Pozorujeme svět

Zneužívání dětí v Řecku

Podle listu Kathimerini odborníci odhadují, že je v Řecku ročně zneužito členy rodiny 7 000 dětí. Z nich asi 4 000 zažijí sexuální zneužití. Ovšem hlásí se pouze zlomek těchto případů. Kathimerini uvádí: „Odhaduje se, že 40 až 60 procent zneužitých dětí bude opět trpět, pokud se v těchto rodinách nezakročí, zatímco ve 20 až 70 procentech případů jsou v nebezpečí zneužití i sourozenci těchto dětí.“ Noviny citují jednoho advokáta, který odhaduje, že 58,8 procent pokusů o sebevraždu u dětí lze přičíst na vrub tomu, že byly zneužity.

Koráli a skleníkový efekt

Skupina odborníků nedávno upozornila na to, že záhadné odbarvování korálových útesů, poprvé zpozorované asi před deseti lety u australského Velkého bariérového útesu, nyní poškozuje útesy po celém světě. Koráli ztrácejí barvu, když postrádají určitý druh řas, na němž jsou závislé kvůli potravě, ochraně před slunečním světlem a vylučování odpadu. Mnozí vědci věří, že i jen malé zvýšení teploty může vyvolat odbarvování, a proto připisují vinu celkovému zvýšení teploty na zemi, což někteří přičítají skleníkovému efektu. Vědec Thomas Goreau z Univerzity Západní Indie nazývá korálové útesy „tropickými deštnými pralesy oceánů“. Varuje, že tento životně důležitý ekosystém oceánu se v posledních čtyřech letech zhoršil více kvůli odbarvování, než ze všech ostatních příčin za posledních čtyřicet let.

Pštrosí hlídači

Farmář Johann Stegmann z Gradocku, z Jižní Afriky, který chová pštrosy, má pro své ptáky nový úkol — pracovat jako „hlídači“! Podle jihoafrického deníku Farmer’s Weekly pan Stegmann říká: „Opravdu zloděje zastraší, neboť jestliže zpozorují někoho cizího. . ., dají se do hrozivého běhu, mávají křídly a dívají se zlobně.“ Tito zvídaví, téměř dva a půl metru vysocí ptáci obvykle na lidi neútočí, ale zdá se, že je těší určitá hra, které se nezvaný host raději vyhne. „Dáte-li se do běhu. . ., pronásleduje vás,“ říká pan Stegmann, „a když se zastavíte, zaujmou postoj napjatého očekávání se zdviženými křídly, jakoby vás opět vybízeli k běhu.“ Nicméně v období vyvádění mladých se stávají velmi podrážděnými a „útočí na kohokoli, kdo vnikne“ do jejich hnízdiště. Kniha Birds of the World varuje, že pštrosi „bojují svýma nohama a kopnutí. . . jejich těžkými pařáty může snadno rozpárat lva nebo člověka.“

Podporují buddhistické vzdělání?

Bangkok Post uvádí, že předmětem nedávné rozhořčené debaty byla kvalita buddhistického vzdělání na thajských školách. Ministerstvo školství této země navrhlo nové školní osnovy, které mají nabýt účinnost příští rok. Tyto osnovy podstatnou měrou snižují čas, který se má ve škole věnovat studiu buddhismu. Proti této změně se postavila zvláštní buddhistická skupina, která spustila národní kampaň za zvýšení a zlepšení buddhistického vzdělání ve školách. Tato skupina, která pociťuje, že již teď se ve školách vyučuje příliš málo buddhismu, tvrdí o nových školních osnovách: „Domníváme se, že je to součást postupného útoku na vyhlazení buddhismu z Thajska.“

Žárlivé bohyně?

Ačkoli byl k nedávnému obřadu při dokončení jednoho tunelu v severním Japonsku pozván tisk, jedné novinářce v přístupu zabránili. Zástupce vedoucího tohoto projektu vysvětlil: „Přineslo by nám to smůlu. Protože bohem této hory je žena, rozhněvala by se a způsobila by neštěstí, kdyby sem vstoupily jiné ženy. Muži říkají, že ve vrtech dále nebudou pokračovat, vstoupí-li sem žena.“ Tento mýtus je založen na víře o podřadnosti žen, která tvrdí, že ženy jsou poskvrněné, uvádí jeden znechucený profesor psychologie. Ačkoli je to „diskriminující“, připustil jeden úředník z Ministerstva stavebnictví, „nemůžeme ignorovat pocity stavebních dělníků“.

Věž, která umožňuje volný pád

Vědci často potřebují provádět své výzkumy v prostředí stavu beztíže, ale zřídka si mohou dovolit učinit to ve vnějším prostoru. Proto byla v Brémách v Německu vybudována unikátní věž, která vědcům umožňuje pozorovat předměty při volném pádu. Věž je vysoká 146 metrů a je v ní umístěna trubice o výšce 110 metrů a šířce 3,5 metru. Předměty se umísťují do dvoumetrové schrány uvnitř trubice a při volném pádu klesají rychlostí asi 167 kilometrů za hodinu po dobu 4,74 sekundy. Mezi přístroji, které shromažďují informace během tohoto pádu, je kamera, která snímá 6 000 obrázků za sekundu.

Volební povinnost

Brazilci mají zákonnou povinnost volit, ale v posledních volbách mnozí našli způsob, jak projevit svůj nezájem nebo dokonce znechucení. Časopis Veja to komentuje: „Jsou tu takoví, kteří chtějí volit a vybírají si své kandidáty, a takoví, kteří volit nechtějí, ale protože podle ústavy doma zůstat nemohou, volí tak, že odevzdávají nevyplněné nebo neplatné volební lístky.“ Veja vysvětluje, proč zřejmě někteří nemají zájem o volby: „Volič tím, že vědomě předkládá neplatný volební lístek, chce snad ukázat svůj nesouhlas s celkovým systémem, kterým se kandidáti vybírají.“

Rozvod kvůli Alzheimerově chorobě

Jeden japonský soud potvrdil rozvod muži, jehož 59 letá manželka trpí Alzheimerovou chorobou. Podle Asahi Evening News bylo podkladem k rozvodu to, že „manželství bylo rozvráceno a že tento pár již dále nemohl vést normální manželský život“. Noviny citovaly manželova obhájce, který řekl, že je to rozhodnutí „zvláštního případu, kdy manželovi je teprve 42 roků a je stále ještě ve svých nejlepších letech“. Nicméně socioložka Čizuko Ueno píše v Yomiuri Šimbun, že tento případ ospravedlňuje k závěru, že dnešní rodiny se až příliš často drží pohromadě pouze tím, co z toho každý člen může získat. Obává se, že rozhodnutí soudu otevírá průchod k zákonnému uznání, aby „rodiny spolu setrvávaly jen do té doby, než se manželství něčím rozvrátí“, a tak manželským párům umožňuje stavět na takových faktorech, jako je zdraví, práce, či dokonce výhodnost.

Britská past na zloděje aut

V Británii se za 378 000 aut zcizených minulý rok vyžaduje pojištění, které dosáhlo 500 miliónů dolarů (280 miliónů liber). Na dopadení zlodějů nyní policie v mnoha oblastech používá zvláště přizpůsobené vozy, lidově nazývané past na krysy. Změna na jednom vozu stojí až 1 800 dolarů (1 000 liber). V autech jsou ponechány klíče od zapalování, aby to zločince lákalo s nimi odjet. Ale jakmile toto auto ujede asi 15 metrů, motor se zastaví, dveře se uzamknou a okénka z nerozbitného skla nebo plastu nelze otevřít. V téže chvíli vysílačka upozorní policii, která na místo brzy dorazí a řidiče zatkne. Národní rada občanských svobod vyslovila určité obavy ohledně tohoto způsobu, ale ředitel Národní ústřední prevence zločinnosti při ministerstvu vnitra řekl, že tyto vozy, které se samy zamykají, jsou „cennou zbraní v boji proti zlodějům aut“, jak to uvádí londýnské noviny The Sunday Times.

Vzpamatovávají se po kyselých deštích

Podle dvou kanadských biologů lze sladkovodní jezera, která jsou na celém světě poškozována kyselými dešti, vrátit do původního stavu. Svůj desetiletý výzkum začali u jezera Whitepine Lake v Ontariu v Kanadě, právě když kyselé deště začaly znečišťovat vody tohoto jezera. Se zvyšující se kyselostí vody v něm začal klesat stav pstruhů a ostatních druhů ryb. Avšak šest let poté, co bylo znečišťování zastaveno a kyselost jezera se vrátila téměř k normálnímu stavu, znovu se vyskytly dvě třetiny původního stavu pstruhů a jejich počet, spolu s dalšími formami vodního života, stále narůstal. A tak se zdá, že přinejmenším některá jezera poškozená kyselými dešti se mohou přirozeně vrátit do normálního stavu bez lidského zásahu — stačí pouze zastavit zdroj znečišťování.

Putující ostrov

Představte si velký ostrov asi 154 kilometrů dlouhý, 22 kilometrů široký a 230 metrů silný, který plave v oceánu. Právě takový byl ledovec, který vědci označili jako B-9. V roce 1987 se oddělil od Rossova šelfového ledovce. B-9 nejprve zaznamenaly satelitní družice a vědci později sledovali jeho pohyby prostřednictvím rádiového majáku, který spustili na jeho povrch. Jakmile se B-9 oddělil, vymazal z mapy proslulý zeměpisný pojem Antarktidy, Velrybí zátoku, a pak putoval dál asi 2 000 kilometrů. Během doby se rozpadl na tři gigantické kusy a poučil vědce o komplexních oceánských proudech kolem Antarktidy, které se těžko zaměřují. V neporušeném stavu ledovec obsahoval asi 1 196 krychlových kilometrů zmrzlé sladké vody — podle jednoho odhadu by to dostačovalo na dvě sklenice pro každého člověka na zemi denně po dobu téměř dvou tisíc let.