Ten, který otevírá svitek tajemství

1. Co můžeme očekávat, že se dozvíme při rozvinutí svitku Božího tajemství?

SVITEK tajemství je rozvinut a jeho tajuplný obsah, týkající se našich dnů, je zjeven. V našem podivuhodném dvacátém století je znázorněn a oživen dramatickým dějem. Důstojná osoba je uznána za oprávněnou, za vhodnou, aby otevřela tento svitek a vysvětlila nám jeho tajemství se vzrušujícími událostmi, které se odehrávají na světovém jevišti. Kdo je ten znalec, který otevírá svitek, a jak se dostal svitek do jeho rukou? Proč byl pověřen, aby jej otevřel? Křesťanský apoštol Jan, který žil před devatenácti sty roky, se velmi zajímal o tyto otázky. Tyto otázky zasluhují náš zájem přede všemi ostatními zajímavými novodobými zázraky, a budeme bohatě odměněni, když si stanovíme za úkol mít je zodpovězené. Připojíme se k apoštolu Janovi, abychom se dozvěděli odpovědi.

2. Co viděl Jan dále, když spatřil ve zjevení nebeský trůn?

² Vidění, k němuž byl Jan pozván v duchu do nebe, neskončilo tím, že pouze viděl, jak Jehova Bůh, Všemohoucí, sedí ve slávě na svém nebeském trůnu a přijímá chvalořečení nebeských tvorů. Ze záření krásného světla, které představovalo Boha, jenž seděl na svém třpytném trůnu, byla napřažena ruka. Byla to pravá ruka a něco držela! Apoštol Jan, kterému byla uložena povinnost seznámit nás se zjevením, podává nám o tom zprávu slovy: „A viděl jsem v pravé ruce toho, který seděl na trůně, svitek popsaný po obou stranách, pevně zapečetěný sedmi pečetěmi. A viděl jsem silného anděla volajícího hlasitě: ‚Kdo je hoden otevřít svitek a uvolnit jeho pečeť?‘ Ale ani v nebesích ani na zemi ani pod zemí nemohl nikdo otevřít svitek nebo podívat se do něj. I propukl jsem ve velký pláč, protože nikdo nebyl shledán hodným, aby otevřel svitek nebo podíval se do něj.“ — Zjev. 5:1–4, NS.

3. a) Kdo napsal svitek, který Jan uviděl, a co je znázorněno tím, že jej Bůh drží ve své pravé ruce? b) Znamenalo sedm pečetí, že Bůh nikdy nedá zjevit tajemství, nebo co znamenaly?

³ Nikdo nemohl násilím vytrhnout svitek z pravice Boha, Všemohoucího, aby rozlomil jeho pečeti a podíval se do něj. Jen z jeho vlastní vůle by vydala Boží pravice, která znázorňuje zvláštní moc, svitek tomu, koho by považoval za hodného a způsobilého. On sám napsal obsah tohoto svitku, uvnitř i vně. Tak zaznamenal vzrušující proroctví o událostech, které byly ve spojení s dokonáním Božího tajemství. Tyto prorocké věci byly dokonale uzavřeny, aby nějaký nehodný tvor v nebesích nebo na zemi je nemohl odhalit, což bylo znázorněno sedmi pečetěmi. Avšak bude všemohoucí Bůh trýznit ty, kteří spatřili svitek, když jim pouze dovolí, aby jej viděli v jeho pravé ruce, a nepostará se o to, aby vhodná osoba zlomila všech sedm pečetí a oznámila prorocký obsah svitku? Ne! Neukazoval by svým tvorům tajuplný svitek, kdyby neměl v úmyslu uspokojit jejich oprávněný zájem a zjevit jim svaté tajemství své vůle. Ve svém určeném čase chtěl své tajemství zjevit prostřednictvím toho, kterého považoval za hodna.

4. Jak zkoušel Jehova Janův zájem o tajemství a jak se to splnilo v nové době?

⁴ Když silný anděl provolával mocným hlasem poutavou otázku: „Kdo je hoden otevřít svitek a uvolnit jeho pečeti?“, zahájil hledání mezi všemi žijícími na nebi i na zemi i mezi mrtvými pod zemí — někoho, kdo by byl podle Božího mínění toho hoden. Sám apoštol Jan nebyl hoden, a protože měl dojem, že žádný jiný tvor není hoden, propukl v pláč. Jeho velká touha po objasnění tajemství svitku byla dokonalým předobrazem hlubokého přání pravých křesťanů, kteří nyní, ve dvacátém století, studují Bibli, aby porozuměli, co znamenají symbolické věci, které viděl Jan, když konečně bylo otevřeno sedm pečetí, jedna po druhé. Vysvětlení, které dostali tito vážní křesťanští badatelé Bible před koncem první světové války v roce 1918, je nemohlo uspokojit. Ale právě tak jako Bůh zkoušel, jak velký je Janův zájem, tak zkoušel i zájem křesťanů dvacátého století.

5, 6. Jak bylo aspoň částečně ukázáno apoštolu Janovi, kdo je hoden otevřít pečeti?

⁵ Naše slzy dlouho zkoušeného zájmu a obavy mohou být stejně osušeny jako Janovy vřelé slzy před devatenácti sty lety. Ale kým? Jedna z dvaceti čtyř osob, které házely své zlaté koruny k Božím nohám, pomohla Janovi a sdělila mu důležitý objev: „Ale jedna ze starších osob mi říká: ‚Přestaň plakat. Hle! Lev, který je z kmene Juda, kořen Davidův, zvítězil, aby otevřel svitek a jeho sedm pečetí.‘“ (Zjev. 5:5, NS) Křesťanský apoštol Jan, Žid, věděl velmi dobře, kdo je „lev . . . z kmene Juda, kořen Davidův“. Jan si vzpomněl na proroctví, které kdysi v roce 1711 př. n. l. vyslovil umírající patriarcha Jákob o svém synu jménem Juda a které je zapsáno v 1. Mojžíšově 49:9, 10 (NS):

⁶ „Juda je lvíče; jistě, můj synu, povstaneš od kořisti. Sklonil se, protáhl se jako lev, kdo se jej jako lva odváží vyplašit? Žezlo se neodvrátí od Judy, ani vladařská hůl od jeho nohou, dokud nepřijde Sílo; a jemu bude patřit poslušnost lidu.“

7. a) Co ukazovalo Jákobovo proroctví o ‚lvu z kmene Juda‘ a o Božím záměru s ním? b) Co znamená a označuje jméno Sílo?

⁷ Podle odhalení části záhady neboli svatého Božího tajemství, ‚lev z kmene Juda‘ má být spravedlivý král, král nebojácný jako lev při provádění Boží spravedlnosti. Žezlo královské moci mu má nakonec určitě náležet; Bůh sám neodejme nikdy tomuto lvu královské žezlo světové moci, neboť jemu náleží poslušnost všech národů země. Jistě dostane ‚vladařskou hůl‘, která má spočívat mezi jeho koleny a nohama, zatím co sedí na svém trůně světového panství. Až on přijde, přijde „Sílo“, a toto jméno označuje jeho božské právo vlády, protože Sílo znamená v hebrejštině „Komu patří“, „Ten, čí je“. Kmen Juda měl existovat od roku 1711 př. n. l. po 1 743 let, tedy až do roku 33 n. l., a přece se nemělo odvrátit žezlo a vladařská hůl, ale mělo se dostat s jistotou do stálého vlastnictví ‚lva, který je z kmene Juda‘. Bůh to tak určil.

8. a) Z jakého rodu byl král David a kdy s ním Bůh učinil smlouvu? b) Jak má být „lev, který je z kmene Juda“ také „kořen Davidův“?

⁸ Z kmene Juda vyšel David, nejmladší syn Izai z města Betléma Judova. Když byl David ještě pastýřský mládenec, byl pomazán prorokem Samuelem na Boží příkaz za budoucího krále všech dvanácti kmenů Izraele. V roce 1077 př. n. l. byl David pomazán ve městě Hebronu jako král kmene Juda. Za sedm a půl let, v roce 1070 př. n. l., byl konečně pomazán za krále všech dvanácti kmenů Izraele. Přeložil své hlavní sídlo do Jeruzaléma a tam s ním uzavřel Jehova Bůh slavnostní smlouvu, že Boží království nad Božím vyvoleným národem zůstane vždy v rodině Davidově. (2. Sam. 7:8–29) Davidova rodina měla končit trvalým dědicem královského trůnu a tento věčný dědic má být „lev, který je z kmene Juda“. Má to být on, kterého má Bůh použít, aby oživil Davidovo království, které bylo v roce 607 př. n. l. vyvráceno pohanskými Babylóňany. Podle toho má být tento trvalý dědic „kořen Davidův“. Jako „kořen“ má dát Davidovu království nový život a udržet je navěky.

9, 10. a) Co je vyžadováno od toho, který by byl hoden otevřít svitek a jeho pečeti? b) Jak vypadal v Janově zjevení ten, který je hoden?

⁹ Aby se tento „lev, který je z kmene Juda“, prokázal jako hodný přijmout z Boží ruky tajuplný svitek a otevřít jeho sedm pečetí, musel především zvítězit. Ale nad čím měl zvítězit a jak? Jeho předek David zvítězil, a tak s Boží pomocí podrobil celou Zaslíbenou zemi izraelskému národu. Jak má zvítězit jeho trvalý dědic a prokázat se jako hodný? Když získáme jistotu, kdo je trvalý dědic, pomůže nám to zjistit, jak „zvítězil, aby otevřel svitek a jeho sedm pečetí“. Ten, který je hoden, je nalezen! Apoštol Jan měl vidění, jak v napjatém okamžiku vstoupil na nebeskou scénu. Jak vypadá? Jako lev? Řekni nám to, Jene! Jako odpověď na naši prosbu Jan píše:

¹⁰ „A viděl jsem uprostřed trůnu a čtyř tvorů a uprostřed starších osob stát beránka, jako by byl býval zabitý, se sedmi rohy a sedmi očima, které [ty oči] znamenají sedm Božích duchů, jež byly vyslány na celou zemi. A šel a ihned [to] vzal z pravé ruky toho, který sedí na trůně.“ — Zjev. 5:6, 7, NS.

11. Jak mohl Jan porozumět, kdo je znázorněn Beránkem?

¹¹ Místo aby viděl symbolického lva, viděl apoštol Jan symbolického beránka, který ‚byl zabitý‘, ale jenž byl opět přiveden k životu mocí Boha, Všemohoucího, „který sedí na trůně“. Ano, nyní je jasné, kdo je „lev, který je z kmene Juda“. Apoštol Jan slyšel v roce 29 n. l. posla, Jana Křtitele, říci o Ježíši, který byl pokřtěn ve vodě a pak pomazán Božím duchem z nebe: „Hle, Beránek Boží!“ O den dříve řekl Jan Křtitel zcela hlasitě, takže to mohli slyšet okolostojící: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa! . . . Spatřil jsem ducha sestupujícího jako holubice z nebe a zůstal na něm. Ani já jsem jej neznal, ale ten, kdo mne poslal křtít ve vodě, mi řekl: ‚Nad kým uvidíš sestupovat a zůstávat ducha, to je ten, jenž křtí v duchu svatém.‘ A já jsem to viděl a vydal jsem svědectví, že ten je Syn Boží.“ — Jan 1:29–36, NS.

„BERÁNEK“, KTERÝ ZVÍTĚZIL

12. a) Jak byl „Beránek Boží“ zabit a proč? b) Které skutečnosti umožnily Janovi, aby poznal, že Beránek byl také vítězem?

¹² Asi o tři a půl roku později, 14. nisana, v den pasach roku 33 n. l., viděl apoštol Jan sám, jak byl tento „Beránek Boží“ zabit, zavražděn, když byl přibit za jeruzalémskými hradbami na mučednický kůl, aby zemřel; navenek jako prokletý zločinec, ale ve skutečnosti jako symbolický beránek pasach, „který snímá hřích světa“. Apoštol Jan, který stál blízko Ježíšova mučednického kůlu, nám podává zprávu, že stejně jako u doslovného beránka pasach nebyly Ježíšovi zlámány kosti, když byla jeho mrtvola snímána s mučednického kůlu k pohřbení. (Jan 19:25–37; 2. Mojž. 12:43–46) V předešlé noci slyšel apoštol Jan, jak Ježíš říká svým věrným apoštolům: „Ve světě budete mít soužení, ale mějte odvahu! Já jsem přemohl svět.“ (Jan 16:33, NS) Třetího dne po zavraždění a pohřbení tohoto přemožitele světa, viděl jej apoštol Jan opět živého, vzkříšeného z mrtvých mocí všemohoucího Boha. Čtyřicátého dne viděl Jan vzkříšeného Ježíše vystupovat z Olivové hory do nebes a zmizet za oblakem jeho zrakům. — Jan 20:19–25; Luk. 24:36–53; Sk. 1:1–12.

13. Jak se stal Beránek lvem a co znázorňovalo sedm rohů?

¹³ Jako odměnu za to, že přemohl zlý svět a prokázal se věrný všemohoucímu Bohu až k smrti na mučednickém kůle, stal se tento obrazný Beránek Boží ‚lvem z kmene Juda‘ a ‚kořenem Davidovým‘. Všemohoucí Bůh jej opatřil plnou mocí, celou mocí, kterou potřebuje tento kdysi zabitý Beránek, aby dokonale provedl záměr, který s ním má Bůh. Tato plná moc je znázorněna ‚sedmi rohy‘, které má Beránek na hlavě.

14. Co je znázorněno tím, že Beránek má sedm očí?

¹⁴ Beránek nemá jen plnost moci, ale má také plnost dokonalého vnímání a rozlišovací schopnosti a dokonalého poznání, které přirozeně provázejí propůjčení tak mohutné moci, což je znázorněno tím, že tento neobvyklý Beránek má „sedm očí“. Plnost vnímání a poznání přijal Beránek od všemohoucího Boha, a proto je řečeno o sedmi očích, že to je „sedm Božích duchů“, vyslaných na celou zemi. Duch (řecky pneuma) je účinná síla a „sedm očí“ neboli „sedm duchů“ znamená plnost účinné Boží síly. Této síly může Beránek použít k tomu, aby pozoroval zdáli z nebe vše, co se děje na celé zemi, a porozuměl tomu. — Srovnej Zach. 4:10.

15. a) Co viděl Jan, že Beránek učinil? b) Co je znázorněno tím, že je mu dovoleno vzít svitek z Boží ruky?

¹⁵ Je nad každou pochybnost, že Beránek, který byl kdysi zabitý, ale přemohl svět, „je hoden otevřít svitek a uvolnit jeho sedm pečetí“. Beránek šel tedy okolo dvaceti čtyř starších osob, které seděly na trůnech v kruhu kolem Božího trůnu, a okolo čtyř cherubínských živých tvorů, kteří byli ve středu na čtyřech stranách trůnu, i okolo živého tvora podobného lvu přímo k Božímu trůnu a přijal z jeho pravice tajuplný svitek. Že bylo Beránkovi dovoleno vzít svitek z Boží ruky, znamenalo, že mu bylo uloženo, aby zjevil tvorům v nebi i na zemi to, co bylo ve svitku napsáno. Znamenalo to též, že Beránek byl zmocněn učinit vše, čeho je zapotřebí, aby se mohl postarat o splnění toho, co bylo ve svitku písemně prorokováno. Přitom se ukáže velká užitečnost symbolických „sedmi očí“, „sedmi duchů“ a „sedmi rohů“ Beránka.

16. a) Popiš, co viděl Daniel ve vidění zaznamenaném v 7. kapitole jeho proroctví. b) Kdy se splnilo toto vidění? c) V čem se tato dvě podobná proroctví liší?

¹⁶ Tím se liší tato nebeská scéna v určitém ohledu od vidění proroka Daniela, které je zaznamenáno u Daniela 7:13, 14. Podle tohoto textu viděl Daniel ve vidění, jak nebeská osoba podobná Synu člověka byla připravena ke Starému na dny, aby byla vysoce poctěna. Všemohoucí Bůh, Starý na dny, mu dal panství, čest a království nejen nad dvanácti kmeny izraelského národa, nýbrž nad celým lidstvem, „aby všechny národy, národnostní skupiny i jazyky mu sloužily“. To se splnilo v nebi na konci časů pohanů, okolo 15. tišri (4.–5. říjen) 1914 n. l. Od té doby uposlechl Božího příkazu: „Panuj uprostřed svých nepřátel.“ (Žalm 110:1, 2; Žid. 10:12, 13) Danielovo vidění ukazuje, že nakonec budou všichni tací nepřátelé na zemi zničeni, aby byla uvolněna cesta a aby království Syna člověka mohlo vládnout nad všemi národy, národnostními skupinami a jazyky bez jakékoli pozemské odporující moci. (Dan. 7:11, 12, 17–26) Ale Danielovo vidění neukazuje, že Syn člověka bere tajuplný svitek z Boží pravice a rozlamuje jeho sedm pečetí, aby odhalil jeho tajemný obsah.

17. a) Říká nám Zjevení, že Bůh učinil rozhodnutí, kdo je hoden, v době, kdy se objevil Beránek, aby vzal svitek? b) Co odhaluje Zjevení, oč měli křesťané veliký zájem?

¹⁷ Kdy tedy přišel Beránek, který je také „lev . . . z kmene Juda“, a vzal svitek z Boží pravé ruky a začal otvírat jeho sedm pečetí? Když se Beránek ve splnění Janova zjevení skutečně objeví a bere svitek z Boží ruky, neznamená to, že teprve tehdy Jehova Bůh na svém nebeském trůně činí rozhodnutí a ukazuje celému tvorstvu, kdo je hoden, aby vzal svitek a odhalil jeho obsah. Apoštol Jan měl své vidění někdy ke konci prvního století n. l., podle podání v roce 96 n. l. Tehdy odhalilo vidění, že má být takový tajuplný svitek a že čest a plná moc k jeho rozpečetění je vyhrazena symbolickému Beránkovi, ‚lvu z kmene Juda‘, totiž oslavenému Ježíši Kristu v nebesích. Od té doby křesťané, kteří studují Bibli, čekají, až nebeský Ježíš Kristus přijme svitek z Boží ruky a k jejich porozumění objasní splnění jeho prorockého obsahu.

18, 19. a) Kdy se zdá, že bylo rozlomeno sedm pečetí? b) Co se děje v neviditelných nebesích v době, kdy se Beránek Boží chystá otevřít pečeti?

¹⁸ Při tom všem, co se děje na zemi od roku 1914 n. l., bylo by zvláštní nebo nerozumné, aby se lámání sedmi pečetí tajemného svitku dělo nyní, ve dvacátém století? Ne, a tato pravděpodobnost by nás měla povzbudit, abychom dychtivě zkoumali, co se děje v nebi i na zemi, když bylo rozlomeno sedm pečetí, jedna po druhé. Nuže, to zahrnuje dokončení ‚Božího tajemství‘! Ale co viděl apoštol Jan, že se děje, když Beránek, jenž je hoden, získal ve vidění svitek, a co máme my očekávat, že se děje v neviditelných nebesích, když Beránek Boží skutečně přijímá to, co je předobrazeno svitkem, a chystá se s Božím svolením otevřít jeho pečeti? Řekni nám to, prosíme, Jene!

¹⁹ „A když vzal svitek, čtyři živí tvorové čtyřiadvacet starších osob padl před Beránkem; každý z nich měl harfu a zlaté nádoby plné kadidla, a kadidlo znamená modlitby svatých. A zpívají novou píseň, říkajíce: ‚Jsi hoden vzít svitek a otevřít jeho pečeti, protože jsi byl zabit a koupil jsi svou krví lidi pro Boha z každého kmene a jazyka a lidu a národa a učinil jsi z nich království a kněze našemu Bohu a budou vládnout jako králové nad zemí.‘“ — Zjev. 5:8–10, NS.

20. Co cítili nebeští cherubíni i dvacet čtyři starších osob, že je nyní vhodné udělat?

²⁰ I nebeští cherubíni, znázornění čtyřmi živými tvory, přestali ustavičně říkat: „Svatý, svatý, svatý je Jehova Bůh, Všemohoucí, který byl a který je a který přichází“, aby se klaněli Beránkovi a uznali za hodné Boží vyvolené. (Zjev. 4:8, NS) Ti, kteří jsou znázorněni dvaceti čtyřmi staršími osobami, neházeli své koruny před Beránkem, jako to činili před Bohem, jenž seděl na svém trůně, ale připojili se k prokazování úcty Beránkovi, protože Bůh jej uznal jako toho, kdo je hoden.

21. a) Jak ukazuje řečtina, v níž je napsáno Zjevení, že je to dvacet čtyři starších osob, které mají harfy a zlaté nádoby, a jak je to potvrzeno ve Zjevení 14:1–3? b) Co znázorňují zlaté mísy s kadidlem?

²¹ Podle řečtiny, ve které Jan zapsal vidění, je to dvacet čtyři starších osob, a ne čtyři živí cherubínští tvorové, kteří mají harfy a zlaté nádoby plné kadidla. „Každý ze starších měl harfu a drželi zlaté nádoby,“ překládá Zjevení 5:8 „Nová anglická Bible“.a Později (ve Zjevení 14:1–3) je 144 000 věrných následovníků šlépějí Beránka Božího zobrazeno s harfami a zpívající novou píseň. To jsou ti „svatí“, kteří přinášejí Bohu „modlitby“ jako „kadidlo“ ze zlatých nádob.

22. O kom zpívá dvacet čtyři starších osob novou píseň a dávají samy sobě chvalořečení a uznání?

²² Dvacet čtyři starších osob, které představují 144 000, zpívají tedy ve skutečnosti „novu píseň“ samy o sobě, když uznávají důstojnost Beránka a zpívají před ním: „Byl jsi zabit a koupil jsi svou krví lidi pro Boha z každého kmene a jazyka a lidu a národa a učinil jsi z nich království a kněze našemu Bohu a budou vládnout jako králové nad zemí.“ Následovníci Beránka, kteří mají být učiněni kněžími a mají vládnout nad zemí, mají podíl na „prvním vzkříšení“ k nebeské slávě a jsou nazváni „svatí“. (Zjev. 20:4–6; 14:4, 5) Pro tak nádhernou budoucnost je 144 000 osob (k nimž náleží i apoštol Jan) velmi zavázáno zabitému Beránkovi, a proto je velice vhodné, že mu připisují zásluhu.

NADLIDŠTÍ TVOROVÉ ZDRAVÍ TOHO, KTERÝ JE HODEN

23. Jak vyjadřují andělé své ocenění?

²³ I nebeští svatí andělé, kteří nebyli vykoupeni krví Beránka pro Boha, jsou pohnuti nesobeckým oceněním k tomu, aby také uznávali důstojnost Beránka, ‚lva z kmene Juda‘. Apoštol Jan říká: „A viděl jsem a slyšel jsem hlas mnoha andělů okolo trůnu a živých tvorů a starších osob a jejich počet byl myriady myriad a tisíce tisíců a říkali silným hlasem: ‚Beránek, který byl zabit, je hoden přijmout moc a bohatství a moudrost a sílu a čest a slávu a požehnání.‘“ — Zjevení 5:11, 12, NS.

24. a) Jaké přijetí bylo uchystáno Ježíšovi, když opustil po svém vzkříšení své učedníky a vstoupil na nebe? b) Jaký znak ve vidění určuje čas jeho splnění?

²⁴ Na základě této scény v nebesích si můžeme představit, jaké přijetí bylo v nebi přichystáno Ježíši Kristu, když dvacátého pátého dne židovského lunárního měsíce Ijar roku 33 n. l., čtyřicátého dne po svém vzkříšení z mrtvých, vstoupil na nebe z Olivové hory východně od města Jeruzaléma a opustil své přihlížející učedníky. (Luk. 24:50–52; Skut. 1:1–12; Jan 6:62; 20:17; Žid. 1:3, 4; 1. Petra 3:22) V nebeské scéně, kterou viděl apoštol Jan, není ani satan, ani jeho démoni. To poukazuje na to, že v době splnění Janova vidění již byli satan ďábel a jeho démoni vypuzeni z nebe a smějí se zdržovat pouze v blízkosti naší země. (Zjev. 12:7–13) To by umístilo splnění Janova vidění do doby po konci časů pohanů v roce 1914 n. l., po boji v nebi, jenž pak následoval a v němž zvítězil Beránek, „lev, který je z kmene Juda“. (Zjev. 5:5) Tak zdraví všichni duchovní tvorové v očištěných nebesích kdysi zabitého, ale nyní vzkříšeného Beránka Božího jako toho, který zasluhuje moc, bohatství, moudrost, sílu, čest, slávu a požehnání jako odměnu od Jehovy Boha.

25, 26. a) Proč by měli lidé na zemi projevovat stejné ocenění pro Beránka jako andělé? b) Jaký žádoucí stav je líčen v Janově vidění a kdy má nastat?

²⁵ Člověk je „maličko nižší než andělé“. (Žid. 2:5–9; Žalm 8:4, 5) Když andělé, kteří stojí nad námi lidmi, zdraví Beránka, který se sám obětoval, Ježíše Krista, jako hodného přijmout od Boha v takové míře přízeň a čest, nebylo by moudré, abychom my zde na zemi projevovali Beránkovi stejné ocenění? Neměli bychom společně s anděly schvalovat oslavení Beránka Ježíše Krista v nebesích a souhlasit s ním? Nakonec to budeme muset udělat, chceme-li mít účast na splnění další části Janova vidění. Tato další část Janova vidění pohlíží do daleké budoucnosti, ano tisíc let do budoucnosti, kdy všechno živé stvoření v nebi i na zemi bude spojeno pod Beránkem jako pod nejvyšším zástupcem Božím. K tomu bude nutné budoucí konečné zničení satana ďábla a jeho démonů i těch, kteří se ve své zlobě rozhodli mu sloužit. Jan nám dává dobré zaslíbení tohoto žádoucího stavu a píše:

²⁶ „A každého tvora, který je v nebesích a na zemi a pod zemí a na moři, a všechny věci v nich, jsem slyšel říkat: ‚Tomu, který sedí na trůně a Beránkovi buď požehnání a čest a sláva a moc na věky věků.‘ A čtyři živí tvorové řekli: ‚Amen!‘ a starší osoby padly na zem a klaněly se.“ — Zjev. 5:13, 14, NS.

27. Jaká nádherná vyhlídka je spojena s výrokem, že každý tvor „pod zemí“ bude připisovat požehnání a čest Jehovovi Bohu a Beránkovi?

²⁷ Jaký vzrušující pocit to vzbuzuje, když Jan říká, že viděl a slyšel, „každého tvora . . . pod zemí“ připisovat požehnání, čest, slávu a moc Jehovovi, který sedí na nebeském trůně, a Božímu Beránkovi! Proč to na nás tak působí? Protože takový zázrak znamená vzkříšení zemřelých z jejich pozemských hrobů. Při jedné příležitosti řekl Beránek Boží, když byl člověkem na zemi: „Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou, ti, kteří činili dobré věci ke vzkříšení života, a ti, kteří činili špatné věci, ke vzkříšení soudu.“ — Jan 5:28, 29.

28. Jaká příležitost bude nabídnuta vzkříšeným a co se stane, když nebudou projevovat ocenění pro Boha a jeho Beránka a nebudou jim připisovat požehnání?

²⁸ Vzkříšení zemřelých lidí pod nebeskou vládou Božího Beránka a jeho 144 000 oslavených následovníků umožní všem těmto vzkříšeným z mrtvých, aby měli plný užitek z Božího opatření prostřednictvím Beránka. Ti vzkříšení, kteří se nakonec rozhodnou nepřipisovat Bohu a Beránkovi navždy požehnání, čest, slávu a moc, budou zničeni se satanem ďáblem a jeho démonskými anděly. (Zjev. 20:7–15) Tím dokáží, že neměli ze svého vzkříšení správný užitek a neprojevili pro ně správné ocenění. Špatně využili nádhernou příležitost, kterou jim poskytovalo vzkříšení pod Božím královstvím. Stalo se to proto, že se nakonec vrátili k činění špatných věcí a pro jejich jednání Jehova Bůh nad nimi vyslovil nepříznivý soud, který vedl k jejich věčnému zničení.

29, 30. a) Bude vesmír navždy očištěn od zla? Proč tak odpovídáš? b) Jaký bude ohlas všech tvorů v nebi na tento projev Jehovovy universální svrchovanosti?

²⁹ Zcela určitě dojde k odstranění všeho zlého — jak duchovních bytostí, tak lidí — z celé říše života a existence. Tím budou celá nebesa i celá zem navždy očištěny od zla. Všemohoucí Bůh, Jehova, může způsobit tento velmi žádoucí stav v celém viditelném i neviditelném stvoření, a také to zaslíbil. Udělá to ve svém určeném čase a tak ospravedlní své slovo slibu a svou moc a sílu. Všichni živí cherubínští tvorové okolo Božího trůnu budou věrně souhlasit, až nakonec budou připisovány Jehovovi Bohu, který sedí na trůně, a jeho Beránkovi požehnání, čest, sláva a moc; řeknou k tomu Amen.

³⁰ 144 000 oslavených křesťanů, kteří jsou znázorněni dvaceti čtyřmi staršími osobami a kteří budou žít v této vítězné hodině, budou též věrni universální svrchovanosti Jehovy Boha. Kleknou před trůnem Jehovy Boha a budou jej uctívat. Budou uznávat jeho Beránka, ‚lva z kmene Juda‘, jako milovaného, kterého všemohoucí Bůh použil k tomu, aby přivodil tuto velkolepou, celosvětovou událost, jež potrvá navěky.

31. Mělo by nás ovlivnit, že Beránek je zavrhován milióny lidí na zemi? Co bychom měli činit?

³¹ Nebesa tedy potvrdí úchvatným způsobem, že Bůh vyvolil Beránka, ‚lva, který je z kmene Juda‘, jako toho, kdo je hoden otevřít tajemný svitek v Boží pravé ruce. Souhlas vyjádřený sty miliónů nadlidských andělů a cherubínů daleko vyváží neschválení a lhostejný nedostatek podpory miliard zmatených, svedených lidí. Oceňujeme správně toto pravdivé posuzování věcí? Pak se připojíme k apoštolu Janovi a obrátíme v naději své zraky k Beránkovi, kterého Bůh poctil. Budeme dávat pozor, abychom viděli, co se děje, když otvírá po sobě pečeti, aby otevřel svitek, který přijal z Boží pravé ruky. Naší duchovní představivosti budou zjeveny překvapující a poutavé věci, když bude prorocký svitek postupně otvírán, až bude konečně zcela otevřen a „Boží tajemství“ bude dokonáno.

[Poznámka pod čarou]