Ruẹrẹ Oma Kpahe Kẹ Ẹdẹ Jihova
‘Wha ruẹrẹ oma kpahe; keme okenọ wha roro ho Ọmọ ohwo ọ te rọ tha.’—MATIU 24:44.
1. Fikieme ma je wo ẹdẹ Jihova fihọ iroro?
OTE jọ ẹdẹ ẹmo avọ eva-edha, ẹdẹ uye gbe akọriọ, ẹdẹ ebi avọ ọraha. U muẹro inọ “ẹdẹ ologbo avọ idudu” Jihova o ti bru eyero omuomu ọnana ze hrọ, nwane wọhọ epanọ Ẹvo na ọ raha akpọ oyoma edẹ Noa muotọ na. O te seba ẹnyaze he. Dede na, “kohwo kohwo nọ o se odẹ [Jihova] a re ti siwi ei.” (Joẹl 2:30-32; Emọs 5:18-20) Ọghẹnẹ o ti kpe iwegrẹ riẹ o ve ti siwi ahwo riẹ. Avọ ẹkpata ẹdẹ na nọ o wo họ iroro, Zefanaya ọruẹaro na o whowho nọ: “Ẹdẹ ologbo ỌNOWO na ọ kẹle i no, o te je te otọ no.” (Zefanaya 1:14) Nọ o rrọ ere na, oke vẹ oziẹ-obro Ọghẹnẹ nana ọ te rọ tha?
2, 3. Fikieme u je wuzou gaga re ma ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹdẹ Jihova?
2 Jesu ọ ta nọ “ẹdẹ ọyena gbe oke oyena ohwo ọvo ọ riẹ hẹ, makọ ikọ nọ e rọ obọ odhiwu, hayo Ọmọ [na] dede, rekọ Ọsẹ na ọvo.” (Matiu 24:36) Nọ ma riẹ uzedhe oke na ha na, o r’oja re ma rehọ eme uzoẹme ẹgbukpe 2004 mai na te udu, onọ o ta nọ: “Wha rroro . . . Wha ruẹrẹ oma kpahe.”—Matiu 24:42, 44, NW.
3 Bi dhesẹ epanọ a te rọ rehọ kpregede koko enọ e ruẹrẹ oma kpahe kẹ adhẹzọ jẹ siọ enọ e ruẹrẹ oma kpahe he, Jesu ọ ta nọ: “Ezae ivẹ e rẹ te jọ eva udhu; a rẹ te [rehọ] ọvo, ọvo o ve kiọkọ. Eyae ivẹ i re ti wuhẹ eva uwolo; a rẹ te rehọ ọvo, ọdekọ o ve kiọkọ.” (Matiu 24:40, 41) Eva oke obẹbẹ yena, eme ọ rẹ te via kẹ omai? Kọ ma te ruẹrẹ oma kpahe, manikọ ẹdẹ ọyena ọ te ruọ omai ọza? Owọ nọ ma jẹ enẹna u re dhesẹ oware nọ o te via kẹ omai. Re ma ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹdẹ Jihova o gwọlọ nọ ma rẹ whaha oghẹrẹ ẹzi jọ nọ ahwo buobu a wo nẹnẹ, o gwọlọ nọ ma rẹ whaha ekieruọ oghẹrẹ uyero abọ-ẹzi jọ, o tẹ jẹ gwọlọ nọ ma rẹ whaha eghẹrẹ uzuazọ uyero jọ.
Whaha Ẹzi ọ Ababọ Osegboja
4. Didi uruemu ahwo edẹ Noa a wo?
4 Roro kpahe edẹ Noa. Ebaibol na e ta nọ: “Fiki orọwọ Ọghẹnẹ ọ rọ vẹvẹ Noa unu, kpahọ eware eka nọ a rẹ te ruẹ hẹ, o je yo ẹme nọ o ro ku okọ nọ o ro siwi unuwou riẹ soso.” (Ahwo Hibru 11:7) Okọ na o rẹ te jọ oware aghẹruẹ yọ a sae ko ẹe dhere he. Ofariẹ, Noa ọ jọ “ọvuẹovuẹ ẹrẹreokie.” (2 Pita 2:5.) Te okọ nọ Noa o je ku gbe usiuwoma ota riẹ e wọ ahwo oke riẹ jẹ owọ họ. Fikieme? Fikinọ a “jẹ re, a jẹ da, a jẹ rọwo, a jẹ rehọ kẹ rọwo.” Ahwo nọ Noa ọ jẹ ta usiuwoma kẹ a du oma họ le no evaọ iruẹru rai gbe omawere te epanọ a rọ “riẹ hẹ bẹsenọ [ẹvo] ọ rọ ze, ọ jẹ rehọ ai kpobi vrẹ.”—Matiu 24:38, 39.
5. Ẹvẹ ahwo nọ a jẹ rria Sọdọm evaọ edẹ Lọt a jọ?
5 Epọvo na o jọ evaọ edẹ Lọt. Ikereakere na e ta nọ: “A jẹ re, a jẹ da, a jẹ dẹ, a jẹ zẹ a jẹ kọ, a jẹ bọ. Rekọ ẹdẹ nọ Lọt o no eva Sọdọm erae gbe osoitho i te no ehru ze, i te kpe ai kpobi.” (Luk 17:28, 29) Nọ ijẹle e vẹvẹ Lọt unu kpahe ọraha nọ o te otọ no, ọ tẹ vuẹ egọ riẹ kpahe oware nọ o be te via na. Dede na, evaọ aro rai ‘o jọ wọhọ oware ijehwẹ.’—Emuhọ 19:14.
6. Uruemu vẹ ma rẹ whaha hrọ?
6 Jesu ọ ta nnọ, wọhọ epanọ edẹ Noa gbe Lọt e jọ na “ere ẹtha Ọmọ ohwo” ọ rẹ te jọ. (Matiu 24:39; Luk 17:30) Evaọ uzẹme, ahwo buobu nẹnẹ a kare osegboja. Ma rẹ yọrọ oma hrọ re ma se oghẹrẹ uruemu utioye na ba ewo. Oware ovo o thọ họ re a reawere emamọ emu jẹ da umutho udi. Epọvo na re, orọo yọ ọruẹrẹfihotọ Ọghẹnẹ. Dede na, otẹrọnọ ma se eware itieye na gboja evaọ uzuazọ mai vi isiuru eware abọ-ẹzi, kọ ma sae ta nọ ma ruẹrẹ oma kpahe no kẹ ẹdẹ idudu Jihova?
7. Onọ vẹ u wuzou nọ ma rẹ nọ re ma te le oware jọ kpobi, kọ fikieme?
7 Pọl ukọ na ọ ta nọ: ‘Oke nọ u kiọkọ o rẹ kpẹkpẹe. Enẹna jọ e nọ i wo eyae a ru wọhọ ẹsenọ a wo ho.’ (1 Ahwo Kọrint 7:29-31) Omoke kakao ọvo u kiọkọ re iruo usiuwoma ota Uvie nọ Ọghẹnẹ o mu họ omai obọ na i re. (Matiu 24:14) Pọl ọ hrẹ enọ e rọo no dede inọ a du rehọ oma kpobi kẹ ọrivẹ orọo rai te epanọ isiuru Uvie na e rẹ rọ jọ oware avivẹ evaọ uzuazọ rai hi. U re vevẹ, iroro osegboja họ oware nọ Pọl ọ gwọlọ nọ ma wo na. Jesu ọ ta nọ: “Wha kake guọlọ uvie [Ọghẹnẹ] gbe ẹrẹreokie riẹ.” (Matiu 6:33) Nọ ma tẹ be jẹ iroro hayo re ma te mu oware jọ họ ele, onọ nọ u wuzou họ, ‘Ẹvẹ onana u ti kpomahọ isiuru Uvie na nọ mẹ rẹ rọ karo evaọ uzuazọ mẹ?’
8. Otẹrọnọ iruẹru uzuazọ ikẹdẹ-kẹdẹ ma rehọ oma kpobi kẹ, eme u fo nọ ma ru?
8 Kọ ẹvẹ o rẹ jọ otẹrọnọ ma ruẹ nọ ma du oma họ le no evaọ iruẹru ikẹdẹ-kẹdẹ uzuazọ te epanọ ma gbe bi ro wo uvẹ ovuovo kẹ eware abọ-ẹzi hi? Kọ ohẹriẹ kakao ọvo o rrọ udevie uzuazọ nọ ma bi yeri avọ orọ erivẹ mai nọ e rrọ ukoko na ha jẹ kare eriariẹ egbagba Ikereakere na? O tẹ rrọ ere, kiyọ o gwọlọ nọ ma re fi ẹme ọnana họ olẹ. Jihova ọ rẹ sai fi obọ họ kẹ omai wo eriwo ọgbagba. (Ahwo Rom 15:5; Ahwo Filipai 3:15) Ọ rẹ sai fi obọ họ kẹ omai rehọ isiuru Uvie na karo, ru oware nọ u kiehọ, je ru owha-iruo mai gba evaọ aro riẹ.—Ahwo Rom 12:2; 2 Ahwo Kọrint 13:7.
Whaha Owezẹ Abọ-Ẹzi
9. Wọhọ epanọ o rrọ Eviavia 16:14-16, fikieme u je wuzou re ma whaha owezẹ abọ-ẹzi?
9 Uzedhe eruaruẹ nọ e ta kpahe “ẹdẹ ẹmo ologbo Ọghẹnẹ Erumeru na” eva Amagẹdon e vẹvẹ unu inọ ẹsejọhọ otujọ a te jaja aro vi hi. Olori na, Jesu Kristi ọ ta nọ: “Ri, Mẹ be tha wọhọ oji! Oghale ohwo nọ ọ jaja aro vi, nọ ọ sẹro iwu riẹ re a siẹ e ba ẹruẹ ẹbẹba!” (Eviavia 16:14-16) Iwu nọ a jọ etenẹ fodẹ na u dikihẹ kẹ oka nọ a re ro vuhu omai wọhọ Ileleikristi nọ e rrọ Isẹri Jihova. Onana u kugbe iruo mai wọhọ iwhowho Uvie gbe uruemu Oleleikristi nọ ma bi dhesẹ. Otẹrọnọ ma bi rolo obọ evaọ iruẹru mai wọhọ ẹsenọ ma rrọ owezẹ, a rẹ sae si oka evuhu Oleleikristi no omai oma. Oyena o rẹ kẹ omovuọ gaga o tẹ jẹ vọ avọ enwoma. Ma rẹ daoma whaha ekie ruọ owezẹ abọ-ẹzi hrọ. Ẹvẹ ma sae rọ whaha agbefẹ otiọye?
10. Fikieme Ebaibol nọ ma re se kẹdẹ kẹdẹ u re ro fi obọ họ kẹ omai jaja aro vi evaọ abọ-ẹzi?
10 Kẹse kẹse Ebaibol na i fi ẹgba họ ẹgwọlọ nọ ma rẹ rọ jaja aro vi jẹ jọ aruro. Wọhọ oriruo, ikuigbe Usiuwoma na e kareghẹhọ omai inọ: ‘Wha hai rroro’ (Matiu 24:42; 25:13; Mak 13:35, 37); “wha ruẹrẹ oma kpahe” (Matiu 24:44 NW ); ‘wha yọrọ oma, wha jaja aro vi’, (Mak 13:33); “wha ruẹrẹ oma kpahe” (Luk 12:40). Nọ ọ ta inọ ẹdẹ Jihova ọ te ruọ eyero ọnana ọza no, Pọl ukọ na ọ tẹ ta udu họ ibe enọ e rọwo awọ inọ: “Wha jọ oma wezẹ hẹ, epanọ edekọ i re ruo; rekọ wha je oma siọ owezẹ ba re ma jọ aruro.” (1 Ahwo Tẹsalonika 5:6) Evaọ obe urere Ebaibol na, Kristi Jesu nọ a kẹ oruaro no na o fi ẹgba họ epanọ ẹtha riẹ o te rọ jọ idudhe, anọ: “Mẹ te tha vẹrẹ.” (Eviavia 3:11; 22:7, 12, 20) Eruẹaro Hibru buobu a dhesẹ jẹ kẹ unuovẹvẹ kpahe ẹdẹ ologbo ọrọ ẹdhoguo Jihova re. (Aizaya 2:12, 17; Jerimaya 30:7; Joẹl 2:11; Zefanaya 3:8) Ẹme Ọghẹnẹ, Ebaibol na nọ ma re se kẹdẹ kẹdẹ gbe eroro kpahe eware nọ ma se u re fi obọ họ kẹ omai ziezi nọ ma rẹ rọ jaja aro vi evaọ abọ-ẹzi.
11. Fikieme uwuhrẹ Ebaibol omobọ ohwo o rọ r’oja kẹ aro ọjaja vi abọ-ẹzi?
11 Ẹhẹ, ẹvẹ uwuhrẹ Ebaibol omobọ-ohwo nọ ma rẹ rehọ osegboja ru ẹkwoma ebe nọ ‘odibo nọ o wo ẹrọwọ avọ areghẹ na’ o kere no Ebaibol ze u re fi obọ họ k’omai jaja aro vi evaọ abọ-ẹzi te! (Matiu 24:45-47) Dede na, re a sai wo erere no uwuhrẹ omobọ ohwo ze, o gwọlọ nọ a re ru ei ẹsikpobi avọ ẹnyaharo. (Ahwo Hibru 5:14–6:3) O gbahọ nọ ma rẹ re emu abọ-ẹzi ọgbẹgbẹdẹ ẹsikpobi. O rẹ sae jọ use-abọ evaọ oke mai na re a duku oke nọ a re ro ru ere. (Ahwo Ẹfẹsọs 5:15, 16) Ghele na, re ma hẹrẹ bọo oke nọ ma wo uvẹ ọvo re ma te se Ebaibol na gbe ebe nọ a kere no Ebaibol na ze u te he. Uwuhrẹ omobọ ohwo nọ a re ru kẹse kẹse o r’oja otẹrọnọ ma re “dikihẹ ga eva orọwọ na” jẹ jaja aro vi.—Taitọs 1:13.
12. Oghẹrẹ vẹ iwuhrẹ Ileleikristi, ikokohọ esese gbe ilogbo i bi ro fi obọ họ kẹ omai fi owezẹ abọ-ẹzi kparobọ?
12 Iwuhrẹ Ileleikristi, ikokohọ esese gbe ilogbo i re fi obọ họ kẹ omai fi owezẹ abọ-ẹzi kparobọ. Evaọ oghẹrẹ vẹ? Ẹkwoma ọ uthubro nọ ma be hai wo tobọ na. Eva oma ukokohọ enana, kọ a gbẹ be kareghẹhọ omai ẹsikpobi kpahe epanọ ẹdẹ Jihova o si kẹle te no? Ofariẹ, iwuhrẹ Ileleikristi nọ ma be hai kpohọ koka koka na e be kẹ omai uvẹ nọ ma be rọ ‘jaja ohwohwo oma, ro dhesẹ uyoyou je ru iruo ezi kpobi.’ Oma ojaja utioye na u re fi obọ họ kẹ ohwo jọ aruro evaọ abọ-ẹzi. Agbẹta nọ a ro jie uzi kẹ omai inọ ma hai koko oma họ ẹsikpobi nọ ma “riẹ nọ ẹdẹ na ọ kẹlino” na.—Ahwo Hibru 10:24, 25.
13. Ẹvẹ odibọgba Ileleikristi na o re ro fi obọ họ kẹ omai jaja aro vi evaọ abọ-ẹzi?
13 Ma re je wo obufihọ nọ ma rẹ rọ jaja aro vi evaọ abọ-ẹzi nọ ma te bi wo abọ vọvọ evaọ odibọgba Ileleikristi na. Edhere owoma ọfa vẹ ma rẹ rọ kareghẹhọ eka edẹ nọ ma rrọ na gbe otofa rai vi ẹme nọ ma rẹ ta kpahe ai kẹ amọfa? Yọ ma tẹ ruẹ ahwo nọ ma be rehọ Ebaibol na wuhrẹ nọ a be nyaharo je bi ru lele oware nọ a bi wuhrẹ, o rẹ kpare ọwhọ nọ ma be rọ hẹrẹ ẹdẹ na viere. Pita ukọ na ọ ta nọ: “Wha kru iroro rai ga, wha yọroma.” (1 Pita 1:13) Re ‘kẹse kẹse a jọ owhreze evaọ iruo Ọnowo na,’ yọ emamọ edhere jọ nọ a rẹ rọ whaha owezẹ abọ-ẹzi.—1 Ahwo Kọrint 15:58.
Whaha Oghẹrẹ Uzuazọ nọ O rẹ Wha Enwoma Abọ-Ẹzi Ze
14. Wọhọ epanọ a dhesẹ eva Luk 21:34-36, oghẹrẹ uzuazọ uyero vẹ Jesu ọ vẹvẹ unu kpahe?
14 Evaọ eruẹaruẹ ilogbo riẹ kpahe oka ọzino riẹ, Jesu ọ kẹ unuovẹvẹ ofa jọ. Ọ ta nọ: “Wha yọrọ oma rai ogbẹrọ ere he emuọriọ obuobu gbe edada ibuobu, gbe iroro akpọ na, i ve ti ru owhai zoruẹ, re ẹdẹ ọyena ọ se owhai ba emu idudhe wọhọ agbefẹ. Keme ere o re zi mu ai kpobi nọ erọ evaọ akpọ na soso. Rekọ wha roro kẹse kẹse, wha hẹ lẹ re wha sae va eware nana kpobi abọ, enọ i re ti ruẹ na, re wha sai dikihẹ aro Ọmọ ohwo.” (Luk 21:34-36) Jesu o dhesẹ oghẹrẹ uzuazọ nọ ahwo a bi yeri gbagba: emuọriọ obuobu, idieda thomawa gbe oghẹrẹ uzuazọ nọ o rẹ wha awa-ọruẹ ze nọ a bi yeri.
15. Fikieme ma jẹ whaha emu nọ ma rẹ re vrẹ oma gbe udi nọ ma rẹ rọ oma kẹ?
15 Emu nọ a rẹ re vrẹ oma gbe idi nọ a rẹ da thomawa e wọso ehri izi Ebaibol yọ ma rẹ whaha uzuazọ utioye. Ebaibol na e ta nọ: “Who ku oma ra gbe udevie egbidi hi, hayo udevie egba erao e riọ họ.” (Itẹ 23:20) Dede na, o nwane rọnọ ohwo ọ rẹ re vrẹ oma jẹ da vrẹ oma taure o tẹ te jọ enwoma abọ-ẹzi hi. Emu-ọriọ obuobu gbe udi nọ a rẹ rọ oma kẹ o rẹ sai ru ohwo jọ dokpodokpo taure u te ti te epanọ ohwo ọ rẹ rọ jọ ọgbore hayo ọgbidi. Ohare Ebaibol jọ o ta nọ: “Ọyẹlẹ o re wouru, rekọ oware ovuovo u re te ei obọ họ.” (Itẹ 13:4) O rẹ sai si ohwo otiọye na urru re o ru oreva Ọghẹnẹ, rekọ ọ sai le isiuru riẹ te obọ họ fiki uruemu abọgbekẹ.
16. Ẹvẹ ma sai ro ru oma voro omai evaọ awa-ọruọ uviuwou mai?
16 Awa-ọruẹ uzuazọ vẹ Jesu ọ vẹvẹ unu kpahe na? Enana họ ọdawẹ omobọ ohwo, epanọ a rẹ rọ gwọlọ kẹ uviuwou na, gbe eware itieye na efa. Ẹvẹ u yoma te nọ ma tẹ kẹ eware enana uvẹ re e jọ eware ma re roro kpahe ẹsikpobi! Jesu ọ nọ inọ: “Whai ọvẹ ọ rẹ rọ fiki awa ọruọ [rehọ] osa-iziabọ ivẹ zuẹ uthethei [uzuazọ] riẹ?” Ọ hrẹ enọ e jẹ gaviezọ kẹe nọ: “Wha ruawa ha, nnọ, Didi oware ma rẹ ria? hayo oware nọ ma rẹ da? hayo eme ma rẹ rehọ gọ egọ? Keme eware enana kpobi ahwo Egedhọ na erẹ guọlọ; keme Ọsẹ obọ odhiwu rai ọ riẹ nọ eware enana kpobi i kiọkọ kẹ owhai.” Isiuru Uvie na nọ ma rẹ rọ karo evaọ uzuazọ mai gbe eva nọ ma re fihọ inọ Jihova ọ te gwọlọ kẹ omai, u ti fi obọ kẹ omai ru awa-ọruẹ mai kpotọ jẹ jaja aro vi.—Matiu 6:25-34.
17. Oghẹrẹ vẹ ilale eware abọ-iwo e sae rọ wha awa-ọruẹ ze?
17 Ekwakwa efe nọ a re le o rẹ sae jẹ wha awa-ọruẹ ze. Wọhọ oriruo, ahwo jọ a re ru uzuazọ rai ga ẹkwoma ẹdẹ eware nọ obọ rai u te he. Amọfa a du oma họ okọ efe asohẹrioke no gbe ekiọthuọ nọ ohwo ọ yọrọ oma ha igho riẹ kpobi i ve vru. Rọkẹ amọfa, isukulu nọ a re kpohọ re a ruẹsi fe efe igho u zihe ruọ agbefẹ no. Uzẹme, a rẹ sai kpohọ isukulu te umuo jọ re a rọ gwọlọ iruo tobọ. Dede na, uzẹme riẹ họ evaọ oke thethei nọ a be raha ro le isukulu ikpehru na, otujọ a wha enwoma abọ-ẹzi se omobọ rai no. Ẹvẹ oyena o rrọ oware enwoma te nọ ẹdẹ Jihova o bi si kẹle na! Ebaibol na e vẹvẹ unu nọ: “Ahwo nọ a re siuru efe a re kie ruọ ẹdawọ, je kie ẹta, je kie ruọ urusio eware igheghẹ avọ oma-onhwa buobu nọ i re suẹ ahwo ruọ ekie gbe ẹraha.”—1 Timoti 6:9.
18. Re ma se oma ba eduhọ uzuazọ efe ole, ẹgba vẹ o gwọlọ nọ ma re wo hrọ?
18 Ugogo oware jọ nọ u re fi obọ họ kẹ ohwo nọ o gbe kie kẹ uzuazọ efe ole he họ, ẹbọ ẹgba nọ ohwo ọ rẹ rọ hẹriẹ uwoma no uyoma evaọ etoke iroro ejẹ. A re wo ẹgba ọnana ẹkwoma ‘emu ọgaga nọ ọ rọ kẹ enọ e kpako no’ nọ ma rẹ rehọ ẹsikpobi je “wuhrẹ ẹgba ovuhumuo [mai] ẹkwoma eroruiruo riẹ.” (Ahwo Hibru 5:13, 14, NW ) Ẹromuhọ “eware nọ e mae roja” eva okenọ ma tẹ be ma omaa eware nọ ma gwọlọ ru o rẹ jẹ thọ omai nọ ma gbẹ rọ sanọ thọ họ.—Ahwo Filipai 1:10, NW.
19. Otẹrọnọ ma vuhumu nọ omoke kakao ọvo ma wo kẹ ilale eware abọ-ẹzi, eme u fo nọ ma ru?
19 Uzuazọ efe ole o rẹ sai di omai ude nọ ma gbẹ sae ruẹ oke ovo ro le eware abọ-ẹzi hi. Kọ ẹvẹ ma sae rọ kiẹ oma mai riwi re agbefẹ oghẹrẹ eyero uzuazọ utioye na o se omai ba emu? O gwọlọ nọ ma rẹ rehọ oma olẹ roro kpahe oghẹrẹ nọ ma sai ro ru uzuazọ uyero mai lọhọ. Solomọn ovie Izrẹl anwae na ọ ta nọ: “Owezẹ o rẹ were oruiruo, tọ ọ re kao hayo te ọ re bu; rekọ ubu-eware ọdafe i re je wezẹ hẹ.” (Ọtausiwoma Na 5:12) Kọ ẹruorote ekwakwa eyero eware iwo nọ e roja ha o be rehọ oke gbe ẹgba mai gaga? Epanọ ma wo ekwakwa bu te, ere e rẹ gwọlọ ẹruorote, igho nọ a re kokohọ kẹ ọraha idudhe, gbe uye nọ a rẹ rọ sẹro rai. Kọ o rẹ sai fi obọ họ re ma ru uzuazọ mai lọhọ ẹkwoma eware mai jọ nọ ma re si obọ no?
Dao Oma Kpobi re Whọ Ruẹrẹ Oma Kpahe
20, 21. (a) Imuẹro vẹ Pita ukọ na ọ kẹ kpahe ẹdẹ Jihova? (b) Iruẹru vẹ o gbahọ nọ ma rẹ rehọ oma kẹ nọ ma be ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹdẹ Jihova na?
20 Oke o va akpọ edẹ Noa abọ yọ oke o te va eyero ọnana abọ re. Pita ukọ na ọ kẹ omai imuẹro nọ: “Ẹdẹ Ọnowo ọ rẹ te tha wọhọ oji, kẹsena ihru e vẹte vrẹ avọ edo ologbo, erae e vẹte raha ekwakwa akpọ na, akpọ na gbe eware nọ e riẹ kpobi e vẹte to uno.” Te ihru ẹwoho na—egọmeti imuomu—hayo akpọ ẹwoho na—ahwo akpọ nọ a si oma no Ọghẹnẹ—e rẹ te zọ vrẹ ẹroro ofu Ọghẹnẹ hẹ. Bi dhesẹ epanọ ma sae rọ ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹdẹ yena, Pita o bo nọ: “Kinọ enana kpobi e rẹte ghinẹ raha no na, didi oghẹrẹ ahwo wha hẹ jọ eva uzuazọ ẹfuọ gbe orọ Ọghẹnẹ, nọ owha be hẹrẹ je bi rẹro ẹtha ẹdẹ Ọghẹnẹ vẹrẹ vẹrẹ” na!—2 Pita 3:10-12.
21 Iwuhrẹ nọ ma re kpohọ ẹsikpobi gbe abọ nọ ma re wo evaọ usiuwoma ota na e rrọ usu iruẹru uzuazọ ẹfuọ gbe orọ omarọkẹ Ọghẹnẹ enana. Joma rẹhọ ẹwẹ mai kpobi ru iruo nana kẹ Ọghẹnẹ nọ ma be rehọ odiri hẹrẹ ẹdẹ ologbo Jihova na. Joma ‘fi-ududhe re Ọghẹnẹ ọ ruẹ omai ababọ epe hayo afuẹwẹ, rekọ evaọ udhedhẹ.’—2 Pita 3:14.
Kọ Whọ Kareghẹhọ?
• Fikieme ma jẹ ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹdẹ Jihova?
• Otẹrọnọ iruẹru uzuazọ ikẹdẹ kẹdẹ e be rehọ oke mai kpobi no, eme u fo nọ ma re ru?
• Eme o re fi obọ họ kẹ omai whaha owezẹ abọ-ẹzi?
• Oghẹrẹ eyero uzuazọ enwoma vẹ ma rẹ whaha hrọ, kọ evaọ oghẹrẹ vẹ?
[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 12, 13]
Ahwo edẹ Noa a fi ẹro hotọ kẹ ẹdhoguo nọ ọ kẹlino ho —kọ owhẹ oma ra?
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 15]
Kọ whọ sai ru uzuazọ ra lọhọ re whọ ruẹsi wo oke ziezi nọ who re ro le eware abọ-ẹzi?