Oke Vẹ Uvie Ọghẹnẹ O Te Rọ Ze?
‘OLORI, kọ whọ te jọ oke nana zihe uvie na se Izrẹl?’ (Iruẹru 1:6) Ikọ na a gwọlọ riẹ oke nọ Jesu ọ te rọ rehọ Uvie riẹ mu. Nẹnẹ, nọ ikpe 2,000 e ruemu no na, ahwo a gbẹ be nọ inọ: Oke vẹ Uvie Ọghẹnẹ o te rọ ze?
Nọ Uvie na o jọ uzoẹme usiuwoma ota Jesu na, ma re rẹro nọ ọ te siọ ẹme ba ẹta kpahe onọ nana ha. Ẹhẹ, ọ ginẹ ta ẹme kpahe iẹe! Ọ ta eme buobu kpahe ugogo etoke oka jọ nọ o se ‘ọzino’ riẹ. (Matiu 24:37) Etoke ọzino yena o wobọ kugbe eromuo Uvie Mesaya na. Eme họ etoke ọzino nana? Joma ta ẹme kpahe ugogo eware ene jọ nọ Ebaibol na i dhesẹ via kpahe ọzino Kristi.
1. Nọ Jesu o te whu no, oke thethei o te vrẹ re ọzino riẹ o te ti muhọ. Jesu ọ kẹ ọtadhesẹ jọ nọ ọ jọ rehọ omariẹ dhesẹ “okpohwo [nọ o] kpo orẹwho uthabọ jọ, re ọ dẹ uvie kẹ oma obọ riẹ.” (Luk 19:12) Ẹvẹ eruẹaruẹ nana nọ a rehọ ọtadhesẹ ta na i ro ru gba? Jesu o whu, a tẹ kpare iẹe no uwhu ze; kẹsena o te kpohọ “orẹwho uthabọ jọ,” koyehọ obọ odhiwu. Wọhọ epanọ ẹme Jesu evaọ ọtadhesẹ ọfa riẹ jọ nọ ọ wọhọ ọnana u dhesẹ, u ti “kri” gaga re ọzino riẹ evaọ ogaga uvie u te ti te.—Matiu 25:19.
Nọ Jesu o tovrẹ kpobọ odhiwu no, ikpe jọ nọ i lele i rie, Pọl ukọ na o kere nọ: “Nọ Kristi ọ gọ iwẹ evo ẹsiẹvo fiki izieraha ebẹdẹ kpobi no, ọ tẹ keria obọze Ọghẹnẹ, be hẹrẹ bẹse nọ a re ti ru ewegrẹ riẹ họ uthihi awọ riẹ.” (Ahwo Hibru 10:12, 13) Fikiere, Jesu ọ hẹrẹ etoke thethei nọ o zihe kpobọ odhiwu no. Ohẹrẹ na u te oba evaọ okenọ Jihova Ọghẹnẹ ọ rehọ iẹe mu Ovie ọrọ Uvie Mesaya nọ a ya eyaa riẹ anwẹdẹ na. Okioye ọzino Kristi o ro muhọ. Kọ ahwo-akpọ a te rọ ibiaro ruẹ oware nana nọ o via na?
2. Ahwo-akpọ a te rọ ibiaro rue riẹ evaọ ọzino riẹ hẹ. Kareghẹhọ inọ Jesu ọ ta ẹme kpahe oka nọ u ti dhesẹ ọzino riẹ. (Matiu 24:3) O hae jọnọ ahwo-akpọ a te rọ ibiaro ruẹe, kọ ọ gbẹ hae te kẹ oka? Wọhọ oriruo, ma rehọ iẹe nọ who bi kpobọ ethẹ nyai rri ughe. Whọ sae jọ edhere ruẹ eka nọ i re dhesẹ obonọ ethẹ na ọ rrọ, rekọ nọ who te te unueri na, dikihẹ abotọ ame na be kparo ruẹ ethẹ nọ ọ riama fihọ, kọ who ti gbe rẹro oka jọ nọ a thihi fihọ nọ u re dhesẹ kẹ owhẹ nọ ethẹ na ọna? Ijo! Nọ whọ tẹ rọ aro ruẹ oware vuhumu no, kọ who re gbe du gwọlọ oka?
Orọnikọ Jesu ọ kẹ oka ọzino riẹ rọ riobọhọ oware nọ ahwo-akpọ a rẹ sae rọ ibiaro ruẹ hẹ, rekọ re u fi obọ họ kẹ ae vuhu oware nọ o te jọ obọ odhiwu via. Oyejabọ nọ Jesu ọ rọ ta nọ: “Nọ wha ruẹ eware enana nọ i biti ruẹ, wha riẹ nọ uvie Ọghẹnẹ o kẹle ino.” (Luk 21:31) Kọ ẹvẹ oka na u ti ro dhesẹ kẹ ahwo-akpọ inọ ọzino Kristi o muhọ no?
3. A te rọ ẹkwoma eware okpẹtu nọ e te jọ otọakpọ via vuhu ọzino Jesu. Jesu ọ ta nọ ẹmo, ohọo, etọ nọ i ti nuhu, eyao, gbe emuemu evaọ otọakpọ e te jọ abọjọ oka ọzino riẹ wọhọ Ovie evaọ obọ odhiwu. (Matiu 24:7-12; Luk 21:10, 11) Eme ọ te wha okpẹtu nana kpobi ze? Ebaibol na e kuyo inọ Setan, ‘osu akpọ nana,’ ọ vọ avọ ofu ọgaga keme ọ riẹ nọ oke riẹ nọ u kiọkọ u tulo ho nọ ọzino Kristi wọhọ Ovie o muhọ no na. (Jọn 12:31; Eviavia 12:9, 12) Imuẹro nọ i dhesẹ ofu ọgaga nọ Setan ọ wọ ze gbe inọ ọzino Kristi o muhọ no e da oria kpobi fia evaọ oke mai na. Maero anwọ 1914 ze, ukpe nọ igbiku a vuhumu wọhọ etoke enwene ologbo, imuẹro nana e be rọ jọ akpọ-soso dhesẹ oma via evaọ edhere nọ a rẹ ruẹ obọ riẹ hẹ.
Onana o sai do wọhọ ekpehre usi kẹ ahwo-akpọ, rekọ ere o rrọ họ. Ukpoye u dhesẹ nọ Uvie Ọghẹnẹ u muhọ esuo no enẹna evaọ obọ odhiwu. Kẹlena, egọmeti yena o bi ti su te otọakpọ obonẹ. Dedena, ẹvẹ ahwo a te rọ riẹ kpahe Uvie yena re a ruẹse jẹ esuo riẹ rehọ jẹ jọ usu ahwo nọ Uvie na u ti su?
4. Usiuwoma nọ a te ta wariẹ akpọ-soso họ yọ abọjọ oka ọzino Jesu. Jesu ọ ta nọ ọzino riẹ ọ be te jọ epaọ “edẹ Noa.”a (Matiu 24:37-39) Orọnikọ okọ ọvo Noa o ku hu; ọ jọ “ọvuẹovuẹ ẹrẹreokie” re. (2 Pita 2:5) Noa ọ vẹvẹ ahwo unu inọ ẹdhoguo Ọghẹnẹ ọ be tha. Jesu ọ ta nọ ilele riẹ a ti ru ọkpọ oware ovona evaọ oke ọzino riẹ. Ọ ta nọ: “A rẹ te vuẹ ovuẹ usiuwoma uvie na kẹ akpọ na kpobi, re o jọ isẹi kẹ erẹwho akpọ na kpobi; kẹsena urere u te zi te.”—Matiu 24:14.
Wọhọ epanọ ma ruẹ evaọ uzoẹme nọ u kpemu na, Uvie Ọghẹnẹ o te raha egọmeti akpọ na kpobi. A be rọ ẹkwoma usiuwoma ota na ru ahwo riẹ inọ egọmeti obọ odhiwu ọnana ọ be te jowọ kẹle, usiuwoma ota na o be kẹ ahwo kpobi uvẹ nọ a sae rọ vabọ no ọraha nọ ọ be tha na je zihe ruọ enọ e te jọ otọ Uvie yena. Onọ na họ, Didi owọ whọ te jẹ?
Kọ Who ti Wo Erere no Uvie Ọghẹnẹ Ze?
Ovuẹ nọ Jesu o whowho o kẹ ẹruore nọ o wo ibe he. Idu ikpe jọ nọ i kpemu nọ a wọso ọruẹrẹfihotọ Ọghẹnẹ evaọ Idẹn no, Jihova Ọghẹnẹ ọ tẹ jiroro nọ ọ rẹ rehọ egọmeti jọ mu nọ o te kpọ eware vi, nọ u ti fi obọ họ kẹ ahwo-akpọ wariẹ wo oghẹrẹ uzuazọ nọ Ọghẹnẹ o wo họ iroro kẹ ae no emuhọ ze—uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ evaọ otọakpọ aparadase. A rẹ ruẹ oware nọ o rẹ wereva vi onana ha re ohwo ọ riẹ inọ egọmeti nana nọ a ya eyaa riẹ anwẹdẹ na o muhọ esuo no enẹna evaọ obọ odhiwu! Onana o rrọ omuta ha, rekọ oware imuẹro nọ o be via enẹna!
Enẹna, Ovie ọrọ Uvie Ọghẹnẹ o bi su evaọ udevie ewegrẹ riẹ. (Olezi 110:2) Evaọ akpọ omuomu nana nọ ọ siọ Ọghẹnẹ na, Mesaya na o bi ru oreva Ọsẹ riẹ gba ẹkwoma ẹgwọlọvia ahwo nọ a ginẹ gwọlọ riẹ Ọghẹnẹ jẹ “rọ ẹzi gbe uzẹme gọ e.” (Jọn 4:24) Uvẹ uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ evaọ otọ Uvie Ọghẹnẹ u rovie fihọ kẹ ahwo uyẹ, gbe oghẹrẹ uyero kpobi, te emaha te ekpako. (Iruẹru 10:34, 35) Ma ta udu họ owhẹ awọ inọ who dede uvẹ igbunu nana nọ u rovie fihọ kẹ owhẹ na rehọ. Wuhrẹ kpahe Uvie Ọghẹnẹ enẹna, re whọ sae reawere uzuazọ evaọ otọ esuo okiẹrẹe yena bẹdẹ bẹdẹ!—1 Jọn 2:17.
[Oruvẹ-obotọ]
a Ẹme Jesu nana o fi obọ họ kẹ omai wo ọkpọvio ọrọ eriwo ọthọthọ nọ ahwo jọ a wo evaọ oghẹrẹ nọ a fa ẹme na “ọzino” evaọ Ebaibol jọ. Otujọ a fa ẹme na “omarọvia,” “ezihetha,” hayo “ẹtha,” wọhọ epanọ o rrọ Ebaibol Ẹri Na, yọ enana kpobi i dhesẹ oware emaharo gheghe. Rekọ muẹrohọ inọ orọnikọ Ẹvo edẹ Noa, onọ o jọ oware omoke jọ gheghe oye Jesu ọ rehọ ọzino riẹ dhesẹ hẹ, rekọ “edẹ Noa,” onọ o jọ etoke jọ soso. Wọhọ epaọ etoke yena, ọzino Kristi ọ te jọ etoke nọ ahwo a ti jo duoma le no họ iruẹru ikẹdẹ kẹdẹ uzuazọ te epanọ a te gbẹ rọ daezọ unuovẹvẹ nọ a bi whowho kẹ ae he.
[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 8, 9]
Ekpehre usi nọ ma bi yo kẹdẹ kẹdẹ na u dhesẹ nọ emamọ eware e be tha kẹle
[Ọnọ o wo rie]
Ugbeke nọ a rẹ rọ sa arupre: ifoto U.S. Army