rie họ nnọ ‘ỌNOWO na ọ jọ kugbei.’ (Owọ avọ 3) Ghele na, Josẹf ọ rẹriẹ ovao ku odawọ ulogbo jọ. A bọwo riẹ ota inọ ọ jẹ gwọlọ gba aye Pọtifa du, a te fi ei họ ega. (Owọ avọ 7-20) “Eba i mu awọ riẹ, a fi ẹtẹ utehru họ iẹe ohọe” eva “ega.”—Emuhọ 40:15; Olezi 105:18.

12 Eme ọ via evaọ oke obẹbẹ oyena? “ỌNOWO na avọ Josẹf a gbẹ jọ, o te dhesẹ uyoyou owhawha kẹ e.” (Owọ avọ 21a) Ugogo oware uyoyou-ẹwo jọ u ru nọ eware buobu jọ e rọ via nọ i su kpohọ ufuoma ro no ebẹbẹ nọ i je te Josẹf na. Jihova ọ kẹ Josẹf “aruoriwo evaọ aro olori ahwo uwouodi” na. (Owọ avọ 21b) Fikiere, oletu na ọ tẹ rọ Josẹf mu ọkwa ologbo. (Owọ avọ 22) Ofariẹ, Josẹf ọ nyaku ohwo nọ o gbiku riẹ kẹ Fẹro, osu Ijipti. (Emuhọ 40:1-4, 9-15; 41:9-14) Kẹsena, ovie na ọ tẹ wọ Josẹf fihọ ọkwa ọ ethabọ osu Ijipti, o te fiobọhọ ruiruo uzuazọ usiwo evaọ ẹkwotọ Ijipti nọ ohọo u je mu. (Emuhọ 41:37-55) Uye-oruẹ Josẹf u muhọ evaọ okenọ ọ jọ ikpe 17, yọ ọ ruẹ uye vrẹ ikpe 12! (Emuhọ 37:2, 4; 41:46) Rekọ evaọ ikpe uye gbe olahiẹ eyena kpobi, Jihova Ọghẹnẹ o dhesẹ uyoyou-ẹwo riẹ kẹ Josẹf ẹkwoma ẹthọ nọ ọ thọ riẹ no okpẹtu jẹ sẹro riẹ rọkẹ obọdẹ iruo evaọ ẹjiroro Ọghẹnẹ.

Uyoyou-Ẹwo Ọghẹnẹ O rẹ Hiẹ Hẹ

13. (a) Didi odhesẹvia uyoyou-ẹwo Jihova ma rẹ ruẹ evaọ Olezi 136? (b) Ghinọ eme họ uyoyou-ẹwo?

13 Jihova o dhesẹ uyoyou-ẹwo riẹ kẹ emọ Izrẹl unuẹse buobu. Olezi avọ 136 o dhesẹ nnọ evaọ uyoyou-ẹwo riẹ, o siwi rai (Owọ avọ 10-15), kpọ ae (Owọ avọ 16), jẹ thọ ae. (Owọ avọ 17-20) Ọghẹnẹ o dhesẹ uyoyou-ẹwo riẹ kẹ omomọvo no re. Ohwo nọ o re dhesẹ uyoyou-ẹwo kẹ ibe ahwo-akpọ ọ rẹ rọ unevaze ru ugogo ẹgwọlọ ahwo na kẹ ae. Kpahe uyoyou-ẹwo, obe jọ nọ o ta kpahe Ebaibol na o ta nọ: “O rrọ owojẹ nọ u re siwi hayo fiba ewoma uzuazọ. O rrọ ogbo nọ a rẹ dhẹ bru ohwo nọ ọ be ruẹ uye hayo be rioja.” Ọwena-isukulu jọ o dhesẹ i rie wọhọ “uyoyou nọ a rẹ rọ iruo dhesẹ via.”

14, 15. Fikieme o jẹ sai mu omai ẹro nnọ Lọt ọ jọ odibo Ọghẹnẹ nọ ọ jẹrehọ?

14 Ikuigbe obe Emuhọ nọ ma t’ẹme te no na i dhesẹ k’omai nnọ u re fi Jihova abọ kpo ho re o dhesẹ uyoyou-ẹwo kẹ enọ i you rie. Lọt, Abraham, gbe Josẹf a rria evaọ otọ iyero sa-sa jẹ rẹriẹ ovao ku oghoghẹrẹ edawọ sa. A jọ ahwo-akpọ sebaẹgba, rekọ a jọ idibo Jihova nọ a jẹrehọ, yọ a gwọlọ obufihọ Ọghẹnẹ. Ma rẹ sai wo omosasọ evaọ uzẹme na nnọ Ọsẹ obọ odhiwu oyoyou mai o dhesẹ uyoyou-ẹwo kẹ ahwo itieye na.

15 Lọt ọ jiroro ethọthọ jọ nọ e wha ọbẹwẹ sei. (Emuhọ 13:12, 13; 14:11, 12) Dede na, o dhesẹ uvi ekwakwa jọ re. Okenọ enjẹle ivẹ Ọghẹnẹ a ziọ Sodọm, Lọt o dede i rai rehọ. (Emuhọ 19:1-3) Ọ rehọ ẹrọwọ vẹvẹ egọ riẹ unu kpahe ọraha Sodọm nọ ọ kẹle otọ no. (Emuhọ 19:14) A rẹ ruẹ epanọ Ọghẹnẹ o rri Lọt evaọ 2 Pita 2:7-9, oria nọ ma jo se nọ: “[Jihova] o siwi Lọt nọ okiẹrẹe, o te wo ofu kpahe uzuazọ-ugbegbe otu omuomu: (keme eware nọ ohwo okiẹrẹe na ọ ruẹ e avọ enọ o yoi epanọ avọ ae a gbẹ rria kugbe na, iruẹru ethọthọ rai kọ i re tu ẹzi okiẹrẹe riẹ oma kẹdẹ kẹdẹ); Ọnowo ọ riẹ epanọ o re ro siwẹ ahwo-Ọghẹnẹ no edawọ.” Ẹhẹ, Lọt ọ jọ ohwo okiẹrẹe, yọ eme nọ e rrọ etenẹ na i dhesẹ nnọ ọ jọ ohwo omarọkẹ Ọghẹnẹ. Wọhọ Lọt, ma rẹ reawere uyoyou-ẹwo Ọghẹnẹ nọ ma bi duoma họ “uzuazọ ẹfuọ gbe orọ Ọghẹnẹ” na.—2 Pita 3:11, 12.

16. Eme ọ isiuru vẹ Ebaibol na ọ rọ ta kpahe Abraham gbe Josẹf?

16 Ikuigbe nọ e rrọ Emuhọ uzou avọ 24 i dhesẹ usu okpekpe nọ o jọ udevie Abraham gbe Jihova. Owọ ọsosuọ na o ta nọ ‘Ọnowahwo ọ jọ evaọ eware kpobi ghale Abraham.’ Odibo Abraham o se Jihova “Ọghẹnẹ Abraham olori mẹ.” (Owọ avọ 12, 27) Yọ Jemis olele na ọ ta nọ a kẹ Abraham “unuzou,” fikiere “a te sei ogbẹnyusu Ọghẹnẹ.” (Jemis 2:21-23) Epọvo na o jọ kẹ Josẹf re. A gbiku usu okpekpe nọ o jọ udevie Jihova gbe Josẹf evaọ Emuhọ uzou avọ 39 na soso. (Owọ avọ 2, 3, 21, 23) Ofariẹ, kpahe Josẹf, Stivin olele na ọ ta nọ: “Ọghẹnẹ aviẹe a tẹ gbẹ jọ.”—Iruẹru 7:9.

17. Eme ma rẹ sai wuhrẹ no iriruo Lọt, Abraham, gbe Josẹf ze?

17 Enọ uyoyou-ẹwo Ọghẹnẹ u t’obọ nọ ma t’ẹme kpahe no na a jọ ahwo nọ a wo emamọ usu kugbe Jihova Ọghẹnẹ a te je ruiruo lele ẹjiroro Ọghẹnẹ evaọ idhere sa-sa. A rẹriẹ ovao ku ezadhe nọ ae ọvo a hae sai fi kparobọ họ. Uzuazọ Lọt, ẹnyaharo ọ uhie uviuwou Abraham, gbe ewo t’obọ ọkwa Josẹf e jọ awa. Jihova ọvo ọ rẹ sai ru ẹgwọlọ ahwo Ọghẹnẹ enana gba, yọ nwanọ ere o ru ẹkwoma odhesẹvia uyoyou-ẹwo. Ma tẹ gwọlọ wo uyoyou-ẹwo Jihova Ọghẹnẹ bẹdẹ bẹdẹ, ma re je wo usu okpekpe kugbei re yọ ma rẹ ruabọhọ eruo oreva riẹ.—Ẹzra 7:28; Olezi 18:50.

A Rri Idibo Ọghẹnẹ Aro

18. Eme eria Ebaibol buobu i dhesẹ kpahe uyoyou-ẹwo Jihova?

18 Uyoyou-ẹwo Jihova ‘o vọ akpọ na,’ yọ ma rri okwakwa Ọghẹnẹ nana ghaghae gaga! (Olezi 119:64) Ma rẹ rọ udu kpobi k’uyo kẹ eme ọso-ilezi na: “Jọ a yere ỌNOWO fiki uyoyou [ẹwo] ulogbo riẹ, epa iruo urirẹ rọ kẹ emọ ahwo!” (Olezi 107:8, 15, 21, 31) Ma rẹ ghọghọ inọ Jihova o bi ru uyoyou-ẹwo riẹ te idibo riẹ nọ ọ jẹrehọ—wọhọ omomọvo hayo otu. Evaọ olẹ, Daniẹl ọruẹaro na o se Jihova “Ọghẹnẹ Ologbo avọ idudu na, ọnọ o re koko ọvọ o ve je wo uyoyou udidi kẹ ahwo nọ a you rie . . . nọ a re koko izi riẹ.” (Daniẹl 9:4) Devidi Ovie na ọ lẹ nọ: “Ruabọhọ uyoyou ọriẹruo ra rọ kẹ enọ e riẹ owhẹ.” (Olezi 36:10) Ẹvẹ eva e rẹ were omai te inọ Jihova o re dhesẹ uyoyou ẹwo kẹ idibo riẹ!—1 Ivie 8:23; 1 Iruẹru-Ivie 17:13.

19. Evaọ uzoẹme n’otha na, didi enọ ma te t’ẹme kpahe?

19 Evaọ uzẹme, a rri omai aro no wọhọ ahwo Jihova! U te no irere nọ ma bi wo no uyoyou Ọghẹnẹ onọ a dhesẹ kẹ ahwo-akpọ kpobi ze no, ma be reawere obọdẹ eghale nọ i bi no uyoyou-ẹwo Ọsẹ obọ odhiwu mai ze. (Jọn 3:16) Maero evaọ oke ọbẹwẹ ma re wo erere no okwakwa oghaghae Jihova onana ze. (Olezi 36:7) Rekọ ẹvẹ ma sae rọ raro kele uyoyou-ẹwo Jihova Ọghẹnẹ? Kọ mai omomọvo ma bi dhesẹ okwakwa oghaghae nana? Enana gbe enọ efa ma te t’ẹme te evaọ uzoẹme n’otha na.

Kọ Whọ Kareghẹhọ?

• Eme họ ẹme Ikereakere ọfa jọ nọ a re ro se “uyoyou-ẹwo”?

• Ẹvẹ uyoyou-ẹwo u ro wo ohẹriẹ no uyoyou gbe omarokpotọ?

• Idhere vẹ Jihova o ro dhesẹ uyoyou-ẹwo kẹ Lọt, Abraham, gbe Josẹf?

• Didi imuẹro ma rẹ sai wo no odhesẹvia uyoyou-ẹwo Jihova ọrọ oke nọ u kpemu ze?

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 10]

Kọ whọ riẹ epanọ Ọghẹnẹ o ro dhesẹ uyoyou-ẹwo kẹ Lọt?

[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 12]

Evaọ uyoyou-ẹwo riẹ, Jihova ọ kpọ odibo Abraham

[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 13]

Jihova o dhesẹ uyoyou-ẹwo ẹkwoma ẹthọ Josẹf

    Ebe Isoko Kpobi (1992-2025)
    Noi No
    Rueva
    • Isoko
    • Vi Ei Se Omọfa
    • Ru Ei Fihọ Oghẹrẹ nọ O Were Owhẹ
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Izi Kpahe Eroruiruo Evuẹ Na
    • Izi Oria Evuẹ Omobọ Ra
    • Esẹtini Oria Evuẹ Omobọ Ra
    • JW.ORG
    • Rueva
    Vi Ei Se Omọfa