KUV LUB NEEJ
Yehauvas Qhia Ntau Yam Rau Wb
THAUM kuv tus poj niam wb ua ob tug tho kev thiab ua ob tug tub txib tshaj tawm txawv teb chaws, wb kuj raug ntau yam xws li tub rog tav das, tej das kuj raug hlawv, khaub zeeg cua, ntsib tsov ntsib rog, thiab tsiv teb tsaws chaw. Txawm wb raug ntau yam los yog wb tau rov qab ua dua, wb yuav tsis hloov dab tsi! Nyob tag nrho hauv wb lub neej, Yehauvas puav leej txhawb thiab foom koob hmoov rau wb. Yehauvas yog tus Xib Hwb uas txawj qhia tshaj plaws thiab nws qhia ntau yam rau wb.—Yauj 36:22; Yaxayas 30:20.
KUV NIAM THIAB KUV TXIV TSO YAM NTXWV ZOO
Xyoo 1957, kuv niam thiab kuv txiv nkawd tsiv ntawm teb chaws Ithali (Italy) mus rau lub zos Khidalis (Kindersley) ntawm lub xeev Sakatshavas (Saskatchewan) hauv teb chaws Kanada (Canada). Tsis ntev tom qab ntawd nkawd txawm los ntseeg Yehauvas mas teev tiam Yehauvas yog qhov tseem ceeb tshaj hauv peb lub neej. Kuv nco thaum kuv tseem yau peb niaj hnub mus qhia Vajlugkub thiab peb mus qhia ib hnub nkaus. Muaj tej thaud kuv tso dag tias kuv twb ua ib tug “pab tho kev” thaum kuv tseem muaj yim xyoo los lawm!
Nrog kuv tsev neeg xyoo 1966
Kuv niam thiab kuv txiv nkawd txom txom nyem tiam sis nkawd kuj tso ib tug yam ntxwv zoo heev uas muab Yehauvas tso ua ntej hauv nkawd lub neej. Xws li xyoo 1963, nkawd kuj tau muab peb tej cuab txhiaj cuab tam muag kom tau nyiaj xwv peb thiaj tau mus lub rooj sib txoos rau ntau lub teb chaws hauv lub nroog Phaxadinam (Pasadena) ntawm lub xeev Kalifaunias (California) teb chaws Yunaithim Xatej (United States). Xyoo 1972, peb tsiv li 1,000 kilumev (kwv lam 620 mais) mus rau lub nroog Taus (Trail) ntawm lub xeev Nplitis Kaulanpias (British Columbia) hauv teb chaws Kanada xwv thiaj pab tau cov uas hais lus Ithalis. Kuv txiv nrhiav tau ib txoj hauj lwm tu vaj tu tsev. Nws tsis kam ua tej hauj lwm kom tau nyiaj ntau vim nws xav siv nws lub sij hawm teev tiam Yehauvas.
Kuv ris txiaj ntsig rau kuv niam thiab kuv txiv nkawd tus yam ntxwv uas nkawd tau qhia rau peb cov me nyuam. Nkawd tus yam ntxwv no yog thawj yam uas Yehauvas cob qhia kuv ua nws tes hauj lwm. Nkawd qhia kuv txog ib yam uas kuv nco ntsoov mus tas kuv sim neej tias: Yog kuv txhawb Vajtswv txoj kev kav thiab muab tso ua ntej hauv kuv lub neej ces Vajtswv yuav saib xyuas kuv.—Mathais 6:33.
NYUAM QHUAV PIB UA HAUJ LWM PUV NTOOB
Xyoo 1980, kuv yuav Denpis (Debbie) los ua poj niam. Denpis zoo los zoo nkauj thiab muaj hom phiaj ua Yehauvas tes hauj lwm. Wb xav ua hauj lwm puv ntoob, yog li ntawd tom qab wb sib yuav tau peb lub hlis, Denpis txawm pib ua ib tug tho kev. Tom qab wb sib yuav tau ib xyoos, wb txawm tsiv mus rau ib lub koom txoos uas tsis muaj cov ntseeg coob pes tsawg thiab kuv kuj nrog kuv poj niam ua ib tug tho kev.
Hnub wb sib sau xyoo 1980
Ntev mus ntev tuaj, wb txawm qaug qaug zog thiab xav khiav mus nyob dua lwm qhov. Ua ntej wb yuav khiav ntawd wb txawm nrog tus saib xyuas thaj tsam tham. Nws txawm ua tib zoo qhia phua hlo rau wb tias: “Neb kuj yog ib feem ntawm qhov teeb meem ntawd thiab, vim neb pheej xav txog qhov tsis zoo xwb. Yog neb nrhiav qhov zoo ces neb yuav pom qhov zoo.” Nws cov lus ntuas no hais raug wb siab kawg. (Phau Ntawv Nkauj 141:5) Wb thiaj li ua li nws hais thiab xam pom tias yeej muaj ntau yam zoo uas wb xav tsis txog. Muaj ob peb tug hauv lub koom txoos xav ua ntau yam rau Yehauvas, tsis hais me nyuam yaus mus rau cov uas ib leeg niam es tus txiv tsis ntseeg Yehauvas. Wb thiaj li xav qhov zoo thiab ua siab ntev tos Yehauvas los mus kho tej teeb meem. (Mikhas 7:7) Wb thiaj li rov muaj kev kaj siab thiab wb lub neej kuj hloov zuj zus mus rau qhov zoo.
Cov kwv tij uas qhia txoj kev kawm rau cov tho kev kuj tau mus tshaj tawm txawv teb chaws. Lawv tso duab thiab tham tej yam lawv raug thiab tej koob hmoov uas lawv tau thaum lawv mus txawv teb chaws mas qhov no ua rau wb xav mus ua ob tug tub txib tshaj tawm txawv teb chaws thiab. Wb thiaj li teem kom muaj hom phiaj mus ua tes hauj lwm no.
Lub Tsev Nceeg Vaj nyob Nplitis Kaulanpias xyoo 1983
Yuav kom wb ncav cuag wb lub hom phiaj, xyoo 1984 wb thiaj tsiv mus nyob rau tej thaj chaw hais lus Fab Kis hauv lub xeev Khuanpev (Quebec) uas nyob deb tshaj 4,000 kilumev (2,485 mais) ntawm Nplitis Kaulanpias. Nyob rau ntawm no wb yuav tau kawm txoj kev coj noj coj ua tshiab thiab lus tshiab. Ib qho uas nyuaj heev rau wb yog wb tsis muaj nyiaj txawm peem. Muaj ib ntus wb mus khaws cov qos uas tus tswv ua teb tsis yuav lawm los noj. Kuv poj niam kuj tau muab cov qos no los ua ntau yam qav rau wb noj! Txawm wb muaj ntau yam kev nyuaj siab los wb kuj thev thiab muaj kev zoo siab. Tsis tas li ntawd, wb xam pom tias Yehauvas kuj saib xyuas wb ntshis.—Phau Ntawv Nkauj 64:10.
Muaj ib hnub ib tug kwv tij txawm hu tuaj thiab caw kom wb mus ua hauj lwm rau lub Npe-ee hauv Kanada. Wb kuj rau npe mus kawm Kile-a lawm thiab, ces wb txawm ua xyem xyav seb yuav mus Npe-ee los sis mus kawm Kile-a. Ces wb txawm teb tias wb mam mus. Thaum wb mus txog rau ntawm Npe-ee, wb txawm nug Kwv Tij Khenes (Kenneth) uas yog ib tug ntawm Pab Uas Saib Xyuas Ib Ceg tias, “Wb yuav ua li cas yog tias wb ho tau mus Kile-a?” Nws txawm teb wb tias, “Peb mam li xav seb yuav ua li cas yog tias neb ho tau mus kawm.”
Ib lub lim tiam tom qab ntawd xwb, lawv kuj hu tuaj caw kom wb mus kawm Kile-a. Yog li ntawd, wb yuav tau txiav txim siab seb wb yuav ua li cas. Kwv Tij Lidaus (Little) hais tias: “Txawm neb yuav txiav txim siab li cas los nyob ntawm neb. Muaj tej hnub neb yuav xav tias ua cas neb tsis xaiv qhov tod. Txawm xaiv txoj twg los puav leej zoo. Yehauvas yeej foom koob hmoov rau ob txog hau kev no.” Wb thiaj li txiav txim siab mus kawm Kile-a. Tom qab no wb pom tias qhov uas Kwv Tij Lidaus hais yeej muaj tseeb tiag. Wb kuj siv nws cov lus no hais rau lwm tus uas yuav tau xaiv seb lawv yuav ua zaj twg.
LUB NEEJ UA OB TUG TUB TXIB TSHAJ TAWM TXAWV TEB CHAWS
(Sab Laug) Yulixis Kalaj
(Sab Xis) Ntsaj Lefaws
Nyob rau thaum lub 4 Hlis xyoo 1987, wb kuj zoo siab heev uas wb tau mus kawm Kile-a pab 83 hauv lub nroog Npluavlees (Brooklyn) ntawm lub xeev Nus Yauj (New York). Kwv Tij Yulixis Kalaj (Ulysses Glass) thiab Ntsaj Lefaws (Jack Redford) nkawd yog ob tug qhia peb ntau dua. Tib pliag ntshis xwb twb tag tsib lub hlis lawm ces peb kawm tiav rau thaum lub 9 Hlis tim 6 xyoo 1987. Lawv kuj muab wb xa mus rau lub teb chaws Hedis (Haiti) nrog Ntsos (John) thiab Malis Nkawj (Marie Goode).
Nyob Hedis xyoo 1988
Tsis tau muaj cov tub txib tshaj tawm txawv teb chaws hauv Hedis txij ntua xyoo 1962 los vim lawv raug muab ntiab tawm tag lawm. Peb lub lim tiam tom qab wb kawm tiav, lawv kuj xa wb mus rau tej hav nuj txeeg hauv Hedis. Wb pab ib lub koom txoos uas muaj 35 tus tshaj tawm. Wb haj tseem hluas, tsis tau paub tab, thiab tsuas muaj wb nyob hauv lub tsev uas lawv tau ua rau cov tub txib tshaj tawm txawv teb chaws nyob. Cov tib neeg nyob ntawd txom txom nyem thiab feem coob tsis txawj ntawv. Thaum wb tseem nyob rau ntawd tib neeg phem heev vim lawv tawm tsam nom tswv, muaj neeg kuj xav ntxeev nom tswv, muaj neeg tsa paib tawm tsam, thiab muaj khaub zeeg cua loj heev.
Wb kawm tau ntau yam los ntawm cov kwv tij nkauj muam uas nyob rau hauv Hedis. Txawm lawv lub neej nyuaj nyuaj los lawv hlub Yehauvas thiab rau siab ntso mus tshaj tawm txoj xov zoo. Muaj ib tug muam uas laus lawm nyeem tsis tau ntawv los nws haj tseem cim tau 150 nqe Vajlugkub rau hauv nws nruab siab. Tej teeb meem uas nyob puag ncig peb ua rau wb yim huab xav mus tshaj tawm tias Vajtswv lub Nceeg Vaj thiaj kho tau noob neej tej teeb meem. Wb zoo siab kawg li thaum wb pom cov wb qhia Vajlugkub rau tho kev, ua cov tho kev tshwj xeeb, thiab ua txwj laus.
Thaum nyob rau hauv Hedis, kuv ntsib ib tug hluas uas yog cov Maumees (Mormon) npe hu ua Tevaws (Trevor). Wb kuj tau tham Vajlugkub ob peb zaug thiab. Tau ntau xyoo tom qab no kuv tau txais ib tsab ntawv uas nws xa tuaj. Nws sau tias: “Kuv yuav ua kev cai raus dej rau lub rooj sib txoos yuav tuaj tom ntej no! Kuv xav rov qab tuaj nyob rau hauv Hedis thiab ua ib tug tho kev tshwj xeeb rau tib thaj tsam uas yav thaum ub kuv tau tuaj nyob.” Tom qab no nws thiab nws tus poj niam nkawd tau ua li ntawd tau ntau ntau xyoo.
YUS LUV CES TOM QAB NTAWD AFIKA
Ua hauj lwm nyob Xalauvenia xyoo 1994
Zaum no wb ho tau mus nyob rau sab Yus Luv uas nyuam qhuav rov qab qhib ua Yehauvas tes hauj lwm. Xyoo 1992, wb mus txog ntawm lub nroog Lunpli-anas (Ljubljana) hauv lub teb chaws Xalauvenia (Slovenia) uas nyob ze rau ntawm qhov chaw kuv niam thiab kuv txiv nkawd loj hlob ua ntej nkawd tsiv mus rau Ithali. Lub sij hawm ntawd lawv tseem ua rog heev heev. Tes hauj lwm tshaj tawm txoj xov zoo yog cov kwv tij nyob rau hauv Vena (Vienna), Auxita (Austria), Xankales (Zagreb), Khau-esa (Croatia), thiab Npenkes (Belgrade) saib xyuas. Tam sim no ib lub teb chaws twg nyias muaj nyias ib lub Npe-ee los saib xyuas.
Zaum no wb yuav tau rov qab kawm dua ib txoj kev coj noj coj ua thiab lus. Tej neeg zej zog hais tias, “Kawm peb yam lus yeej nyuaj kawg li.” Yeej muaj tseeb li lawv hais ntawd tiag! Wb qhuas cov kwv tij nkauj muam uas txaus siab hlo hloov raws li lub koom haum qhia thiab wb pom tias Yehauvas foom koob hmoov rau lawv heev. Tsis tas li ntawd, wb kuj pom tias Yehauvas mam li kho tej teeb meem raws li nws lub caij lub nyoog. Wb kawm tau ntau ntau yam thaum wb nyob rau Xalauvenia thiab tej wb kawm yav tag los lawm pab kom wb ua siab ntev thev tej yam wb raug thaum lub caij ntawd.
Wb lub neej tsis yog tag li ntawd xwb tiam sis tseem yuav hloov ntxiv zuj zus. Xyoo 2000, wb kuj mus nyob rau teb chaws Khote Dis Ivaus (Côte d’Ivoire) ntawm Afika sab hnub poob. Ces lub 11 Hlis xyoo 2002, txawm muaj tsov rog. Peb yuav tau tsiv mus nyob rau Xiala Li-oo (Sierra Leone). Xiala Li-oo ua rog tau 11 xyoos ces lawv qhov rog nyuam qhuav tiaj tus. Nyuaj kawg li thaum wb yuav tau vuag ntuj vuag teb khiav Khote Dis Ivaus. Tiam sis tej yam wb kawm yav tag los kuj pab kom wb muaj kev kaj siab.
Wb xav txog cov tib neeg uas xav paub txog Yehauvas thiab cov kwv tij nkauj muam uas thev dhau tsov rog. Lawv txom txom nyem tiam sis lawv muaj li cas los lawv kuj muab pub rau lwm tus. Muaj ib tug muam tau muab ib co khaub ncaws rau kuv poj niam. Thaum kuv poj niam tsis kam txais, nws txawm hais rau kuv poj niam tias: “Thaum tseem muaj tsov muaj rog, cov kwv tij nkauj muam nyob lwm qhov chaw yeej pab peb. Tam sim no peb yuav tau tig pab lwm tus.” Yog li ntawd, wb yuav tau xyaum lawv cov yam ntxwv no thiab.
Ntev mus ntev tuaj wb txawm rov qab mus nyob rau Khote Dis Ivaus tiam sis tej nom tswv txawm pib muaj teeb meem ces rov qab muaj kev kub ntxhov dua. Yog li ntawd lub 11 Hlis xyoo 2004, wb thiaj yuav tau caij dav hlau kiv tshuab ya tawm. Wb tsuas nqa tau ib leeg ib lub me nyuam hnab nrog wb xwb. Wb txawm mus pw rau ntawm Fab Kis cov tub rog lub tshav rog ib hmos ces hnub tom qab wb txawm ya dav hlau mus rau Xuvitxawlees (Switzerland). Thaum wb mus txog ib tag hmo rau ntawm ceg Npe-ee, Pab Uas Saib Xyuas Ib Ceg, cov uas qhia rau txoj kev kawm rau cov kwv tij uas leg hauj lwm, nrog rau lawv cov poj niam txawm tuaj tos txais wb. Muaj coob tus kuj los puag nkaus wb, ua zaub ua mov rau wb noj, thiab muab dej qab zib rau wb haus. Qhov lawv ua li no raug wb siab kawg li.
Hais rau cov neeg thoj nam nyob hauv Khote Dis Ivaus xyoo 2005
Lawv kuj txib wb mus pab teb chaws Nkana me ntsis ces tom qab ntawd, lawv kuj txib kom wb rov qab mus rau Khote Dis Ivaus thaum lub teb chaws ntawd tus me ntsis lawm. Txawm wb tau khiav rau ub rau no thiab mus ua hauj lwm rau Yehauvas ib qho dhau ib qho los qhov uas cov kwv tij muaj lub siab dawb paug pab tau wb thev taus wb tej kev nyuaj siab. Kuv poj niam wb xam pom tias Yehauvas cov tib neeg yeej muaj kev hlub heev tiam sis wb yuav tau saib kom muaj txiaj ntsig. Ntxiv ntawd, wb kuj pom tias tej lub sij hawm uas nyuaj heev ntawd yog ib qho kev los cob qhia wb.
MUS RAU SAB MIDAUS IJ
Nyob rau Midaus Ij xyoo 2007
Xyoo 2006, lub hauv paus koom haum loj qhia tias wb yuav mus rau sab Midaus Ij (Middle East). Wb yuav rov qab pib kawm ntau yam tshiab, lus tshiab, kev coj noj coj ua tshiab, thiab yuav thev ntau yam kev sim siab. Wb yuav kawm ntau yam heev vim nyob rau thaj chaw ntawd tej nom tswv thiab tej kev ntseeg coj nruj heev. Wb nyiam hais tias lub koom txoos hais ntau yam lus thiab sib koom siab ua raws li Yehauvas lub koom haum qhia. Wb qhuas cov kwv tij nkauj muam vim lawv muaj lub siab tawv thev kev tawm tsam los ntawm lawv tsev neeg, tej neeg uas lawv kawm ntawv nrog, tej neeg lawv ua hauj lwm nrog, thiab tej neeg zej zog.
Xyoo 2012, wb mus rau lub rooj sib txoos tshwj xeeb hauv lub nroog Te Aviv (Tel Aviv) hauv teb chaws Ixayees. Lub rooj sib txoos no yog thawj lub uas Yehauvas cov tib neeg muaj nyob rau sab teb chaws ntawd. Txij thaum Pheetekos 33 tom qab Yexus los tsis tau muaj tib neeg tuaj coob npaum li zaum ntawd. Wb yuav nco ntsoov lub rooj sib txoos no mus li!
Nyob rau ncua sij hawm ntawd, wb kuj tau mus xyuas ib lub teb chaws uas luag txwv Yehauvas tes hauj lwm. Thaum wb mus ntawd wb nqa ib co ntaub ntawv nrog wb, wb kuj mus tshaj tawm txoj xov zoo thiab wb kuj mus tej rooj sib txoos. Muaj tub rog nqa phom nrog ncig thiab muaj das tav txhua qhov tiam sis peb kuj tsis muaj teeb meem vim peb ua tib zoo ceev faj.
ROV QAB MUS RAU AFIKA
Tab tom npaj ib zaj lus qhuab qhia nyob hauv Khonkaus xyoo 2014
Xyoo 2013, wb kuj tau mus ua hauj lwm nyob rau ceg Npe-ee hauv lub nroog Kheesaxam (Kinshasa) ntawm teb chaws Khonkaus (Congo). Lub teb chaws zoo nkauj thiab dav heev tiam sis tej tib neeg txom txom nyem thiab muaj tsov muaj rog. Thaum wb nyuam qhuav hnov tias wb yuav mus rau hauv mas wb hais tias: “Wb twb paub Afika zoo li cas lawm ces yuav tsis nyuaj ua luaj twg.” Tiam sis tsis zoo li lub siab xav. Wb yuav tau taug tej kev av thiab tsis muaj choj hla dej. Txawm li ntawd los wb kuj xam pom ntau yam zoo xws li cov kwv tij nkauj muam kuj muaj kev zoo siab tab txawm lawv txom nyem, lawv nyiam mus tshaj tawm txoj xov zoo, thiab lawv kuj sib zog phoom kom mus tau tej kev sib txoos thiab rooj sib txoos. Wb pom tias muaj coob leej ntau tus kawm Vajlugkub vim Yehauvas foom koob hmoov thiab txhawb nqa. Lub sij hawm wb nyob rau ntawm Khonkaus qhia wb txog ntau yam thiab wb kuj muaj phooj ywg zoo tam li ib tse neeg.
Tshaj tawm txoj xov zoo nyob Afika qab teb xyoo 2023
Xyoo 2017 yuav tag, wb kuj tau tsiv mus pab nyob rau sab Afika qab teb. Ceg Npe-ee no loj dua lwm ceg thiab qhov hauj lwm wb tau ua no zoo tsis thooj li cov wb tau ua yav tag los lawm. Muaj ntau yam wb yuav tau kawm tiam sis tej uas wb paub yav tas los lawm kuj pab tau wb ua txoj hauj lwm no thiab. Wb hlub cov kwv tij nkauj muam kawg li vim lawv thev ntau tsav ntau yam tau ntau xyoo los lawm. Wb zoo siab kawg li uas pom cov nyob hauv Npe-ee sib koom siab tab txawm lawv nyias yog nyias ib haiv neeg thiab nyias coj txawv lawm nyias ib yam. Wb pom tias Yehauvas kuj foom koob hmoov kom lawv muaj kev sib haum xeeb vim lawv coj raws li tej hauv paus ntsiab lus hauv phau Vajlugkub.
Rov qab muab kuv poj niam wb lub neej xav dua mas wb tau txais ntau yam hauj lwm zoo heev, yoog lwm haiv neeg tej kev coj noj coj ua, thiab kawm ntau yam lus. Wb lub neej yeej tsis yooj yim tiam sis wb xam pom tias Yehauvas kuj siv nws lub koom haum thiab cov kwv tij nkauj muam los qhia tias nws haj tseem hlub wb kawg li. (Phau Ntawv Nkauj 144:2) Tej yam uas wb kawm tau los ntawm qhov uas wb ua hauj lwm puv ntoob kuj pab kom wb paub coj.
Kuv ris txiaj ntsig kawg li rau tej uas kuv niam thiab kuv txiv nkawd tau cob kuv thaum yau los, kuv tus poj niam los kuj txhawb nqa kuv, thiab tej kwv tij nkauj muam thoob ntiaj teb los puav leej coj tau yam ntxwv zoo. Wb haj tseem yuav kawm quj qees los ntawm tus Xib Hwb uas txawj qhia tshaj plaws tam sim no thiab mus lawm yav tom ntej.