Ẹme Jihova Ọ Rrọ Uzuazọ
Oruvẹ no Obe Emuhọ Ze—II
NO OKENỌ a rọ ma ọzae ọsosuọ na, Adamu, rite uwhu Josẹf, ọmọzae Jekọp, ikuigbe Emuhọ na e rehọ ikpe 2,369 ọrọ ikuigbe ohwo-akpọ. Ma jọ ukere emagazini nana jọ nọ u kpo no t’ẹme te uzou ọsosuọ, owọ ọsosuọ rite uzou avọ 11, owọ avọ 9, enọ e ta kpahe ikuigbe emama rite uwou ukpehru ọ Bebẹl.a Uzoẹme nana o rehọ eme jọ no abọ nọ o kiọkọ ọrọ obe Emuhọ ze, kpahe oghẹrẹ nọ Ọghẹnẹ o ro yeri kugbe Abraham, Aiziki, Jekọp, gbe Josẹf.
ABRAHAM O ZIHE RUỌ OGBẸNYUSU ỌGHẸNẸ
Oware wọhọ ikpe 350 nọ Ẹvo na o ku vrẹ no, a yẹ ọzae jọ ọnọ ọ jọ obọdẹ ohwo gaga kẹ Ọghẹnẹ evaọ uyẹ Shẹm, ọmọ Noa. Odẹ riẹ Abram, onọ a ti nwene uwhremu na kpohọ Abraham. Fiki uzi nọ Ọghẹnẹ o jie kẹe, Abram ọ tẹ kwa no okpẹwho Ọr ọrọ ahwo Kaldia, o te zihe ruọ ọnọ ọ be rria iwou-iwhre evaọ ẹkwotọ nọ Jihova ọ ya eyaa nnọ ọ te rọ kẹe gbe emọ riẹ. Fiki ẹrọwọ gbe ẹmeoyo riẹ, a te ti se Abraham “ogbẹnyusu Ọghẹnẹ.”—Jemis 2:23.
Jihova ọ j’owọ mukpahe ahwo muomu erọ Sọdọm gbe ikpewho ekẹloma riẹ, rekọ o siwi Lọt gbe emetẹ ivẹ riẹ. Eyaa Ọghẹnẹ i rugba evaọ eyẹ Aiziki, ọmọ Abraham. Ikpe buobu e ruọ emu no, a dawo ẹrọwọ Abraham okenọ Jihova o j’uzi kẹe re ọ rehọ ọmọ nana dheidhe. Abraham ọ jẹ te rehọ ọmọ na dheidhe no rekọ ẹnjẹle ọ tẹ whaha iẹe. Avro ọ riẹ hẹ inọ Abraham yọ ọzae ẹrọwọ, yọ a kẹ riẹ imuẹro inọ ẹkwoma ubi riẹ, erẹwho kpobi a je ti wo oghale. Abraham o weri gaga okenọ aye oyoyou riẹ, Sera, o whu.
Enọ Ikereakere nọ A Kẹ Iyo Rai:
12:1-3—Oke vẹ ọvọ Abraham na o ro mu iruo họ, kọ ẹvẹ o kri te? Ọvọ nọ Jihova ọ re kugbe Abram inọ “evaọ odẹ [Abram] erẹwho akpọ na kpobi a rẹ te jọ wo oghale” o mu iruo họ okenọ Abram ọ fa Yufretis vrẹ nọ o je kpohọ Kenan. Onana o jọ Nisan 14, 1943 B.C.E.—ikpe 430 taure a te ti siwi Izrẹl no Ijipti. (Ọnyano 12:2, 6, 7, 40, 41) Ọvọ Abraham na ọ rrọ “ọvọ e bẹdẹ bẹdẹ” hayo ribri. O te jọ otọ bẹsenọ a rẹ ghale iviuwou otọakpọ na kpobi no jẹ raha ewegrẹ Ọghẹnẹ kpobi no.—Emuhọ 17:7; 1 Ahwo Kọrint 15:23-26.
15:13—Okevẹ ẹlahiẹ ikpe 400 ọrọ emọ Abram nọ a ruẹaro riẹ na o ro rugba? Etoke olahiẹ nana u muhọ evaọ 1913 B.C.E. okenọ a bru Aiziki ọmọ Abraham evie nọ ọ jọ oware wọhọ ikpe isoi nọ Ishmẹl, ọmọsẹ riẹ nọ ọ jọ ikpe 19, ọ jẹ rehọ iẹe “zaharo.” (Emuhọ 21:8-14; Ahwo Galesha 4:29) U kuhọ evaọ esiwo emọ Izrẹl no igbo Ijipti evaọ 1513 B.C.E.
16:2—Kọ u fo re Sera ọ rehọ ọmọtẹ-ọrigbo riẹ, Hega, rọ kẹ Abram wọhọ aye? Oware nọ Sera o ru na o rọwo kugbe uruemu edẹ eyena—inọ o jọ ọgbahọ kẹ aye nọ ọ rrọ ọga re ọ rehọ ọse kẹ ọzae riẹ re ọ ruẹsi wo ọreuku. Uruemu ọ aye nọ a re wo vrẹ ọvo o kake rehọ oma via evaọ uyẹ Keni. Uwhremu na, u te ti zihe ruọ uruemu, yọ egegagọ Jihova jọ a jẹ uruemu na rehọ. (Emuhọ 4:17-19; 16:1-3; 29:21-28) Dede na, Jihova o ri kiemu ku ute ọsosuọ riẹ hẹ inọ aye ọvo ọzae o re wo. (Emuhọ 2:21, 22) Noa avọ emọ riẹ, enọ a wariẹ ujaje na kẹ inọ a ‘vi jẹ vọ akpọ na,’ ọvuọ aye ọvo riẹ a wo. (Emuhọ 7:7; 9:1; 2 Pita 2:5) Jesu Kristi ọ wariẹ ute nana inọ aye ọvo a re wo.—Matiu 19:4-8; 1 Timoti 3:2, 12.
19:8—Kọ o gbẹ thọ re Lọt ọ rehọ emetẹ ivẹ riẹ rọ kẹ ahwo Sodọm? Wọhọ epanọ uzi ubruakpọ yena o jọ, o jọ owha-iruo ọnọ o wo uwou re ọ thọ erara nọ e kpahe uwou riẹ, tube fi uzuazọ riẹ họ otọ rọ thọ ae o tẹ gwọlọ ere. Lọt ọ ruẹrẹ oma kpahe re o ru ere. Ọ rehọ aruọwha ruọ otafe bru otu ugbarugba na, si ẹthẹ na gbe, ọye ọvo ọ tẹ rẹriẹ ovao dhe ai. Eva okenọ ọ ta nnọ ọ be rehọ emetẹ ivẹ riẹ kẹ ae na, o wọhọ nọ Lọt o vuhumu no inọ erara riẹ na yọ enyukọ nọ i no obọ Ọghẹnẹ ze, yọ ẹsejọhọ o roro inọ Ọghẹnẹ ọ te thọ emetẹ ivẹ riẹ wọhọ epanọ Ọ thọ Sera omoni riẹ evaọ obọ Ijipti na. (Emuhọ 12:17-20) Evaọ uzẹme, wọhọ epanọ eware e via, a siwi Lọt avọ emetẹ ivẹ riẹ.
19:30-38—Kọ Jihova ọ jẹ oware nọ Lọt o ru na rehọ nọ ọ rọ da idi vrẹta, o te lele emetẹ ivẹ riẹ wezẹ nọ a ro yẹ emezae ivẹ? Jihova ọ rẹ jẹ ẹnwae-obro udevie-imoni hayo idieda-thomawa rehọ họ. (Iruo-Izerẹ 18:6, 7, 29; 1 Ahwo Kọrint 6:9, 10) Evaọ uzẹme, “iruẹru ethọthọ” erọ ahwo Sọdọm i je tu Lọt oma. (2 Pita 2:6-8) Uzẹme na nnọ emetẹ ivẹ Lọt a kẹ riẹ idi da u dhesẹ nnọ a riẹ inọ ọ te rọwo nnọ o re lele ai wezẹ hẹ ọ tẹ rrọ aruro. Rekọ wọhọ erara evaọ ẹkwotọ na, emetẹ ivẹ na a rri nnọ edhere nana ọvo uviuwou Lọt u gbe ro fu no ho. Ikuigbe na e rrọ Ebaibol na re u dhesẹ usu nọ ahwo Moab (nọ a no oma Moab ze) gbe ahwo Amọn (nọ a no oma Bẹnami ze) a wo kugbe emọ Abraham, emọ Izrẹl.
Eware nọ Ma Jariẹ Wuhrẹ:
13:8, 9. Dai rri emamọ oriruo nọ Abraham ọ rrọ k’omai evaọ ekuhọ ẹwhọ! Ma rẹ rehọ fiki erere ugho, oware nọ o rẹ were omai, hayo omoya raha usu udhedhẹ nọ ma re wo ho.
15:5, 6. Okenọ Abraham ọ be kpako no yọ o wo ọmọ họ, ọ rehọ ẹme na bru Ọghẹnẹ. Jihova ọ tẹ kẹe imuẹro. Eme o no rie ze? Abraham ọ “rọwo ẹme nọ ỌNOWO” na ọ ta. Ma te horie udu mai kẹ Jihova evaọ olẹ, jẹ imuẹro riẹ nọ e rrọ Ebaibol na rehọ, je yoẹme kẹe, ẹrọwọ mai ọ rẹ ga viere.
15:16. Jihova ọ d’obọ ẹraha ahwo Amọ (hayo, ahwo Kenan) na ji evaọ ige ene. Fikieme? Keme ọ rrọ Ọghẹnẹ odiri. Ọ hẹrẹ bẹsenọ ẹruore ọ gbẹ rọ riẹ hẹ. Wọhọ Jihova, u fo re ma wo odiri.
18:23-33. Jihova o re mu raha ahwo ho. Ọ rẹ thọ ikiẹrẹe na.
19:16. Lọt o “je ru ulehie,” u te te epanọ ijẹle na a je ti ro tube si rie avọ uviuwou riẹ no okpẹwho Sọdọm. O rẹ jọ oware areghẹ re oma ovẹrẹ mai o gbẹ thọrọ omai ẹro ho nọ ma be hẹrẹ ekuhọ akpọ omuomu na.
19:26. Ẹvẹ o rẹ jọ oware ugheghẹ te re eware nọ ma nya seba no evaọ akpọ na i reghe omai, hayo re ma rri emu be vioja rai!
JEKỌP O YẸ EMEZAE 12
Abraham ọ gbẹ edhere kẹ orọo Aiziki avọ Rebeka, aye nọ o fi ẹrọwọ họ Jihova. O te yẹ ijime, Esọ avọ Jekọp. Esọ o rri ute-ọkpako riẹ vo ọ tẹ zẹe kẹ Jekọp, ọnọ ọsẹ na ọ ghale uwhremu na. Jekọp ọ tẹ dhẹ kpohọ Paddan-Aram, oria nọ ọ jọ rọo Lia avọ Reshẹl jẹ sẹro ithuru ọsẹ rai ikpe 20 taure tei te uviuwou riẹ a tẹ te kwa. Ẹkwoma Lia, Reshẹl, avọ idibo-emetẹ ivẹ rai, Jekọp o yẹ emezae 12 gbe emetẹ. Jekọp o lele ẹnjẹle muabọ a tẹ ghale iẹe, a te ti nwene odẹ riẹ kpohọ Izrẹl.
Enọ Ikereakere nọ A Kẹ Iyo Rai:
28:12, 13—Eme họ otofa ewezẹ Jekọp kpahe “ewewe” na? “Ewewe” nana, onọ o wọhọ itho nọ a kwa fihọ ehru ohwohwo na, u dhesẹ nnọ ẹmeọta-kugbe ọ rrọ udevie otọakpọ gbe odhiwu. Ijẹle Ọghẹnẹ nọ e be gadiẹ ewewe na kpotọ kpehru u dhesẹ nnọ ijẹle e be gbodibo evaọ edhere jọ nọ o wuzou evaọ udevie Jihova gbe ahwo-akpọ nọ i wo ọjẹrehọ riẹ.—Jọn 1:51.
30:14, 15—Fikieme Reshẹl o ro si obọ no uvẹ nọ o re ro dihọ evaọ enwene kẹ ubi-ure mandrake? Evaọ oke anwae, a jẹ rehọ ubi-ure mandrake na ru iruo wọhọ umu nọ u re ru ohwo wezẹ jẹ rọ whaha hayo ru edada ọ ọwha nọ ọ rẹ wha ohwo kpotọ. A tẹ jẹ ta nnọ ubi-ure na o rẹ kpare isiuru owezẹ ezaveyae je ru ohwo wo ẹgba eyẹ viere hayo fi obọ họ ru aye dihọ. (Ole nọ o vi Ile 7:13) Dede nọ Ebaibol na i dhesẹ oware nọ o lẹliẹ Reshẹl ru enwene na ha, ẹsejọhọ o roro nnọ mandrake na i ti fi obọ họ kẹe dihọ je ku ẹpoviẹ ọga nọ ọ rrọ họ. Dede na, ikpe jọ e vrẹ taure Jihova o te ti “rovie edhede riẹ.”—Emuhọ 30:22-24.
Eware nọ Ma Jariẹ Wuhrẹ:
25:23. Jihova o wo ẹgba nọ ọ rẹ rọ riẹ oghẹrẹ nọ ọmọ nọ ọ gbẹ rrọ eva ọ te jọ yọ ọ sae salọ ohwo nọ u je rie kẹ ẹjiroro riẹ. Dede na, ọ rẹ ma oghẹrẹ nọ omomọvo o bi ti yere uzuazọ riẹ fihotọ họ.— Hosia 12:3; Ahwo Rom 9:10-12.
25:32, 33; 32:24-29. Ọdawẹ Jekọp kpahe ewo ute-ọkpako na gbe ẹnjẹle nọ o lele muabọ okioke re ọ ruẹsi wo oghale u dhesẹ inọ o ghine se eware abọ-ẹzi gb’oja. Jihova o mu eware abọ-ẹzi buobu họ omai abọ no, wọhọ usu mai kugbei je kugbe ukoko riẹ, ẹtanigbo na, Ebaibol na, gbe ẹruore mai ọrọ Uvie na. Joma jọ wọhọ Jekọp evaọ ovuhumuo odhesẹ kẹ eware nana.
34:1, 30. Ẹbẹbẹ nọ ọ wha “uye” se Jekọp o muhọ fikinọ Daina o mu usu kugbe ahwo nọ a you Jihova ha. Ma rẹ rehọ areghẹ salọ egbẹnyusu mai.
JIHOVA Ọ GHALE JOSẸF EVAỌ IJIPTI
Ihri-eriọ e wọ emezae Jekọp zẹ oniọvo rai Josẹf wọhọ ọrigbo. Evaọ Ijipti, a fi Josẹf fihọ uwou-odi fikinọ ọ rehọ oma totọ nya lele itee ẹfuọ Ọghẹnẹ avọ udu. Ukuhọ riẹ, a tẹ rehọ iẹe no uwou-odi ze te fotọ ewezẹ Fẹro, kpahe ikpe ihrẹ nọ emu ọ te jọ dafia avọ ikpe ihrẹ nọ ohọwo u ti mu. A tẹ rehọ Josẹf mu wọhọ ọnọ o wuzou emuore Ijipti. Inievo riẹ a tẹ ziọ Ijipti be gwọlọ emu fiki ohọwo na. Uviuwou na a tẹ wariẹ kuomagbe a tẹ kwa ziọ Goshẹn, otọ nọ u wo ẹvi. Taure o te ti whu, Jekọp ọ ghale emezae riẹ ọ tẹ jẹ ruẹaro nọ o kẹ uvi ẹruore ọrọ eghale ilogbo nọ e rrọ obaro tha. A rehọ ori Jekọp kpohọ Kenan nyai ki. Okenọ Josẹf o whu nọ ọ kpako te ikpe 110 no, a tẹ rawo ori riẹ, re uwhremu na a te wọe kpohọ Ẹkwotọ Eyaa na.—Ọnyano 13:19.
Enọ Ikereakere nọ A Kẹ Iyo Rai:
43:32—Fikieme ahwo Ijipti a je rri rie tọtọtọ re a lele ahwo Hibru re emu? Ẹsejọhọ oware nọ o mae wha onana ze họ omagbẹre egagọ hayo omoya uyẹ. Ithuru-igodẹ e rẹ tọtọ ahwo Ijipti oma re. (Emuhọ 46:34) Fikieme? O sae jọ nọ ithuru-igodẹ yọ ahwo nọ a wo obọ ziezi hi evaọ Ijipti. Hayo o sae jọ nọ, fikinọ otọ nọ a rẹ kọ eware fihọ u bu tere he na, o rẹ dha ahwo Ijipti eva re a ruẹ ahwo nọ e be gwọlọ otọ nọ a rẹ jọ ko uthuru rai.
44:5—Kọ Josẹf ọ jẹ ghinẹ rehọ egho gbẹva? O wọhọ nnọ a jẹ rehọ egho isiliva na gbe eme nọ a ta kpahe iẹe na rọ viẹ inievo Josẹf họ gheghe. Josẹf ọ jọ ọgegagọ ẹrọwọ Jihova. Ọ jẹ ghinẹ rehọ egho na gbẹva ha, wọhọ epanọ Bẹnjamin o ghine tho egho na ha na.
49:10—Eme họ otofa “ọkpọ-uvie na” gbe “ọkpọ osu-isuẹsu” na? Osu o re kru ọkpọ-uvie wọhọ oka udu-esuo. Ọkpọ osu-isuẹsu na yọ ọkpọ othethei nọ o dhesẹ ogaga nọ o re ro su. Ekpọ nana nọ Jekọp ọ fodẹ na i dhesẹ nnọ orua Juda u ti wo udu-esuo gbe ogaga ulogbo bẹsenọ Shailo ọ rẹ nya ze. Ọmọ nana nọ o ti no uyẹ Juda ze na họ Jesu Kristi, ọnọ Jihova ọ rehọ isuẹsu obọ odhiwu kẹ no. Kristi o wo ogaga uvie o te je wo ẹgba nọ o re ro su.—Olezi 2:8, 9; Aizaya 55:4; Daniẹl 7:13, 14.
Eware nọ Ma Jariẹ Wuhrẹ:
38:26. Juda o ruthọ evaọ uruemu nọ o dhesẹ kẹ Tama, aye ọmọ riẹ nọ o whu no. Dede na, nọ a ta kẹe nnọ ọye họ ọnọ o wo eva nọ aye na o dihọ na, Juda ọ rehọ omarokpotọ rọwo oruthọ riẹ. Jọ o hae vẹrẹ omai obọ re ma rọwo iruthọ mai re.
39:9. Ẹme nọ Josẹf ọ kpahe kẹ aye Pọtifa u dhesẹ nọ iroro riẹ e rọwo kugbe erọ Ọghẹnẹ evaọ ẹme ọ ẹfuọ uruemu gbe nnọ ehri-izi Ọghẹnẹ e jẹ kpọ obroziẹ-iroro riẹ. Kọ ma gbẹ daoma wo oghẹrẹ iroro evona nọ ma be rro evaọ eriariẹ egbagba erọ uzẹme na?
41:14-16, 39, 40. Jihova ọ rẹ sai ku eware rẹriẹ rọ kẹ enọ e be dhozọ riẹ. Okenọ uye u te t’omai, o rẹ jọ oware areghẹ re ma fi eva họ Jihova jẹ roma kpotọ kẹe.
A Wo Ẹrọwọ Ọwhawha
Abraham, Aiziki, Jekọp, gbe Josẹf a ghinẹ jọ ezae nọ e dhozọ Ọghẹnẹ avọ ẹrọwọ. Ikuigbe uzuazọ rai, nọ e rrọ obe Emuhọ na, e rẹ ghinẹ bọ ẹrọwọ ga je wuhrẹ omai obọdẹ iwuhrẹ buobu.
Whọ sai wo erere no ikuigbe nana ze nọ who bi se eria Ebaibol ẹkpoka na kẹ Isukulu Odibọgba Esuo-Ọghẹnẹ na. Eroro kpahe eware nọ ma t’ẹme te no na u ti fi obọ họ k’owhẹ wo otoriẹ iku na ziezi wọhọ ẹsenọ whọ jọ etẹe.
[Oruvẹ-obotọ]
a Rri uzoẹme na “Ẹme Jihova Ọ Rrọ Uzuazọ—Oruvẹ no Obe Emuhọ Ze—I evaọ Uwou-Eroro ọ April 1, 2004.
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 28]
Jihova ọ ghale Josẹf
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 28]
Abraham ọ jọ ohwo ẹrọwọ
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 28]
A siwi Lọt okiẹrẹe na avọ emetẹ riẹ
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 31]
Jekọp o rri eware abọ-ẹzi ghaghae. Kọ who rri rai ere?