Hae rọ “Oghọghọ” Hayo Ajọwha Nyaharo Evaọ Eriariẹ Egbagba
IDIBO Jihova kpobi a be gwọlọ gọe evaọ edhere nọ o rẹ were iẹe. Fiki onana, ma rẹ daoma re ẹrọwọ mai o jọ gaga re ma jẹ rehọ ajọwha ru iruo riẹ. Rekọ Pọl ukọ na o si iroro mai kpohọ enwoma jọ onọ u te ahwo Ju jọ evaọ oke riẹ nọ o kere nọ: “A ghine wo ajọwha Ọghẹnẹ, rekọ [a kare eriariẹ egbagba].” (Rom 10:2) Orọnikọ ajọwha ọvo o rẹ lẹliẹ omai fi ẹrọwọ họ Jihova jẹ gọe he. U fo inọ ma re wo eriariẹ egbagba ọrọ Ọnọ ọ ma omai gbe oreva riẹ.
Evaọ oria ofa ọrọ ikereakere riẹ, Pọl o dhesẹ inọ uruemu nọ Ọghẹnẹ ọ rẹ jẹrehọ avọ ọwhọ nọ ma re ro wo eriariẹ e jẹhọ ohwohwo. Ọ lẹ inọ ilele Jesu a “vọ avọ ẹriẹ oreva” Ọghẹnẹ re a sai “yeri uzuazọ, nọ u fo rọ kẹ Ọnowo na, onọ o rẹ weriẹe” nọ a be “mọ ibi evaọ iruo iwoma kpobi gbe ẹ nya họ aro evaọ eriariẹ Ọghẹnẹ” na. (Kọl. 1:9, 10) Fikieme ma jẹ gwọlọ ‘eriariẹ egbagba’ ga tere? Kọ fikieme ma jẹ nyaharo evaọ ewo eriariẹ yena?
Eriariẹ Egbagba E rẹ Lẹliẹ Omai Wo Ẹrọwọ
Eriariẹ egbagba erọ Ọghẹnẹ gbe oreva riẹ nọ e rrọ Ebaibol na e rẹ lẹliẹ omai wo ẹrọwọ. Ma gbe wo eriariẹ egbagba itieye na ha, ẹrọwọ nọ ma fihọ Jihova o rẹ jọ wọhọ uwou nọ a rehọ ẹbe bọ nọ o re nwo okenọ omofou o te fou rie. Pọl ọ tuduhọ omai awọ inọ ma rehọ ẹgba iroro mai gọ Ọghẹnẹ re ma je nwene iroro mai. (Rom 12:1, 2) Ebaibol nọ ma re wuhrẹ ẹsikpobi u re fi obọ họ kẹ omai ru onana.
Ewa, oniọvo-ọmọtẹ nọ ọ rrọ ọkobaro oke-kpobi evaọ obọ Poland ọ ta nọ: “Me gbe bi wuhrẹ Ebaibol ẹsikpobi hi, me re gbe wo ẹnyaharo ho evaọ eriariẹ egbagba Jihova. Emamọ uruemu Oleleikristi nọ me wo o ve ti muhọ ẹraha yọ ẹrọwọ nọ me fihọ Ọghẹnẹ o ve ti whrehe no.” Ajọ onana o via kẹ omai hi. Joma rehọ oriruo ọzae jọ nọ o wo ẹnyaharo evaọ eriariẹ egbagba Jihova je wo ọjẹrehọ Riẹ.
“O, Epanọ Me You Uzi Ra!”
Ole nọ ọ vọ avọ eme awere nọ ma rẹ jọ Ebaibol mai ruẹ evaọ Olezi avọ 119 o dhesẹ oghẹrẹ nọ ọso-ilezi na o rri izi, ekareghẹhọ gbe ijaje Jihova. Ọso-ilezi na o kere nọ: “Awere mẹ ọ rẹ jọ eva ijaje ra . . . Eva isẹri-ise ra mẹ jẹ ghọghọ.” O te je kere nọ: “O, epanọ me you uzi ra! O rọ eva iroro mẹ kẹdẹ kẹdẹ.”—Ol. 119:16, 24, 47, 48, 77, 97.
Eme na “awere” gbe “iroro” i dhesẹ Ẹme Ọghẹnẹ nọ ma re roro kpahe avọ isiuru. Eme yena i dhesẹ inọ ọso-ilezi na o you ewuhrẹ kpahe izi Ọghẹnẹ. Orọnikọ ọwhọ gheghe nọ ọ rrọ udu ọso-ilezi na o wha riẹ ze nọ o ro wo uyoyou yena ha. Ukpoye, o wo isiuru egaga nọ o re ro ‘roro’ kpahe uzi na, re ọ ruẹsi wo otoriẹ eme Jihova. Ma rẹ sae jọ uruemu riẹ ruẹ inọ ọ gwọlọ riẹ Ọghẹnẹ gbe oreva riẹ gbagba te epanọ o rẹ lọhọ te kpobi.
U re vevẹ inọ uyoyou nọ ọso-ilezi na o wo kẹ Ẹme Ọghẹnẹ u no udu riẹ kpobi ze. Ma rẹ sae nọ oma mai nọ: ‘Kọ ere o rrọ kẹ omẹ? Kọ o rẹ were omẹ re me se oria Ebaibol jọ kẹdẹ kẹdẹ re me je roro didi kpahe iẹe? Kọ mẹ be hae lẹ re me te ti wuhrẹ Ebaibol na, je ru uwuhrẹ na avọ osegboja?’ Ma te bi ru eware nana, u re dhesẹ inọ ma be “nya họ aro evaọ eriariẹ Ọghẹnẹ.”
Ewa, oniọvo-ọmọtẹ nọ ma ta ẹme te ẹsiẹ na, ọ ta nọ: “Ẹsikpobi mẹ rẹ daoma wo ẹnyaharo evaọ uwuhrẹ Ebaibol omobọ mẹ. Anwẹnọ a ro siobọno ibroshọ Ruẹ Otọ Uwoma Na, enwenọ oke kpobi nọ me bi wuhrẹ ọ rẹ jọ omẹ obọ. Mẹ be daoma ziezi re mẹ kiẹ kpahe eme jọ evaọ obe Insight on the Scriptures gbe ebe efa nọ a re ro ru ekiakiẹ otẹrọnọ me gbe wo otoriẹ eme jọ họ.”
Je roro kpahe oriruo ọzae avọ aye nọ a re se Wojciech avọ Małgorzata, enọ i yẹ emọ buobu. Ẹvẹ a rọ ruẹrẹ oke họ nọ a be sai ro ru uwuhrẹ Ebaibol omobọ rai? A ta nọ: “Ma ruẹrẹ oke họ nọ mai omomọvo ma re ro wuhrẹ Ebaibol. Kẹsena, evaọ uwuhrẹ uviuwou mai gbe ẹmeọta-kugbe ekẹdẹ kẹdẹ mai, ma rẹ ta ẹme kpahe eware isiuru nọ ma se ku.” Uwuhrẹ omobọ rai nọ a be hai ru avọ osegboja o be wha evawere se ai je bi fi obọ họ kẹ ae “nya họ aro evaọ eriariẹ Ọghẹnẹ.”
Jọ Eware nọ Who Bi Wuhrẹ I te Owhẹ Udu
Mai Ileleikristi ma rọwo inọ oreva Ọghẹnẹ họ re “ahwo kpobi a wo usiwo, re a ze te riẹ uzẹme na.” (1 Tim. 2:3, 4) Onana u dhesẹ epanọ u wuzou te re ma se Ebaibol na jẹ daoma “riẹ” otọ oware nọ ma bi se na. (Mat. 15:10) Oware jọ nọ u re fi obọ họ kẹ omai ru onana họ ma rẹ daoma re eware nọ ma bi wuhrẹ i te omai udu. Uruemu utionana ahwo Bẹria a dhesẹ okenọ Pọl ọ ta usiuwoma kẹ ae: “Evaọ oghọghọ a rọ rehọ ẹme na, yọ a riwẹ ikerakere na kẹse kẹse, sọ epanọ a ta kẹ ae na ere eghinẹ rọ.”—Iruẹru 17:11.
Kọ whọ be raro kele ajọwha ahwo Bẹria na re whọ jẹ whaha eware nọ e rẹ rehọ iroro ra nọ who te bi wuhrẹ Ebaibol na? Oleleikristi ọ rẹ sae daoma raro kele ahwo Bẹria, o tẹ make rọnọ obe nọ a rẹ roma totọ se o jẹ hai fo rie ehoo evaọ okenọ u kpemu. Ofariẹ, ahwo nọ a kpako no, a rẹ gbẹ sai se obe hayo wuhrẹ te epanọ a je ru vẹre he, rekọ u fo ho re o jọ enẹ kẹ Oleleikristi. Makọ epanọ ohwo ọ kpako te kẹhẹ, ọ rẹ sae whaha eware nọ e rẹ rehọ oke riẹ. Yọ nọ who bi se na, whọ rẹ sae gwọlọ evuẹ nọ who re ro lele amọfa ta ẹme. Wọhọ oriruo, kọ whọ gbẹ daoma re whọ rehọ eme jọ nọ who se ku lele ọrivẹ-orọo ra hayo ogbẹnyusu ra nọ ọ rrọ Oleleikristi gbiku? Ere oruo o rẹ lẹliẹ owhẹ kareghẹhọ eme itieye na, evaọ oke ọvona yọ amọfa a bi wo erere no ai ze.
Who te bi ru uwuhrẹ omobọ ra, raro kele oriruo Ẹzra, odibo Ọghẹnẹ evaọ oke anwae ọnọ “ọ rehọ udu riẹ kpobi rọ kẹ ewuhrẹ uzi ỌNOWO na.” (Ẹzra 7:10) Ẹvẹ whọ sai ro ru ere? Whọ rẹ sae gwọlọ emamọ oria nọ u kiehọ kẹ uwuhrẹ. Kẹsena whọ vẹ lẹ se Jihova kẹ ọkpọvio gbe areghẹ. (Jem. 1:5) Nọ oma ra nọ, ‘Eme me ti wuhrẹ no uwuhrẹ nana ze?’ Nọ who bi se na, muẹrohọ eware jọ nọ i wuzou. Whọ rẹ sai kere eme nana fihọ otọ hayo kpoka họ eria nọ whọ gwọlọ kareghẹhọ. Roro kpahe epanọ whọ sae rọ rehọ eme na ta usiuwoma, jẹ iroro, hayo tuduhọ ibe Ileleikristi awọ. Evaọ ubrobọ ekuhọ uwuhrẹ ra na, dhẹ eware nọ who wuhrẹ na duwu. Onana u ti fi obọ họ kẹ owhẹ kareghẹhọ eware nọ who wuhrẹ na.
Ewa, oniọvo-ọmọtẹ nọ ma ta ẹme te no na, o dhesẹ oghẹrẹ nọ o re ru uwuhrẹ riẹ, ọ ta nọ: “Nọ me bi se Ebaibol na, me re rovie kpohọ eria Ebaibol efa nọ Ebaibol na e riobọhọ, Watch Tower Publications Index, gbe Watchtower Library nọ ọ rrọ CD-ROM. Me re kere eme nọ mẹ sai kugbe rọ ta usiuwoma fihọ otọ.
Ejọ e rehọ omaweromẹ wuhrẹ kpahe Ọghẹnẹ kokodo te ikpe buobu no. (Itẹ 2:1-5) Ghele na, a wo ewha-iruo buobu yọ o re bẹbẹ kẹ ae re a ruẹrẹ oke họ kẹ uwuhrẹ omobọ rai. O tẹ rrọ ere kẹ owhẹ, inwene vẹ whọ rẹ sai ru evaọ omaa ra?
Ẹvẹ Mẹ Sai ro Wo Uvẹ?
Whọ riẹ inọ o rẹ mae lọhọ re ma ru uvẹ kẹ eruo eware nọ e rẹ were omai. Ahwo buobu a ruẹ no nnọ oware jọ nọ u re fi obọ họ kẹ ae roma kẹ uwuhrẹ omobọ rai họ efihọ utee nọ a rẹ sai le mu, wọhọ ese Ebaibol na n’oka duoka. Uzẹme o rrọ inọ o rẹ sai fo ehoo re a se eria ithethei nọ edẹ ahwo ọvo e rrọ, eria Ebaibol nọ i dhesẹ etẹmpol anwae na, hayo eruẹaruẹ egaga nọ e wọhọ nnọ i kiekpahe uzuazọ inẹnẹ hẹ. Daoma gbẹ edhere nọ u re fi obọ họ kẹ owhẹ nyate utee ra. Wọhọ oriruo, re who te ti se oria Ebaibol nọ ọ rrọ gaga, kaki se kpahe evuẹ efa nọ i kiekpahe oria na hayo eware nọ ma rẹ sai wuhrẹ noi ze. Ma rẹ sae ruẹ evuẹ itieye evaọ obe na “All Scripture Is Inspired of God and Beneficial,” onọ a fa fihọ enwenọ evẹrẹ 50 (udhuvẹ gbe ikpe) no.
O rẹ kẹ erere otẹrọnọ whọ rẹ jọ iroro ra ruẹ eware nọ whọ be jọ Ebaibol se na. Onana u ti fi obọ họ kẹ owhẹ jọ iroro ra ruẹ ahwo gbe eware nọ a gbiku rai na. Who te fi umutho iroro-ejẹ nana họ iruo u ti fi obọ họ kẹ owhẹ reawere uwuhrẹ omobọ ra je wo erere noi ze. Onana o te lẹliẹ owhẹ ru uvẹ kẹ uwuhrẹ na. O te lọhọ ziezi re who wo uruemu ọ ese Ebaibol na kẹdẹ kẹdẹ.
Dede nọ iroro-ejẹ nọ e rrọ obehru na e rẹ sai fi obọ họ kẹ omomọvo, eme uviuwou nọ i re wo uvẹ hẹ a rẹ sai ru? Kọ u gbe fo re wha keria gbẹgwae kpahe irere nọ i re no uwuhrẹ uviuwou ze? Wha rẹ sae jọ ẹgwae otiọye na jiroro nọ i re fi obọ họ, wọhọ ẹkpama nọ wha rẹ kake kpama vi epaọ ọsosuọ kẹdẹ kẹdẹ hayo evaọ edẹ jọ re wha se oria jọ Ebaibol na. Ẹsejọhọ wha te jọ ẹgwae otiọye na ruẹ nnọ u fo re wha nwene oke uwuhrẹ uviuwou rai na. Wọhọ oriruo, u fi obọ họ kẹ iviuwou jọ no re a se ikere okpẹdẹ na hayo oria jọ Ebaibol na nọ a tẹ riemu kugbe no. Taure a tẹ te wọ imidhe nọ a rọ riemu no hayo nyai ru eware efa, uviuwou na ọ rẹ rehọ iminiti 10 hayo 15 rọ ta ẹme kpahe Ikereakere na hayo se oria Ebaibol nọ a maa fihọ. Onana o sae jọ bẹbẹ evaọ oke ọsosuọ, rekọ uwhremu na o vẹ te reria uviuwou na oma no a vẹ jẹ reawere riẹ.
Wojciech avọ Małgorzata, ọzae avọ aye nọ ma t’ẹme te ẹsiẹe na, a ta oware nọ u fi obọ họ kẹ uviuwou rai inọ: “Evaọ oke nọ u kpemu, eware nọ i wuzou tere he e jẹ rehọ oke mai. Ma jiroro inọ ma re bru oke nọ ma jẹ hai ro kere ileta se ahwo kpẹre. Ma te je bru oke nọ ma jẹ hae rọ zaro kpẹre je fi uzedhe ẹdẹ gbe oke jọ họ nọ ma re ro ru uwuhrẹ.” Uviuwou nana a vioja ha inọ a ru inwene nana, yọ o rẹ sae jọ epọvo na kẹ uviuwou ra.
Ẹnyaharo Evaọ Eriariẹ Egbagba O rẹ Wha Erere Ze!
Ẹme Ọghẹnẹ nọ ma re wuhrẹ ziezi o rẹ “mọ ibi evaọ iruo iwoma kpobi.” (Kọl. 1:10) Whọ tẹ be mọ ibi itieye na, ahwo kpobi a vẹ te ruẹ ẹnyaharo ra. Whọ te jọ ohwo nọ ọ rrọ gaga evaọ abọ-ẹzi, ọnọ o wo otoriẹ odidi ọrọ iwuhrẹ Ebaibol. Whọ vẹ te riẹ iroro jẹ ziezi, ohrẹ nọ whọ be te rọ kẹ amọfa u ve ti woma ziezi, wo ohẹriẹ no ohrẹ ahwo nọ i wo eriariẹ Ọghẹnẹ hẹ. Mai woma, who ve ti si kẹle Jihova vi epaọ ọsosuọ. Ekwakwa-aghae riẹ i ve ti si owhẹ urru ziezi, onana o ve je ti dhesẹ oma via evaọ eme nọ whọ te ta kẹ amọfa kpahe iẹe.—1 Tim. 4:15; Jem. 4:8.
Makọ epanọ whọ kpako te hayo wo eriariẹ te kẹhẹ, daoma kpobi re who wo omaweromẹ no Ẹme Ọghẹnẹ ze re who je ru re eware nọ who bi wuhrẹ i te owhẹ udu. Jọ u mu owhẹ ẹro inọ omodawọ ra o te thọrọ Jihova ẹro ho. (Hib. 6:10) Ọ te ghale owhẹ ziezi.
[Etehe nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 13]
MA TẸ BE ‘NYAHARO EVAỌ ERIARIẸ EGBAGBA‘ . . .
Ẹrọwọ mai ọ rẹ jọ gaga ma ve je yeri uzuazọ nọ o rẹ were Jihova.—Kọl. 1:9, 10
Ma re wo eriariẹ, orimuo, u ve je fi obọ họ kẹ omai jẹ emamọ iroro.—Ol. 119:99
O rẹ were omai ziezi re ma fi obọ họ kẹ amọfa si kẹle Jihova.—Mat. 28:19, 20
[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 14]
O sae jọ bẹbẹ re whọ gwọlọ oria nọ u re kiehọ kẹ uwuhrẹ, rekọ erere o re noi ze
[Uwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 15]
Iviuwou jọ a re se oria jọ Ebaibol na nọ a tẹ riemu no