Rọ Oma Kpotọ Kẹ Udu-esuo Jihova
“Uyoyou Ọghẹnẹ ona, nnọ ma re koko ijaje riẹ. Whaọ ijaje riẹ erọ owha ogbẹgbẹdẹ hẹ.”—1 JỌN 5:3.
1, 2. (a) Fikieme omaurokpotọ kẹ udu-esuo o be rọ dha ibuobu eva nẹnẹ? (b) Kọ ahwo nọ a ta nọ a re ru oreva ohwo ọvo ho, a gbẹ ginẹ rrọ otọ uvumọ ohwo? Ru ei vẹ.
“UDU-ESUO” yọ ẹme nọ ahwo a gwọlọ yo nẹnẹ hẹ. O rẹ were ahwo buobu hu re a ru oreva omọfa. Enọ e gwọlọ nọ ohwo ọvo ọ kpọ ae he a wo uruemu ọ “ohwo ọvo ọ rẹ ta onọ me re ru kẹ omẹ hẹ.” Rekọ, ginọ uzẹme inọ ahwo nana a rrọ otọ ohwo ọvo ho? Vievie! Ibuobu rai a bi we lele ahwo nọ i bi “kielele akpọ nana.” (Rom 12:2) Ukpenọ a jọ ahwo nọ a rẹ sai su oma rai, kọ “erigbo egbegbe” a zihe ro wọhọ epanọ Pita ukọ na o dhesẹ i rai. (2 Pita 2:19) A be nya lele “epanọ akpọ ọ rọ, wọhọ epanọ [osu ogaga ofou na],” Setan Ẹdhọ na, ọ rrọ.—Ẹf. 2:2.
2 Ọzae jọ nọ o re kere ebe o seha nọ: “Mẹ kẹ ohwo ọvo udu nọ o re ro dhesẹ oware nọ u fo eruo kẹ omẹ hẹ, makọ ọsẹgboni mẹ, hayo ozerẹ, hayo osu egagọ jọ, hayo Ebaibol na.” Ginọ uzẹme, ahwo jọ a rẹ sae rọ udu-esuo rai ru iruo thọthọ, yọ onana o rẹ sai ru ei bẹbẹ re ma yoẹme kẹ ae. Kọ, ma tẹ ta nnọ ma re yoẹme kẹ uvumọ ohwo ho, oye o mai woma? Who te se eware nọ a gbiku rai fihọ ebe-usi, whọ rẹ ruẹ nọ ohwo-akpọ ọ ginẹ gwọlọ ọkpọvio. Rekọ, u yoma gaga inọ oke onana nọ ahwo-akpọ a mae jọ gwọlọ ọkpọvio na, ọye ibuobu a be rọ se iẹe.
Oghẹrẹ nọ Ma re Rri Udu-Esuo
3. Ẹvẹ Ileleikristi ikpe-udhusoi ọsosuọ a ro dhesẹ nnọ oware kpobi nọ isu ahwo-akpọ a ta ze a re ru hu?
3 Oghẹrẹ nọ mai Ileleikristi ma rri udu-esuo u wo ohẹriẹ no oghẹrẹ nọ amọfa a rri rie. Orọnikọ onọ a nwane ta kpobi ma re ru hu. Ikpoye, ẹsejọ ma rẹ siọ ẹme nọ ahwo a ta, o tẹ make rọnọ a rrọ ọkwa esuo. Ere ọvona Ileleikristi ikpe-udhusoi ọsosuọ a je ru. Wọhọ oriruo, okenọ a kpokpa họ ikọ na obọ inọ a gbẹ ta usiuwoma ha, a dhozọ ozerẹ okpehru na ha avọ isu efa nọ e jọ ogbẹgwae Sanhẹdrin na. A nya siọ oware nọ u fo eruo ba re a yoẹme kẹ udu-esuo ohwo-akpọ họ.—Se Iruẹru Ikọ Na 5:27-29.
4. Iriruo vẹ e rrọ Ikereakere Hibru na nọ i dhesẹ nọ idibo Ọghẹnẹ buobu a ru onọ akpọ ọ gwọlọ họ?
4 Taure a te ti yẹ Jesu, idibo Ọghẹnẹ buobu a wo ọkpọ ọtamuo ọrọ ikọ na. Wọhọ oriruo, Mosis, ọ “se nọ a sei ọmọ ọmọtẹ Fẹro ho, rekọ o tẹ ruẹe nọ o re kuomagbe emọ Ọghẹnẹ ruẹ uye,” dede nọ onana o lẹliẹ ‘ofu mu ovie na.’ (Hib. 11:24, 25, 27) Josẹf ọ se thahe thahe okenọ aye potifa ọ jẹ lẹliẹe, dede nọ ọ riẹ nọ aye na ọ rẹ sai ru akpọ bẹe. (Emu. 39:7-9) Daniẹl ọ gba riẹ mu inọ “ọ sae rehọ uvi emu ovie na” ha, dede nọ onana o te were ọwharọ nọ o wuzou na ha. (Dan. 1:8-14) Iriruo enana i dhesẹ nọ u kri akpọ no nọ idibo Ọghẹnẹ a ro dikihẹ whawha kẹ oware nọ u kiẹrẹe, ghelọ ebẹbẹ kpobi nọ e rẹ sae noi ze. A dhozọ we lele ahwo ho, re a ruẹsi ru eva were ai; epọvo na u fo nọ ma re ru re.
5. Ẹvẹ oghẹrẹ nọ ma rri udu-esuo u ro wo ohẹriẹ no orọ ahwo-akpọ?
5 Edikihẹ whawha mai o rrọ uzou-uveghe he; yọ ma wọhọ ahwo nọ i re mu kpareso isu hu, re a dhesẹ nọ a rọwo kugbe oware jọ nọ a ru hu. Ukpoye, ọtamuo mai họ, udu-esuo Jihova ma re yoẹme kẹ siọ orọ ohwo-akpọ ba. Nọ uzi ohwo-akpọ o tẹ wọso uzi Ọghẹnẹ, ma re dhizu taure ma tẹ riẹ onọ ma re ru hu. Wọhọ ikọ Jesu evaọ ikpe-udhusoi ọsosuọ, ma re yoẹme Ọghẹnẹ wọhọ osu vi ọrọ ahwo.
6. Fikieme u je woma ẹsikpobi re ma koko izi Jihova?
6 Eme o wha riẹ ze nọ ma bi ro yoẹme kẹ udu-esuo Ọghẹnẹ? Ma gwọlọ ru epanọ obe Itẹ 3:5, 6 o ta inọ: “Rehọ ẹroọrọsuọ ra kpobi kpahe ỌNOWO na whọ rehọ eva kpahe ẹriẹ omobọ ra ha. Eva idhere ra kpobi ọ thọrọ owhẹ ẹro ho, o ve ti ruọ idhere ra kpọvi.” Ma riẹ nọ oware kpobi nọ Ọghẹnẹ ọ ta nọ ma ru, o te wha erere se omai. (Se Iziewariẹ 10:12, 13.) Jihova o dhesẹ oma riẹ kẹ emọ Izrẹl inọ: “Mẹ họ . . . ọnọ o wuhrẹ owhẹ wo erere, ọnọ osu owhẹ nya edhere nọ o fo ẹnya.” Kẹsena o te fibae nọ: “O whọ hae yo ijaje mẹ, udhedhẹ ra o hae jọ wọhọ ethẹ, ẹrẹreokie ra ọ hae jọ wọhọ ẹkporo abade.” (Aiz. 48:17, 18) Ma rọwo eme yena. U mu omai ẹro inọ izi Ọghẹnẹ nọ ma re koko o rẹ wha irere se omai ẹsikpobi.
7. Eme ma re ru otẹrọnọ ma wo otoriẹ ẹjiroro nọ Ọghẹnẹ ọ rọ juzi jọ fihọ Ebaibol na ha?
7 Ma rẹ rọ oma kpotọ kẹ udu-esuo Jihova je yoẹme kẹe dede nọ ma wo otoriẹ ẹjiroro nọ o ro juzi jọ fihọ Ebaibol na ha. Orọnikọ onana yọ ewe lele he; rekọ evaifihọ. U dhesẹ nọ ma fi eva họ Jihova inọ ọ riẹ oware nọ o rẹ k’omai erere. Ẹmeoyo mai u re je dhesẹ nọ ma you Ọghẹnẹ, keme Jọn ukọ na o kere nọ: “Uyoyou Ọghẹnẹ ona, nnọ ma re koko ijaje riẹ.” (1 Jọn 5:3) Rekọ ẹmeoyo mai u wo abọfa jọ nọ ma re rri vo ho.
Epanọ Ma re ro Wuhrẹ Ẹgba Orimuo Mai
8. Ẹvẹ ‘ẹgba orimuo mai nọ ma re wuhrẹ,’ u ro w’obọ kugbe oma-urokpotọ kẹ udu-esuo Jihova?
8 Ebaibol na e ta k’omai nnọ ma ‘wuhrẹ ẹgba orimuo mai te epanọ ma sae rọ hẹriẹ uwoma no uyoma.’ (Hib. 5:14) Fikiere, orọnikọ thakpinọ ma koko izi Ọghẹnẹ ọvo ho; rekọ, ma rẹ daoma re ma rehọ ijaje Jihova rọ “hẹriẹ uwoma no uyoma.” Ma rẹ riẹ oware nọ u je woma re ma koko izi Jihova, kẹsena wọhọ ọso-ilezi na ma vẹ sae ta nọ: “Uzi ra o rọ udu mẹ.”—Ol. 40:8.
9. Ẹvẹ ma sai ro ru re ijaje Jihova e da ruọ iroro mai, kọ fikieme u je wuzou re ma ru onana?
9 Re ma sai vuhu erere nọ ọ rrọ ekoko izi Ọghẹnẹ mu wọhọ ọso-ilezi na, o gwọlọ nọ ma re roro didi kpahe eme nọ ma be jọ Ebaibol na se. Wọhọ oriruo, nọ ma te wuhrẹ kpahe oware jọ nọ Jihova ọ gwọlọ mi omai, ma rẹ sae nọ inọ: ‘Areghẹ vẹ ọ rrọ uzi hayo ujaje nana? Fikieme o rọ rrọ erere kẹ omẹ re me koko ujaje nana? Kọ ebẹbẹ vẹ i te ahwo nọ a rri ohrẹ Ọghẹnẹ nana vo no?’ Nọ ijaje Jihova e tẹ rọ enẹ daruọ iroro mai no, ẹsiẹ ma te mae jiroro nọ e rọwo kugbe oreva riẹ. Ma vẹ te “riẹ otọ epanọ oreva Ọnowo na o rọ” je ru lele iei. (Ẹf. 5:17) Ghele na, onana o rẹ jọ bẹbẹ ẹsejọ.
Setan Ọ Gwọlọ Wha Avro Họ Udu-Esuo Ọghẹnẹ
10. Edhere jọ vẹ Setan ọ be rọ gwọlọ wha avro họ udu-esuo Ọghẹnẹ?
10 U kri no nọ Setan ọ be rọ gwọlọ wha avro họ udu-esuo Ọghẹnẹ. Ẹzi aghẹmeeyo riẹ o bi dhesẹ oma via evaọ idhere buobu. Wọhọ oriruo, roro kpahe ababọ adhẹẹ nọ ahwo a wo kẹ ọruẹrẹfihotọ orọo nọ Ọghẹnẹ o ru na. O rẹ were ahwo jọ re a ria kugbe dede nọ a rọo ho, yọ efa a rẹ gbẹ edhere nọ orọo rai o rẹ rọ fa. Ahwo otiọye na kpobi a wọhọ aye jọ nọ ọ ta nọ: “O lọhọ họ re ọzae o wo aye ọvo, hayo re aye o wo ọzae ọvo.” Ọ tẹ jẹ ta nọ: “Mẹ re ruẹ ọzae avọ aye ọvuọvo ho nọ aimava na a wo ọse he.” Ọzae jọ nọ ọ fa orọo unuẹse buobu no, ọ tẹ jẹ ta nọ: “U bi gbe omẹ unu sọ a ginẹ ma omai re ma ria kugbe omọvo evaọ edẹ uzuazọ mai kpobi.” Fikiere, u fo re ma nọ oma mai nọ, ‘Kọ mẹ be rọ oma kpotọ kẹ udu-esuo Jihova evaọ ẹme orọo, manikọ uruemu uwhrewhrehe ahwo-akpọ u kpomahọ iroro mẹ no?’
11, 12. (a) Fikieme o sae rọ jọ bẹbẹ kẹ izoge re a rọ oma kpotọ kẹ udu-esuo Jihova? (b) Kẹ oriruo jọ nọ u dhesẹ nnọ o rrọ gheghẹ re ohwo o rri izi Jihova vo.
11 Kọ whẹ yọ uzoge evaọ ukoko Jihova? Otẹrọ ere, Setan ọ te mae dawo owhẹ re whọ ruẹse wọso udu-esuo Jihova. “Urusio ogena” kugbe otunyẹ ibe izoge ra e rẹ sae lẹliẹ owhẹ roro nọ izi Ọghẹnẹ e rẹ bẹ ekoko. (2 Tim. 2:22) Whọ jọ onana o via kẹ owhẹ hẹ. Daoma ruẹ erere nọ ọ rrọ ekoko izi Ọghẹnẹ. Wọhọ oriruo, Ebaibol e ta kẹ owhẹ nọ: “Dhẹ kẹnoma kẹ ọfariẹ-ogbe.” (1 Kọr. 6:18, NW) Whaọ, dae nọ oma ra nọ: ‘Fikieme areghẹ o rọ rrọ ujaje yena? Erere vẹ me ti wo nọ me te koko iei?’ Ẹsejọhọ whọ riẹ ahwo jọ nọ i rri ehrẹ Ọghẹnẹ vo, a te kie ruọ ebẹbẹ ilogbo. Kọ eva e be ginẹ were ae enẹna? Kọ a bi yeri uzuazọ nọ u woma vi onọ a je yeri evaọ okenọ a jọ ukoko Jihova? Kọ a gine duku oware jọ nọ o rẹ wha evawere ze no, onọ idibo Ọghẹnẹ a riẹ hẹ?—Se Aizaya 65:14.
12 Roro kpahe ẹme nọ oniọvo jọ nọ a re se Sharon ọ ta okejọ nọ u kpemu: “Fikinọ me rri uzi Jihova vo, me te ti wo ekpehre ẹyao nọ a re se AIDS. Kẹse kẹse mẹ rẹ kareghẹhọ ikpe buobu nọ mẹ jẹ rọ gọ Jihova avọ evawere.” O vuhumu inọ oware ugheghẹ o jọ re ọ raha izi Jihova, jegbe nọ ọ riẹ enẹ ọ hae rri izi Jihova ghaghae. Izi Jihova e rẹ thọ omai. Nọ Sharon o kere eme yena no, o vrẹ ekpoka ihrẹ hẹ o te whu. Oware nọ o via kẹe na u dhesẹ inọ Setan o wo oware uwoma ovo nọ ọ rẹ kẹ enọ i duomahọ eyero omuomu nana ha. Wọhọ ‘ọsẹ ọrue,’ ọ rẹ ya eyaa buobu kẹ ahwo, rekọ o re ru ovo gba ha, nwane wọhọ epanọ o ru eyaa nọ ọ ya kẹ Ivi gba ha na. (Jọn 8:44) Uzẹme, o rẹ mai woma ẹsikpobi re ma rọ oma kpotọ kẹ udu-esuo Jihova.
Yọroma kẹ Ẹzi ọ Mẹrẹjomẹsa
13. Edhere jọ vẹ ma rẹ rọ yọroma kẹ ẹzi ọ mẹrẹjomẹsa?
13 Re ma rọ oma kpotọ kẹ udu-esuo Jihova, ma rẹ yọroma kẹ ẹzi ọ mẹrẹjomẹsa. Ẹzi omorro o rẹ sae lẹliẹ omai roro nnọ ma gwọlọ ohrẹ mi ohwo ọvo ho. Wọhọ oriruo, fiki omorro ma rẹ sae se ohrẹ esẹro nọ a romu evaọ ukoko na. Ọghẹnẹ o ru ọruẹrẹfihotọ no re utu ọrigbo nọ o wo ẹrọwọ avọ areghẹ na ọ k’omai emu abọ-ẹzi evaọ ẹruoke. (Mat. 24:45-47) U fo re ma dhesẹ omaurokpotọ je vuhumu inọ oghẹrẹ utiona Jihova ọ be rọ rẹrote idibo riẹ nẹnẹ. Jọ wọhọ ikọ nọ i wo ẹrọwọ na. Okenọ ilele Jesu jọ a zoruẹ fiki eme riẹ, Jesu ọ tẹ nọ ikọ riẹ inọ: “Wha rẹ te nya vrẹ re?” Pita o te yo nọ: “Olori, ono ma rẹ nya brẹ? Who wo ẹme uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ.”—Jọn 6:66-68.
14, 15. Fikieme ma je yoẹme kẹ ohrẹ Ebaibol?
14 Re ma rọ oma kpotọ kẹ udu-esuo Jihova o gwọlọ efihiruo ehrẹ nọ i no Ebaibol ze. Wọhọ oriruo, u kri no nọ ọrigbo nọ o wo ẹrọwọ avọ areghẹ na ọ be rọ vẹvẹ omai unu inọ ma “siọ owezẹ ba re ma jọ aruro.” (1 Tẹs. 5:6) Ohrẹ nana o rrọ ziezi gaga evaọ edẹ urere nana nọ ibuobu e jọ “you oma-obọrai, je you igho” na. (2 Tim. 3:1, 2) Kọ iruemu itiọnana nọ e da ahwo buobu oma fia na e sai kpomahọ omai? Ee. Ma gbe bi le itee abọ-ẹzi hi, o rẹ sae lẹliẹ usu mai kugbe Ọghẹnẹ whrehe, hayo o rẹ lẹliẹ omai wo uruemu ọ efe-ole. (Luk 12:16-21) Fikiere, o rrọ oware areghẹ gaga re ma fi ohrẹ Ebaibol na họ iruo jẹ whaha uzuazọ oriobọ nọ o da akpọ Setan fia na.—1 Jọn 2:16.
15 Ekpako ukoko a be rọ emu abọ-ẹzi nọ ọrigbo nọ o wo ẹrọwọ avọ areghẹ na ọ rọ ze rọ ko ikoko na. Ebaibol e tuduhọ omai awọ inọ: “Wha yo ẹme e nọ i bi su owhai re wha rehọ oma kpotọ kẹ ae; keme ae a be sẹro izi rai, wọhọ ahwo nọ a rẹ te niyẹrẹ re a rọ evawere, ru onana o jọ [orọ] ofuhu, keme oyena u re wo erere kẹ owhai hi.” (Hib. 13:17) Kọ onana u dhesẹ nnọ oware o rẹ thọ ekpako ukoko obọ họ? O rrọ ere he! Ọghẹnẹ ọ be ruẹ ethobọ rai vevẹ vi omọfa kpobi. Ghele na, ọ gwọlọ nọ ma rọ oma kpotọ kẹ ae. Ẹmeoyo kẹ ekpako na dede nọ a gba ha, u re dhesẹ nọ ma be rọ oma kpotọ kẹ udu-esuo Jihova.
Epanọ Omaurokpotọ U Wuzou Te
16. Ẹvẹ ma sae rọ kẹ Jesu adhẹẹ wọhọ Ọnọ o wuzou ukoko Ileleikristi na?
16 Ma rẹ kareghẹhọ ẹsikpobi inọ Jesu họ uzedhe Ọnọ o wuzou ukoko na. (Kọl. 1:18) Onana yọ ẹjiroro jọ nọ ma rẹ rọ roma kpotọ kẹ ọkpọvio ekpako na, “riwi ae kpehru gaga” ẹkwoma adhẹẹ nọ ma rẹ rọ kẹ ae. (1 Tẹs. 5:12, 13) Ofariẹ, ekpako ukoko omarai a rẹ sai dhesẹ nnọ a be roma kpotọ kẹ udu-esuo Jihova ẹkwoma ovuẹ Ọghẹnẹ nọ a re ro wuhrẹ ukoko na viukpọ eme obọrai. A rẹ “nya vrẹ umuo eware nọ a kere na” ha re a wuhrẹ orọ obọrai.—1 Kọr. 4:6, NW.
17. Fikieme ẹzi omorro u ro yoma?
17 U fo re ohwo kpobi evaọ ukoko na ọ yọroma re ọ siọ ajiri obọriẹ ba ẹgwọlọ. (Itẹ 25:27) Ababọ avro, onana họ ẹbẹbẹ nọ olele jọ nọ Jọn ukọ na ọ nyaku o wo. Jọn o kere kpahe iẹe nọ: “Diọtẹfis, ọnọ ọ rẹ guọlọ rọ oma riẹ dhe aro na, o vuhu ogaga mẹ hẹ. Re otẹrọnọ mẹ nyaze, mẹ rẹ te fere eware nọ o bi ru via, avọ eme iyoma nọ ọ be ta kpahe omẹ.” (3 Jọn 9, 10) Ma rẹ sai wuhrẹ oware jọ no onana ze nẹnẹ. U fo re ma si iroro omorro kpobi no udu mai. Ebaibol e ta k’omai nọ: “Oheri ọ zino, omovuọ u ve lele iei.” Enọ e be roma kpotọ kẹ udu-esuo Ọghẹnẹ a rẹ whaha oheri, ogbẹrọ ere he, a vẹ te wha omovuọ se oma rai.—Itẹ 11:2; 16:18.
18. Eme u re fi obọ ho k’omai rọ oma kpotọ kẹ udu-esuo Jihova?
18 Ẹhẹ, daoma re whọ whaha ẹzi ọ mẹrẹjomẹsa nọ o rrọ akpọ na re whọ roma kpotọ kẹ udu-esuo Jihova. No oke ruọ oke, hai roro kpahe uvẹ-ọghọ nọ who wo nọ whọ be rọ gọ Jihova. Uzẹme nnọ whẹ yọ omọvo idibo Ọghẹnẹ yọ imuẹro inọ ọ rehọ ẹzi ọfuafo riẹ si owhẹ rehọ no. (Jọn 6:44) Who rri usu nọ who wo kugbe Ọghẹnẹ wọhọ oware eve he. Daoma evaọ kabọ kabọ uzuazọ ra re who dhesẹ nọ whọ be whaha ẹzi ọ mẹrẹjomẹsa jẹ rọ oma kpotọ kẹ udu-esuo Jihova.
Kọ Whọ Kareghẹhọ?
• Eme omaurokpotọ kẹ udu-esuo Jihova o gwọlọ?
• Ẹvẹ ẹgba orimuo mai nọ ma re wuhrẹ u ro w’obọ kugbe omaurokpotọ kẹ udu-esuo Jihova?
• Idhere vẹ Setan ọ be rọ gwọlọ wha avro họ udu-esuo Ọghẹnẹ?
• Fikieme omaurokpotọ u ro wuzou evaọ ẹmeoyo kẹ udu-esuo Jihova?
[Uwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 18]
“Ma re yo ẹme Ọghẹnẹ vi o rọ ahwo”
[Uwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 20]
O rrọ oware areghẹ ẹsikpobi re ma koko izi Ọghẹnẹ